Připomínkování návrhu novely 372/2001 Sb
MMR připravilo návrh novely 372/2001 Sb..
Při přípravě novely se uvažovalo zvýšit u spotřební složky horní odchylku +40% na + 80%. Byla vyslyšena asi nejenom moje připomínka, že je to strašně málo a že není důvod omezovat placení tepla, které spotřebují plýtvači. Místo dosud platné odchylky +40% se tak navrhuje horní odchylku nestanovovat. To se plýtvačům tepla líbit nebude. :-))
Hlavní návrh uvádím níže:
6. V § 4 odst. 4 se slova „nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím obdob“ nahrazují slovy „musí u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce odpovídat průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období včetně započtení přípustné tolerance, tedy odchylky od průměrné hodnoty za celou zúčtovací jednotku. Přípustná tolerance odchylky od průměrné hodnoty je stanovena na –20 % jako spodní hranice, horní hranice není stanovena“ a slova „přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3“ se nahrazují slovy „stanovené hodnoty odchylky, upraví se hodnota nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy na 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku. Pro horní hranici není limit stanoven a konečný spotřebitel hradí plnou výši nákladů na vytápění“.
Horní nestanovený limit se mi líbí, u spodního limitu se domnívám, že –40% by mělo zůstat a není důvod ho měnit.
Také úprava rozpětí základní složky z 40–50% na 30–50% se mi líbí.
Připomínky lze zasílat do 20.11.2012 na
Hezký den!
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| zd_rack8zlhe5k7.doc | 72.5 KB |
| mp_rack8zlhe5k7.doc | 99.5 KB |
| ma_rack8zlhe5k7.doc | 37.5 KB |
Dobrý den, stejně tak bych změnil poměr složek na náklady na ohřev teplé vody ze stávajících 30% zákl.složky a 70% spotřební na 20% ku 80%. Zde se nelze vymlouvat na umístění bytu v rámci domu nebo zajištění tepelného komfortu celého domu. LK
LK,
připomínky se uplatňovaly do 20.11.
Já jsem uplatnil při ústním projednávání mj. zvýšení „sankce“ za nezpřístupnění z 1,6 na 3,0 (proti tomu nebyli) a ponechání spodní odchylky na – 40% (to se jim nelíbilo). Uvidíme.
Hezký den!
Pavel
Pane Neználku,
údajně lze odchylku – 40% podle MMR dosáhnout pouze u neobydlených bytů. Já si to nemyslím, údaje ze 139 našich bytů o tom nesvědčí. Projednával jsem to s právníky a tak jsem jim navrhl, ať se zeptají „odečítacích“ společností. Času je dost, účinnost má být až od 1.1.2014.
Ale matematicky se průměrné náklady asi pohnou jedním směrem, pokud by horní odchylka nebyla limitována a pokud by se přijal můj návrh posunout „trestný“ koeficient z 1,6 na 3,0.
Hezký den!
Pavel
A ještě jeden komentář k tomuto zmatenému a smutnému případu. Diskutovalo se zde o průkazech energetické náročnosti, které byly čerstvě přidány do zákona o hospodaření energií.
Snad kdysi původně šlo o myšlenku vypracovat takový průkaz pro každý byt a nebytový prostor, aby kupující byl předem seznámen s tím jak nákladné bude vytápění takového bytu. Ale toto zůstalo pouze myšlenkou. Cestou přes parlamentní bary a jídelny se myšlenka vytratila a zbylo z ní v zákoně osekané torzo: průkaz stačí jeden jediný pro celou budovu. Průkazy energetické náročnosti bytů zákon nepožaduje.
Co to asi kupci bytu řekne? Prd, samozřejmě. Vzájemné rozdíly ve spotřebě tepla mezi dvěma budovami jsou maximálně v řádu desítek procent. Ale rozdíl v tepelné náročnosti mezi jednotlivými byty v téže budově je v řádu stovek procent.
Zatím to „jistí“ korekční koeficienty používané při výpočtu nákladů na vytápění ve vyhlášce 372/2001 Sb. Ministerští ouředníci se ale po 11 letech zimního spánku zmateně probrali a rovnou všechny koeficienty škrtli. Bude-li vyhláška takto vydána, zákon džungle má otevřené dveře do našich domů.
lake
Průkaz energetické náročnosti domu ani bytu neřekne kupujícímu vůbec nic, protože průkaz energetické náročnosti je snůška tabulkových nesmyslů. A hlavně je to dobrý kšeft.
Pane lake,
teoreticky by bylo spravedlivější mít PEN na každý byt. Ale v praxi ho nikdo nevyžaduje a bylo by to několikrát nákladnější než získání PEN na budovu.
Navíc i 318/2012 Sb. počítá s tím, že si kupující může vyžádat faktury za poslední období a tak se dozví, kolik prodávající měl náklady na vytápění (samozřejmě je to ovlivněno chováním prodávajícího).
Nevím jak jste dospěl ke svým tvrzením:
- Vzájemné rozdíly ve spotřebě tepla mezi dvěma budovami jsou maximálně v řádu desítek procent.
- Ale rozdíl v tepelné náročnosti mezi jednotlivými byty v téže budově je v řádu stovek procent.
Ad 1) nahlédnutím na
zjistíte, že poměr energetické náročnosti mezi posledním přihlášeným a prvním přihlášeným je 2,88. To nejsou desítky procent, ale stovky procent. Jedná se o dvě stovky subjektů. Navíc předpokládám, že se přihlásily subjekty, které si myslely, že jsou energeticky úsporné. Z toho dovozuji, že pokud by se přihlásily i subjekty, které ví, že jsou energeticky nevyhovující, dosáhl by rozdíl třeba i 500%.
Ad 2) zde mám k dispozici pouze přehledy za náš dům se 139 byty. Rozdíly nejsou ve stovkách procent, pouze v desítkách procent. Extrémy jsou u bytů pronajímaných, u bytů kuřáků a u bytů, kde obyvatel vyžaduje třeba 25–27 stupňů. Žádný vliv nehraje umístění bytu v zatepleném domě. Ale je to jen soubor 139 bytů. Připouštím, že v nezatepleném domě to může dopadnout i jinak.
Protože vše směřuje k zateplování domů, nemám nic proti tomu, aby se polohové koeficienty vypustily. Navíc když vím jak jsou „stanoveny“. V podstatě je to alchymie, která pouze stojí uživatele peníze.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle, kdyby došlo k novelizaci vyhl. 372 a nedejbože vámi navrhovaným úpravám, musela bych se po 30ti letech ze svého bytu odstěhovat a mohla bych jen tiše doufat, že někdo, kdo koupí „toho zajíce v pytli“ nebude zkoumat moje faktury za vytápění. A totéž by pravděpodobně musela udělat i většina sousedů pode mnou a soused bydlící nade mnou. Umístění bytu v domě má obrovský vliv na jeho vytápění! Neumím posoudit jaký vliv má v DOBŔE zatepleném domě, ale ve špatně zatepleném domě velký. A proč by společenství vlastníků řešilo problémy několika málo bytů, když 90% ze sta vlastníků problém nemá ...... Hana Jurášková
Hano,
umístění bytu v dobře zatepleném domě má skutečně mnohem menší význam než v nezatepleném.
U nás jsme zateplili a spotřeba u nevýhodně situovaných bytů se prudce snížila. Asi je daleko významější vzájemné předávání tepla mezi byty než únik tepla mimo dům.
Vycházím však pouze se souboru 139 bytů. Svůj názor na odstranění polohových koeficientů, které stojí na vratkých teoriích, jsem napsal s ohledem na výhled, kdy se velké množství domů chystá zateplovat.
Samozřejmě rozumím tomu, že v nezatepleném domě máte asi podmínky zcela jiné.
Hezký den!
Pavel
Dobrý den,Pavle, náš dům byl zateplen /před 18 lety a prý špatně …ale to neumím posoudit/. Byty v naší linii, jak jsem psala jsou na rohu a z větší části obklopeny venkem, zčásti nevytápěným schodištěm a pouze 1 stěnou /asi 3 m/ sousedí s vytápěným bytem – v této místnosti problémy s vytápěním nemám /mimo jiné to je pro mne důkaz, jak velký vliv mají prostupy tepla/. O předávání tepla tedy může být řeč jen v podstatě ve svislém směru. VŠECHNY byty nad i pod platí vysoké částky, takže se snaží maximálně šetřit. Suma sumárum se za svoje peníze moc neohřejem…Polohové korekce na tyto byty neodpovídají vůbec realitě /s tou alchymií s vámi souhlasím/, jsou malé, ale ALESPOŇ NĚJAKÉ …! 90% bytů je ve vnitřní části domu a vytápějí své byty od stupaček v koupelně, naše problémy vůbec nechápou a jejich rady, jak ušetřit zní – nemůžeš topit ve všech pokojích – já netopím skoro nikde … Když jim řeknu, že za ně tedy asi topí někdo jiný, tak se urazí … Také přeju hezký den. Hana.
Paní Hano, nic Vám nebrání navrhnout, aby shromáždění odsouhlasilo úpravu pravidel rozúčtování s fyzikálně správnými korekčními koeficienty. Pokud neuspějete, obraťte se na soud. Soudu můžete pak navrhnout přizvání soudního znalce v oboru vytápění. Ten vypracuje posudek o fyzikální správnosti či nesprávnosti použitých koeficientů.
Nebo si sama nechte vypracovat návrh korekčních koeficientů pro jednotlivé místnosti domu. To zvládne každý projektant ústředního vytápění. Pak lze porovnat, zda nyní uplatňované koeficienty nejsou v rozporu s dobrými mravy. Základ pro rozúčtování je ve schválených pravidlech. Pokud je nenapadnete, nemáte šanci.
lake
Pane Pavle, v jednom takovém energeticky náročném bytě bydlím. Proč se můj problém prakticky nedá řešit – viz můj příspěvek Nerovné podmínky bytů pro dosažení … Umístění bytu v domě hraje obrovskou roli! Když jsem tento byt kupovala před 17 lety do osobního vlastnictví, rozpočítávaly se náklady na vytápění v domě podle podlahové plochy, takže jsem netušila nic o tom, jak to bude v budoucnu.Jistě – můžete říct, že jsem prostě měla smůlu. Hana Jurášková.
Děkuji panu Frantovi F a panu lakemu za to, že jsou.Děkuji i ostatním „mým zastáncům“ /svjvmt, ik, NSS, Tomášovi a dalším/. Moje draze zaplacené /a to nejen penězi/ zkušenosti s měřením tepla v bytě vypovídají jednoznačně o tom, že dílky neříkají vůbec NIC o teplotě v bytě. Opravdu se chovám hospodárně a teploty ve třech pokojích mého bytu udržuji na 20°, 21°, maximálně 22°C. Přesto jsem platila po léta horentní sumy za teplo.Od letošního roku, právě díky zmíněným „zastáncům“ už alespoň dle vyhl.372 nepřekračuje účtovaná částka odchylku 40% od průměru.Jenom díky jim a tomuto fóru jsem našla odvahu pustit se do boje s výborem SVJ. V našem domě se 90% bytů nachází ve vnitrobloku /i byty členů výboru/ a jak známo „sytý hladovému nevěří“. Moje náklady na teplo se po úpravě dle vyhlášky dostaly na 21 tisíc za 70 m2 byt. Myslím, že ani to není málo, ale alespoň se už nebudu muset po 30 letech z tohoto bytu odstěhovat, o čemž jsem zcela vážně přemýšlela, když jsem platila 26, 28 tisíc a v letošním roce dokonce přišlo vyúčtování na 37 tisíc za teplo! Člověk, když je sám proti téměř celému baráku, tak s tím mnoho nezmůže. Jediné, čeho se mu může podařit dosáhnout je, že se účtuje podle vyhl.372. Jiný způsob měření, výpočty tepelných ztrát, změna polohových redukcí, poměr ZS : SS padesát na padesát nepřipadá v úvahu, protože VĚTŠINĚ vlastníků v domě vyhovuje stávající stav !!! Je strašně jednoduché někoho označit za plýtvače. A jediné argumenty proti mému tvrzení, že v bytě mám normální teploty a šetřím zněly: NEVĚŘÍM.
Paní Hano dávám Vám za pravdu ve všem co jste napsala. Jak velmi ráda čtu rady pana Pavla, jehož považuji za jednoho za nejlepších diskutérů zde,tak nesouhlasím s jeho tvrzením, že poloha bytu nehraje roli. Já a se mnou ještě další dva vlastníci již třetím rokem bojujeme, a to doslova /nyní již i soudní cestou/ za dodržování pravidel vyhl. 372 při rozúčtování tepla . Takže celé ty tři roky hledám všude možně informace (také na tomto portálu, za což díky). K té poloze bytu bych ráda uvedla, že konkrétně byty střední, jimiž prochází troje stupačky (u bytů, které je obklopují dvoje stupačky) mají všechna okna na jižní stranu (ostatní byty jedno na jih, ostatní sever východ) a mají náměty měřidel minimální (dokonce i náměty v některých místnostech mají nulové) samozřejmě trvají na zachování stávajícího stavu odporujícímu platné legislativě. Na shromáždění vykřikují, že mají doma teplo a nebudou platit za ostatní ( pozn. ti ostatní jsou jejich sousedi s náměty 2–3× většími než oni). Mám zpracovaný tepelný audit celého domu od energetic.auditora, a z toho např. vychází, že tito „spokojení“, kteří, jak říkají, mají doma dostatek tepla topí na 13,5 st. Celsia. Já osobně dle odečtů na 26 st.Celsia (což jsem nikdy v bytě neměla), přitom max. teplotu na teploměru jsem naměřila mezi 20–22 st.celsia, ale to skutečně musím roztočit radiátory naplno, což dělám málokdy, protože bych se nedoplatila. Můj byt je v posledním patře, pode mnou a okolo mě mám tzv. „netopiče“. Ze závěrů energ.auditu mám prokazatelně spočítáno, že 50% bytů topí, a 50% topí minimálně, a ti se přiživují na teple z okolních bytů (viz. tabulky + písemný rozbor – s kulatým razítkem). Moje zkušenost je, že i poloha bytu a i další faktory vliv mají. Přeji Vám pevné nervy. Od r. 2014 je v platnosti vyhl. 67/2013 Sb. tak ji prostudujte a využijte ji v praxi.
ik,
jsem rád, že ráda čtete mé příspěvky.
Na své příspěvku však trvám.
Asi zapadlo, že jsem pouze konstatoval jak je to u nás a nečinil jsem závěry, jak je to u jiných domů.
Napsal jsem:
„Ad 2) zde mám k dispozici pouze přehledy za náš dům se 139 byty. Rozdíly nejsou ve stovkách procent, pouze v desítkách procent. Extrémy jsou u bytů pronajímaných, u bytů kuřáků a u bytů, kde obyvatel vyžaduje třeba 25–27 stupňů. Žádný vliv nehraje umístění bytu v zatepleném domě. Ale je to jen soubor 139 bytů. Připouštím, že v nezatepleném domě to může dopadnout i jinak.“
Protože jsem porovnával pouze udaje u našeho domu, tak nemám co na své informaci měnit.
Ale asi máme výhodu, že jsme šestivchod v jedné řadě, 2+kk jsou na jih, 3+1 jsou půlkou bytu na jih a a půlkou na sever. A štítové zdi jsou zastavěny sousedními domy.
Hezký den!
Pavel
Uvádím příspěvky samostatně, kvůli odlišení při minusování.
1. Nerovné podmínky bytů pro dosažení stejné teplotní pohody.
Účelem polohových redukcí je odstranit nerovnosti v potřebě tepla na vytápění bytů. Pokud budou redukce odstraněny bez náhrady jiným opatřením, dojde k finanční újmě uživatelů znevýhodněných bytů. Stejně jako objektivně existují rozdílné úniky tepla, začnou existovat rozdíly v nákladech za dosažení stejné teplotní pohody ve stejných bytech.
2. Pokles zájmu o zateplení budov.
Sníží se zainteresovanost obyvatel nezateplených domů na zateplení budovy, protože část bytů bude osvobozena od dosavadního podílu na hrazení vysokých nákladů způsobených velkými úniky tepla, které padnou na bedra obyvatel postižených bytů. Dnes můžeme pro zateplení přesvědčovat také skutečností, že se všichni podílíme na zvýšených nákladech znevýhodněných bytů a proto přinese zateplení úspory všem v domě. Po zrušení už to platit nebude a počet odpůrců vzroste.
3. Pokles ceny znevýhodněných bytů.
Znevýhodněné byty budou odmítány a za současného přebytku bytů mohou zůstat trvale bez obyvatel. V budoucnu se může situace ještě zhoršit.
4. Možné snížení životnosti vnějších zdí.
Někteří bydlící ve znevýhodněných bytech sáhnou k razantním úsporám tepla a mohou způsobit narušení zdiva a škodu na společném majetku. FrantaF
Pane Pavle. Vaše přesvědčení o srovnání úniků různě situovaných bytů v budově po zateplení se rozchází s mými poznatky z našeho dobře a ze všech šesti stran budovy zatepleného domu. Pokles úniků přes vnější zdi nám klesl zateplením o více než 70% a přesto u kritických skupin zůstal poměr úniků ve srovnání s vnitřními byty asi o 30% vyšší (původně téměř 70%). Došlo také ke změně pořadí podle výše redukcí u některých skupin, ale rozdíly nezmizely. Argumentujete přehledem o 139 bytech domu. Uvítal bych (a snad i jiné pochybující) možnost přesvědčit se ze skutečných hodnot náměrů bytů, zařazení bytu ve skupině podle polohy v budově, a velikosti plochy bytu o platnosti Vašeho závěru. Ještě by bylo dobré sdělit, zda měříte indikátory firmy Vipa. Nevyjadřuji tím nedůvěru, pouze jistou odlišnost.
Jsem přesvědčen, že zateplení nemusí znatelně změnit poměr úniků jednotlivých bytů a již jsem to v jednom příspěvku dříve uvedl. Všichni bychom měli vzít na vědomí, že o změně poměrů úniků nerozhoduje skutečnost, že je budova zateplená, ale jak je zateplení vyprojektováno a provedeno. Stejně tak bychom si měli uvědomit, že polohové redukce nelze rušit bezhlavě obecnou vyhláškou. Pokud jsou redukce po zateplení pouze zanedbatelně odlišné, nikomu neublíží a je možno se jich vzdát. Zrušení bez stanovených podmínek naopak může způsobit velkou finanční újmu řadě lidí. Názor na zrušení je nedomyšlený protože vychází z mylné představy, že zateplení zajistí rovnost.
Vyhláška by měla naopak přispět nějakým nařízením k zajištění odborného stanovení kvalitních polohových redukcí, aby nebylo důvodu je rušit pro jejich pochybnost. FrantaF
Pane Pavle, možná jde o mé poněkud zkratkovité vyjadřování, tak to objasním.
Rozdíly mezi budovami – tím jsem nemyslel soubor všech myslitelných budov od starých s cihlovými zdmi 30 cm a kastlovými okny až po moderní pasivní dobře izolované. Měl jsem na mysli porovnání obdobných nebo stejných budov: Tam najdete rozdíly ve spotřebě do desítek procent, více ne. A to i mezi budovou zateplenou a nezateplenou – tam bývá rozdíl kolem 50% spotřeby tepla k vytápění, maximálně při využití všech možností k zateplení.
Rozdíly mezi byty – napsal jsem rozdíly v tepelné náročnosti. To jest skutečné tepelné ztráty. Nenapsal jsem „rozdíly v nákladech vypočtené podle vyhlášky č. 372/2001 Sb.“. Poznal byste to dobře právě z energetických průkazů bytů, které nejsou a nebudou. Z rozúčtování za vytápění dosavadního vlastníka se nepozná hodnověrně nic. Jeho vyúčtování je již po korekcích.
Pointa je v tom, že novela vyhlášky zcela pomíjí korekce, takže ty rozdíly se projeví naplno. A budou to ty stovky procent, nikoliv desítky.
lake
Rozdíl mezi budovu zateplenou a nezateplenou bývá i 50% spotřeby tepla – ve prospěch které budovy, zateplené nebo nezateplené, dotazuji se. Pokud se domníváte, že to je 50% ve prospěch budovy zateplené, tak se domníváte špatně. Reálně existuje zateplená budova, která má vyšší spotřebu tepla než sousední stejná nezateplená. Ono je to drobátko složitější. Jenom zateplení jako takové nemá na spotřebu tepla tak výrazný vliv.
porovnával jsem tři roky spotřeby tepla (celková spotřeba) v našem domě bez poměrových indikátorů a tři roky spotřeby tepla s poměrovými indikátory . Průměrná úspora 46%
Pane lake,
podívejme se na porovnatelné budovy.
Z www.energetickaliga.cz lze např. zjistit rozptyl hodnot kWh/m2 za rok 2011 podle PSČ. Samozřejmě, že to není super přesné, ale podle fotografií se jedná o porovnatelné sídlištní panelové domy:
143 00, 70 až 127 kWh/m2
148 00, 55 až 129
152 00, 61 až 136
155 00, 51 až 123
Rozhodně zde není odchylka 50%. PSČ s menším počtem domů jsem nesrovnával.
Co se týká bytů, tak výbor má sjetiny od původních čísel z IRTN přes korekce až po hodnotu v Kč. Mluvil jsem o náměrech z IRTN. Ty u nás korelují více s užíváním bytu než s jeho umístěním.
Z PEN na byt, který by byl podle současné nebo budoucí metodiky zpracován, se samozřejmě nedozvím nic. Stačilo mi zpracování PENB na celý dům. Mám 27 stránek tabulek o nichž vím, že splní 318/2012 Sb., ale jsou v podstatě na nic.
Pokud by šlo exaktně změřit ztráty jednotlivých bytů, tak by výbor měl nějaká čísla se kterými by stejně nešlo pracovat. Byla by vhodná pro nějaké teoretické bádání, ale ne pro provoz SVJ.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle, psal jste o náměrech z IRTN. Ty neříkají nic o energetické náročnosti bytu. Mnohem zajímavější by byl údaj o výkonech radiátorů, neboť ten se v projektu stavby stanovil právě s přihlédnutím k tepelným ztrátám místností a k ochlazování vnějších stěn.
Mám zkušenost z typového panelového domu ze 70. let: v bytech v nevýhodné poloze (severní stěna, rohový, pod střechou) jsou instalovány radiátory s dvojnásobným výkonem. Je to proto, že projektant topné soustavy si spočetl, že tyto byty mají přibližně dvojnásobné tepelné ztráty ve srovnání s byty uprostřed domu. Ochlazované vnější stěny se nedají ignorovat. Takže rozdíl v tepelné náročnosti jinak shodných bytů v domě je podle toho v řádu 100%. Obdobně je tomu ve všech nezateplených panelových domech v tomto státě. Proto se uplatňují korekce polohy bytu.
Navíc k tomu přistupuje absence stoupacího potrubí v nejvyšším patře: stoupačky jsou radiátor, který topí zdarma a naplno 24 hodin denně. U bytů pod střechou toto teplo musí protéct přes radiátory a je indikováno. I proto se uplatňuje korekce polohy bytu. Tvrzení, že v zatepleném domě žádné korekce nebudou je výrazem hluboké neznalosti problematiky.
Dnes se většinou používají zjednodušené koeficienty polohy místo výpočtových hodnot (které jsou od počátku zjistitelné z projektu budovy) – to je nepřesnost, se kterou jsou všichni zdá se smířeni. S těmito korekcemi pracuje i Váš výbor při běžném provozu domu už mnoho let, protože jejich použití předepisuje současná vyhláška a předepisovala je i předchozí vyhláška č. 245/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb..
Není tedy pravdou, že jde o čísla, která „byla by vhodná pro nějaké teoretické bádání, ale ne pro provoz SVJ.“ Vždyť ta čísla máte všichni každoročně ve vyúčtování nákladů na vytápění, jenom nepoužíváte přesné hodnoty.
Mimochodem v našem domě (32 bytů, panelový, nezateplen) se korekce snižující náměry uplatní u 18 bytů (56% plochy), a je k tomu dobrý a spravedlivý důvod: rohové byty, byty pod plochou střechou, absence stoupaček. Pochybuji tedy, že by u nás uspělo bohatýrské řešení koeficienty polohy zcela škrtnout podle novely vyhlášky.
lake
„Protože vše směřuje k zateplování domů, nemám nic proti tomu, aby se polohové koeficienty vypustily.“
- Naprostý nesmysl. Kromě toho, že zatepleno nemají a ani nikdy mít nebudou všechny domy, prostup tepla se vůbec, jak píšu ve svém příspěvku jinde, netýká jen vnějšího pláště.
Navíc, zatepleným domům, které si myslí, že jsou skutečně tak dokonalé, a mají odstíněné ztráty i ohledně stěn do uvedených prostor, a dokonce byli ohledně budoucích možných vyhlášek prozřetelní i jejich stavitelé, tudíž mají i stejný průměr stoupaček všude, by jistě nikdo nebránil, aby měli koeficient jednotný: 1.0.
Úplné vypuštění koeficientů je tedy idiocie úředníka, který tomu absolutně nerozumí, a soudy mu to brzy omlátí o hlavu.
Úředníci, a jejich idiotský a odborně nesvéprávný hrátky, jako na houpačce:
Platby za teplo se změní. Ti, co šetří, už nebudou dotovat sousedy
Výjimečně a v plném rozsahu souhlasím s nickem lake. Jak zrušení horního limitu, tak zrušení polohových koeficientů by byla naprosto nekompetentní demagogie a nebojím se toho slova: ta nejhorší idiocie, co jsem za poslední roky v čem viděl. Polohové koeficienty se nicméně zdaleka netýkají jen vnějšího pláště, a zvlášť při jeho zateplení (včetně výměny oken), ale i stoupaček (včetně jejich často odlišného průměru ve vyšších patrech), tak stěn, podlah a stropů, a to mnohdy i u ne zcela upravitelných prostupů na chodbu, k výtahové šachtě, sklepu, půdě apod.
A to píšu s tím, že se mě ani horní limit, ani polohové koeficienty osobně prakticky netýkají.
Další zajímavá vlastnost ministerského návrhu je tato:
- Současná vyhláška obecně stanoví povinné uplatnění koeficientů, které korigují polohu a tepelné ztráty jednotlivých místností. Je to výraz skutečnosti, že byty v nevýhodné poloze mají (bez přičinění jejich vlastníka) podstatně vyšší ztráty tepla a tedy vyšší náklady.
- Novela vyhlášky zcela upouští od kompenzace pomocí koeficientů a ruší i jakékoliv maximální limity částek na vytápění.
Porovnejme byt rohový, se severní stěnou, pod plochou střechou s bytem uprostřed domu s jižní orientací. První z nich může mít náklady vytápění na úrovni 200 až 300% v porovnání s druhým při shodné podlahové ploše a při shodné tepelné pohodě uvnitř bytu. Není tomu tak proto, že by vlastník v rohovém bytě více větral, nebo přetápěl svůj byt bezdůvodně. Důvod potřeby tepla je zcela jinde a není v moci vlastníka to ovlivnit.
Otázkou tedy je, zda nevyhnutelné tepelné ztráty celou obálkou budovy mají nést pouze ti, kdo mají byty v místě těchto tepelných ztrát. Fyzikálně je takový názor nesmyslný. Budova je z hlediska tepelné bilance jeden celek. Připomínám, že k bytu nepatří ani vnější nosné stěny, ani střecha. Hlavní ztráty tepla jdou ovšem právě skrz SPOLEČNÉ vnější zdi domu a SPOLEČNOU střechu domu. Kdo se tedy na nich má SPOLEČNĚ podílet?
Jiný režim (každý si topí ve svém bytě) by byl jistě možný, kdyby energetická náročnost bytu byla běžně používána k oceňování nemovitostí. Jenomže v posledních 60 letech se ceny centrálně vytápěných bytů nikdy neodvíjely od jejich tepelných ztrát.
Jsme svědky bezhlavé změny vyhlášky, která zároveň ruší fyzikálně zdůvdnitelné koeficienty polohy a při tom odstraňuje i poslední pojistku – maximální limity. Aplikace tohoto individualistického způsobu rozúčtování tepla porušuje legitimní očekávání vlastníků bytů a bude mít vliv na tržní ceny – rozdíly půjdou do statisícových či milionových částek. Byty v nevýhodných polohách se rázem stanou neprodejnými pro své vysoké provozní náklady.
Je to asi stejně „spravedlivé“ řešení, jako kdyby stát zrušil zdravotní tzv. pojištění a rozhodl, že od zítřka si každý za své léčení, léky a zdravotní zákroky bude platit sám. Diabetici, nemocní rakovinou a všichni kdo vyžadují speciální nákladnou léčbu by prostě pomřeli pro nedostatek peněz pro svou léčbu. Ale bylo by to podle zásady „čisté spravedlnosti pro všechny“.
Vyhláška je nepromyšleným zásahem do samé podstaty vlastnictví milionů osob. Očekávám, že novela se dříve či později dostane na pořad jednání Ústavního soudu. A počítám, že to nebude trvat dlouho.
lake
Předpokládám že zohledňujete ve svém názoru panelový dům nezateplený. Domnívám se, že při zatepleném panelovém domě je použití koeficientů polohy již nepodstatné. Nebo se mýlím? Pokud by se měly použít i po zateplení, pak je zateplení nepotřebné.
Jan von Braunau
Pane Jane, Vaše tvrzení, že při zatepleném panelovém domě je použití koeficientů polohy již nepodstatné, jinak by bylo zateplení nepotřebné, našlo kupodivu kladný ohlas přesto, že jste neuvedl žádný platný argument. Až dosud jsem se (mylně?) domníval, že cílem zateplení budovy je snížení spotřeby tepla u všech bytů. Teprve způsob provedení rozhodne, zda se současně odstraní také nedostatky, které nerovnosti mezi nutnou spotřebou tepla při stejných teplotních podmínkách mezi byty způsobují. Pokud se nerovnosti skutečně odstraní, nové redukce se přiblíží k nule. Pak bude lhostejné, zda se redukce použijí nebo nepoužijí, výsledek rozdělení bude prakticky stejný. Pokud ovšem zateplení neodstraní rozdíly, pak by snad měly redukce podle mého názoru zůstat.
V jiné diskuzi jsem před řadou dnů dny uvedl příklad z našeho domu. Máme byty, které mají plochu vnější stěny 23 m². Stejné byty na štítu mají navíc štítovou stěnu 25 m². Další stejné byty rohové mají dalších 49 m² střechy, nebo podlahy nad nevytápěným sklepem. Všechny z nich mají ještě plochu 14 m², která nesousedí s bytem, ale s chodbou. Jenom ignorant se může skutečně domnívat, že přes plochy 23, 48 a 97 m², unikne za topné období stejné množství tepla.
Nebydlím v rohovém bytě, moje názory nejsou zatíženy ziskuchtivostí. Setkávám se s výpočty kolem rozdělení tepla a znám okolnosti. Lidé si většinou ani neuvědomují, že je v jejich domě více bytů se zvýhodněním, než bytů ostatních. Úroveň vědomostí o diskutovaném problému mnohých oponentů zřetelně prozrazuje výrok „Počtáře“: „Určitě je dobře, že odpadl zákonný podklad pro libovůli v rozúčtování, totiž ustanovení o „úpravě výpočtové metody“. Tady je postup dán přímo zákonem, jenom mu zatím úplně nerozumím“.
Snad to budete považovat za nepodstatné, ale odpadne také jeden z argumentů pro zateplování. Největší úniky tepla postihnou poměrně malý počet bytů. Já sám jsem při „agitaci“ pro zateplení našeho domu používal argument, že velké úniky znevýhodněných bytů jsou nevýhodné také pro ostatní, protože se na jejich nákladech musí podílet všichni ostatní.
Provedl jsem simulaci výpočtu s navrhovanými změnami a porovnání výsledků pro náš komplexně zateplený dům. Zjistil jsem, že až na „drobné krádeže“ znevýhodněných bytů, způsobené odstraněním redukcí, splňuje úprava požadavky jiného návrhu, který zde již byl diskutován. Byl zaměřen hlavně na úpravu limitů. Sám jsem připouštěl až +100% s poznámkou, že by pro větší zainteresovanost snad stačilo i +80%. Když si ovšem připomenu mnohé případy špatného rozdělení, které byly zmíněny ve zdejších příspěvcích, pak se obávám, že současný návrh na změny vyvolá mnoho sousedských sporů, až uživatelé nezateplených domů pocítí jeho důsledky v reálu.
Pokud by se někdo chtěl na výsledky mé simulace se skutečnými hodnotami podívat, jsou v souboru „Teplo – projev změny vyhlášky“ ve složce na odkazu: http://sdrv.ms/Le0Frm
FrantaF
Jene,
mám stejný názor. V zatepleném domě ztrácí polohové koeficienty svůj význam. Vycházím z údajů za náš komplexně zateplený dům a rok 2011.
Přínos novely vidím v tom, že odstraňuje horní limit +40%. Dalšího snížení nákladů na teplo tak dosáhne SVJ tím, že oznámí plýtvačům, že jejich plýtvání již nebudou platit sousedi ale plýtvači samotní. Asi jim to oznámíme již pro tuto zimu, i když se novela může použít až od 2014, aby si to nacvičili. :-))
Hezký den!
Pavel
Bohužel i eurounijní směrnice se nám snaží namluvit, že jediné správné rozúčtování je podle skutečné spotřeby tepla. To že tuto spotřebu není jak stanovit, je zanedbatelný problémek.
Zase na druhou stranu nám bylo opakovaně vyčítáno „rovnostářské“ rozúčtování podle dosažené teploty.
Jak vidno, návrhy vyhlášky jsou každou chvilku diametrálně odlišné. Prozatím každý návrh úpravy byl horší než ten předešlý. Sám jsem zvědav co nakonec v novele bude.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
Pane Pavle,
radost nad neexistujícím nejvyšším limitem kalí skutečnost, že
při neumožnění odečtu čeká na vzpurného vlastníka pouze
navýšení na mírných 1,6 průměru. V praxi tedy deklarovaný
„žádný limit směrem nahoru“ nebude fungovat.
Dnes plýtvači nemají motivaci bránit odečtům, či poškozovat indikátory, protože mezi legálním maximem nákladů při odečtu (140% průměru) a „sankční“ platbou (160% průměru) je vždy finanční rozdíl v neprospěch toho, kdo neumožnil odečet.
Po novele tomu bude jinak: kdo se jednou spálí a dostane po řádném odečtu účet vyšší než 160%, ten si příště dá pozor a postará se, aby už se to nestalo. Pro plýtvače nad 160% průměru se rázem stane výhodné provádět systematicky poškozování indikátorů, balení antén do alobalu a odmítání odečtů. Nemají co ztratit.
Takže se horní limit reálně ustálí kolem 160% průměru. Asi ministeští ouředníci zapomněli, že na druhém konci nejsou roboti, ale živí lidé, kteří se budou chovat racionálně, nikoliv mravně a poctivě. Chtělo by to nějakou pořádnou sankci, ale tu nelze uložit ministerskou vyhláškou.
lake
Pane lake,
Vaše oprávněné výhrady by vyřešilo zvýšení koeficientu z 1,6 na 3,0, tak jak je to u TUV podle § 5/7.
Nejedná se o sankci, ale o náhradní způsob stanovení nákladů, tak jak je to u TUV. Na to by mohla vyhláška stačit. Praxe v TUV existuje již několik let a neznám odborný názor či judikát, který by byl proti.
U našeho zatepleného domu jsou náklady na teplo o něco nižší než náklady na ohřev TUV (nezahrnuji náklady na SV pro TUV) a tak nevidím důvod, proč náhradní způsob stanovení nákladů na spotřební složku tepla by měl být jiný u tepla a TUV.
Hezký den!
Pavel
„…Nejedná se o sankci, ale o náhradní způsob stanovení nákladů…“
- to je podle mého poněkud eufemistické označení pro „trest“.
„Sankcí“ to v případě 1.6 násobku být může třeba objektivně
malou, ale v případě 3 násobku jde již podle mne o „trest“ a
vícenásobek pak již jen „msta“ a neoprávněné obohacení
a to přesto, že hříšník by za to mohl mít objektivní odpovědnost; za to, že někdo přejde ulici opakovaně „na červenou“ taky nezbavujeme svéprávnosti ale jsou jistě „rekreační“ destinace (Čína, Barma, KLDR, ..) kde ano. Co třeba systém „3× a dost“ – 3× neumožní na výzvu vlastník odečet a pak by hradil veškeré náklady za dodávky … souhlasil by jste?
- Jak by jste nazval, kdyby náhodou na MMR dali sluchu a tedy do návrhu třeba 20-ti násobek?
- A nezpůsobí aplikace více takových 3-násobků, že „přerozdělování“ nákladů u některých jiných spoluvlastníků „bude pod 0“ ?? tj. že těm „ne-hříšným“ z těch „hříšnických“ 3-násobků se nebude jejich skutečný náklad snižovat pod fyzikálně zdůvodnitelnou mez?
Neználek
Pane lake,
zvýšení koeficientu pro náhradní stanovení nákladů z 1,6 na 3,0 při neumožnění odečtu či manipulaci jsem projednal na MMR. Nejsou proti, jen to chtějí písemně.
Hezký den!
Pavel
Zahjímalo by mě, jaký vliv bude mít tato úprava ve vztahu na § 4 odst. 7. Domnívám se, že pokud vlastník neumožní odečet bude na tom lépe ještě lépe než když se náklady rozpočítávají dle stavajících pravidel. Nebo ne?
Ještě by mě zajímalo, jaká je pravděpodobnost, že návrh bude přijat s platností od 01.01.2013.
Jan von Braunau
Jene,
formální účinnost je navržena od 30.6.2013, ale praktická použitelnost je až od 1.1.2014.
„Sankce“ podle § 4/7 zůstávají stejné. Proč se domníváte, že dojde ke změně?
Hezký den!
Pavel
Pavle, předpokládám, že tím, že se změní hranice ± změní se i průměr. Zatím jsem to nepočítal na jednotlivé spotřeby našeho domu, tak si nejsem jistý, jak to finančně vychází.
Když dnes v našem domu mají 250%, tak by bylo pro ně výhodnější i při sankci 1,6 neumožnit odečet jednotek. Pokud ta horní hranice je bez limitu. Pořád musí pto zaplatit méně.
Jan von Braunau
Můžete uvést, jak se bude počítat? Pokud nízké náklady zvýším (na 80 % průměru) a vysoké nesnížím, nebude součet nákladů roven celkovým nákladům (což se ani nepožaduje).
Určitě je dobře, že odpadl zákonný podklad pro libovůli v rozúčtování, totiž ustanovení o „úpravě výpočtové metody“. Tady je postup dán přímo zákonem, jenom mu zatím úplně nerozumím.
Počtáři,
já budu připomínkovat, aby dolní limit spotřební složky zůstal na 60%.
Vysoké náklady (dříve 140%) se nebudou ořezávat, a tak plýtvači zaplatí mnohem více. Samozřejmě pokud by se dolní limit zvedl na 80% bylo by to o něco výhodnější pro plýtvače.
Pro šetřílky je myslím dostatečné, aby dolní limit byl na 60% průměru.
Hezký den!
Pavel
Situace v BD 80 + 25 bytů, kolaudace 2009: jižní stěna zateplena, severozápadní nikoli – silná porotherm cihla, plochá střecha, v suterénu garáže s nuceným větráním, strop v garážích zateplen. Jednoznačně a plošně výrazně vyšší spotřeba u bytů v přízemí a pod střechou. V rámci bytu: rozdíl v nárocích na vytápění severních a jižních místností pro dosažení stejné teploty – veliký. Neodpustím si ironickou poznámku, že si zrušení koeficientů zřejmě vylobolvali developeři,kteří si ponechábají desítky až stovky bytů ve svých projektech -zásadně byty od 2. do předposledního patra, uprostřed domu otočené pouze na jižní stranu. Tyto byty ještě navíc např. mazaně opatří tzv. „zasklenými balkony“, vybavenými otopným tělesem, aniž se započítávají do podlahové plochy bytu. viz Strančická 3339 Praha 10 google mapy streetview a KN. MMR nemá co rozhodovat bez analýz a argumentů a ty si lze pořídit raz dva, jen zřejmě chybí vůle a méně to sype, že? Jednoznačně i v domech nepanelových, stavěných v posldeních letech, jsou náklady na vytápění závislé na poloze bytu. Znám analýzy z jiných projektů i ty to rovněž potvrzují. JR
Poslední komentáře