Příjem z pronájmu od mobilního operátora
Dobrý den, přesto, že podobné dotazy jsem již četl, není mi jasné celé řešení následujícího problému. Na střeše domu je umístněna anténa mobilního operátora, který společenství vlastníků platí podle uzavřené smlouvy nájemné. Tato částka je podle zákona o daních z příjmu příjmem jednotlivých vlastníků. Každý rok správce předává vlastníkům potvrzení o tomto příjmu. Po koupi bytů jsme to řešili tak, že bylo přijato usnesení a zároveň podepsána dohoda mezi vlastníky, že tyto prostředky budou na dobu 5 let ponechány ve „Fondu oprav“. V loňském roce nový výbor vsunul bez jakéhokoliv projednání až na závěr shromáždění do usnesení stejný bod usnesení jako před pěti lety – příjmy z pronájmu zůstávají po dobu 5 let ve FO. Shromáždění tento bod sice při účasti 75% vlastníků 90% přítomných schválilo, ale dohoda o tom, že tyto finanční prostředky zůstanou ve „Fondu oprav“ již podepsána nebyla. Patřím mezi těch 10%, kteří s tím nesouhlasili a žádali výbor o sepsání dohody. Nyní dotaz. Může takto shromáždění vlastníků rozhodnout o ponechání finančních prostředků jednotlivců bez jejich konkrétního souhlasu ?
Není pravdou, že příjem ze smlouvy mezi operátorem a SVJ je vždy „příjmem vlastníků jednotek“. Je třeba v první řadě podívat se na skutečný obsah uzavřených smluv.
Nicméně pokud snad je tomu tak, jak píšete, pak platí: Hlasování o této záležitosti na shromáždění bylo absolutně neplatné pro nedostatek oprávnění SVJ. Jen vy sám rozhodnete, zda Vám má částka být vyplacena, nebo ji jen zdaníte a rovnou vložíte jako zálohu správy domu.
lake
Pokud je příjem z pronájmu příjmem vlastníků jednotek a výbor žádá aby tyto příjmy byli vloženy do záloh na správu domu, pak jaký poměr hlasování je nutný? Stačí nadpoloviční většina přítomných nebo 100% hlasů všech vlastníků? Co když budu proti aby můj zdaněný příjem byl použit např. na odměny výboru SVJ. Děkuji za odpověď
Peníze, které patří vlastníkovi mu nemůže nikdo odepřít ani „zespolečenštit“. Kdo chce, tak svůj příjem věnuje SVJ, kdo nechce, musí ho dostat. O tom nelze hlasovat na shromáždění, každý má právo se rozhodnout sám. Udělejte to jmenovitě s podpisem a máte to jasné.
O tom,jak se naloží s penězi za pronájem společné věci, rozhodují spoluvlastníci této věci.Rozhodnutí je pak závazné pro všechny spoluvlastníky. At už peníze spoluvlastník dostane nebo ne,je povinen tento příjem zahrnout v přiznání k dani z příjmů (pokud v jeho případě není tento příjem osvobozen). Proti rozhodnutí většiny spoluvlastníků se může nespokojený spoluvlastník pokusit soudně bránit.
Rozhodují spoluvlastníci, to ano, ale nikoliv tak, jak píšete.
Nikdo cizí nemůže rozhodovat, jak kdokoliv naloží se svými příjmy, a je jedno, o jaké se jedná.
Nikdo cizí nemůže rozhodovat… – s tím souhlasím, ale spoluvlastníci nejsou cizí.Proto rozhodovat mohou a dokonce by měli.Jedině že by si to tak dobrovolně odsouhlasili (že si každý může dělat s jeho podílem co chce).
Ne, nemáte pravdu.
Co kdo udělá se svými příjmy, je jeho věc, do toho společenství nemá co mluvit.
Pokud jste našel/la nějaký paragraf, o který svoje tvrzení můžete opřít, napište ho.
Nehledejte, neexistuje, protože to by potom mohlo SVJ hlasovat i o tom, jaké si kdo pověsí v okně záclony!
SVJ se musí dohodnout s každým vlastníkem.
Dohoda je přeci něco jiného než hlasování!
Rozhodování o příjmech nespadá do kompetence SVJ.
Nedávno jsem tady četl, že dokonce SVJ nesdělilo pozůstalým, že zůstal na kontě příjem z nájmů po zemřelém.
Já se trošku poptal, a mohlo by se jednat o trestný čin.
Takže co se týče příjmů z nájmů společných prostor, bych byl velmi opatrný.
Jenže když lidé ani netuší, že to je jejich příjem – kde není žalobce, tam není soudce.
Ještě bych upřesnil,že pokud chce většina spoluvlastníků použít peníze z pronájmu na zhodnocení pronajaté věci a seznámí s tím menšinu, která s tím nesouhlasí, tak menšina to musí strpět.Pokud by většina menšinu s tímto záměrem neseznámila nebo by chtěla použít peníze na něco jiného, tak už to v pořádku není.
Re:…pokud chce většina spoluvlastníků použít peníze z pronájmu na zhodnocení pronajaté věci…
Kde jste tohle vyčetl, proč neuvedete ,§ , odstavec..etc..?
V žádném zákonu nebo například směrnici se nic takového nedočtete, to je pouze Váš názor.
Řekl bych, že to vyplývá např. z tohoto rozsudku http://kraken.slv.cz/33Odo863/2005 . Je sice staršího data, ale myslím si, že princip platí i nyní.
Rozsudek ale potvrzuje to, co píši já!
Žalovaný musel po rozsudku Krajského soudu vše uhradit – to nemá v rámci dovolání, pokud se nepletu, odkladný účinek.
Jeho dovolání navíc NS zamítl, a ještě musel žalobkyni uhradit i náklady na obhajobu při dovolání.
Nejsem právník, ale doufám, že jsem psanému porozuměl dobře.
Také nejsem právník, ale rozsudek chápu jinak:
V rozsudku ke konci je psáno :
Lze uzavřít, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti kterému zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští. Dovolací soud je proto podle § 243b odst. 5 věty prvé a § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Čili dovolací soud dovolání zamítl „z formálních důvodů“ .
Podstatné je podle mě v rozsudku soudu nižšího stupně toto :
Námitku žalovaného, že jako většinový spoluvlastník rozhodl o použití zisku z pronájmu na úhradu dlouhodobých nákladů na rekonstrukci domu, soud prvního stupně odmítl. Předpokladem platnosti rozhodnutí většinového spoluvlastníka vynaložit náklady na zhodnocení či údržbu společné věci (a povinnosti menšinového spoluvlastníka podílet se přiměřeně svému spoluvlastnickému podílu na nákladech údržby) je seznámení menšinového spoluvlastníka s takovým záměrem, aby se k němu mohl vyjádřit. Podmínkou tohoto seznámení je účinné předestření záměru vynaložení nákladu v určité, jasné a nezaměnitelné podobě umožňující menšinovému spoluvlastníku kvalifikované vyjádření nebo vznesení jeho připomínek. Protože žalovaný žalobkyni nedal možnost se k zamýšleným výdajům vyjádřit, nemohl její podíl z hospodaření se společnou věcí použít pro rozpor s ustanovením § 139 odst. 2 občanského zákoníku…
Mně z toho vyplývá, že za určitých okolností výše uvedených lze použít prostředky spoluvlastníka i bez jeho souhlasu.
Také nejsem právník, takže oba kloužeme na tenkém ledu…
Já Vám rozumím, to co jste z rozsudku vypíchl má logiku, ale z rozsudku jasně vyplývá to podstatné
že
Peníze za pronájem prostoru ve spoluvlastnictví patří spoluvlastníkovi!
Mně šlo o úplně něco jiného!
Znám dvě SVJ, která vlastníkům ani nesdělila, že se jedná o jejich peníze. Několik let je schraňuje na účtu, jeho zůstatek má mnoho nul, takže o finanční nouzi se nejedná, v domech se kromě běžné údržby nedělalo naprosto nic, ve vyúčtování to uvádí jako jednu položku, není ani rozúčtována na vlastníky, nevydává potvrzení.
Mezi tím se změnilo několik majitelů, nejsem si jistý, zda nedošlo i k úmrtí – a SVJ neudělalo konečné vyúčtování s těmito vlastníky, peníze si prostě nechalo, ty lidi o tyto peníze sprostě okradlo.
Nedávno jsem tady četl, že dokonce SVJ nesdělilo pozůstalým, že zůstal na kontě příjem z nájmů po zemřelém.
To si děláte srandu?
Nikdy jsem nenapsal, že by společenství do toho mělo co mluvit.Já psal o hlasování spoluvlastníků věci, která je pronajímána.Do toho SVJ nic není. Zpravidla SVJ není pronajímatelem společné části,ale v zastoupení spoluvlastníků uzavírá nájemní smlouvu. Dle mého názoru se pak nakládání s přijatými penězi řídí ustanoveními NOZ §1115 a dále.
§ 1118
Spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci.
To mne také zajímá.
Jako druhák: Mohl by mínusovač zdůvodnit, proč JAR mínusoval?
Na mne to dělá dojem, že si tímto nějaký člen výboru cosi kompenzuje…
Ale mínus by měly dostávat příspěvky, které nemají oporu v zákonu, jsou nelogické, nepravdivé, etc…nemyslíte?
Nepovídejte!
Česko má zákon o úředním jazyku?
A představte si, že nemá!
Dokonce:
V června 2004 byl zamítnut návrh na novelu Ústavy, který by zaváděl národní a úřední jazyk.
Možná jste to zaměnil/la za → úřední jazyk, kterým se na území našeho státu převážně komunikuje.
Dále Dle čl. 25 Listiny mají „národnostní a etnické menšiny“ oprávnění na vnější jazyk.
Poslední komentáře