Přidělení čipů pro vstup do domu, kde pronajímám nebytový prostor.
Mám v domě, kde normálně nebydlím, ve vlastniczví nebytový prostor, který pronajímám. Do tohoto mnou pronajímaném prostoru mohu samozřejmě vstoupit dveřmi do prodejny, ale do jeho jedné části lze vstupovat (vjíždět) pouze čipovaným vchodem. Na jakém základě lze požadovat počet čipů od příslušného SVJ pro zabezpečení činnosti v pronajímaném prostotu? Jasné je to (judikatura NS 26 Cdo 463/2021) pro vstup do domu, kde bydlím. Mám tedy nárok na počet čipů v návaznosti na počet osob v mé domácnosti (počet osob mé rodiny kde bydlím) nebo na počet čipů v návaznosti na zabezpečení chodu nájemce pronajímaného prostoru. SVJ mi nechce dát tolik čipů, kolik je potřeba k provozu nebytového prostoru nájemcem (počet střídajících se zaměstnanců), i když říkám, že si čipy zaplatím.
Snaha SVJ zamezit přístupu cizích osob do společných prostorů domu je zcela legitimní. Nesmí však kolidovat s ústavním právem vlastníka nemovité věci nakládat se svým majetkem.
SVJ není povinno svěřit vlastníkovi ani klíč ani čip, je však v takovém případě povinno zařídit, aby vlastník i osoby k němu přicházející se mohli KDYKOLIV dostat dovitř.
Jestliže SVJ odmítá umožnit vstup do Vaší nemovitosti zaměstnancům a jiným osobám (a nelze to zajistit svépomocí), pak je povinno zřídit na svůj náklad např. signalizaci, nebo platit vrátného, který tyto osoby bude vpouštět do budovy.
- rozsudek 2 Cdon 1457/1996 ze dne 26.02.1999
- usnesení Nejvyššího soudu 22 Cdo 869/2011 ze dne 20.11.2012
- rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 4491/2016 ze dne 17.05.2017
- rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 2941/2004 ze dne 20.04.2005
- viz také 22 Cdo 1661/2011
- viz také 22 Cdo 4442/2009
- zcela jinou problematikou se zabýval rozsudek 21 C 179/2019–128 (šlo o právo pouhého nájemce bytu, nikoli o právo vlastníka nemovité věci)
|
Povinnost opatřit oprávněnému klíče od brány a zřídit signalizační zařízení spočívá na povinném, neboť ochrana služebného pozemku je v zájmu povinného ze služebnosti, a nikoliv oprávněného ze služebnosti [srovnej Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 989, marg. č. 3; Spáčil, J. Věcná břemena v občanském zákoníku . 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, str. 47; mutatis mutandis též rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2941/2004]; to však platí toliko pro základní standardní opatření. V případě, že oprávněný bude požadovat učinění nadstandardních opatření, je povinen náklady na jejich zhotovení nést ze svého. (…) Z judikatury dovolacího soudu lze učinit závěr, že není-li rozsah a obsah služebnosti přesně sjednán, může povinný za účelem ochrany majetku, popř. i jiné právem chráněné hodnoty (např. života a zdraví apod.) učinit i jednostranně nezbytná opatření k ochraně těchto hodnot omezující výkon služebnosti; tato omezení však musí být přiměřená; nesmí tedy podstatně ztížit nebo přímo znemožnit oprávněnému výkon služebnosti. V případě služebnosti stezky a cesty judikatura považovala za legitimní opatření v podobě oplocení služebného pozemku a s výstavbou brány (vrat) a za splnění dalších podmínek i jejich uzamykání. Nezbytným předpokladem pro umožnění uzamykání vrat je ta okolnost, že oprávněnému bude nadále zajištěn výkon služebnosti bez podstatného omezení. Povinný ze služebnosti je tak povinen oprávněnému ze služebnosti předat klíče od vrat nebo jinak zajistit možnost otevření, kdykoliv to bude oprávněný potřebovat (např. vrátnice). Judikatura však připustila, že v některých případech (zejména slouží-li cesta ke spojení k rodinnému domu) nemusí postačovat toliko předání klíčů či umožnění průjezdu osobě oprávněné, nýbrž bude třeba učinit i další opatření za účelem ochrany práv a oprávněných zájmů oprávněného ze služebnosti, např. umožnění přijímat poštu, umožnění návštěv lékaře, hasičů a jiných osob, umožnění odvozu odpadu. Judikatura přitom naznačila, že takovými opatřeními může být zejména požadavek na zbudování signalizace (zvonku) (…). zdroj: 22 Cdo 4491/2016 |
Justitianus
Tedy SVJ Vám nechce prodat druhý čip ani za úhradu po Vašem řádném zdůvodnění?
Tak to máte asi smůlu, a o druhý čip se musíte přihlásit na Shromáždění a nechat si druhý čip zamítnout nějak průkazně, pak zkusit předžalobní výzvu a pak se zkusit obrátit s žalobou k soudu.
Pokud chcete třeba 10 čipů kvůli nějakému mini prostůrku (neuvedl jste podíl na domě a spol. prostorech), tak to se jim nedivte, že vám to jen tak dát nechtějí, protože nechtějí aby kdokoliv z cizích vjížděl a coural a to máte asi smůlu, pokud není dohoda, tak dle mého názoru máte alespoň morální nárok na přiměřený počet, což bez dalšího nelze odhadovat, kolik to je. Patrně Vám řeknou, že si to máte místo 10 čipů zajistit předávání.
Ono takové rozdávání čipů ke dvorům cizím osobám je známý nešvar. Proto zkuste shromáždění nabídnout identifikaci a seznam občanek a jmen přiřazený k čipům, to by mohlo tyto obavy rozptýlit a tedy SE DOMLUVIT LIDSKY.
Jinak si myslím, že povinnost vydat neomezený počet čipů, byť za úhradu, není, ostatně pro 10 zaměstnanců stačí 1 čip zamčený v prodejně…
Poslední komentáře