Snaha SVJ zamezit přístupu cizích osob do společných prostorů domu je zcela legitimní. Nesmí však kolidovat s ústavním právem vlastníka nemovité věci nakládat se svým majetkem.
SVJ není povinno svěřit vlastníkovi ani klíč ani čip, je však v takovém případě povinno zařídit, aby vlastník i osoby k němu přicházející se mohli KDYKOLIV dostat dovitř.
Jestliže SVJ odmítá umožnit vstup do Vaší nemovitosti zaměstnancům a jiným osobám (a nelze to zajistit svépomocí), pak je povinno zřídit na svůj náklad např. signalizaci, nebo platit vrátného, který tyto osoby bude vpouštět do budovy.
- rozsudek 2 Cdon 1457/1996 ze dne 26.02.1999
- usnesení Nejvyššího soudu 22 Cdo 869/2011 ze dne 20.11.2012
- rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 4491/2016 ze dne 17.05.2017
- rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 2941/2004 ze dne 20.04.2005
- viz také 22 Cdo 1661/2011
- viz také 22 Cdo 4442/2009
- zcela jinou problematikou se zabýval rozsudek 21 C 179/2019–128 (šlo o právo pouhého nájemce bytu, nikoli o právo vlastníka nemovité věci)
|
Povinnost opatřit oprávněnému klíče od brány a zřídit signalizační zařízení spočívá na povinném, neboť ochrana služebného pozemku je v zájmu povinného ze služebnosti, a nikoliv oprávněného ze služebnosti [srovnej Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 989, marg. č. 3; Spáčil, J. Věcná břemena v občanském zákoníku . 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, str. 47; mutatis mutandis též rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2941/2004]; to však platí toliko pro základní standardní opatření. V případě, že oprávněný bude požadovat učinění nadstandardních opatření, je povinen náklady na jejich zhotovení nést ze svého. (…) Z judikatury dovolacího soudu lze učinit závěr, že není-li rozsah a obsah služebnosti přesně sjednán, může povinný za účelem ochrany majetku, popř. i jiné právem chráněné hodnoty (např. života a zdraví apod.) učinit i jednostranně nezbytná opatření k ochraně těchto hodnot omezující výkon služebnosti; tato omezení však musí být přiměřená; nesmí tedy podstatně ztížit nebo přímo znemožnit oprávněnému výkon služebnosti. V případě služebnosti stezky a cesty judikatura považovala za legitimní opatření v podobě oplocení služebného pozemku a s výstavbou brány (vrat) a za splnění dalších podmínek i jejich uzamykání. Nezbytným předpokladem pro umožnění uzamykání vrat je ta okolnost, že oprávněnému bude nadále zajištěn výkon služebnosti bez podstatného omezení. Povinný ze služebnosti je tak povinen oprávněnému ze služebnosti předat klíče od vrat nebo jinak zajistit možnost otevření, kdykoliv to bude oprávněný potřebovat (např. vrátnice). Judikatura však připustila, že v některých případech (zejména slouží-li cesta ke spojení k rodinnému domu) nemusí postačovat toliko předání klíčů či umožnění průjezdu osobě oprávněné, nýbrž bude třeba učinit i další opatření za účelem ochrany práv a oprávněných zájmů oprávněného ze služebnosti, např. umožnění přijímat poštu, umožnění návštěv lékaře, hasičů a jiných osob, umožnění odvozu odpadu. Judikatura přitom naznačila, že takovými opatřeními může být zejména požadavek na zbudování signalizace (zvonku) (…). zdroj: 22 Cdo 4491/2016 |
Justitianus
Poslední komentáře