Opičárna s počtem osob
Naše SVJ až chorobně touží po informaci o počtu osob v bytech (mj. kvůli stanovení záloh na službách). Mnoho druhů služeb jde rozúčtovávat podle m2 podlahové plochy bytu, podle náměrů či odečtů měřidel, nebo právě podle počtu osob. Rád bych dosáhl situace, aby se informace o počtu osob stala zbytnou a nepotřebnou, což by znamenalo, ty druhy služeb, které rozúčtováváme podle počtu osob, rozúčtovávat podle jiného klíče.
Podle počtu osob rozúčtováváme: energie společných prostor. Napadá vás jiný klíč?
Další věc – podle počtu osob se na počátku nastavuje výše záloh (typicky při nastěhování nového vlastníka, při narození potomka, přistěhování druha/družky apod.). Jak byste nastavovali výši záloh na služby, aniž byste k tomu potřebovali informaci o počtu osob? Potřebuji převzít jakékoli rozumné argumenty, abych je uplatnil na příštím shromáždění, kde chci navrhnout a prodiskutovat změnu. Nezávazně jsem o otázce diskutoval s několika sousedy a všichni zatím byli proti, tj. zdá se, že jsou pro zachování nutnosti ohlašovat počet osob (zdá se jim to spravedlivější). Musím tedy přednést pádné argumenty, abych je přesvědčil.
Bez ohledu na to jak budete rozúčtovávat bude SVJ nadále chorobně toužit po informaci o počtu osob. Protože musí dle NOZ § 1177. U nás nemáme rozúčtování dle počtu osob u žádné položky (dle usnesení shromáždění) ale stejně počty osob vyžadujeme.
§ 1177 (1) Kdo nabyl jednotku do vlastnictví, oznámí to včetně své adresy a počtu osob, které budou mít v bytě domácnost, vlastníkům jednotek prostřednictvím osoby odpovědné za správu domu nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se dozvěděl nebo mohl dozvědět, že je vlastníkem. To obdobně platí i v případě změny údajů uvedených v oznámení. (2) Vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce. To platí i tehdy, přenechal-li vlastník jednotky byt k užívání jiné osobě; v takovém případě oznámí i jméno a adresu této osoby. Není zde ani slovo o tom, že by společenství mělo povinnost od členů společenství mámit číslo o počtu osob, dokonce po něm toužit. Společenství dokonce nemá povinnost to kamkoliv zaznamenávat.
Pane Roztomilý,
naše SVJ má asi o 35 jednotek více než Vaše SVJ.
Již na dvou shromážděních jsme měli podrobnou informaci o NOZ, speciálně o povinnostech a právech členů SVJ včetně § 1177 a § 1178. Bylo to i obsahem zápisu ze shromáždění.
A výsledek? Teprve po druhé informaci se ozval první vlastník ze 141 jednotek a sdělil údaje podle § 1177.
Na výboru jsme se rozhodli údaje podle § 1177 nevymáhat, pouze o této povinnosti členy opakovaně informovat.
Ke správě domu nepotřebuji údaje o počtu členů domácnosti znát. Daleko více potřebuji telefonický kontakt na majitele, případně nájemníka. A emailové kontakty. To paskvil neukládá. Dělat něco, co z neznámého důvodu ukládá nějaký shluk písmenek, sesmolený nějakým popletou, nebudu.
Údaj o počtů členů domácnosti je stejně na vodě, protože paskvil NOZ definici domácnosti neuvádí.
Ale nikoho nenavádím, pouze konstatuji stav v jednom SVJ.
Hezký den!
Pavel
Počet osob, které mají v bytě domácnost, nemusí a nemůže vlastník jednotky sdělit.
V SVJ(2000) platí, že práva a povinnosti člena obsahuje zákon (ZoVB) a stanovy. Část NOZ o bytovém spoluvlastnictví však nedopadá na členy SVJ(2000) přímo. Neurčitou povinnost „oznámit počet osob, které budou mít v bytě domácnost, vlastníkům jednotek(2012)“ by tedy bylo možno zavést v SVJ(2000) pouze tak, že bude odhlasována jako součást stanov právnické osoby a tyto stanovy budou vloženy do sbírky listin rejstříkového soudu. Povinnost nevzniká na základě pouhé výzvy výboru.
Ani v případě zapracování do stanov by nebyla tato povinnost vymahatelná ze strany SVJ. Důvody vidím minimálně dva:
- Jde o povinnost neurčitou a nesrozumitelnou, neboť žádný celostátně platný právní předpis (ani NOZ) nestanoví co znamená „mít v bytě domácnost“. Pokud bych za této situace sdělil jakékoliv číslo, vystavuji se nebezpečí, že má informace bude označena za nepravdivou. Takže raději neoznámím nic.
- Druhým důvodem nevymahatelnosti ze strany SVJ je to, že vlastník má tuto (neurčitou) informaci oznámit vlastníkům jednotek. Adresáty informace jsou tedy vlastníci jednotek, přičemž SVJ je pouze prostředníkem (viz § 1177 NOZ).
Pouze vlastník jednotky se tedy může domáhat na jiném vlastníkovi jednotky, aby mu sdělil počet osob, které budou mít v bytě domácnost. (Zde připouštím, že výkladem § 1177 je možno dospět i k opačnému závěru, totiž že SVJ(2012) má na tuto informaci nárok ke splnění své zákonné informační povinnosti.)
Pokud se vlastník jednotky nemůže domoci sdělení o počtu osob podle § 1177, může se obrátit na soud. Ten nejspíše jeho žalobu zamítne, a to pro nedostatek právního zájmu žalobce: znalost tohoto zbytečného čísla nemá totiž žádný vliv na práva ani povinnosti kteréhokoliv z vlastníků jednotek v domě. Žaloba by tedy byla jednoznačně šikanózním výkonem práva ze strany žalujícího vlastníka. Takovému jednání soudy neposkytnou ochranu.
lake
Jak si konkrétně §1177 vykládat? V oznámení tedy uvedu: jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu dle OP každé osoby, vč. dětí? Nebo jenom vlastníka (odst. 1), příp. nájemce (odst. 2), se kterým má vlastník smluvní vztah? A jméno, příjmení a adresu ostatních osob už uvádět v oznámení nemusím, stačí prostě sdělit počet osob?
A co se myslí „adresou“, předpokládám, že se nemyslí adresa bytu, kde bydlí, ale myslí se tím trvalý pobyt, byť je dle OP třeba v jiném městě?
Musíte uvést jméno, příjmení a trvalou adresu všech vlastníků. Totéž platí pro nájemníky – dlé mého pouze pro ty uvedené v nájemní smlouvě. Plus uvést počet osob.
Pokud se podle počtu osob rozúčtovává, je ještě potřeba vzít v úvahu, že počet osob rozhodných pro rozúčtování je v zákoně 67/2013 definován jinak, než počet osob v NOZ/1177 !
A na závěr, každé rozumné SVJ a každý rozumný vlastník si sdělí ještě přinejmenším korespondenční adresu, je-li odlišná, a optimálně i email a telefon. Ale zákonná povinnost to už není.
Abych tomu tedy porozuměl:
Varianta 1: Oznamuji počet osob: 0. (=bude-li byt neobsazený)
Varianta 2: Oznamuji počet osob: 3, z toho dva vlastníci: Karel Vlastník, bytem Uliční 15, Praha a Jiřina Vlastníková, bytem Uliční 15, Praha. (=2 dospělí a 1 dítě, které není vlastníkem a jeho jméno tedy neuvádím)
Stejné u nájemníka: Oznamuji počet osob: 3, z toho dva nájemci: Karel Nájemník, bytem Uliční 15, Praha a Jiřina Nájemníková, bytem Uliční 15, Praha. (=2 dospělí a 1 dítě, které není nájemcem a jeho jméno tedy neuvádím)
Ve variantě 1 pozor na případné rozúčtování podle osob. V takovém případě sice můžete nahlásit nula, ale nebude se Vám tak rozúčtovávat.
Zákon 67/2013 uvádí, že majitel nebo nájemce se pro rozúčtování počítá vždy.
Varianta 2 podle mého splňuje zákonné minimum. Není to příliš flexibilní pro vzájemnou komunikaci, ale to je na jinou diskuzi.
On totiž hlavní problém není to, že by SVJ ten údaj nutně potřebovalo, když podle něj neúčtuje. Potíž je v tom, že stejně jako má vlastník povinnost to nahlásit, má SVJ povinnost kterémukoliv vlastníkovi informaci o počtu osob v kterémkoliv bytě sdělit. Takže na tuto evidenci prostě nemůže rezignovat.
Např. u nás se počty osob do stanovení záloh nepromítají. Co se dá měřit se měří, zbytek se počítá podle užitné plochy bytu (např. daň, pojištění, energie ve společných prostorách) nebo jen na byt (jednotná částka pro každý byt, např. úklid, výtah, anténa).
Co se dohodnout na hrazení energie společných prostor dle ploch bytů, případně podílu na společných částech domu ? Nebo tak, že každý byt zaplatí stejně? Zvláště ve starších domech je druhá varianta nejspravedlivější. Zatímco v nových domech je to většinou tak, že čím větší byt, tím více osob v něm, u starých to už neplatí, mnohdy je ve většině bytů jen jedna osoba, ať jsou velké či malé. Čili každý byt platí stejně je nejfairovější řešení.
Co je na tom spravedlivého,když ve větším bytě může bydlet stařík s důchodem a malém bytě 8 lidí a děti běhají sem tam a stále svítí. Další např.v našem městě se platí komunální odpad za nádobu,a zase jeden stařík verzus 8 lidí včetně dětí.Divná spravedlnost.....
Argument odpůrců bude, že žije-li v bytě 1 osoba (důchodce, který vychází jen 1× denně dopoledne a nesvítí) a v jiném bytě 4–5 osob (rodina, co se courá x-krát denně, ráno do práce a školy, večer z práce, svítí ostošest), je nespravedlivé rozpočítávat osvětlení/výtah na byty.
Důchodce (nemusí jít jen o důchodce, ale třeba podnikatele, který podniká z domova) se psem několikrát denně psa venčí. Zatímco v více osob v jiném bytě jdou ráno do práce, školy a večer přijdou domů. Kdo courá víc? Důchodce nebo více lidí v domácnosti? To samé se týká odpadu. Ten, kdo se zdržuje domu, produkuje veškerý odpad doma. Ten, kdo chodí do práce, do školy, produkuje velkou část odpadu tam. A mohu pokračovat. Spravedlivé je pouze zpoplatnění skutečně využité služby, ale to je nereálné. Rozúčtování podle osob je stejně nespravedlivé, jako jakékoliv jiné. Rozúčtování podle spoluvlastnického podílu je nejméně náročné. Lidé, začněte konečně přemýšlet.
pane Dudku, začněte přemýšlet.Proč by to mělo být opačně,určitě ten pes se nechodí venčit v jiný čas než páníček........a myslíte, že rodina chodí z/do práce a ze školy všichni najednou, a pak jsou všichni zavření doma v produktivním věku. To snad ani nemyslíte vážně.Nota bene s tím odpadem,ten kdo chodí do práce a do školy se stravuje,používá drigerii,nakupuje nové věci a vyhazuje staré a pod. ve škole v práci????? To je ale scifi že?
Poslední komentáře