Nové funkční období - volba předsedy a výboru

• cit.„…Nejen vám, nýbrž celému výboru…“
  • nerozumím. Celý Výbor končí proto, že končí předsedkyně ?
  • pokud se ve zvoleném Výboře vymění funkce (předseda jde na člena, člen na místopředsedu, …prostě kolotoč) – je to důvod pro nutnou novou volbu členů Výboru Shromážděním nebo ne ?
    
    (z naší praxe: rejstřík změnu po 3-letech kdy se předseda unavil – ale ne natolik aby zcela odstoupil – „kolotoč“ potvrdil bez jakéhokoli nějakého dokazování usnesením – stačilo, že funkční období nekončilo. Členové mají různé nástupy do funkce.)

lolek

Pane lolku,

výbor je JEDINÝ ststutární orgán SVJ a má JEDINÉ funkční období výboru, které končí všem členům ve stejný okamžik. Viz § 9 odst. 11 ZoVB.

S touto skutečností nijak nesouvisí změna ve funkci předsedy či místopředsedy výboru. Volbu předsedy provádí výbor a to zpravidla na své schůzi (§ 9 odst. 13 ZoVB). Shromáždění s tím nemá naprosto nic společného, není oprávněno volit předsedu a (per analogiam) ani místopředsedu.

Každá změna funkce ovšem musí být oznámena rejstříkovému soudu jako návrh na zápis změny. Jde o položky „Datum vzniku funkce“ a „Datum ukončení funkce“ u jednotlivých o­sob.

lake

Lolek napsal: „Je tedy pak rozhodným datem pro konec funkčního období CELÉHO výboru – změna v nejstarší položce [rejstříku SVJ] nazývané „den vzniku členství ve statutárním orgánu“ – ano nebo ne ?“

Zápis skutečností do rejstříku SVJ nemá konstitutivní povahu, proto se nelze opírat o obsah rejstříku. Rejstříkový soud totiž odmítá zapsat skutečnosti se zpětnou účinností!!!

Rozhodující pro počátek funkčního období výboru je skutečný den vzniku výboru jako statutárního orgánu SVJ. Od tohoto okamžiku se pak počítá funkční období výboru určené stanovami. Počítání času upravuje § 122 ObčZ.

Tedy na otázku pana lolka odpovídám:
Funkční období výboru končí dnem, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem první volby předsedy výboru (samozřejmě o příslušný počet let později). Připadne-li poslední den funkčního období na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem nejblíže následující pracovní den.

Často se píše (i na tomto portálu), že funkční období výboru započíná okamžikem volby členů výboru na shromáždění. Tento názor považuji za mylný. Výbor se ujímá své funkce (jako statutární orgán společenství) nikoliv volbou jednotlivých členů, nýbrž teprve okamžikem, kdy na své schůzi zvolí ze svého středu předsedu.

Teprve od tohoto dne má výbor „hlavu“ a je schopen se projevovat v právním smyslu. Pouze předseda výboru totiž jedná za výbor navenek a jen on je oprávněn činit písemné právní úkony (s kontrasignací dalšího člena výboru). K tomu viz § 9 odst. 13 ZoVB.

lake

tak teď jsem perplex. Zde tvrdíte, že Výbor je usnášeníschopný i při dvou členech
(přestože „Benešová Soňa“ uvedla, že předseda to skončil)

ale zde zase, že Výbor se ujímá funkce (§9/13) zvolením předsedy – z čehož se dá vyvodit, že odstoupením předsedy nebo i jen výměnou ve stávajícím Výboru – Výbor jako institut dle §9/13 skončil. A skončil i dle §9/7b tedy poklesem pod 3-členy (§9/11). Zbylí dva „sirotci“ tedy mohou hlasovat o čem chtějí – je to jen jejich soukromá věc.

A jestli ne – co je chybně ?

lolek

Chybně je nastaveno Vaše myšlení. Činíte nelogické zkratkovité závěry typu „… z čehož se dá vyvodit, že …“. Vymýšlíte neexistující „pravidla“ která jste si odvodil sám a která nemůžete podpořit žádným citátem ze zákonných předpisů ani z judikatury.

Co píšete se z ničeho vyvodit nedá. Nesprávně přirovnáváte zahájení činnosti výboru po volbě jeho členů ke zcela jiné situaci – ukončení funkce jednoho z členů výboru v době, kdy výbor již svou činnost zahájil a má mandát.

Podle Vaší „logiky“ bych mohl mudrovat takto: „Jestliže obrátím láhev hrdlem dolů a vytáhnu zátku, vyteče obsah na zem. Z čehož se dá vyvodit, že když láhev otočím hrdlem nahoru a zasunu zátku, nateče obsah zpět do lahve.“

lake

Akorát lake cudně zamlčel, že výbor musí mít 3 členy. Viz jiná diskuze. Takže teze o „dočasném počtu členů výboru“ je nesmysl. Je to tak, lake?

Ne že musí mít 3 členy, ale alespoň 3 členy, tedy i víííce.

Postup při poklesu členů výboru pod 3 ZoVB neřeší. Ze zákona tedy přímo neplyne sankce neexistence výboru při poklesu pod 3. Navíc někdy ani není jasné, zda je třetí člen mrtev nebo pouze několik týdnů či měsíců nekomunikuje s ostatními členy výboru. Jak tedy vůbec hodnověrně posoudit, zda počet členů poklesl pod 3?

Nenašel jsem ani v judikatuře, jaký má být postup.

Literatura má jasno: http://www.portalsvj.cz/…clenny-vybor

Praxe má také jasno: výbor jedná jménem SVJ a musí zabezpečit chod SVJ bez ohledu na názory jednotlivců, že výbor ve dvou lidech již nemůže své funkce plnit. Výbor je usnášeníschopný a pokud má předsedu, který za výbor jedná, není problém.

Ale někteří jedinci upřednostňují hledání problémů i tam, kde problémy nejsou. :-))

Hezký den!

Pavel

pane „Pavle“,

jestli by snad měly být následující dotazy – mudrováním „salónního teoretika“ → cit.: „…hledání problémů i tam, kde problémy nejsou…“ pak se prosím namáhejte. Ale odpovíte li (ne stroze) – budu rád. Ani jeden Vámi uvedený zdroj nezpochybňuji a že judikáty perlí odkazy na literaturu – vím – čtu je.

• pokud byl Výbor již někdy v historii zvolen – a tedy EXISTUJE / EXISTOVAL

  • je reálná možnost docílit stavu, že neexistuje a tedy může nastat stav pro použití §9/9 ??
    
    

• použil jste cit.„..sankce neexistence výboru při poklesu pod 3…“

  • dá se z tohoto tvrzení dovodit že připouštíte že Výbor se může „rozpadnout“ a osiřelí členové bývalého Výboru nemají pravomoci statutárního orgánu dle §9/13 ZoVB
    
    

• když se připustí, že i 2-členové jsou dost nebo že i 1-člen je dost

  • tak to znamená, že obsah §9/11 věta první lze v případě nezbytnosti s poukazem na zmíněnou literaturu ignorovat. Je to tak?
    
    

  • lze z toho odvodit, že pokud poklesne počet členů Výboru na =1 pak se stane automaticky tento osiřelý člen „Pověřeným vlastníkem“ – nebo míníte, že zde se již je nutno držet dikce §9/7b ze které mi plyne že by musel být tento Vlastník explicitně zvolen právě za tím účelem aby vykonával „Pověřeného vlastníka“ ?
    
    

• cit.„…Praxe má také jasno: výbor jedná jménem SVJ a musí zabezpečit…“

  • Je sice jasné co je funkcí Výboru a co má zabezpečovat.

  • Co mně není jasné je:

    zda institut „Výbor“ jako ten, komu je přidělena pravomoc „Orgánu společenství“ (§9/7) a pravomoc „Statutárního orgánu“ (§9/13) lze přenášet na jednotlivé členy Výboru nebo ji tito mohou uplatňovat jen tehdy, pokud tuto pravomoc institut „Výbor“ skutečně má? Protože podle mne ji má JEN tehdy pokud platí §9/11 – tj.má 3-členy. A pokud to neplatí – pak v tuto chvíli nemá Společenství „Statutární orgán“ dle §9/13.

lolek

Pane lolku,
obracíte se na mne i pana Pavla, takže já k Vašim nekonečným vývodům něco dodám na závěr.

Příklad z praxe:
Řekněme, že Výstrojní řád Armády ČR předepisuje: ""Sako je součástí slavnostní uniformy příslušníka AČR; musí mít alespoň 3 zlaté knoflíky."
Řekněme, že při přehlídce se jednomu z pochodujících vojáků uvolní jeden z knoflíků a odpadne.

Podle Vaší "logiky" už tato osoba nemá tři předepsané knoflíky a proto tímto okamžikem přestává být příslušníkem armády - ještě dříve, než utržený knoflík dopadne na zem. Co má podle Vás udělat? Vybočit z přehlídkového útvaru, odpochodovat domů a začít si hledat nové zaměstnání?

Naprosto stejně absurdní a v praxi nepoužitelný je Váš názor, že řádně zvolený výbor lze zrušit (vypařit, rozehnat, zneplatnit) v okamžiku, kdy jeden z jeho tří členů "odpadne" (ukončí funkci nebo zemře). Takový katastrofický postup se Vám evidentně líbí, v reálném světě však naštěstí platí jiná pravidla v souladu se zněním zákona a se zdravým rozumem.

Vycházíte údajně z výroku v ZoVB: "Výbor je výkonným orgánem společenství; musí mít alespoň 3 členy."
Váš výrok ovšem zní zcela jinak: "Jakmile člen výboru ukončí funkci, automaticky se tím ukončí funkce všem členům výboru."
Snad jste schopen rozpoznat, že výrok A a výrok B jsou o něčem jiném. Odvozovat Vaše B ze znění A nelze ani po požití konopí v množství větším než malém.

lake

• cit.„…Takže citace lolka: „Jakmile člen výboru ukončí funkci…“
  • znovu se ohrazuji – toto není můj výrok natož pravdivá citace

lolek

Pane lolku, Vaše tvrzení mnohokrát dokola opakované se samozřejmě dá najít ve Vašich příspěvcích v této diskusi a v této: http://www.portalsvj.cz/…na-spravce-4.
Pro osvěžení Vaší selhávající paměti zde doslovně cituji Vaše výroky v těchto dvou diskusích za posledních 14 hodin:

• Mám za to (třeba chybně – nevím) že usnášeníschopný Výbor má 3-členy – §9/11 ZoVB.
• „aby byl výbor usnášeníschopný musí mít minimálně 3 členy“ („musí mít“ = žádný člen není odvolán, odstoupen nebo mrtvý)
• Tvrzení že cit.„…funkce třetího člena výboru je dočasně neobsazena…“ je tedy nesmysl.
• k zániku „Výboru“ dojde po určité době po „poklesu pod 3-členy“. Poté – nebude li přesto Výbor zvolen – nastupuje §9/9.
• … pokud není kdo by MOHL PŘIJÍT [míněno na schůzi výboru], pak není splněna podmínka 3-člennosti a SVJ tedy nemá orgán dle §9/11.
• Uvedení členové tedy mohou klidně hlasovat o čem chtějí ale s žádnými účinky
• Tazatelka „Benešová Soňa“ ale jasně uvedla, že předseda funkci položil tj. 3–1=2 – Výbor je tedy ještě asi měsíc 3-členný a pak se rozpadne
• Protože podle mne ji má [míněno pravomoc] JEN tehdy pokud platí §9/11 – tj.má 3-členy. A pokud to neplatí – pak v tuto chvíli nemá Společenství „Statutární orgán“ dle §9/13.

Pane lolku, není zřejmé, proti čemu se vlastně ohrazujete. Pokud i nadále tvrdíte, že tyto Vaše výroky nejsou Vaše, pak by se mohlo jednat o selhávající krátkodobou paměť, nebo o příznaky schizofrenie.

Přeju Vám hezký den.

lake

Nesouhlasím s váma že ZoVB toto neřeší. ZoVB řeší toto : výbor je výkonným orgánem společenství; musí mít alespoň 3 členy.

Dále může také shromáždění pověřit vlastníka jednotky výkonem funkce výboru (pověřený vlastník)

V každém případě bych tuto skutečnost nějak řešil a neřídil se radou Pavla. To je takový problém svolat schůzi a dovolit třetího člena ? Mimochodem nerozumím tvrzení, že někdy ani není jasné, zda je třetí člen mrtev ? Takovýto výbor musí být velice akční. S pozdravem J.K.

J.K.,

1)na můj příspěvek „Postup při poklesu členů výboru pod 3 ZoVB neřeší.“ odpovídáte v rozporu se skutečností „Nesouhlasím s váma že ZoVB toto neřeší.“ Každý přece mluvíme o něčem jiném. Já pouze opakovaně tvrdím, že když poklesne počet členů pod 3, tak to ZoVB konkrétně neřeší. Samotný pokles členů pod 3 není sankcionován např. výslovným uvedením, že „pokud poklesne počet členů výboru pod 3, tak výbor zaniká“. Pokud by to chtěl takto zákonodárce upravit, tak na to měl více než 11 let čas. Neudělal to, asi věděl proč.

2)Můj výklad ZoVB je ve shodě s literaturou. Sice jsem na ní dal odkaz, ale asi jste ji nečetl. Takže opakuji:

Pražák na str. 131 uvádí: „Do doplnění výboru plní funkci celého výboru zbylí dva členové (či dokonce jen jeden člen) sami jaksi náhradně. Jsou totiž stále členem výkonného a statutárního orgánu společenství.“

Holejšovský na str. 152 uvádí: „Dvoučlenný výbor jednak může rozhodovat (za souhlasu obou členů), především pak mohou jeho členové jednat navenek společenství, samozřejmě pokud jedním z nich je předseda..“

Oba jsou právníci, oba relativně často publikují, Pražák je praktik, Holejšovský předseda senátu Vrchního soudu v Praze. Pro Vás to asi mnoho neznamená, Vy přece máte svou PRAVDU, píšu to pro ostatní.

Pokud nahlédnete do judikátů, tak soudy často používají při svém rozhodování i citací z literatury.

3)Uvádíte „To je takový problém svolat schůzi a dovolit třetího člena ?“ Samozřejmě, že je to často problém. Některé SVJ mají na svolání shromáždění 30 dní, kdo bude v té době třeba podepisovat faktury a smlouvy? Navíc najít někoho do výboru většinou není snadné. A základní problém je, existuje funkční 2 členný výbor, aby mohl svolat shromáždění? Někteří salonní teoretici na tomto webu se domnívají, že ne. Argumenty sice nemají, literaturu nečtou, ale mají názor, který považují za jediný správný.

4)Uvádíte „Mimochodem nerozumím tvrzení, že někdy ani není jasné, zda je třetí člen mrtev“ Uvedu jeden příklad. Ve 3 členném výboru je 75 letý důchodce trávící červen až září na chatě mimo dosah webu a telefonu. Proto je dopředu domluveno na červenec a srpen jednání výboru, ale on se neozve. Co má dělat výbor? Pokud je živ, může se výbor sejít a jako dvoučlenný rozhodovat, to snad ani zdejší přispěvatelé nebudou rozporovat. Pokud by mu zanikla funkce smrtí např. v červnu jsou všechna rozhodnutí výboru neplatná? Podle zdejších přispěvatelů neznajících odbornou literaturu asi ano.

5)Uvádíte „ZoVB řeší toto : výbor je výkonným orgánem společenství; musí mít alespoň 3 členy.“ Nevidím v tom nějaké „řešení“, ZoVB pouze stanoví dvě podmínky (druhá podmínka je bez sankce) a nic neřeší. Předpokládá, že ho budou aplikovat myslící bytosti a nikoliv teoretici, filozofující o nesmrtelnosti chrousta. Pokud se mám rozhodnout, zda při dvou členech být výkonných orgánem nebo se tvářit, že výbor již není výkonným orgánem, osobně volím první variantu.

Hezký den!

Pavel

Pane pochybující,
evidentně blábolíte. V celé této diskusi jen Vy jediný jste použil výraz "dočasný počet členů výboru."
Já s tímto Vaším nesmyslem nemám nic společného. Přečtěte si někdy ZoVB.

lake

Dívala jsem se na jiná SVJ v rejstříku a po pěti letech k žádnému dozápisu nedošlo, pokud daná osoba zůstala ve funkci (tedy členové výboru). Je jasné, že pokud se změní funkcionář, tak se musí provést i nový zápis do rejstříku.Notáře není potřeba, stačí zápis a hlasování (jeho záznam). Děkuji za příspěvky do diskuse. Mgr. Starůstková

Na základě čeho usuzujete, že se musí provést zápis do rejstříku. Nic se nemusí.

Pokud se např. mění předseda, který zastupuje SVJ navenek, podepisuje smlouvy. Jeho jméno musí být oficiálně uvedeno na výpisu z rejstříku atd. A z čeho usuzujete Vy, že se nemusí?