Lolek napsal: „Je tedy pak rozhodným datem pro konec funkčního období CELÉHO výboru – změna v nejstarší položce [rejstříku SVJ] nazývané „den vzniku členství ve statutárním orgánu“ – ano nebo ne ?“

Zápis skutečností do rejstříku SVJ nemá konstitutivní povahu, proto se nelze opírat o obsah rejstříku. Rejstříkový soud totiž odmítá zapsat skutečnosti se zpětnou účinností!!!

Rozhodující pro počátek funkčního období výboru je skutečný den vzniku výboru jako statutárního orgánu SVJ. Od tohoto okamžiku se pak počítá funkční období výboru určené stanovami. Počítání času upravuje § 122 ObčZ.

Tedy na otázku pana lolka odpovídám:
Funkční období výboru končí dnem, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem první volby předsedy výboru (samozřejmě o příslušný počet let později). Připadne-li poslední den funkčního období na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem nejblíže následující pracovní den.

Často se píše (i na tomto portálu), že funkční období výboru započíná okamžikem volby členů výboru na shromáždění. Tento názor považuji za mylný. Výbor se ujímá své funkce (jako statutární orgán společenství) nikoliv volbou jednotlivých členů, nýbrž teprve okamžikem, kdy na své schůzi zvolí ze svého středu předsedu.

Teprve od tohoto dne má výbor „hlavu“ a je schopen se projevovat v právním smyslu. Pouze předseda výboru totiž jedná za výbor navenek a jen on je oprávněn činit písemné právní úkony (s kontrasignací dalšího člena výboru). K tomu viz § 9 odst. 13 ZoVB.

lake