netopení v bytech
Dobrý den rád bych věděl, jak postupovat při problému s vypnutím kotle a tím pádem netopení v bytech. Náš předseda SVJ zakázal topit a nařídil správci vypnutí kotle i přesto, že je topné období. Chápu, že přes den je teplota nad 13 stupňů Celsia a vytápět byty se nemusí, ale večer kdy teplota klesne na cca 6 stupňů je v bytech už pěkná zima a teploměr ukazuje cca 16 stupňů Celsia. Když jsem se ohradil a žádal, aby bylo topení zapnuto alespoň na večer a ráno, bylo mi arogantně sděleno, že se musí šetřit, že se mám s rodinou obléci do vícero vrstev svetrů či, že si máme zacvičit. V tu chvíli jsem přemýšlel, že mi vystřelí ruka, ale co bych si asi vzal na takovém ubožákovi!!!! V domě bydlí převážná část důchodců a tím pádem prý nemůžou topit tak často, nezaplatili by to. Také si žádný z nich nebude stěžovat, raději si u televize večer zalezou prý pod deky. Apropó, my to máme prý také tak udělat… Ale toto přeci není řešení, druhý má mrznout? Vím, že lidská hloupost nezná mezí, ale žádám o radu, jak postupovat dál.
Děkuji P.
Vážený pane,zalezte si pod deku a neremcejte,za našich babiček se topilo v jedné místnosti a nikdo nezmrznul,babička dodnes žije a je jí 90 roků,na vojně jsme spávali v teplácích a taky jsme to přežili,dnes chce každý doma chodit v trenkách a topit už v srpnu chcípáci.
1) V pimprlové komédii stalo se, že usedla vosa králi na nose král se namích a bóch pěstí do stólu, zavolejte na tú vosu Škrholu. 2) Škrhola si řek, že vósu prožéne, sukovicú mohutně sa ožéne a jak tam ta vósa sedí na nóse, bóchne ju a v tu ránu je po vóse. r) Zbývá jen abychom k tomu dodali, že v tu ránu je po vose a po králi 3) Chtěl bych radit nijak vás však nenutím, malé věci řešte ruky mávnutím. Nedopadnete tak jako Škrhola, nebudou vás považovat – (3/4) – za císaře pána.
1.Pan lake má pravdu dle práva. 2.Předseda SVJ má pravdu jako šetřílek. 3.Vám je zima. Pocit chladu a tepla je relativní. (Mé matce bylo zima při 27stupních C.) Rozehřívat celou topnou soustavu jen pro Vás může přijít pro SVJ na tisíc Kč i více. 4. Má rada: Pro případ nouze již mnoho let mám malý el. ohřívač. Přeji všem krásný den.
Kde bydlíte? Na Horské Kvildě?
V Praze byly včera tyto venkovní teploty: 10°C v 7h, 17°C ve 14h, 14°C v 21h. Průměrná teplota 13,75°C. V Brně 12–19–12 (průměr stejný 13,75°C).
Podle Lakem zmíněné vyhlášky:
„Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 st. C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 st. C pro následující den.“
Navíc předpověď počasí je příznivá, příští týden se má oteplit. Lze tedy očekávat průměrnou teplotu vyšší, ne nižší.
Když jsou hluší, zajistěte si podklady a k soudu. Soud je konečná instance u pří. Předsedu z hrušky dolů. Nebo oběhněte barák a získejte podpisy pro topení. Jste ochoten to podniknout? Ale nevím, v bytě mám furt 21 – 22° bez topení.
Mně se včera přes den vyhřál jižně orientovaný byt na 25°C. V noci teplota klesla sotva o 2°C (netopíme). Žádné dramatické výkyvy teploty se nekonají.
V domě, ve kterém večer klesne teplota na 6°C, když je venku 10°C, musí býti něco shnilého.
Dnes bylo v 01h v Praze, Ústí a Zlíně dokonce 11°C. Nejméně KV a LI 7°C.
Špatně jste to pochopil p.X, těch 6st.C bylo v noci venku a ne v bytě. V bytě máme v noci tak cca 13st.C. Bohužel nebydlíme ani v Praze, Brně či Zlíně. Bydlíme u německých hranic a je tady citelně chladněji než v daných městech…
No dobře. To, že je nějaké místo u hranic, ještě nemusí znamenat, že je tam nutně zima. Břeclav je také u hranic a na zítřek má předpověď 11°C v noci a 18°C přes den. Průměrná teplota alespoň 13°C je pravděpodobná.
Zjistěte si nebo měřte venkovní teploty v 7h, 14h a 21h. Pak si spočítejte průměr (teplota v 21h se započítá 2×). Pokud 2 dny po sobě klesne prům. teplota pod 13°C a předpověď není příznivá, pak se musí začít topit. Váš předseda to ale stejně může zpochybnit. Chtělo by to mít teploty a předpověď z nějaké místní oficiální stanice.
Pane P., není pravdivé Vaše tvrzení, že „… přes den je teplota nad 13 stupňů Celsia a vytápět byty se nemusí“. Zákonné podmínky pro zahájení či přerušení vytápění jsou zcela jiné. Nejde vůbec o teplotu přes den. Viz § 2 vyhlášky č. 194/2007 Sb..
Váš další postup je velmi jednoduchý. Jde o dodávku služby, která (podle Vás) není řádně plněna. Takže písemně reklamujte vadnou dodávku služby, s konkrétními údaji o teplotách uvnitř bytu v jednotlivých dnech v době od 6:00 do 22:00 hodin. Viz vyhláška č.194/2007 Sb.
Nebudete-li s reklamací úspěšný, zajistěte si posudek od odborníka, nejlépe soudního znalce. Ten bude měřit venkovní teploty 4× denně, z toho vypočte průměrnou venkovní teplotu podle vyhlášky. Zároveň bude provádět měření vnitřní teploty v nejchladnější obytné místnosti bytu. Zjistí-li, že vytápění bytu není v souladu s vyhláškou č.194/2007 Sb., obrátíte se na soud.
Budete požadovat, aby soud uložil SVJ povinnost dodávat Vám službu řádně, to jest vytápět Váš byt podle celostátně platného právního předpisu. Zároveň budete na SVJ požadovat uhradit náklady Vašeho právního zastoupení i veškeré Vaše náklady spojené s uplatněním reklamace. Započtete do toho samozřejmě i částku, kterou jste zaplatil znalci za jeho posudek.
SVJ ať si samo rozhodne, zda při každé reklamaci bude znovu a znovu prohrávat spory a platit tyto peníze, nebo zda bude raději vytápět Váš byt v souladu se zákonem.
lake
Nechápu, jak mohou platit současně odst. 2 a 6 §2 vyhlášky za situace, kdy prům. venkovní teplota je vyšší než 13°C, ale v bytech je nižší než výpočtová teplota stanovená projektem.
Nebo to snad nemůže nastat? Pravda je, že v našem domě k tomu běžně nedochází.
Ve vyhlášce č.194/2007 Sb. není žádný rozpor. Spíše se podobá pravdě, že jste jejímu obahu neporozuměl.
- Vyhláška ukládá povinnost dodavateli tepelné energie při jaké vnější průměrné teplotě je povinen zahájit dodávku tepla k vytápění objektu odběratele (§ 2 odst. 2).
- Dokud dodavateli nevznikne povinnost dodávat tepelnou energii do objektu, je vnitřní teplota v místnostech bezvýznamná. Nelze ji přece nijak upravovat pomocí soustavy centrálního vytápění.
- Jakmile dodavateli tepelné energie vznikne povinnost dodávat tepelnou energii do objektu, pak musí vlastník budovy nebo společenství vlastníků vytápět objekt od 06:00 do 22:00 hodin tak, aby v místnostech bylo možno v této době dosahovat vnitřních teplot podle vyhlášky (§ 2 odst. 6 a 10).
lake
V tom případě to chtělo lépe formulovat odst. 6 § 2 („V průběhu otopného období jsou byty … vytápěny tak, aby …“).
Já bych to napsal např. takhle (nebo i lépe, kdybych byl za to placen):
„Po zahájení dodávky tepla k vytápění (§ 2 odst. 2) jsou byty … vytápěny tak, aby …“
Vy jste asi při interpretaci vyhlášky použil předpoklad „racionálního vyhlašovatele“.
Pane X, nepoužil jsem předpoklad racionálního vyhlašovatele, protože to není k výkladu vyhlášky zapotřebí. Zcela postačuje použít obecné pravidlo „lex specialis derogat legi generali“.
- Ustanovení vyhlášky § 2 odst. 6 a odst. 10 jsou obecná ustanovení, která určují obecná pravidla vytápění místností a prostorů v budově v průběhu otopného období.
- Ustanovení § 2 odst. 4 vyhlášky je speciální ustanovení, které popisuje výjimku z těchto pravidel.
V právu vždy zásadně platí, že speciální právní úprava ruší právní úpravu obecnou. Proto při splnění speciálních podmínek podle § 2 odst. 4 neplatí obecná pravidla vytápění obsažená v odst. 6 a odst. 10 vyhlášky. To je taková právní abeceda.
lake
Panu Antonovi bych radil, aby se zdržel hodnocení ve věcech, kterým nerozumí. Vyhláška č. 194/2007 Sb. je právní předpis, proto k jejímu výkladu je nutno použít právní logiku.
Není žádný důvod, aby § 2 odst. 4 vyhlášky byl speciální vzhledem k § 2 odst. 6.
Stejně dobře bych mohl tvrdit, že § 2 odst. 6 vyhlášky je speciální vzhledem k § 2 odst. 4 a popisuje výjimku.
Pane Výjimka, litují Vás upřímně, ale pomoci Vám nemohu.
- Ustanovení § 2 odst. 6 vyhlášky popisuje obecné pravidlo že se v otopném období vytápí.
- Ustanovení § 2 odst. 4 popisuje výjimečný stav, kdy se v otopném období nevytápí. K tomu dojde pouze výjimečně, při splnění podmínek uvedených ve vyhlášce).
Bohužel, nemohu Vám na dálku spravit mozek, abyste rozeznal pravidlo od výjimky. Celostátně platné právní předpisy jsou psány pro osoby s rozumem průměrného člověka. Najděte si někoho takového, aby Vám to ohledně výjimek nějak vysvětlil.
lake
Pan X má z logického hlediska pravdu, pan lake argumentaci pana X nechápe. Navíc je třeba vidět, že prahová průměrná denní teplota, při níž se spouští vytápění, není stanovena libovolně, nýbrž je stanovena právě tak (s jistou rezervou), aby předepsaná teplota v bytě byla zajištěna.
„Budete požadovat, aby soud uložil SVJ povinnost dodávat Vám službu řádně“
A za 10–15 let možná budete mít v ruce papír, kterým soud uloží SVJ povinnost dodávat Vám službu řádně, a který řádnou dodávku služby nezajistí, tím méně zpětně.
Vy mudrci, a co tedy podle Vás zajistí, aby SVJ dodávalo tazateli službu řádně teď hned? Poraďte tedy tazateli lépe, umíte-li.
Vždyť zároveň se žalobou může tazatel navrhnout soudu, aby uložil dodavateli služby předběžné opatření. To se rozumí samo sebou, a pak už je jedno, zda spor bude trvat 1 rok či 10 let.
Také si může přitápět elektrickým topením podle potřeby, a tyto náklady pak bude vymáhat na SVJ jako náhradu škody. Ale k tomu musí napřed podat reklamaci a musí být schopen pomocí změřených teplot prokázat, že SVJ porušuje celostátně platný předpis. Jedině v takovém případě bude u soudu úspěšný.
lake
A to tahkhle přestat hradit za službu, která není poskytována řádně? Společně s oznámením, že úhrada bude obnovena, jakmile bude obnovena řádná dodávka služby?
Pane Koubo, Váš návrh je nerozumný a přivedl by tazatele do velkých potíží.
Za prvé:
Nevíte, že tazatel nehradí „za službu“, nýbrž hradí průběžně
pouze zálohy. Za službu bude hradit teprve po uplynutí doby čtyř
měsíců po skončení zúčtovacího období. Jak si představujete,
že bude soudu o rok později prokazovat, že v září se netopilo, i když
podmínky byly podle něj splněny?
Za druhé:
Pokud po vyúčtování ukončeného zúčtovacího období odmítne úhradu
případného doplatku, stane se samozřejmě neplatičem a bude na něj podána
žaloba. Bude pouze na něm, aby soudu tvrdil a prokazoval, že služba mu
(před rokem a půl) nebyla poskytována řádně. Soudu to ovšem neprokáže.
Nebude schopen vysvětlit, proč se okamžitě nedomáhal nápravy cestou
reklamace služby. Bude jako neplatič odsouzen k úhradě dlužné částky,
k úhradě soudních poplatků a k náhradě veškerých nákladů
protistrany.
Za třetí:
Pokud jste snad Váš námět mínil tak, že tazatel má přestat hradit
zálohy, pak by scénář byl naprosto stejný: Tazatel se
dostane ihned do pozice neplatiče záloh. Platba záloh je samostatnou
povinností odběratele služby a není nijak vázána na kvalitu dodávek
služby. Soud bude pouze rozhodovat zda neplatiči byla oznámena výše
předepsaných záloh a zda plní či neplní svou platební povinnost. Soud
vůbec nepřipustí projednávání otázky zda služba byla dodávána
řádně. To je jiná záležitost; soud žalovaného odkáže na reklamační
řízení mezi ním a SVJ. Na povinnost vlastníka hradit po celý rok
předepsané zálohy to samozřejmě nemá žádný vliv.
Navíc by neplatiči v obou případech vznikla zákonná povinnost uhradit na účet SVJ navíc i pokutu 100 Kč denně za každý den prodlení s úhradou peněžité částky, podle zákona č. 67/2013 Sb..
Z uvedených důvodů tedy musím Váš námět označit za velice, opravdu velice špatný nápad. Jak má tazatel postupovat v souladu s právem jsem mu už napsal dříve.
lake
„Platba záloh je samostatnou povinností odběratele služby a není nijak vázána na kvalitu dodávek služby.“
Píšete nesmysly. Pokud mi e.on přestane dodávat elektřinu, jsem oprávněna přestat hradit zálohy. Nedávno jsem podobnou věc řešila s dodavatelem internetu. Dodavatel má v tu chvíli přeplatek z minulého období, kdy jsem zálohu uhradila, a dodavatel neplnil. Jiná otázka je, jak přimět dodavatele k řádnému plnění (radíte soudně a čekat roky či desítky let na výsledek).
Anastasia, to Vy píšete nesmysly. Nejspíš z hlouposti, to se pozná hned.
Napřed k vaší pohádce o EONu: Zákazník EONu je vždy povinen hradit předepsané zálohy na dodávky elektřiny (článek 4.8 Obchodních podmínek) a o změnu výše záloh je povinen požádat dodavatele (článek 4.9 Obchodních podmínek). Měla jste si to napřed přečíst, namísto vymýšlení Vašich nepravdivých fantazií. Viz https://www.eon.cz/…vky-2012.pdf.
Dále k situaci tazatele: Jenom blb by srovnával případ tazatele s dodávkou energie od EONu.
Zde přece nejde o případ, kdy společenství nedodává službu. Naopak, dodává ji! Opak by musel tvrdit a prokazovat tazatel. Že se v určitých konkrétních dnech nevytápělo (ale mělo se) musí soudu prokazovat on sám. Jak to prokáže už jsem mu napsal: http://www.portalsvj.cz/…eni-v-bytech#….
Pokud to nevíte, zálohy na vytápění jste povinna platit i přes léto, kdy se netopí vůbec, i v přechodném období, kdy se může či nemusí dům vytápět, v závislosti na průběhu vnější teploty.
lake
Poslední komentáře