Neoprávněná fakturace SVJ
Dobrý den,
V našem SVJ se dějou zvlástní věci. Výbor potřeboval zrevidovat plynové vedení a protože špatně hospodaří, zřejmě mu došly peníze. Nejprve vyzval vlastníky, aby vpustili do bytu revizáka – kdo ho nevpustí, bude platit zmařený výjezd. Následně lidem vystavili faktury na „revizi plynu ve vašem objektu“. Na můj dotaz co to má znamenat jsem se dozvěděl, že vpuštěním technika do bytu jsem souhlasil s přijetím služby a nyní ať ji zaplatím.
- dle PV jsou rozvody plynu společnými prostorami
- nic jsem si neobjednal a nejsem vůči SVJ povinen prokazovat, že si reviduju sporák apod. A obecně nejsem povinen takovou revizi dělat.
Samozřejmě jsem odmítnul zaplatit.
Můj dotaz je – ztotožňujete se s mým závěrem ? A je vůbec SVJ oprávněno přefakturovávat revize plynu ? Podle mého se jedná o neoprávněné podnikání. Že jsou to praktiky prodejců hrnců ani nemluvím.
Díky Tomáš S.
Pane Tomas S, přečetl jsem si Vaši korespondenci s členem výboru. Potvrzuji, že členové výboru vašeho SVJ dělají jakési zmatky při hospodaření. Snad nerozlišují důsledně o co se stará SVJ a co je ve vlastnictví vlastníka jednotky. Jak jste správně uvedl, je třeba rozlišit kdy jde o revizi společných částí odběrného plynového zařízení (OPZ) a kdy jde o revizi části OPZ která je ve vlastnictví vlastníka jednotky. Zkusil jsem to zachytit v tabulce:
| Část OPZ která je společná (stanoveno podle prohlášení vlastníka budovy nebo podle nařízení vlády č. 366/2013 Sb.) |
Část OPZ ve vlastnictvi vlastníka jednotky (platí pro zařízení, která jsou v osobním užívání uživatelů bytů a místností nesloužících k bydlení) |
| Výchozí revize je povinná | Výchozí revize je povinná |
| Kontroly a provozní revize jsou povinné | Kontroly a provozní revize NEJSOU povinné (pokud je nepředepisuje návod výrobce k použití spotřebiče) |
| SVJ má právo i povinnost zajišťovat kontroly a provozní revize. | SVJ nemá právo zajišťovat kontroly a revize bez souhlasu
vlastníka. SVJ nemá právo nařizovat vlastníkovi kontroly a revize. |
| Povinnosti jsou obsaženy v zákonech, vyhláškách, v nařízení vlády, v normách TPG | „Zákazník je povinen udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit“ (§ 62 odst. 2 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb.) |
| Hrazeno z prostředků SVJ na správu domu (kam vlastníci přispívají poměrně podle podílů) | Hrazeno vlastníkem jednotky (pokud si sám objednal kontrolu, revizi, opravu či čistění své části OPZ) |
Pokud by si vlastník jednotky objednal kontrolu či revizi své části OPZ,
obdrží revizní zprávu a uhradí částku za provedení revize své části
OPZ. Je ale vyloučeno nařídit mu, aby strpěl provedení nechtěné revize.
Je třeba rozeznávat tři odlišné případy:
- Zprostředkovatel (například SVJ) sjednal se zájemci že revizní technik provede revizi jejich částí OPZ zároveň při revizi společné části OPZ. Náklad na revizi své části OPZ uhradí vlastník jednotky podle dohody buď technikovi, nebo zprostředkovateli.
- Revizní technik oslovil přímo vlastníka jednotky, ten jeho nabídku přijal a nechal si provést revizi své části OPZ. Následně převzal revizní zprávu. V tom případě samozřejmě hradí náklad vlastník jednotky, a to přímo reviznímu technikovi.
- Revizní technik požádal o vstup do bytu pod záminkou že jde provést revizi společných částí OPZ, a následně vymáhá úhradu i za revizi té části OPZ, která je ve vlastnictví vlastníka jednotky. Jde o nekalou obchodní praktiku, když technik uvedl vlastníka jednotky v omyl, využil tohoto omylu a následně provedl neobjednané a neschválené činnosti.
V žádném z případů nebude vlastník jednotky nic hradit právnické osobě SVJ, pokud s ní není předem dohodnut o zprostředkování. Ve třetím případě není povinen uhradit nic ani reviznímu technikovi.
Justitianus
| 89/2012 Sb. § 583 Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. § 584 (2) Bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti. § 585 Vyvolala-li omyl jednajícího osoba třetí, je právní jednání platné. Měla-li však osoba, s níž se právně jednalo, na činu třetí osoby podíl, anebo o něm věděla či alespoň musela vědět, považuje se i tato osoba za původce omylu. |
Jediný stručný, ale zato pravdivý a úplný komentář zde poskytl Justitianus, 8. Červenec 2021 – 18:13
Přeji hezký den. Vlastníci bytů, před napsáním dotazů se nejdříve podívejte do „Prohlášení vlastníka“, které části domu jsou ve společném vlastnictví! Budete se opravdu divit, co je ve vašem bytě opravdu v osobním vlastnictví. Doporučuji se podívat do Občanského zákona č.89/2021 Sb. a Nařízení vlády č.366/2013 Sb. o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím v Části třetí Společné části nemovitosti §4 až §6. A víte, že na návrh SVJ může v krajním případě soud nařídit prodej bytu ve vlastnictví.
SVJ může (a dokonce musí!!!) zajistit revize společných částí vnitřního plynovodu (odběrné plynové zařízení, neboli OPZ).
V prohlášení (vlastníka budovy) najdete popis která část vnitřního plynovodu je společná a které části jsou ve výlučném vlastnictví každého vlastníka jednotky.
Jestliže jste si neobjednal „revizi“ vaší části OPZ a Vašich plynových spotřebičů, pak nejste povinen nikomu nic hradit. Skutečnost že jste revizáka vpustil do bytu je bezvýznamná. V bytě se mohou nachazet společné části OPZ, a k těm musí mít revizák samozřejmě umožněný přístup.
Justitianus
„To sice v ojedinělých případech mohou, ale typicky tomu tak není.“ Většina paneláků má bytový plynoměr včetně hlavního uzávěru k bytu umístěn přímo v bytové jednotce(stupačkách).Pokud není v PV k budově určeno jinak postupuje se podle tohoto zákona:
§ 6/366/2013 Sb.,
Společnými částmi domu jsou dále
písm.c) rozvody plynu až k uzávěru pro byt,
Mně na dotaz odpověděla v r. 2012 (zákony a vyhlášky se mohly samozřejmě již od té doby změnit) plynárenská spol. takto:
"Zákon č. 458/2000Sb. v platném znění, vyhláška č. 85/1978 Sb., ve znění NV č. 352/2000 Sb., …
Z hlediska výše uvedených dokumentů lze vlastnictví a zodpovědnost za bezpečný provoz vyhrazených plynových zařízení sloužících k distribuci plynu, charakterizovat (ve směru toku plynu) následujícím způsobem:
1. Distribuční soustava – vzájemně propojený soubor … plynovodů, včetně systému řídící a zabezpečovací techniky a dalších zařízení ve smyslu ust. § 2 odst. (2) písm. b) čl. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) v platném znění.
Vlastníkem distribuční soustavy je zpravidla příslušná plynárenská společnost – provozovatel distribuční soustavy, ale může to být i jiný subjekt (např. obec), neboť obecně závazné předpisy vlastnictví distribuční soustavy v zásadě neomezují.
Distribuční soustava je rozdělena dělicími místy podle ust. § 1 odst. (5) písm. c) vyhlášky MPO č. 251/2001 Sb.
PLYNOVODNÍ PŘÍPOJKA – zařízení spojující distribuční soustavu a odběrné plynové zařízení O(PZ) – § 2 odst.(2) písm. b) čl. 13 a § 66 odst. (1) energ. zákona v platném znění. Hranice, resp. dělicí místa plynovodní přípojky vyplývají z ust. § 1 odst. (5) písm. c) čl. 4 a čl. 5 vyhlášky MPO č. 251/2001 Sb., a z čl. 3.2.4 ČSN EN 1775 (38 6441): plynovodní přípojka počíná na plynovodu distribuční sítě a končí vstupní stranou (osou svaru či dělicí rovinou přírubového spoje) uzavírací armatury na vstupu do předávacích míst, která jsou provozována zákazníkem (tím je zpravidla vstupní strana HUP OPZ). Nejasnosti ohledně dělicích míst mohou vzniknout hlavně tehdy, je-li mezi HUP OPZ a plynovod distribuční soustavy umístěn další uzávěr (hlavní uzavírací armatura na vstupu do plynovodní přípojky); potom je pro stanovení dělicího místa mezi plynovodní přípojkou a OPZ rozhodující smluvní stanovení předávacího místa plynu (místa předávky plynu mezi dodavatelem a odběratelem).
Obdobně jako v případě distribuční soustavy, obecně závazné předpisy vlastnictví plynovodní přípojky v zásadě neomezují – může ji vlastnit jak provozovatel plynárenské distribuční soustavy (příslušná plynárenská akciová společnost), tak i jiný subjekt, např. obec nebo vlastník dotčené nemovitosti.
… v případě plynovodních přípojek mohou snadno vzniknout nejasnosti, pokud jde o zodpovědnost za zajištění jejich bezpečného provozu, včetně provádění kontrol a provozních revizí. Vyplývají hlavně z nejasného vlastnictví plynovodní přípojky, případně z nejasného předávacího místa plynu. Doporučujeme proto, v případě potřeby obrátit se na příslušného provozovatele distribuční soustavy a konkrétní nejasné či sporné záležitosti s ním projednat, případně smluvně (písemně) dohodnout.
Poznámka: Armatury, které jsou dělicími místy, měly by být v dokumentaci příslušného provozovatele distribuční soustavy označeny – § 1 odst. (5) vyhl. MPO č. 251/2001 Sb
ODBĚRNÉ PLYNOVÉ ZAŘÍZENÍ OPZ – podle ust. § 2 odst. (2) písm. b) čl. 7 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) v platném znění jsou to veškerá zařízení počínaje HUP vč. zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí zařízení.
Dělicí místo mezi plynovodní přípojkou a OPZ přesně stanovuje ust. § 1 odst. (5) písm. c) odst. (4) a (5) vyhlášky MPO č. 251/2001 Sb., citované výše u plynovodní přípojky.
Kromě toho, ust. § 46 odst. (4) vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb. ukládá povinnost instalovat na začátku OPZ hlavní uzávěr a stanovuje základní zásady pro jeho umístění, blíže určené v čl. 4.4 TPG 704 01.
Z citovaných obecně závazných předpisů tedy vyplývá, že hlavní uzávěr plynu (HUP) je v každém případě součástí odběrného plynového zařízení (OPZ) a nezáleží přitom vůbec na jeho umístění.
Pro informaci uvádíme DEFINICE POJMŮ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ OPZ dle TPG 704 01:
DOMOVNÍ ROZVOD – část domovního plynovodu začínající HUP a končící před uzávěry plynoměrů určených pro obchodní styk.
SPOTŘEBNÍ ROZVOD – část domovního plynovodu začínající uzávěry před plynoměry pro obchodní styk a končící před uzávěry plynových spotřebičů.
PŘIPOJENÍ PLYNOVÉHO SPOTŘEBIČE – zařízení k připojení plynového spotřebiče na spotřební rozvod. Začíná uzávěrem plynového spotřebiče. Jeho součástí je spojovací potrubí nebo hadice, případně i spotřebičový regulátor.
PLYNOVÝ SPOTŘEBIČ – souhrnné označení pro zařízení, které využívá energie plynu vzniklé jeho spalováním pro přípravu teplé užitkové vody, k přípravě pokrmů, k vytápění nebo k technologickým účelům.
Poznámka: Plynoměr, určený pro obchodní styk není součástí OPZ – viz § 2 odst. (2) písm. b) čl. 7 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění.
OPZ JE SOUČÁSTÍ NEMOVITOSTI A JEHO VLASTNÍKEM JE JEJÍ VLASTNÍK, STEJNĚ TAK JAKO U OSTATNÍCH ROZVODŮ (elektro, voda, odpady apod.). TOTO JE ZŘEJMÉ NAPŘ. V PŘÍPADĚ RODINNÝCH DOMŮ, ALE V PŘÍPADĚ BYTOVÝCH DOMŮ S VÍCE NÁJEMNÍKY, NEBO VLASTNÍKY JEDNOTLIVÝCH BYTŮ, KTERÝM DODAVATEL PLYNU (PROVOZOVATEL DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY) DODÁVÁ PLYN NA ZÁKLADĚ SAMOSTATNÝCH SMLUVNÍCH VZTAHŮ, TO NENÍ VŽDY ZCELA ZŘEJMÉ.
ENERGETICKÝ ZÁKON V TOMTO PŘÍPADĚ ZAVÁDÍ PRO ZAŘÍZENÍ, SLOUŽÍCÍ K DODÁVCE PLYNU PRO VÍCE CHRÁNĚNÝCH ZÁKAZNÍKŮ V JEDNÉ NEMOVITOSTI NA NZÁKALDĚ SMLOUVY, POJEM TZV. „SPOLEČNÉ ODBĚRNÉ PLYNOVÉ ZAŘÍZENÍ“ A V § 63 ODST. (4) STANOVÍ, ŽE TOTO SPOLEČNÉ OPZ JE SOUČÁSTÍ NEMOVITOSTI. V § 63 ODST. (3) POTOM UKLÁDÁ VLASTNÍKU DOTČENÉ NEMOVITOSTI UDRŽOVAT OPZ, SLOUŽÍCÍ PRO TYTO DODÁVKY, VE STAVU KETRÝ ODPOVÍDÁ PRÁVNÍM PŘEDPISŮM A TECHNICKÝM NORMÁM.
Dále je nutno upozornit, že mj. zařízení pro rozvod plynů a zařízení pro spotřebu plynu spalováním jsou zařízení, podléhající státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, vykonávanému ČÚBP a IBP ve smyslu ust.í § 1 odst. (2) písm. e), f) a g) vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění NV č. 352/2000 Sb.
V PŘÍPADĚ BYTOVÝCH DOMŮ JE TÉŽ NUTNO UPOZORNIT NA NÁSL. ODS. (3) CITOVANÉHO USTANOVENÍ, KTERÝ STANOVÍ, ŽE za zařízení uvedená v odst. (2) se nepovažují zařízení, která jsou v osobním užívání uživatelů bytů a místností nesloužících k bydlení. TO ZNAMENÁ, ŽE PRO POSOUZENÍ ZDA OPZ (nebo jeho část) PODLÉHÁ POVINNOSTI PROVÁDĚT KONTROLY A REVIZE JE ROZHODUJÍCÍ, ZDA OPZ (nebo jeho část) JE V OSOBNÍM UŽÍVÁNÍ UŽIVATELŮ BYT (OBČANŮ) A MÍSTNOSTÍ NESLOUŽÍCÍCH K BYDLENÍ.
PRAKTICKOU APLIKACI MŮŽEME DOKUMENTOVAT NA NÁSLEDUJÍCÍCH PŘÍKLADECH:
A. RODONNÝ DŮM, UŽÍVANÝ POUZE VLASTNÍKEM A JEHO RODINNÝMI PŘÍSLUŠNÍKY. Potom vlastníku podle § 1 odst. (3) vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. nevzniká povinnost provádět kontroly a provozní revize OPZ v případě, že toto slouží k osobnímu užívání, nikoliv k podnikatelské činnosti vlastníka nebo jeho rodinných příslušníků.
B. BYTOVÝ DŮM S VÍCE BYTY, VLASTNÍKEM CELÉ NEMOVITOSTI JE FYZICKÁ NEBO PRÁVNICKÁ OSOBA.
Potom je rozhodné, zda uživatelům bytů (nájemníkům, podnájemníkům)
- vlastník domu předá prokazatelně byt vč. příslušné části OPZ do osobního užívání (např. nájemní smlouvou).
V tomto případě vlastník ani nájemce nejsou povinni zajistit kontroly a provozní revize přísl. části OPZ, tj. spotřebního rozvodu plynu včetně připojení spotřebičů a spotřebičů v těchto bytech.
- Pokud vlastník prokazatelně byt včetně přísl. části OPZ uživatelům bytů do osobního užívání nepředá,
je povinen zajišťovat provádění kontrol a provozních revizí podle vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. i v těchto částech OPZ.
Vlastník domu však v každém případě musí zajistit provádění kontrol a provozních revizí té části OPZ, která není v osobním užívání uživatelů bytů a místností nesloužících k bydlení – společného odběrného plynového zařízení (tj. domovního rozvodu).
C. BYTOVÝ DŮM S VÍCE BYTY, KTERÉ VLASTNÍ (včetně přísl. částí nebytových prostor a OPZ), FYZICKÉ OSOBY (OBČANÉ). Tito jsou POVINNI VYTVOŘIT SUBJEKT S PRÁVN SUBJEKTIVITOU, který má za povinnost zajišťovat provádění kontrol a provozních revizí podle vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění NV č. 352/2000 Sb. – a to té části OPZ, která není v osobním užívání uživatelů bytů a místností nesloužících k bydlení. Je to SPOLEČNÉ OPZ (domovní rozvod), společné kotelny, sušárny, klubovny apod.
TY ČÁSTI OPZ, KTERÉ JSOU PŘEDÁNY K OSOBNÍMU UŽÍVÁNÍ UŽIVATELŮ BYTU NEBO NEBYTOVÝCH PROSTOR, NEPODLÉHAJÍ podle ust. § 1 odst. (3) vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění NV č. 352/2000 Sb. povinnosti provádět kontroly a provozní revize. Jedná se přitom o spotřební rozvod vč. připojení spotřebičů a spotřebiče v bytech, ale může jít i o stejná plynová zařízení v nebytových prostorách, např. v garáži vytápěné plynovým spotřebičem v osobním užívání vlastníka či nájemce.
Pokud jde o zajištění provozu a údržby společné části OPZ, upozorňujeme na znění čl. 8.1 ČSN EN 1775 (38 6441):
"Počínaje uvedením celého plynovodu nebo jakéhokoliv úseku do provozu musí být ustanovena osoba odpovědná za jeho provoz.
Tato osoba bude dále nazývána „osobou odpovědnou za provoz“. Za provoz celého plynovodu nebo jakéhokoli jeho úseku musí být v každém okamžiku odpovědná pouze jedna osoba.
POZNÁMKA: Dodavatel plynu může být odpovědný za přípojku a plynoměr, odběratel nebo vlastník nemovitosti za domovní plynovod." (Konec citace)
V konkrétním případě je tedy nutno:
a. určit vlastníka společné části OPZ (domovního rozvodu),
b. požádat vlastníka o určení osoby, odpovědné za provoz této části OPZ (domovního rozvodu),
c. s touto odpovědnou osobou dále jednat při zajišťování kontrol a provádění provozních revizí.
Při provádění kontrol a revizí OPZ nebo jejich částí, podléhajících státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, postupujeme podle ČSN 38 6405:
A. KONTROLY zařízení se provádí podle čl. 28 ČSN 38 6405 nejméně 1 x / ROK.
B. REVIZE se provádí podle čl. 29 ČSN 38 6405 nejméně 1× /3 ROKY, POKUD není jinými předpisy nebo orgány státního odborného dozoru stanoveno jinak, s respektováním pokynů výrobce nebo dodavatele zařízení. V technicky odůvodněných případech a se souhlasem orgánů státního odborného dozoru lze lhůty revizí prodloužit. Revize musí být provedena do konce kalendářního měsíce, ve kterém projde její lhůta.
Závěrem připomínáme, že I V PŘÍPADĚ, KDY OPZ NEBO JEHO ČÁST NEPODLÉHÁ státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, PLATÍ POVINNOST CHRÁNĚNÉHO ZÁKAZNÍKA UVEDENÁ V § 63 ODST. (2) písm. c) ZÁKONA č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) v platném znění, tj. UDRŽOVAT OPZ v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.
Podle předpisu (u domů s byty v os. vlastnictví) spadá pod povinnou revizi skutečně jen společné OPZ, tj. k uzávěrům před plynoměry (domovní rozvod), bez ohledu na to, kde uzávěry jsou. Spotřební rozvod (od bytových uzávěrů ke spotřebičům) i připojení spotřebičů a spotřebiče samotné se posuzují TAKTO:
„Chráněný zákazník v tomto případě o vlastní vůli rozhodne, jakým způsobem si ověří bezpečný a spolehlivý stav užívaného plynového zařízení. Zpravidla reaguje až na netěsnost domovního plynovodu nebo poruchu spotřebiče plynu, a to objednávkou oprav u odborně způsobilého subjektu (viz § 3 odst. (1) vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb. v platném znění). Je na místě, aby využil pokynů oprávněné organizace (viz čl. 7.2 TPG 704 01) a k ověření stavu využil služeb buď oprávněné právnické, nebo podnikající fyzické osoby nebo revizního technika plynových zařízení“.
Požaduje-li někdo, např. plynárenský podnik nebo pojišťovna, prokázání bezpečného a spolehlivého stavu před napuštěním plynu do spotřebního rozvodu, nebo při hodnocení pojistné události, v prvé řadě se ptá na aktuální revizi a tlakovou zkoušku.
Proto je vhodné u bytových – spotřebních- rozvodů postupovat stejně jako u společných rozvodů"
„Proto je vhodné u bytových – spotřebních- rozvodů postupovat stejně jako u společných rozvodů“
Rozvody plynu za plynoměrem nejsou společnou částí a tudíž nepatří pod správu SVJ! Za jejich provozu schopný stav zodpovídá pouze jejich majitel a nikdo jiný!
Příkladmo: Majitelem b.j. je město (XY). V b.j. domu (SVJ) je nájemce osamělá velmi stará osoba. Město (nebo jiný vlastník b.j.) nemá žádného technika, který by byl kompetetní posoudit případná rizika např. ze špatného stavu spotřebiče a zjevně špatného stavu jeho uživatele. Je vhodné doporušit SVJ aby se omezilo na kontrolu stavu jen po výstupní šroubení plynoměru ? PS: Já, vědom souvislostí (zatím) ve své b.j. revizáka však dál nepustím. Otázkou zůstává, do kdy (jakého věku) je každý sám za sebe schopen posoudit, na co sám stačí. To se samozřejmě týká především i statutárů, někdy (paradoxně) i velmi mladých.
§ 4
(1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.
§ 1175
(1) Vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části.
(2) Vlastník jednotky spravuje svůj byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu; jde-li však o společné části uvnitř bytu a společné části, které slouží vlastníku jednotky k výlučnému užívání, provádí a hradí pouze údržbu a drobné opravy.
§ 1189
(1) Správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu.
(2) Má se za to, že se správa vztahuje i na společné části, které slouží výlučně k užívání jen některému spoluvlastníku.
„do kdy (jakého věku) je každý sám za sebe schopen posoudit, na co sám stačí“ (Vložil zapisovatel (bez ověření), 10. Červenec 2021 – 5:22)
Takovéto posuzování je mimo působnost SVJ.
Vložil Taky Člen (bez ověření), 10. Červenec 2021 – 10:24
§ 4
(1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
O průměru se tu již, ne tak dávno, diskutovalo
www.portalsvj.cz/…-vestavba-13
Půdní vestavba 5
Vložil JUSTITIANUS, 17. Červen 2021 – 12:12
… On to říkává známý psychiatr Cyril Höschl, že „POLOVINA LIDÍ MÁ PODPRŮMĚRNÝ INTELEKT“ …
- – – – – – – – –
Vložil MATURANT (bez ověření), 17. Červen 2021 – 16:30
„polovina lidí má podprůměrný intelekt“
TO MŮŽE PŘEKVAPOVAT POUZE NĚKOHO BEZ MATURITY Z MATEMATIKY. PLATÍ TOTIŽ PRO JAKOUKOLI VLASTNOST SOUBORU SE SYMETRICKÝM ROZDĚLENÍM, KDY PRŮMĚR JE ROVEN MEDIÁNU.
Pro obecné (i nesymetrické) rozdělení platí:
Polovina lidí je pod mediánem.
Dosaďte jakoukoli vlastnost (výdělek, úspory, úhrada za bydlení, obvod hlavy, počet dnů strávených v cizině, počet chovaných psů, …).
Poslední komentáře