Mně na dotaz odpověděla v r. 2012 (zákony a vyhlášky se mohly samozřejmě již od té doby změnit) plynárenská spol. takto:

"Zákon č. 458/2000Sb. v platném znění, vyhláška č. 85/1978 Sb., ve znění NV č. 352/2000 Sb., …

Z hlediska výše uvedených dokumentů lze vlastnictví a zodpovědnost za bezpečný provoz vyhrazených plynových zařízení sloužících k distribuci plynu, charakterizovat (ve směru toku plynu) následujícím způsobem:

1. Distribuční soustava – vzájemně propojený soubor … plynovodů, včetně systému řídící a zabezpečovací techniky a dalších zařízení ve smyslu ust. § 2 odst. (2) písm. b) čl. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) v platném znění.

Vlastníkem distribuční soustavy je zpravidla příslušná plynárenská společnost – provozovatel distribuční soustavy, ale může to být i jiný subjekt (např. obec), neboť obecně závazné předpisy vlastnictví distribuční soustavy v zásadě neomezují.

Distribuční soustava je rozdělena dělicími místy podle ust. § 1 odst. (5) písm. c) vyhlášky MPO č. 251/2001 Sb.

PLYNOVODNÍ PŘÍPOJKA – zařízení spojující distribuční soustavu a odběrné plynové zařízení O(PZ) – § 2 odst.(2) písm. b) čl. 13 a § 66 odst. (1) energ. zákona v platném znění. Hranice, resp. dělicí místa plynovodní přípojky vyplývají z ust. § 1 odst. (5) písm. c) čl. 4 a čl. 5 vyhlášky MPO č. 251/2001 Sb., a z čl. 3.2.4 ČSN EN 1775 (38 6441): plynovodní přípojka počíná na plynovodu distribuční sítě a končí vstupní stranou (osou svaru či dělicí rovinou přírubového spoje) uzavírací armatury na vstupu do předávacích míst, která jsou provozována zákazníkem (tím je zpravidla vstupní strana HUP OPZ). Nejasnosti ohledně dělicích míst mohou vzniknout hlavně tehdy, je-li mezi HUP OPZ a plynovod distribuční soustavy umístěn další uzávěr (hlavní uzavírací armatura na vstupu do plynovodní přípojky); potom je pro stanovení dělicího místa mezi plynovodní přípojkou a OPZ rozhodující smluvní stanovení předávacího místa plynu (místa předávky plynu mezi dodavatelem a odběratelem).

Obdobně jako v případě distribuční soustavy, obecně závazné předpisy vlastnictví plynovodní přípojky v zásadě neomezují – může ji vlastnit jak provozovatel plynárenské distribuční soustavy (příslušná plynárenská akciová společnost), tak i jiný subjekt, např. obec nebo vlastník dotčené nemovitosti.

… v případě plynovodních přípojek mohou snadno vzniknout nejasnosti, pokud jde o zodpovědnost za zajištění jejich bezpečného provozu, včetně provádění kontrol a provozních revizí. Vyplývají hlavně z nejasného vlastnictví plynovodní přípojky, případně z nejasného předávacího místa plynu. Doporučujeme proto, v případě potřeby obrátit se na příslušného provozovatele distribuční soustavy a konkrétní nejasné či sporné záležitosti s ním projednat, případně smluvně (písemně) dohodnout.

Poznámka: Armatury, které jsou dělicími místy, měly by být v dokumentaci příslušného provozovatele distribuční soustavy označeny – § 1 odst. (5) vyhl. MPO č. 251/2001 Sb

ODBĚRNÉ PLYNOVÉ ZAŘÍZENÍ OPZ – podle ust. § 2 odst. (2) písm. b) čl. 7 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) v platném znění jsou to veškerá zařízení počínaje HUP vč. zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí zařízení.

Dělicí místo mezi plynovodní přípojkou a OPZ přesně stanovuje ust. § 1 odst. (5) písm. c) odst. (4) a (5) vyhlášky MPO č. 251/2001 Sb., citované výše u plynovodní přípojky.

Kromě toho, ust. § 46 odst. (4) vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb. ukládá povinnost instalovat na začátku OPZ hlavní uzávěr a stanovuje základní zásady pro jeho umístění, blíže určené v čl. 4.4 TPG 704 01.

Z citovaných obecně závazných předpisů tedy vyplývá, že hlavní uzávěr plynu (HUP) je v každém případě součástí odběrného plynového zařízení (OPZ) a nezáleží přitom vůbec na jeho umístění.

Pro informaci uvádíme DEFINICE POJMŮ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ OPZ dle TPG 704 01:

DOMOVNÍ ROZVOD – část domovního plynovodu začínající HUP a končící před uzávěry plynoměrů určených pro obchodní styk.

SPOTŘEBNÍ ROZVOD – část domovního plynovodu začínající uzávěry před plynoměry pro obchodní styk a končící před uzávěry plynových spotřebičů.

PŘIPOJENÍ PLYNOVÉHO SPOTŘEBIČE – zařízení k připojení plynového spotřebiče na spotřební rozvod. Začíná uzávěrem plynového spotřebiče. Jeho součástí je spojovací potrubí nebo hadice, případně i spotřebičový regulátor.

PLYNOVÝ SPOTŘEBIČ – souhrnné označení pro zařízení, které využívá energie plynu vzniklé jeho spalováním pro přípravu teplé užitkové vody, k přípravě pokrmů, k vytápění nebo k technologickým účelům.

Poznámka: Plynoměr, určený pro obchodní styk není součástí OPZ – viz § 2 odst. (2) písm. b) čl. 7 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění.

OPZ JE SOUČÁSTÍ NEMOVITOSTI A JEHO VLASTNÍKEM JE JEJÍ VLASTNÍK, STEJNĚ TAK JAKO U OSTATNÍCH ROZVODŮ (elektro, voda, odpady apod.). TOTO JE ZŘEJMÉ NAPŘ. V PŘÍPADĚ RODINNÝCH DOMŮ, ALE V PŘÍPADĚ BYTOVÝCH DOMŮ S VÍCE NÁJEMNÍKY, NEBO VLASTNÍKY JEDNOTLIVÝCH BYTŮ, KTERÝM DODAVATEL PLYNU (PROVOZOVATEL DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY) DODÁVÁ PLYN NA ZÁKLADĚ SAMOSTATNÝCH SMLUVNÍCH VZTAHŮ, TO NENÍ VŽDY ZCELA ZŘEJMÉ.

ENERGETICKÝ ZÁKON V TOMTO PŘÍPADĚ ZAVÁDÍ PRO ZAŘÍZENÍ, SLOUŽÍCÍ K DODÁVCE PLYNU PRO VÍCE CHRÁNĚNÝCH ZÁKAZNÍKŮ V JEDNÉ NEMOVITOSTI NA NZÁKALDĚ SMLOUVY, POJEM TZV. „SPOLEČNÉ ODBĚRNÉ PLYNOVÉ ZAŘÍZENÍ“ A V § 63 ODST. (4) STANOVÍ, ŽE TOTO SPOLEČNÉ OPZ JE SOUČÁSTÍ NEMOVITOSTI. V § 63 ODST. (3) POTOM UKLÁDÁ VLASTNÍKU DOTČENÉ NEMOVITOSTI UDRŽOVAT OPZ, SLOUŽÍCÍ PRO TYTO DODÁVKY, VE STAVU KETRÝ ODPOVÍDÁ PRÁVNÍM PŘEDPISŮM A TECHNICKÝM NORMÁM.

Dále je nutno upozornit, že mj. zařízení pro rozvod plynů a zařízení pro spotřebu plynu spalováním jsou zařízení, podléhající státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, vykonávanému ČÚBP a IBP ve smyslu ust.í § 1 odst. (2) písm. e), f) a g) vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění NV č. 352/2000 Sb.

V PŘÍPADĚ BYTOVÝCH DOMŮ JE TÉŽ NUTNO UPOZORNIT NA NÁSL. ODS. (3) CITOVANÉHO USTANOVENÍ, KTERÝ STANOVÍ, ŽE za zařízení uvedená v odst. (2) se nepovažují zařízení, která jsou v osobním užívání uživatelů bytů a místností nesloužících k bydlení. TO ZNAMENÁ, ŽE PRO POSOUZENÍ ZDA OPZ (nebo jeho část) PODLÉHÁ POVINNOSTI PROVÁDĚT KONTROLY A REVIZE JE ROZHODUJÍCÍ, ZDA OPZ (nebo jeho část) JE V OSOBNÍM UŽÍVÁNÍ UŽIVATELŮ BYT (OBČANŮ) A MÍSTNOSTÍ NESLOUŽÍCÍCH K BYDLENÍ.

PRAKTICKOU APLIKACI MŮŽEME DOKUMENTOVAT NA NÁSLEDUJÍCÍCH PŘÍKLADECH:

A. RODONNÝ DŮM, UŽÍVANÝ POUZE VLASTNÍKEM A JEHO RODINNÝMI PŘÍSLUŠNÍKY. Potom vlastníku podle § 1 odst. (3) vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. nevzniká povinnost provádět kontroly a provozní revize OPZ v případě, že toto slouží k osobnímu užívání, nikoliv k podnikatelské činnosti vlastníka nebo jeho rodinných příslušníků.

B. BYTOVÝ DŮM S VÍCE BYTY, VLASTNÍKEM CELÉ NEMOVITOSTI JE FYZICKÁ NEBO PRÁVNICKÁ OSOBA.

Potom je rozhodné, zda uživatelům bytů (nájemníkům, podnájemníkům)

• vlastník domu předá prokazatelně byt vč. příslušné části OPZ do osobního užívání (např. nájemní smlouvou).

V tomto případě vlastník ani nájemce nejsou povinni zajistit kontroly a provozní revize přísl. části OPZ, tj. spotřebního rozvodu plynu včetně připojení spotřebičů a spotřebičů v těchto bytech.

• Pokud vlastník prokazatelně byt včetně přísl. části OPZ uživatelům bytů do osobního užívání nepředá,

je povinen zajišťovat provádění kontrol a provozních revizí podle vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. i v těchto částech OPZ.

Vlastník domu však v každém případě musí zajistit provádění kontrol a provozních revizí té části OPZ, která není v osobním užívání uživatelů bytů a místností nesloužících k bydlení – společného odběrného plynového zařízení (tj. domovního rozvodu).

C. BYTOVÝ DŮM S VÍCE BYTY, KTERÉ VLASTNÍ (včetně přísl. částí nebytových prostor a OPZ), FYZICKÉ OSOBY (OBČANÉ). Tito jsou POVINNI VYTVOŘIT SUBJEKT S PRÁVN SUBJEKTIVITOU, který má za povinnost zajišťovat provádění kontrol a provozních revizí podle vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění NV č. 352/2000 Sb. – a to té části OPZ, která není v osobním užívání uživatelů bytů a místností nesloužících k bydlení. Je to SPOLEČNÉ OPZ (domovní rozvod), společné kotelny, sušárny, klubovny apod.

TY ČÁSTI OPZ, KTERÉ JSOU PŘEDÁNY K OSOBNÍMU UŽÍVÁNÍ UŽIVATELŮ BYTU NEBO NEBYTOVÝCH PROSTOR, NEPODLÉHAJÍ podle ust. § 1 odst. (3) vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění NV č. 352/2000 Sb. povinnosti provádět kontroly a provozní revize. Jedná se přitom o spotřební rozvod vč. připojení spotřebičů a spotřebiče v bytech, ale může jít i o stejná plynová zařízení v nebytových prostorách, např. v garáži vytápěné plynovým spotřebičem v osobním užívání vlastníka či nájemce.

Pokud jde o zajištění provozu a údržby společné části OPZ, upozorňujeme na znění čl. 8.1 ČSN EN 1775 (38 6441):

"Počínaje uvedením celého plynovodu nebo jakéhokoliv úseku do provozu musí být ustanovena osoba odpovědná za jeho provoz.

Tato osoba bude dále nazývána „osobou odpovědnou za provoz“. Za provoz celého plynovodu nebo jakéhokoli jeho úseku musí být v každém okamžiku odpovědná pouze jedna osoba.

POZNÁMKA: Dodavatel plynu může být odpovědný za přípojku a plynoměr, odběratel nebo vlastník nemovitosti za domovní plynovod." (Konec citace)

V konkrétním případě je tedy nutno:

a. určit vlastníka společné části OPZ (domovního rozvodu),

b. požádat vlastníka o určení osoby, odpovědné za provoz této části OPZ (domovního rozvodu),

c. s touto odpovědnou osobou dále jednat při zajišťování kontrol a provádění provozních revizí.

Při provádění kontrol a revizí OPZ nebo jejich částí, podléhajících státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, postupujeme podle ČSN 38 6405:

A. KONTROLY zařízení se provádí podle čl. 28 ČSN 38 6405 nejméně 1 x / ROK.

B. REVIZE se provádí podle čl. 29 ČSN 38 6405 nejméně 1× /3 ROKY, POKUD není jinými předpisy nebo orgány státního odborného dozoru stanoveno jinak, s respektováním pokynů výrobce nebo dodavatele zařízení. V technicky odůvodněných případech a se souhlasem orgánů státního odborného dozoru lze lhůty revizí prodloužit. Revize musí být provedena do konce kalendářního měsíce, ve kterém projde její lhůta.

Závěrem připomínáme, že I V PŘÍPADĚ, KDY OPZ NEBO JEHO ČÁST NEPODLÉHÁ státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, PLATÍ POVINNOST CHRÁNĚNÉHO ZÁKAZNÍKA UVEDENÁ V § 63 ODST. (2) písm. c) ZÁKONA č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) v platném znění, tj. UDRŽOVAT OPZ v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

Podle předpisu (u domů s byty v os. vlastnictví) spadá pod povinnou revizi skutečně jen společné OPZ, tj. k uzávěrům před plynoměry (domovní rozvod), bez ohledu na to, kde uzávěry jsou. Spotřební rozvod (od bytových uzávěrů ke spotřebičům) i připojení spotřebičů a spotřebiče samotné se posuzují TAKTO:

„Chráněný zákazník v tomto případě o vlastní vůli rozhodne, jakým způsobem si ověří bezpečný a spolehlivý stav užívaného plynového zařízení. Zpravidla reaguje až na netěsnost domovního plynovodu nebo poruchu spotřebiče plynu, a to objednávkou oprav u odborně způsobilého subjektu (viz § 3 odst. (1) vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb. v platném znění). Je na místě, aby využil pokynů oprávněné organizace (viz čl. 7.2 TPG 704 01) a k ověření stavu využil služeb buď oprávněné právnické, nebo podnikající fyzické osoby nebo revizního technika plynových zařízení“.

Požaduje-li někdo, např. plynárenský podnik nebo pojišťovna, prokázání bezpečného a spolehlivého stavu před napuštěním plynu do spotřebního rozvodu, nebo při hodnocení pojistné události, v prvé řadě se ptá na aktuální revizi a tlakovou zkoušku.

Proto je vhodné u bytových – spotřebních- rozvodů postupovat stejně jako u společných rozvodů"