Navýšení odměny správce s DPH
Dobrý den, v roce 2020 jsme na shromáždění vlastníků požádali o navýšení odměny správce o 20 t. Kč, toto bylo schváleno 100% všech přítomných spoluvlastnických podílů je to i v Usnesení v zápise ze shromáždění. Nikdo zápis nenapadl nebo neučinil dotaz zda je to částka s nebo bez DPH. V mandátní smlouvě máme uvedenou technickou a ekonomickou správu – částku + DPH ,částku jsme si tedy navýšili o 20 t. Kč + DPH. V září 2021 na shromáždění nás napadla jedna vlastnice bytu, že jsme částku navýšili o 4 200 Kč, vysvětlili jsme jí, že se jednalo o DPH ona nám dnes napsala, že pokud v zápise není uvedeno, že je to + DPH tak že se ona domnívala že 20t. Kč je částka konečná. Chce po nás částku vrátit. Děkuji za Váš názor Petra
Té paní poraďte že si třebas může jít postěžovat na lampárnu. Jednotlivému vlastníkovi jednotky se vybrané příspěvky na správu zásadně nevracejí – jedině kdyby tak rozhodlo shromáždění. Jednotlivý vlastník jednotky a jeho názor – to má asi tak stejnou váhu jako slepičí hovno na podrážce.
Jiná věc je, že ta paní má pravdu.
Petro, je úplně jedno co je uvedeno v mandátní smlouvě. Tím se neohánějte. Zde neřešíme právní vztah mezi SVJ a smluvním správcem. Řešíme případ, kdy výbor předložil návrh navýšit náklad na správu domu o 20000 Kč. To je nepřekročitelná částka. SVJ nikdy nedostalo souhlas ke svévolnému překročení odhlasovaného limitu.
Na shromáždění se hlasovalo o zvýšení částky na správu domu, a tato částka samozřejmě je konečná, přesně tak jak byla odhlasována. Vlastníky jednotek nemusí vůbec zajímat zda smluvní správce je či není plátcem DPH. A už vůbec vlastníky nezajímá kolik z té částky odvede státu na dani z příjmů a dani z přidané hodnoty.
Naprosto stejně na to nahlížejí i soudy. Judikatura ohledně DPH je konstantní. Viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2011, sp. zn. 32 Cdo 626/2010, . rozsudek NS ze dne 3. 4. 2003, sp. zn. 32 Odo 835/2002, rozsudek ze dne 20. 4. 2004, sp. zn. 32 Odo 270/2004, rozsudek ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4345/2008, či usnesení ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 23 Cdo 3573/2007.
Budu citovat z rozsudku Nejvyššího soudu 32 Cdo 3923/2010 ze dne 17.01.2012:
|
[J]e třeba důsledně odlišovat dva vztahy: vztah mezi státem a plátcem DPH v rovině veřejného práva a vztah mezi účastníky smlouvy v rovině soukromého práva. Zatímco z hlediska veřejného práva (ukládajícího povinnost plátci daně odvést státu v zákonem stanovených případech daň z přidané hodnoty) je podstatné, zda předmětné plnění podléhá DPH a kdo je jejím plátcem, z hlediska soukromého práva je podstatné pouze to, zda mezi účastníky smlouvy byla kupní cena sjednána jako cena konečná, či ze smlouvy vyplývá, že kupující je povinen hradit ke sjednané ceně navíc ještě další částky. Jestliže smlouva neobsahuje závazek kupujícího zaplatit ke kupní ceně i DPH, resp. jestliže smlouva stanoví konečnou cenu, nelze přenášet odpovědnost za odvedení DPH státu na kupujícího. Od uvedených závěrů nemá dovolací soud jakéhokoli důvodu odchýlit se ani v posuzované věci, v níž jde o zaplacení ceny díla, která byla mezi účastníky dohodnuta ve výši 330 Kč za hodinu práce nákladním automobilem a 360 Kč za hodinu práce nakladačem, aniž bylo ohledně DPH ve vztahu k ceně díla mezi účastníky cokoli sjednáno. Jde tedy o situaci, kdy si účastníci sjednali konečnou cenu díla, aniž bylo současně ujednáno, že by byla objednatelka (žalovaná) povinna hradit zhotoviteli (žalobci) ke sjednané částce navíc nějaké další částky. Za tohoto stavu jak vyplývá z výše uvedeného byla žalovaná povinna hradit žalobci pouze sjednanou cenu díla a žalobce nebyl oprávněn ji navýšit o DPH. |
Namísto „účastníků smlouvy“ si si dosaďte „SVJ a jeho členové“. Namísto „kupní smlouvy“ si dosaďte „rozhodnutí shromáždění“. Namísto „kupujícího“ si dosaďte vlastníka domu, namísto „prodávajícího“ si dosaďte SVJ, které zajištuje správu cizího majetku.
Shromáždění hlasovalo pouze o tom o kolik se má zvýšit jedna položka nákladu na správu domu a pozemku. Cizí DPH do toho nepleťte. Bohužel většina statutárů v SVJ jsou neználci, kteří neznají základní pravidla. A potom to takto dopadá: zbytečné drobné zmatky.
Justitianus
Dobře, a jaké je navrhované řešení z pohledu SVJ a řešení z pohledu vlastníka? Jak by mohl vlastník se bránit?
- Stěhováku, ptáte se: „… jaké je navrhované řešení z pohledu SVJ?“
Vaše otázka je neurčitá a nesrozumitelná. Napřed byste musel definovat cíl, kterého má být dosaženo. Teprve pak bychom se mohli začít bavit o nějakém řešení.
- Ptáte se: „Jak by mohl vlastník se bránit?“
To už jsem přece napsal hned ve druhé větě předchozího příspěvku (Vložil Justitianus, 28. Prosinec 2021 – 20:07). Víme jakého cíle chce dosáhnout vlastnice jednotky: chce od SVJ vrátit část uhrazených příspěvků na správu. Cestou k tomu je rozhodnutí shromáždění. Viz § 1208 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb..
Justitianus
- cil je zjevný – SVJ chce dle tazatele legalizovat svůj faul
- no tak jistě, ale myslel jsem, zda může konat i něco jiného a co konkrétně? Nemyslím konkrétní cíl, ale “něco”, aby donutil SVJ k akci třeba dle 1) anebo cokoliv jiného než jen mávnout rukou a nechat to být.
I kdyby to měla být jen omluva lajdáků ve výboru SVJ.
Stěhováku, vymýšlíte si vlastní fantazie a vydáváte je za realitu. Tazatelka se nezmínila ani o nějakém „faulu“, ani o tom že by SVJ snad chtělo něco „zlegalizovat“. Uplatnil byste se jako autor televizních seriálů.
SVJ má se smluvním správcem sjednanou zcela legální smlouvu o výkonu činností správy za částku X + 24200 Kč. Ta smlouva je nepochybně platná i účinná, a bylo podle ní už plněno. Co byste tedy chtěl „zlegalizovat“?
A potřetí – speciálně pro Vás – opakuji, že nespokojená vlastnice jednotky se může obrátit na shromáždění. To je totiž nejvyšším orgánem v každém SVJ. Dostala by šanci přesvědčit většinu o tom, že SVJ má jí (i ostatním vlastníkům jednotek) vracet nějaké částky z již vybraných příspěvků na správu domu.
Pak uvádíte možnost domoci se „omluvy lajdáků“:
To je opět vaše základní neznalost vnitřních vztahů v SVJ. Jednotlivý člen samozřejmě nemůže nijak statutárovi nařídit aby se mu omluvil. Ostatně ani z úvodního dotazu takový požadavek nevyplynul.
Jedině shromáždění má pravomoc „potrestat“ statutára tím, že jej odvolá. Jedině shromáždění má pravomoc „potrestat“ výbor tím, že jim sníží měsíční odměny. Vše ostatní jsou pouze nereálné fantazie a zbytečné mudrování. K tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 913/2019 ze dne 27.08.2019.
Justitianus
ja tam cetl o tom, ze vlastnikum predlozili cenu bez DPH, aby ta castka vypadala opticky nizsi.
Pokud by tuhle “nekalou praktiku” udelali v obchodu, v tescu, tak je za to pokuta od Coi!
Jedna se o faul. O poruseni cenovych predpisu.
Jak to ctu znova, tak se pta spravcovska organizace, a ne SVJ, takze spravcovska firma udelala tento faul? V takovem pripade neni opravnena si sebrat odsouhlasenou castku navysenou o dph, ale pouze odsouhlasenou castku. Pripadne si to musi nechat znovu odhlasovat zpetne.
Neni mozne vlastnikum rici o 20000 a sebrat jim 24000 Kc s vymluvou na DPH. Pokud tohle spravcovska firma nevi, a nejspise pocitala s tim, ze si toho nikdo nevsimne, tak to je za mne nekala obchodni praktika.
Pokud jde o cenu sjednanou mezi SVJ a smluvním správcem, přesně o tom jsem zde už napsal podrobně, a doplnil jsem to odkazy na šest judikátů Nejvyššího soudu. Z jednoho z těch rozsudků jsem rozsáhle citoval.
Ale úvodní dotaz vůbec nebyl o ujednání mezi SVJ a smluvním správcem! Vy nerozumíte dotazu. Není tam ani slovo o tom že by snad SVJ nebo správce měli snad rozpor ohledně sjednané ceny. To si zase jen něco vymýšlíte.
Jakási vlastnice jednotky chtěla vrátit část z příspěvku, který pravidelně hradí svému SVJ. Tak zněl úvodní dotaz. Na ten jsem odpovídal. To se ovšem nijak netýká smluvního správce. Ten je mimo hru. Se správcem není ta vlastnice v žádném právním vztahu.
Justitianus
Poslední komentáře