Naklady na rozuctovani vody, Tuv a topeni - kam s nimi? Pravnik. Urgent.

Z čeho plyne ta vaše názorová logika: že SVJ celkem správně Náklady na odečty a rozpočítávání měřidel nevyúčtovává ve službách?

Je Tu nějaký judikát?

Přijde mi to poměrně nelogické, když ty náklady na odečty jsou celkem zřejmé, zpracovatelská firma účtuje za každé jedno měřidlo určitou fixní částku.

A každý odběratel má určitý konkrétní počet měřidel.

A také většina zákazníků toho rozpočítatele To dostává přímo rozpočítáno na odběratele. A i jiní rozúčtovatelé to přesně takhle dělají.

A já se mám spokojit s tvrzením, které hovoří o opaku?

Varianta, že navýším nájem je sice možná, ale poněkud nepružná, protože já nemohu navyšovat nájem zpětně, když se dozvím, že ty náklady jsou XY. Zkrátka to narušuje Cashflow.

Stejně jako nějak mámit náklady na výměnu či kalibrace měřidel z SVJ.

Nechápu to, proč tyto náklady nejsou standardně v předpisu záloh, případně ve vyúčtování. Je vysoce nekomfortní to z SVJ páčit.

=== Jistě, druhá věc je nechat si předložit podklady, jenže na to mi hodí pouze šanony, a já v nich mám hledat, a než to najdu, tak mě vyhodí že doba skončila. Ale to bych oddělil, to je jiný problém.

Napsal jste:

*"Z čeho plyne ta vaše názorová logika: že SVJ celkem správně Z čeho plyne ta vaše názorová logika: že SVJ celkem správně Náklady na odečty a rozpočítávání měřidel nevyúčtovává ve službách?

„Je Tu nějaký judikát?“

Už tu byly několikrát uvedeny ustanovení občanského zákoníku a NV, podle kterých náklady na odečty a rozpočítávání měřidel nepatří do nákladů za služby. Jaký pádnější argument ještě požadujete?

Ptáte se na judikát. No zřejmě se ještě nikdo nepokusil obrátit se proti uvedenému na soud, protože si každý logicky uvažující uvědomil, že proti pádným argumentům odvolávajících se na zákonné ustanovení by jen stěží uspěl. Vynakládat náklady a úsilí na soudní řízení kvůli celkem nevýznamné záležitosti se nikomu nemůže vyplatit.

Vynakládat náklady a úsilí na soudní řízení kvůli celkem nevýznamné záležitosti se nikomu nemůže vyplatit?

Znate rozsudek o vrutu?

Ja bych zrovna tuhle nevyznamnou zalezitost rad zazaloval, ale neznam schopneho advokata, na ktereho je spoleh :-)

• Vložil Andrej: „Už tu byly několikrát uvedeny ustanovení občanského zákoníku a NV, podle kterých náklady na odečty a rozpočítávání měřidel nepatří do nákladů za služby.“

Pozor, Andrej lže! Žádné takové argumenty zde uvedeny nebyly.

☀ K první Andrejově lži:
Neexistuje ustanovení občanského zákoníku, které by se zmiňovalo o rozúčtování nákladů na služby poskytované právnickou osobou SVJ. Andrej není schopen takové ustanovení NOZ označit.

☀ Ke druhé Andrejově lži:
Nařízení vlády je neplatné a nezávazné pro nikoho v části, která. se snaží (nesprávně) definovat „vlastní správu“ SVJ. V občanském zákoníku chybí zmocňovací ustanovení pro vládu v této věci, takže k těm úřednickým fantaziím není potřeba vůbec přihlížet. Dále uvedu jen krátce výčet chyb v příslušné části nařízení vlády:

• Jde o tvrzení které je protiústavní, protože vede k diskriminaci.
• Je rozporné s článkem 11 Listiny základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.).
• Je rozporné s dobrými mravy.
• Je rozporné s obsahem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU.
• Je rozporné s daňovými předpisy a jejich výkladem (pokyn Generálního finančního ředitelství GFŘ-G-59).
• Je rozporné s účetními předpisy.
• Je nesmyslné z hlediska členění ekonomických činností.

Justitianus

Napsal jste:

„Neexistuje ustanovení občanského zákoníku, které by se zmiňovalo o rozúčtování nákladů na služby poskytované právnickou osobou SVJ. Andrej není schopen takové ustanovení NOZ označit.“

Ano, to jsem se spletl, nejde o ustanovení občanského zákoníku, nýbrž o ustanovení Zákona o službách č. 67/2013 Sb. konkrétně § 7 odst. 4:

„Náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby.“

Jak tohle mam chapat?

Nektera naschvalnicka Svj mi uctuji za zaslani vyuctovani postovne :-)

U nás to máme schváleno zase tak, že poštovné za zaslání hradí ti, co mají jiné nahlášené jiné bydliště (ti, co pronajímají byty). Ostatním, co bydlí v domě je předáno osobně.

Netuším, z čeho pramení vaše přesvědčení (že se náklady na odečty = Náklady vlastní správní činnosti = mezi vlastníky jednotek musí rozdělovat rovným dílem, tedy nikoli podle velikosti podílů na společných částech), když všechny ostatní SVJ, do kterých vidím, tyto náklady přeúčtují na bytovou jednotku dle skutečnosti…

A i rozúčtovaćí firma, která dělá v tomto sporném domě odečty a rozúčtování tepla tuv a vody, pro všechny ostatní domy-odběratele mimo těch, které spravuje náš správce, to dělá stejným způsobem, tedy dle skut. nákladu…

Nevím, jaký problém je vyúčtovávat těm, kteří mají 5 radiátorů a kteří mají jeden radiátor skutečný náklad na jeho bytovou jednotku, proč by měli platit oba dva stejně (= Náklady vlastní správní činnosti)- máte proto nějakou argumentaci?

Ale jak už poněkolikáté píšu, hlavní problém vidím v tom, že ty náklady jsou ve všelijakých fondech a já se k nim nedostanu, abych je předal na nájemce.

No například vím, že tak postupuje největší Svaz českých a moravských bytových družstev. V současné době členové svazu vlastní či spravují cca 650 000 bytových a nebytových jednotek, což je 18% všech bytů v ČR. Mimo správy vlastních bytů a domů členská družstva vykonávají správu pro cca 13 tisíc společenství vlastníků jednotek. Svaz je tak prostřednictvím svých členů největším organizovaným správcem bytových domů v ČR.

Napsal jste:

:…Náklady vlastní správní činnosti = mezi vlastníky jednotek musí rozdělovat rovným dílem, tedy nikoli podle velikosti podílů na společných částech…"

Ustanovení NOZ 1180 (2)

" Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně."

je dispozitivní ustanovení. Pokud budete mít v prohlášení, že se uvedené náklady rozúčtují podle spoluvlastnických podílů, nic vám nebrání tak rozúčtovat.

Ok, takze nejvetsi spravce si nejvice ulehcuje praci, na ukor svych poddanych, rozumim. Takze damicky, ktere nam to delaji, byly na skoleni u techhle expertu, tim se to vysvetluje…

K tomu druhemu bodu: nemyslim si, ze se jedna o “odmenovani osoby ani podobne naklady”… pripada mi to spise jako naklad ytesne souvisejici s dodavkou tepla a vody…

Ale nastesti take vyvracite nazor tech damicek a JUDr advokatky, ktera se se mnou hada o tom, ze ustanoveni je KOGENTNI. Viz prvni text tohoto vlakna s citaci…

Takze on neni kogentni, chapu to spravne?

To ta JUDr. advokatka je tak bl.. nebo se mne laika snazi ulhat nebo a co ji jde?

I v důvodové zprávě k novelizaci NOZ je uvedeno, že § 1180/2 je dispozitivní a napříště je možné se od něho odchýlit v prohlášení (vlastníka).

"b) náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, včetně provedení odečtů hodnot z poměrových měřidel spotřeby vody a ze zařízení sloužících k rozúčtování nákladů na teplo.! Pane Patočko, náklady na rozúčtování děláte i nás a dáváte je každému vlastníkovi do jeho individuálního účtu. To ale není náklad vlastní správní činnosti, to je náklad na příslušnou službu (teplo, TUV, SV)

Dlouhá léta platí, že náklady na službu rozúčtování jsou součástí Individuálních úč­tů.

Ale jsou zde dvě možnosti, jak tuto službu započítat.

1. podle počtu odečítaných zařízení
2. jednotně na byt

První možnost zůstala u většiny družstevních bytů a domů, kde je jasný majitel. U domů s SVJ je často (často, ne vždy) náklad na služby přepočten jako jednotný náklad za byt. Tedy všechny byty platí stejný náklad bez ohledu na počet zařízení.

U SVJ je to dle již zmíněného Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. náklad na vlastní správní činnost.

Jakým způsobem to děláme u kterého konkrétnícho zákazníka je čistě na jeho vůli. A pokud si zákazník přeje cenu za rozúčtování nepřidávat na Individuální účet, tak ji tam samozřejmě nedáváme.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Tak teď jsem zmaten pane Patočko, zřejmě to tedy je dvě různé možnosti přesně tak jak to dělá ta naše rozúčtovací firma…

Nicméně snažil jsem se dobrat toho, proč dávají nespravedlivé z jakéhosi provozního fondu na každý byt stejně, kde to ani není vyčísleno, kolik za ten byt ta cena je, tedy nikdo to nevidí, a to výzvou k předložení nějakého rozhodnutí shromáždění o tomto postupu.

Takže vy tvrdíte, že je možné, Že žádné rozhodnutí shromáždění k tomu by ti nemusí a oni si to mohou za kamuflovat, neboli schovat do jakéhosi fondu, který se prý skládá na každou bytovou jednotku stejně, a konkrétní vlastník nemá šanci zjistit, kolik ty náklady činí?

Vedle toho samozřejmě menší byt dotuje ty větší byty, které mají větší počet měřidel? To vám připadá jako optimální způsob?

A mohu to nějakým způsobem tedy napadnout, anebo mě odbydou tak, jak jsem uvedl v úplně prvním příspěvku tohoto vlákna…

Teď se mnou paní advokátka SVJ odmítá mluvit vůbec, když se mi vytisknul příspěvek pana Justitianna se sprostými slovy…

Každopádně, pokud máte profesionálního vlastníka, tak jste v prde…, protože pouze kasíruje, dělá si co chce, najímá si advokáty, nějaká racionalita a úspornost ho vůbec nezajímá …

Byl jsme tázán, odpovím.

Podle mého názoru je rozdělení služby rozúčtování jednotně na byty v SVJ právně v pořádku. Ale není to jediná možnost. (Justi můžete, pokud opravdu neodoláte)

Podle mého názoru je to stejně nespravedlivé, jako platba podle počtu zařízení. Uvedu pár příkladů, které ukazují proč.

Dva byty. Oba mají 3 výtoky SV. Protože se architekt vyřádil, jeden potřebuje jeden vodoměr, druhý 3 vodoměry. Za stejnou službu odběr SV mají platit jak? Obě možnosti jsou pro jednoho z uživatelů nespravedlivé.

Dva byty stejně velké. Jeden je rohový pod střechou a má v obývacím pokoji dvě topná tělesa. Za stejnou službu rozúčtování vytápění mají platit jak? Obě možnosti jsou pro jednoho z uživatelů nespravedlivé.

Ale ohradím se proti jinému závěru. Pro konečné spotřebitele (pro všechny) musejí být přístupné veškeré podklady, ze kterých se všechny služby počítají. Takže rozhodně si nemyslím, že někdo může cokoli kamuflovat. Protože každý konečný spotřebitel by měl mít možnost si vše zkontrolovat. I ukrývání údajů o spotřebě za GDPR je podle mého názoru protiprávní.

Pokud si SVJ zvolí profesionálního předsedu, je to svobodná volba vlastníků. V tomto ohledu platí "každý svého štěstí strůjcem".

Ještě pro Justiho. Přestaňte si mě pořád brád do huby. Četl jsem jak zákony tak vyhlášky a směrnice. Dokonce i nařízení. Dokonce jsem prostudoval studie ČVUT k aktualizaci vyhlášky a jako jediný jsem upozornil na faktické chyby a nesmysly. Dopadlo to ovšem jako vždy. U poslední studie záhadou zamčeného pokoje, kam někdo chodí větrat. Ale to už je mimo téma této debaty.

Petr Patočka
VIPA CZ s.r.o.

Pane Patočko, nesouhlasím s vaším závěrem, Že já nebo kdokoliv jiný by měl doplácet na byt, ve kterém se vyřádil architekt! Pokud vlastním má 3 vodoměry místo jediného, generuje 3× větší náklady a ty by si měl hradit.

Stejně tak topení!

Podle vás bych já s garsonkou a 1 radiátorem měl platit stejně jako jiný s 7 radiátory v 4+1? PROČ jako? Nespatřuji v tom logiku a vaše příklady jsou extrémní, kdežto mé příklady jsou obvyklé.

Každopádně dobře, že nevylučujete, že to může být tak nebo tak, ale zkuste mi poradit, jak ono potrefené SVJ srovnat? Dle mého názoru to dělali tak, jak je to pro správce jednodužší (ušetřit řádky na vyúčtování), teď už to dělají tak, aby to byla schválnost vůči mě.

Jak jsem popsal na začátku, neexistuje k tomu postupu žádné usnesení…

Napsal jste:

„A stejná advokátka radí SVJ, aby mi neukazoval podklady vyúčtování, konkrétně náměry měřidel (topení a vodoměry) v domě z nesmyslného důvodu GDPR už několik let. Takže jsem je zažaloval o doložení podkladů, pokutu, neřádnost vyúčtování.“

VV, a u těch náměrů co požadujete, chcete uvést ještě nějaké údaje? To je např. jména, nebo č. bytu, nebo vám stačí čistě náměry bez jakýchkoliv identifikačních ú­dajů?

• „VV, a u těch náměrů co požadujete, chcete uvést ještě nějaké údaje? To je např. jména, nebo č. bytu, nebo vám stačí čistě náměry bez jakýchkoliv identifikačních údajů?“

Nesmyslný dotaz.

Příjemce služby má právo na podklady které sloužily pro rozúčtování. Je na SVJ jako poskytovateli služby, aby všechny ty údaje poskytl. Pan VV nemusí a nebude poučovat SVJ o tom jaké podklady SVJ použilo. To není jeho starost. SVJ to nejlépe ví samo!

Justitianus

Ale jistě, jenže podklady mohou obsahovat citlivé údaje, a proto by mohly či měly být začerněny. Tady může vznikat spor, zda jména či čísla bytů uvedené spolu s náměry jsou citlivé údaje, které by mohly být v rozporu s GDPR.

• Vložil Vilém: „… podklady mohou obsahovat citlivé údaje …“

Co to tu plácáš?

Citlivé údaje jsou osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.

Nic takového v podkladech pro rozúčtování samozřejmě není.

Justitianus

Máte pravdu, nejde o citlivé údaje, nýbrž o osobní údaje. Ale na takové se rovněž vztahuje GPDR.

Údaj o spotřebách v bytě spolu se jménem osoby v bytě, který obývá jedna osoba, je osobním údajem, protože spotřeba se zjevně týká dané osoby.

• Vložil Vilém: „Údaj o spotřebách v bytě spolu se jménem osoby v bytě, který obývá jedna osoba, je osobním údajem, protože spotřeba se zjevně týká dané osoby.“

Co to tu zase plácáš?

Na listině se záznamem odečtů zpravidla nejsou žádná jména.

A i kdyby tam nějaká jména byla, je pouze na SVJ, aby si to nějak vyřešilo (například anonymizací osobních údajů v podkladech). To ať si zařídí SVJ !!! O to se příjemce služby nemusí vůbec starat. Proč to tu zbytečně řešíš?

Justitianus

Napsal jste:

„Proč to tu zbytečně řešíš?“

No přece proto, protože portál hojně využívají členové statutárního orgánu SVJ, a ty jistě zajímá, že pokud poskytnou nějakému vlastníkovi doklady s náměry, tak by měly například začernit údaje o jménech, pokud je doklady obsahují, aby neměli problémy kvůli GDPR.

Možná o tom nevěděl ani VV a bude ho to kvůli jeho soudnímu sporu zajímat.

Viléme, tady se nikdo neptal jak je to z hlediska SVJ. Dotaz byl od pana VV, který má jako příjemce služeb ničím neomezené právo na podklady a na jejich zkopírování.

Vy jste zde od počátku tvrdil nesmysly a nepravdy:

• napřed že příjemce služeb vůbec právo nemá (lež),
• pak že prý v podkladech jsou citlivé údaje (lež),
• a nakonec jste namítal, že v podkladech jsou osobní údaje.

To poslední je samozřejmě možné (pokud se odećítá ručně a na archu je u náměrů bytu i podpis příjemce služby). Ale je to SVJ, kdo má povinnost, aby v podkladech nebyly nadbytečné osobní údaje. Je pouze úkolem SVJ aby příjemci služeb poskytlo všechny podklady podle zákona 67/2013 tak, aby to bylo v souladu se zákonem 110/2019, o zpracování osobních údajů. To zde neřešíme a o tom tato diskuse není !

Ano, nepotřebné osobní údaje na listnách může SVJ znečitelnit, odstranit, anonymizovat, pseudonymizovat. Ale Vy jste zde opakovaně lhal a teprve když jsme Vás nachytali, najednou měníte téma. Lež má krátké nohy.

Justitianus

Pane Justitianus napsal jste:

<dl>
<dt>*Vy jste zde od počátku tvrdil nesmysly a nepravdy</dt>

<dd>napřed že příjemce služeb vůbec právo nemá (lež),"*</dd> </dl>

To je nepravda, že příjemce služeb vůbec právo nemá, jsem nenapsal. Pokud to tvrdíte, uveďte ten příspěvek.

Pane Justitianus, prosím nebuďte takový vztekloun.

Mam podobny nazor, a kdo to se mnou pujde soudci v dubnu vysvetlit, mate nekdo cas?

Advokati to nechteji delat, bo je to na ne slozity nejisty a maly zisk :-) Naroky jsem navysil na 50.000 aby to bylo mozno podat k NS. Momentalne protistrana a soud vymysleji, jak me odpalkovat. Tak kdo z hrdinu uz neco vyhral?

VLiska

Také mám s přístupem k dokladům SVJ problém s odkazem na GDPR. Mně ale osobní údaje uklízeček, správce ani členů výboru nezajímají. Jako platícího vlastníka mne zajímají částky, zda jsou hospodárné a průkazné. Pokud to nechtějí zpřístupnit, je to na žalobu nebo na trestní oznámení, pokud jsou tam nějaké podezřelé operace.

Od časů ZOOÚ se sice „něco“ změnilo, ale podle mého názoru, ne princip. Záleží proto na vás, jak si to, co přikládám, přeberete. S názorem, že argumentace GDPR ve vztahu k náměrům (a v podstatě k celé problematice týkající se hospodaření bytového společenství) je nesmyslná, zcela souhlasím: http://www.portalsvj.cz/…jadreni-uoou

Protože příloha v odkazované diskusi už není k dispozici, dohledala jsem dopis ÚOOÚ zde

Nárokovat náměry jednotlivých vlastníků nelze s odkazem na problematiku „hospodaření bytového společenství“. Na které údaje máte nárok při vyúčtování je jasně stanoveno v § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb.. Najdete tam mimo jiné celkovou spotřebu a srovnání s referenčním příjemcem služeb (průměrná spotřeba).

Něco jiného jsou dlužníci, to se zcela jistě týká hospodaření bytového společenství, pouze to konkrétně je řešeno v rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů ve vámi odkazovaném dopise či v jiném rozhodnutí úřadu zde:

https://old.uoou.cz/…1593/p1=1099

• Vložil Andrej: „Nárokovat náměry jednotlivých vlastníků nelze s odkazem na problematiku „hospodaření bytového společenství“. Na které údaje máte nárok při vyúčtování je jasně stanoveno v § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb..“

Andreji, jste právní analfabet.

Rozsah údajů, na které má příjemce služby nárok, není uveden v § 6 vyhlášky, jak se mylně domníváte. Je uveden v zákoně č. 67/2013 Sb.. Příjemce služby má právo i na podklady použité při rozúčtování, což jsou například odečtené náměry všech indikátorů nebo měřidel v bytech.

Justitianus

Napsal jste:

„Rozsah údajů, na které má příjemce služby nárok, není uveden v § 6 vyhlášky, jak se mylně domníváte. Je uveden v zákoně č. 67/2013 Sb.. Příjemce služby má právo i na podklady použité při rozúčtování, což jsou například odečtené náměry všech indikátorů nebo měřidel v bytech.Rozsah údajů, na které má příjemce služby nárok, není uveden v § 6 vyhlášky, jak se mylně domníváte. Je uveden v zákoně č. 67/2013 Sb.. Příjemce služby má právo i na podklady použité při rozúčtování, což jsou například odečtené náměry všech indikátorů nebo měřidel v bytech.“

Vaše první věta tučně zvýrazněná není pravdivá. Na údaje vyjmenované v § 6 vyhlášky má příjemce při vyúčtování nárok. Jinak by nebylo vyúčtování řádné. Pravda je, že má příjemce nárok také nárok na informace uvedené v § 8 zákona o službách, nepatří tam ale náměry jednotlivých příjemců s jejich identifikací. Já osobně nevím o případu, kdyby se někomu podařilo soudním rozhodnutím vymoci takové údaje. Počkám si na diskutujícího VV, který napsal, že to soudně vymáhá, uvidíme, jak dopadne (dá-li vědět).

"§ 6 vyhlášky 269/2015 Sb. Vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb

Ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede

1. za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ nebo MWh a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody,
2. za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ nebo Kč/MWh a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3,
3. za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč,
4. podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m2, v případě poskytování teplé vody průměrný počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaných vodoměrů teplé vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m3, hodnoty podílu nákladu příjemce služeb na vytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v teplé vodě,
5. měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřenou v GJ nebo MWh na m2 započitatelné podlahové plochy,
6. podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na vytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody,
7. koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb,
8. informace o použité skladbě zdrojů energie a o souvisejících ročních emisích skleníkových plynů za zúčtovací jednotku za poslední kalendářní rok, za který jsou dostupné, pokud byla poskytovateli služeb dodána tepelná energie ze soustav dálkového vytápění a pokud tyto informace uvedl dodavatel tepelné energie ve vyúčtování podle právního předpisu upravujícího vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích,
9. informace o energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů v soustavě zásobování tepelnou energií, pokud dodavatel tepelné energie uvedl tyto informace ve vyúčtování podle právního předpisu upravujícího vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích,
10. popis jednotlivých daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, které jsou zahrnuty v ceně tepelné energie dodané poskytovateli služeb ze soustav dálkového vytápění a které se přímo vztahují k množství dodané tepelné energie, pokud tento popis uvedl dodavatel tepelné energie ve vyúčtování podle právního předpisu upravujícího vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích,
11. v grafické podobě vyhotovené srovnání zjištěné spotřeby tepla na vytápění příjemcem služeb za dané zúčtovací období a za stejné období předchozího roku, upravené s ohledem na klimatické podmínky v těchto obdobích postupem podle přílohy č. 4 k této vyhlášce,
12. kontaktní údaje pro veřejnost nejméně jednoho energetického konzultačního a informačního střediska sídlícího ve vyšším územním samosprávném celku, v němž se nachází zúčtovací jednotka, a není-li takového energetického konzultačního a informačního střediska, kontaktní údaje pro veřejnost jiného energetického konzultačního a informačního střediska,
13. další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích alespoň v rozsahu textu podle části A přílohy č. 5 k této vyhlášce,
14. odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti, a to alespoň v rozsahu textu podle části B přílohy č. 5 k této vyhlášce,
15. informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů, a to alespoň v rozsahu textu podle části C přílohy č. 5 k této vyhlášce,
16. srovnání s referenčním příjemcem služeb, přičemž v případě elektronického vyúčtování postačí toto srovnání nahradit odkazem na internetové stránky, kde je toto srovnání zpřístupněno."

Andreji, Vy tady lžete, mlžíte a pletete se.

☀ Vaše lež, cituji:
„Nárokovat náměry jednotlivých vlastníků nelze s odkazem na problematiku „hospodaření bytového společenství“.“

☀ Vaše druhá lež, cituji:
„Vaše první věta tučně zvýrazněná není pravdivá. Na údaje vyjmenované v § 6 vyhlášky má příjemce při vyúčtování nárok.“
Překrucujete můj výrok, který zněl úplně jinak. Netvrdil jsem nikdy a nikde, že by neměl (také) nárok na informace ve vyúčtování podle §6 vyhlášky. Napsal jsem, že má přímo ze zákona nárok na víc informací a na veškeré podklady – včetně těch náměrů, o kterých jste tu napsal, že je „nemůže nárokovat“.

☀ Vaše mlžení:
Snažíte se zatloukat a okecat tu lež. Teď už raději tvrdíte něco jiného, cituji: „nepatří tam ale náměry jednotlivých příjemců s jejich identifikací“.
Ale o žádné identifikaci se zde vůbec nediskutovalo s nediskutuje! A úplně zbytečně kopírujete z vyhlášky to, co nikdo nerozporoval a co se Vaší lži nijak netýká. Snad si myslíte, že původní lež o náměrech se v té spoustě textu ztratí. Ne, neztratí.

Justitianus

Tady se přikláním k výkladu Justitiana. Dnes a denně vídám snahy zatemnit rozúčtování a různě tam zakamuflovat kouzelné koeficienty, které upraví hodnoty vybrané skupině.

Jakmile se někdo odvolává na GDPR, jsem přesvědčen, že to má úplně jiný důvod.

Byť opět mám drobnou výtku ke způsobu jeho komunikace.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Vaše tvrzení považuji za překrucování faktů a věcný nesmysl.

Žádný člověk, a tím pádem ani poskytovatel služeb, nemá patent na bezchybnost. Aspoň já o tom dosud neslyšela a v zák. č. 67/2013 Sb. se o tom také nepíše. Máte-li důkazy, které toto tvrzení vyvracejí, tak je doložte. To za prvé.

Za druhé, v § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb. je stanoveno, co ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede, není tam stanoveno, že srovnání s referenčním příjemcem služeb nahrazuje doložení informací dle § 8 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb.

Obecně platný fakt je, že kdekoliv může být chyba. I letadla (i rakeroplány…), a jejich vývoji, servisu, obsluze se věnuje setsakra péče, pro chyby padají. Proč by nemohla být chyba ve srovnání s referenčním příjemcem služeb nebo v údajích s tímto srovnáním souvisejících? Vaše důvěra v dokonalost je vaše věc. Moje věc je má nevíra v dokonalost. Naše práva jsou údajně rovná, tak proč nevyhovět oběma? A jak zjistím, že výsledek je bezvadný? Nu tak, že to ověřím. A to bez příslušných údajů, na jejichž podkladě se stanovila spotřeba referenčního příjemce, nezjistím.

Otázka pro vás, Andreji, tedy zní, trváte-li na svém názoru, zda spotřebu referenčního příjemce služeb jste schopen stanovit bez znalosti náměrů a dalších s nimi souvisejících údajů za celou zúčtovací jednotku. Napište tedy, prosím, jak to máte vymyšleno.

100% kontrola bezchybovosti není nikdy možná. I když byste se dostala k náměrům jednotlivých příjemců, jak zkontrolujete, zda nejsou chybné ať úmyslně či neúmyslně. Např. předseda či jiný statutár vykonávající odečty a rozúčtování uvede úmyslně nesprávné údaje z náměrů ze svého bytu či svých kamarádů. To byste mohla ověřit pouze kontrolou indikátorů při vstupech do bytů, což není reálné.

To se mi snad zdá!

No a co? Kličkujete, odbočujete od tématu, protože to, co píšete, není vaše starost a ani důvod, proč náměry nedoložit. Nebo nám snad chcete tvrdit, že GDPR zakazuje doložit náměry proto, že ;-) předseda či jiný statutár vykonávající odečty a rozúčtování uvede úmyslně nesprávné údaje z náměrů ze svého bytu či svých kamarádů? To by pak muselo mimo jiné znamenat, že GDPR je zde proto, aby kryl švindly. Trošku podivná logika.

Proč vymýšlíte takové obstrukce?

Misme, klídek.

Prostě já tvrdím, že do informací dle § 8 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. nepatří informace, které by obsahovali údaje o konkrétních příjemcích s jejich náměry z důvodů ochrany osobních údajů.

Vy máte jiný názor. Uvidíme, zda se k tomu objeví nějaké vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů či nějaký judikát. Diskutující VV zde uvedl, že o to požádal soudně, tak snad nám pak dá vědět.

„provozního či režijního fondu“ (Vložil VV (bez ověření), 20. Únor 2024 – 15:09)

Pane VV,

přibližte nám fondové hospodářství Vašeho SVJ: Máte provozní fond, režijní fond, jaké další fondy máte? Je to tu věčné téma a třeba to tohoto fondového tématu vnesete trochu světla. Už i slovutní účetní připouštějí fondy SVJ. Děkuji.

?,

fondy SVJ jsou uvedeny v ČÚS č. 413 bod 4.2.

Problém je v tom, že podle ĆÚS „Fondy se tvoří ze zisků po zdanění dosažených účetní jednotkou v předcházejících účetních obdobích,.....“ a účtují se na účtovou skupinu 91-Fondy tj. do vlastních zdrojů.

Zde je halda příspěvků, které za „fondy SVJ“ vydávají dlouhodobou nebo krátkodobou zálohu, která je závazkem SVJ nikoliv vlastním zdrojem.

S pravděpodobností limitující ke 100% se domnívám, že „fondy“ uváděné v příspěvku tj. „provozní fond, režijní fond“ nejsou fondy podle práva, účetnictví a daní.

Hezký den!

Pavel

VLiska Rozúčtování nákladů na jednotku je jen zkratka. Vždy musí odpovídat poměru k celku, tedy podílu vlastníka dle platné legislativy. Dříve např. spotřeba vody podle počtu osob v bytě (velký problém, ten už neplatí) a teplo podle metrů započtené plochy bytu (u bytů bez měřidel platí dosud).

Způsob rozúčtování služby a náklady na odečet a vlastní rozúčtování jsou dvě různé věci. Náklad na službu řeší Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. Obecně tento náklad nesmí být připočten přímo k dané službě. Tedy náklad na rozúčtování tepla se nesmí připočítat do ceny tepla.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Dobrý den.

Správce nemovitosti který zajišťuje rozúčtování studené vody u firmy Techem, nám ke spotřebě vodného a stočného vždy připočte částku 375Kč. Ale nikdy nepřiloží danou originál fakturu od Techemu.

Odmítá nám ji na požádání předložit ke kontrole. Protože tento způsob rozúčtování využíváme teprve prvním rokem, nedokážu posoudit jestli tato částka 375 Kč je oprávněná.

Firma Techem nám odmítla sdělit kolik si za samotnou službu rozúčtování účtuje. Protože smlouva je psaná na jméno správce nemovitosti. I když firma vystavuje fakturu na mé jméno a můj byt, tato položka tam není uvedená a prý není oprávněná mi to sdělovat. Mám se obrátit přímo na správce nemovitosti ale ten to odmítá předložit. Kolečko se uzavírá.

VLiska Ve vyúčtování by měla být i informace o způsobu vyúčtování dle platných předpisů.

Požadovat podklady dle §8 ZoS (písemně a do 30 dnů!) + dle §1179 o.z. jste zkusil?

Na vyúčtování a nebo na rozúčtování je ta částka za tu službu přece rozdělena. Tedy někdo to asi nepřidává přímo do tepla, jak upozorňuje pan patočka