Lze dát na člena výboru nebo všechny členy žalobu?
Pokud ano, tak v jakém případě? Co musí výbor spáchat, aby na něj mohla být podána žaloba.
Vážený ivik (bez ověření) nebi ivk (bez ověření), samozřejmě lze podat žalobu na člena výboru. Tu žalobu by ovšem mohl podat:
- státní zástupce, nebo
- právnická osoba SVJ.
Až budete státním zástupcem nebo předsedou SVJ, pak se nám ozvěte znovu. Rádi Vám poradíme. Do té doby by to byla jen ztráta času, pokoušet se Vám vysvětlit záležitosti které stejně nemůžete nijak prakticky uplatnit.
Jako povinnou četbu doporučuji tuto diskusi: Porušení stanov členem statutárního orgánu (vložil Justitianus, 19. Listopad 2020 – 6:43¨).
Justitianus
- Ivik píše: „Třeba tu žalobu chci podat já. Tak co mi doporučíte?“
To je jednoduché. Doporučím Vám žalobu nepodat, protože byste s jistotou prohrál.
Soud by Vás vyhodil ještě dřív, než se vůbec začne projednávat meritum věci. Žaloba bude odmítnuta pro nedostatek aktivní legitimace žalobce. Pokud snad vznikla škoda právnické osobě protiprávním jednáním člena jejího statutárního orgánu, pak oprávnění podat žalobu má poškozený – to jest právnická osoba SVJ. Nikoliv její člen.
Vy přece SVJ nezastupujete! Nemůžete si před soudem hrát na samozvaného Zorro Mstitele, na Batmana nebo Spidermanna.
Bude to pro Vás mít tu výhodu, že soud nezačne věc projednávat, ani nenařídí první stání. Vaše náklady na prohraný spor tedy budou minimální.
Justitianus
Co tak čtu mezi řádky experta na právo pana J., tak patrně vám nezbude, než se nechat navolit do výboru a donutit výbor k najmutí advokáta proti (bývalému) členu, samozřejmě s podporou shromáždění.
Dobrý den, pojmové upřesnění: Státní zástupce podává obžalobu, ne žalobu. Žalobu může podat v rámci tzv. civilního (občanskoprávního) řízení k soudu kdokoli na kohokoli pro cokoli, a pokud unese důkazní břemeno, může u soudu uspět. Obžalobu podává státní zástupce v trestním řízení poté, co Policie obviní pachatele a během následného vyšetřování opatří průkazné důkazy, odůvodňující podání obžaloby a ne např. zastavení trestního stíhání.
„Žalobu může podat v rámci tzv. civilního (občanskoprávního) řízení k soudu kdokoli na kohokoli pro cokoli, a pokud unese důkazní břemeno, může u soudu uspět.“ (Vložil náhodný kolemjdoucí (bez ověření), 8. Březen 2021 – 20:08)
Důkazní břemeno nemusí unést a přesto mnohdy uspěje. Stačí, když žalovaný např. nepřebírá poštu nebo nedodrží lhůtu k vyjádření (třeba pro zdravotní stav, služební cestu, poruchu počítače ad., soud důvody nepřebírání pošty ani nedodržení lhůty nezajímají ani je nezkoumá). Google: rozsudek pro zmeškání, rozsudek pro uznání. Slabý nemá šanci.
Jen drobné upřesnění: žalobu může podat i (nejvyšší) státní zástupce, a to podle § 66 zákona č. 150/2002 Sb.. Některé zajímavé případy žalob podaných státním zástupcem jsou uvedeny v https://www.law.muni.cz/…/vesecka.pdf.
Předpokládám ovšem, že tazatel ivik nepomýšlí na kariéru státního zástupce, natož nejvyššího státního zástupce. Takže možnost kterou jsem mu nastínil zůstává pouze v teoretické rovině.
Justitianus
Ano, potvrzuji, že na kariéru ani státního ani nejvyššího státního zástupce nepomýšlím. Přesto mě zajímá, kdy a za jakých podmínek může být podána žaloba na statutára. Co tak obludného by mohl statutár udělat, aby na něj byla podána žaloba.
Teoreticky lze jít cestou náhrady reflexní škody (v podmínkách SVJ bude jen velmi málo případů, jde opravdu jen o teoretickou možnost), nebo člen SVJ může být soudem ustanoven procesním opatrovníkem SVJ a podat žalobu, čehož lze dosáhnout jen velmi obtížně, ale takové případy znám dva.
Pane TN, mám jiný názor. Žalobu na náhradu reflexní škody nelze uplatnit „teoreticky“, jak jste napsal. Nelze ji uplatnit vůbec.
Člen SVJ nemá v korporaci SVJ žádnou majetkovou účast, takže na této neexistující účasti mu nemůže vzniknout žádná škoda. Nelze přenášet na právnické osoby SVJ právní úpravu vhodnou např. pro akciové společnosti a družstva.
Druhá možnost samozřejmě existuje – bude se jednat o standardní žalobu SVJ vůči (bývalému) statutárovi, který způsobil SVJ škodu (§ 159). Proto jsem tazateli slíbil že mu poradím, jakmile se stane předsedou SVJ (a tím získá oprávnění zastupovat SVJ před soudy všech stupňů).
O běžnou žalobu podle § 159 půjde i tehdy je-li SVJ zastupováno procesním opatrovníkem. O jednom případu ustanovení opatrovníka SVJ se zde psalo, pokud se o tuto raritní možnost někdo zajímá: Jak si SVJ pod sebou podřízlo větev (vložil Justitianus, 20. Červen 2020).
Justitianus
Nesouhlasím zcela. Majetkovou účast na spolku nemá ani člen spolku, přesto je možnost vymáhat reflexní škodu upravena obecně u právnických osob. Pokud by nebylo možné u „neobchodních“ právnických osob reflexní škodu uplatnit, v zákoně by nebyla. Naopak u obchodních korporací podle mě reflexní škodu uplatnit v praxi nelze, jelikož tam existuje jiný instrument (derivativní žaloby), který je vhodnější. Náhrada reflexní škody u obchodních korporací postrádá smysl.
Co se týče procesního opatrovníka, je to extrémně složité (soudy to nevidí rády), ale lze to. Je to v praxi jediná cesta, kdy může člen SVJ žalovat současné členy výbory.
- Napsal jste nesprávně: „Je to v praxi jediná cesta, kdy může člen SVJ žalovat současné členy výbor[u].“
Toto tvrzení je nepravdivé. Procesní opatrovník není žalobcem a nežaluje členy výboru! To platí i kdyby byl opatrovníkem ustaven jeden z vlastníků jednotek. Žalobcem je právnická osoba SVJ. Opatrovník ji pouze zastupuje u soudu.
Stále nevidím z čeho dovozujete možnost žaloby člena SVJ na náhradu reflexní škody. Uveďte prosím konkrétní ustanovení právního předpisu, případně judikát. Děkuji.
Podle § 213 NOZ platí, že poškodí-li korporaci její člen nebo člen jejího orgánu způsobem, který zakládá jeho povinnost k náhradě a kterým byl poškozen i jiný člen korporace na hodnotě své účasti, a domáhá-li se náhrady jen tento člen, může soud škůdci i bez zvláštního návrhu uložit povinnost nahradit způsobenou škodu jen korporaci, pokud to odůvodňují okolnosti případu, zejména pokud je dostatečně zřejmé, že se takovým opatřením vyrovná i škoda na znehodnocené účasti.
Z uvedeného plyne, že k žalobě podle § 213 musí být splněna jedna z těchto podmínek:
- existuje pravomocný rozsudek který konstatuje že člen SVJ poškodil SVJ a uloží mu povinnost nahradit SVJ vzniklou škodu, avšak SVJ náhradu škody nevymáhá, nebo
- existuje pravomocný rozsudek který konstatuje že člen orgánu SVJ poškodil SVJ a uloží mu povinnost nahradit SVJ vzniklou škodu, avšak SVJ náhradu škody nevymáhá.
K uplatnění náhrady reflexní škody je tedy nutným předpokladem aby byla napřed podána obžaloba státním zástupcem, nebo aby SVJ úspěšně žalovalo škůdce o náhradu škody. Teprve tímto pravomocným rozsudkem bude postaveno najisto že vznikla škoda, bude stanovena její výše, a bude určeno kdo je škůdcem. To jsou podmínky k uplatnění postupu podle § 213.
Jestliže pak škůdce neuhradí vzniklou škodu dobrovolně a SVJ zůstane nečinné (nevymáhá na škůdci ničeho) – teprve pak je možné uvažovat že by se do toho vložil jednotlivý vlastník jednotky s žalobou o náhradu reflexní škody podle § 213. Žalovat by mohl pouze svůj alikvotní podíl na celkové výši škody.
Zkuste prosím uvést z čeho dovozujete, že člen SVJ má snad možnost něčeho se domoci na statutárovi bez splnění podmínky č. 1 nebo č. 2. Já žádnou takovou možnost neznám.
Justitianus
Co se týče procesního opatrovníka, touto cestou jsem šel já. Žaluji členy výboru. Že jsem zástupce SVJ je snad jasné, a že žalobcem je SVJ, je snad také jasné a každý to pochopil. Zástupci běžně hovoří v první osobě, byť žalobcemi nejsou.
Vím ale o jiném případu, kterým jsem se inspiroval a kde vlastník byl úspěšný (byť zatím nepravomocně, už tři roky stojí odvolání).
Trochu mám pocit, že pletete procesního a hmotněprávního opatrovníka. SVJ Místecká, o kterém jste psal, má hmotněprávního opatrovníka. Nemůžete jím tedy argumentovat pro vymáhání škody členem SVJ.
Co se týče reflexní škody, touto cestou jsem nešel, protože v podmínkách SVJ neexistuje judikatura a nemám ambice ji tvořit. Vlastně asi neexistuje judikatura vůbec. Zcela jistě neexistuje v podmínkách spolků, resp. já pro SVJ a spolky nic nenašel.
Nicméně nemáte pravdu, že by člen SVJ musel čekat na nějaký pravomocný rozsudek. Postup by byl jiný.
Člen výboru (celý výbor) způsobí SVJ škodu. Třeba 100 000 Kč. Já mám na společných částech podíl 1/10, zažaluji 10 000 Kč, ale do petitu navrhnu, aby soud rozhodl, aby žalovaní (členové výboru) nehradili tuto část škody přímo mě, ale aby celou škodu zaplatili rovnou SVJ. Já tedy nedostanu nic, celou náhradu obdrží SVJ. Podle logiky § 213 OZ jsem uspokojen. Žalobcem je v tomto případě opravdu člen SVJ, netřeba opatrovníků, ani palácových převratů. Členové výboru mohou zůstat na svých místech.
Co si budeme povídat, tento instrument je dementní a bude nutno při nějaké budoucí novele NOZ zakomponovat derivativní žaloby i do právní úpravy SVJ.
Pane TN, nevím z čeho dovozujete že „si pletu procesního a hmotněprávního opatrovníka“. Nikdy jsem nenapsal nic, z čeho byste mohl činit takovýto závěr. A nikdy jsem netvrdil ani to, že opatrovník SVJ Místecká snad byl/je procesním patrovníkem. Samozřejmě že nebyl/není – vždyť byl soudem jmenován v době, kdy SVJ Místecká nemělo žádné statutáry, na které by SVJ mohlo podat žalobu!
Váš naznačený postup ohledně reflexní škody je neprůchodný – zarazilo by se to ještě než by se soud rozběhl. Už jsem to vysvětloval. Jednotlivý člen SVJ není ve sporu aktivně legitimován. Proto soud (je-li soudce dostatečně bdělý) odmítne žalobu v samém počátku pro nedostatek aktivní legitimace žalobce.
Vy jste zapomněl na skutečnost, že škoda způsobená právnické osobě SVJ neznamená automaticky škodu způsobenou vlastníkovi jednotky. Taková příčinná souvislost by se musela nejen tvrdit, ale také prokazovat, aby mohlo dojít k uplatnění § 213. A dokud není prokázáno (uznáním výše škody, rozsudkem, výzvou věřitele SVJ k ručitelům aby plnili za SVJ), že vlastníkovi vznikla škoda v konkrétní výši „znehodnocením jeho účasti“, nemůže být s reflexní žalobou úspěšný.
Nejspíše se shodneme že tato cesta je neprozkoumaná a neprůchodná.
Justitianus
Škoda vznikne okamžikem vzniku škody, ne až jejím autoritativním deklarováním soudem, soud vznik škody deklaruje zpětně. Čili v tom problém nevidím.
Nejlépe na předsedu výboru SVJ ve věci. " Porušení povinnosti při správě cizího majetku " a " Zkreslování o stavu hospdaření a jmění " na základě jednání neslučující se s dobrými mravy.
Je zde možnost že Vaše společenstvímá uzavřenou smlouvu o správě, tak i podat žalobu na správce nemovitostía to z důvodu, že společenství nemůže vykonávat správu jednotek dle zák.č. 89/2012 sb. § 1194.
Je zde i důvod že výbor společenství chce uzavřít vlastní správu a tím znemožnit podání trestního oznámení z důvodu porušení zák.č. 104/2015 sb.
anonim
Admine nemazat jako vždy
Je třeba podat žalobu na blba s nickem anonim, který jen zasviňuje diskusi. Je to psychopat, stačí nahlédnout na zápisy z SVJ, kde bydlí.
Základní definici máte v trestním zákoníku § 220. Je to netriviální záležitost, které se věnují spíše právní zdroje, zkuste si pohledat.
Jedno pojednání třeba zde: https://www.pravniprostor.cz/…rtizy-cast-i
Nejspíše když to bude trestný čin, nebo občanskoprávní věc. Jaký případ máte na mysli?
Neumím si žádný představit. Neumím si představit jaký trestný čin může spáchat člen výboru konkrétně nebo v jaké občanskoprávní věci konkrétně. Může vůbec takový stav věcí nastat?
Spřízněná osoba je vyzvána (předsedkyní)nikoli k opravě zavírače domovních dveří, ale k jeho výměně. Spřízněná osoba je vyzvána k nelegání úpravě topení (instalcí podlahového) bytě předsedkyně, spřízněná osoba získá od SVJ smlouvu na provoz zařízení, které význammně odbírá el. enerii hrazenou ze společného (ovcemi), spřízněná osoba vymaluje spolu se společnými prostory také několik soukromých bytů a sklepů, či jejich částí, člen výboru vůbec neví, jaké jsou jeho povinnosti ohledně jím umožněného nakládání se společnými prostředky. (Výměna žárovky ve sklepním svítidle za á 1000,– Kč. .....)
Vložil ivik (bez ověření), 7. Březen 2021 – 20:51 :: Ostatní
Pokud ano, tak v jakém případě? Co musí výbor spáchat, aby na něj mohla být podána žaloba.
- – – – – – – – –
Vložil ivk (bez ověření), 8. Březen 2021 – 20:54
Ano, potvrzuji, že na kariéru ani státního ani nejvyššího státního zástupce nepomýšlím. Přesto mě zajímá, kdy a za jakých podmínek může být podána žaloba na statutára. Co tak obludného by mohl statutár udělat, aby na něj byla podána žaloba.
- – – – – – – – –
Vložil ivk (bez ověření), 8. Březen 2021 – 7:45
To je hezky napsané, ale co to je? Jak definujete porušení povinnosti při správě cizího majetku?
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Příspěvkům Ivika rozumím tak, že je statutár a někdo mu hrozí žalobou. Ivik totiž svůj zájem o odpověď raději ani na 3. pokus nevysvětlil.
Poslední komentáře