Jakým způsobem se vlastníci podílejí na nákladech na výměnu vodoměrů?
Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat, jakým způsobem se vlastníci podílejí na nákladech na výměnu vodoměrů, pokud je v Prohlášení vlastníka uvedeno, že vodoměry jsou společnou částí budovy?
Je pravdou, že pokud by se náklady na výměnu vodoměrů hradily z účtu dlouhodobých záloh (tzv. fondu oprav), musí se automaticky celková cena rozpočítat na vlastníky podle velikosti jejich spoluvlastnikých podílů?
Všechny náklady by se měly mezi jednotlivé vlastníky rozpočítávat podle stanovených kritérií (např. teplo podle vyhlášky, voda podle náměrů, úklid podle počtu uživatelů v bytě [pokud si to vlastníci na shromáždění tak schválili], apod.). Kam ale zařadit náklady na výměnu vodoměrů? Pokud bychom je přiřadili k nákladům na vodu, pak bychom je museli rozdělit podle spotřeby vody. Pokud bychom je přiřadili k nákladům na správu, tak bychom je museli v souladu se ZoVB rozdělit podle spoluvlastnických podílů.
Asi nejlogičtější by ale bylo (a myslím, že takto se to praktikuje ve většině SVJ), aby se tyto náklady rozdělily na vlastníky podle počtu vodoměrů. Nejde mi teď ale o to, jak je to logické nebo jak se to praktikuje, ale jak by to mělo být správně podle zákona nebo jiných předpisů.
Podle mého názoru bych totiž řekl, že pokud se výměna vodoměrů pokryje z tzv. fondu oprav, měli by se na tom podílet jednotliví vlastníci podle spoluvlastnických podílů (přestože by se to asi málokomu líbilo).
Mohl by někdo z vás argumentovat proti takovémuto postupu?
Zatím zde kupodivu nebyla zmíněna možnost považovat náklady na obnovu vodoměrů za službu spojenou s dodávkou vody a zakalkulovat náklady na vodoměry do ceny této služby v Kč/m3. Obdobně postupují dodavatelé tepla po instalaci měřicího zařízení: náklady rozpustí v ceně dodané energie v Kč/GJ.
Tento způsob je celkem spravedlivý, ba nejspravedlivější, neboť kdo více spotřebuje, využívá vodoměry více a také více platí. Není zde závislost na pouhé ploše bytu, jako při placení ze záloh na správu.
lake
U nás je to tak, že co se týče výměn vodoměrů, máme smlouvu s firmou, které platíme měsíčně každý asi 20 Kč za oba vodoměry dohromady (máme v zálohách a poté vyúčtovaných nákladech na služby) jako poplatek za cejchování a v případě skončení platnosti cejchu nebo poruchy vodoměru pak probíhá výměna bezplatně, tedy z jakéhosi „předplatného“.
Každý si tak zaplatí právě ten počet vodoměrů, který využívá, a vše funguje k naprosté spokojenosti všech.
V našem SVJ jsou v každém bytě dva vodoměry(TUV,SV) ty se mění 1× za 4 a 6 let.Výměna je placena z FO,podle seznamů zpracovaných odbornou firmou tak,že je zajištěna jejich správná funkce.Domnívám se, že je to nejméně pracný způsob.
Píšete: „Asi nejlogičtější by ale bylo (a myslím, že takto se to praktikuje ve většině SVJ), aby se tyto náklady rozdělily na vlastníky podle počtu vodoměrů.“
Máte pravdu a autoři ZoVB taky velmi dobře věděli, že v některých případech je v rozporu s logikou, aby se náklady rozdělovaly podle spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Např. vlastníci garáží třeba vůbec nevyužívají některá technická zařízení, takže by se neměli podílet na úhradách nákladů s nimi spojených.
Proto bylo do starších návrhů ZoVB přidáno i následující ustanovení:
Návrh ZoVB z roku 2007:
§ 24 odst. 4:
„Příspěvky na správu domu a pozemku, které se týkají nákladů na údržbu, opravy a výměny rozvodů vody a plynu a odvodů odpadních vod v domě, pořízení, výměnu a ověřování bytových měřidel vody, přístrojů regulujících dodávku tepla konečnému spotřebiteli a indikátorů nebo měřičů tepla, pořízení a opravy společné televizní antény a ostatních systémů k příjmu a rozvodu televizního a rozhlasového signálu a elektrických sdělovacích zařízení v domě, se mezi jednotlivé vlastníky jednotek rozpočítají podle počtu kusů, nebo počtu vyústění uvedených technických zařízení do jednotky či vybavení jednotky, nedojde-li mezi všemi vlastníky jednotek k jiné dohodě.“
Jak víme, žádná z verzí návrhů nového zákona, které byly předkládány k připomínkování od roku 2004, schválena nebyla.
Nadále tedy platí, že se na nákladech na opravy, údržbu, rekonstrukci, modernizaci … společných částí domů podílejí vlastníci jednotek podle spoluvlastnických podílů na společných částech domu, pokud se ovšem všichni nedohodnou na jiném způsobu účasti na nákladech.
U nás jsme se kvůli vlastníkům garáží dohodli. U vás zřejmě ne, takže budete muset buďto podíly na nákladech přepočítat nebo uzavřít dohodu se všemi vlastníky dodatečně. § 4 odst. 1 písm. zg) zákona o daních z příjmů (ZDP) vyžaduje písemnou formu dohody.
N. Klainová
Paní Klainová, považuji Vás za největší autoritu na tomto WEBu, nicméně v tomto případě s Vámi nemohu souhlasit. V zásadě máte pravdu. V praxi se mi ta Vaše pravda zdá kompikovaná a jen obtížně realizovatelná. Pokud bychom přijali toto pravidlo a na různé účely je možno počítat finanční podíl podle různách zásad, znamenalo by to,že musíme každou takovou akci zvlášť vyhodnotit a vyúčtovat. Pokud budeme jinak rozpočítávat třeba opravu střechy, podle jiných výměnu vodoměrů a podle jiných třeba opravu pojistek v garáži, budeme muset na každou tuto akci stanovit zvlášť zálohu, zvlášť ji vyúčtovat a nejspíš zvlášť vyrovnat přeplatky nebo nedoplatky. Nebo bychom museli stanovit a odsouhlasit několik různých kategorií záloh a zařazovat akce do různých kategorií. Nepřipadá Vám to komplikované a není pak realizace tohoto dobře míněného pravidla dražší, než spočítat všechno podle podílů?
Jirka
Pane Kruppe, děkuji Vám za poklonu a blahopřeji k plusovému hodnocení. Já si tímto příspěvkem zase říkám o další mínusy. Sem s nimi.
K Vašim námitkám mohu sdělit tohle:
To, co jsem napsala, mám ověřeno praxí. Nejsem účetní, nám účtuje externí správce domu. Proti písemné dohodě, kterou jsme mu předali, neměl nejmenší námitky.
Jestliže jsme se v našem domě dohodli, že vlastníci garáží nebudou hradit náklady související s technickými zařízeními, která nemají šanci využívat, tak jsme museli vymyslet i způsob, jak promítnout uzavřenou dohodu nejen do rozpočítávání nákladů, ale i do výše příspěvků na správu domu.
V žádném případě nepředepisujeme zvláštní zálohy např. na opravu rozvodů vody, stoupaček, plynu apod. Máme jedinou zálohu na správu domu – krátkodobou (na 324-xxx). Z ní čerpáme prostředky jak na běžný provoz (pojištění domu, poplatky bance, poplatky SIPO, odměny orgánů apod.), tak na různé finančně náročné akce.
Poslední akcí bylo např. umístění satelitů na střeše domu v říjnu 2010. Připadá Vám opravdu normální, aby tyhle náklady hradili i vlastníci garáží? Mně připadá spíše normální trochu více si započítat, než tahat peníze z těch, kteří nemají s příjmem TV nic společného. Vždyť těch technických zařízení není tolik a neopravují se každým rokem.
Přes uzavřenou dohodu považujeme za normální sledovat zálohy na správu podle vlastníků jednotek. Každý ví, kolik za rok vložil, kolik a za co konkrétně utratil a jaký je jeho podíl na nevyčerpaných zálohách.
Skutečné náklady se lehce liší od rozpočtovaných, proto je třeba cca jednou za tři roky srovnat podíly na nevyčerpaném zůstatku záloh tak, aby byly v souladu se spoluvlastnickými podíly. Jde o rozdíly v řádu desítek korun. Žádný problém – maximálně hodinka práce.
O různé účasti na nákladech v případě uzavřené dohody si mohou zájemci počíst v miniseriálu „Společenství vlastníků jednotek a tzv. fond oprav“. Text vycházel v časopise Účetnictví od listopadu 2007 do února 2008.
Na závěr malá informace, aby nedošlo k omylu: Naše rodina garáž v domě nevlastní.
N. Klainová
Paní Klainová, já si Vás nesmírně vážím, proto Vám nebudu moc oponovat. U nás dělám i vyúčtování služeb a všeho. Snažím se to dělat opravdu co nejspravedlivěji. Počítám jiné metry jako podlahovou plochu bytu, započtenou pro teplo a jinou z určitých důvodů pro TUV. To je ale pro jeden výpočet ročně a vyúčtování se samozřemě provádí. Garáže nemáme, takže toto specifikum odpadá. Jen mi pořád připadá zbytečný luxus, počítat jinak než podle podílů ty vodoměry. Jedná se o pár stokorun a při rozdílech ve velikostech bytů jde o desetikoruny jednou za 4–6 let. Pak se mi to zdá práce zbytečná.
Jirka
Pane Kruppe,
pokud by se jednalo pouze o vodoměry, které se mění jednou za pár let, tak ty by si takovou pozornost opravdu nezasloužily. V takovém případě bych se vůbec neozývala.
Já jsem přece navazovala na jeden odstavec ve starším návrhu zákona, ve kterém se jednalo o nejrůznější technická zařízení (rozvody vody, tepla, plynu, zajištění příjmu TV apod., jejichž údržba, opravy a technické zhodnocení stojí dohromady statisíce a více Kč. A tam už je zohlednění vlastníků garáží na místě, i když to znamená práci navíc, ne?
Doufám, že si už rozumíme.
N. Klainová
Proboha a zase „spravedlnost“! Vůbec nechápu jak jste dospěl k názoru, že ve většině SVJ platí vodoměry dle počtu vodoměrů. Je to samozřejmě nesmysl.
Správně píšete, že vodoměr je společná část domu. Tak proč se v tom sakra snažíte hledat nějaký vztah mezi počtem vodoměrů a byty?
Navíc – lidé platí do toho vašeho „FO“ dle zákona podle podílů. A z těchto záloh se také uhradí jako CELEK výměna vodoměrů, plácnu třeba půlmilion. Jak chcete nějak zpětně dělat konverzi mezi zálohami vybranými dle podílů a platbou dle počtu vodoměrů na byt?
Přestaňte vymýšlet nesmysly a vodoměry prostě a jednoduše zaplaťte z našetřených peněz – tímto si ušetříte jakékoliv debaty kolem způsobu vyúčtování – ten je totiž dán už způsobem výběru záloh..
Předseda
proboha, kolik má každá v bytě vodoměrů? snad jeden, ne? tak buď ať si každý vodoměr zaplatí, anebo ať se to uhradí z fondu oprav. Velikost podílů v tomto případě je naprosto bezpředmětná.
Víc vodoměrů než jeden je potřeba pokud je v bytě zavedena studená i teplá voda, tedy jeden vodoměr na studenou a jeden na teplou vodu.
Protože ale například u nás v domě mají byty „dvoje“ stoupačky (každá má studenou, teplou a cirkulaci teplé), jedny stoupačky pro koupelnu a jedny pro kuchyň, tak jsou potřeba 2 vodoměry na studenou a dva vodoměry na teplou vodu. Takže to máme celkem 4 vodoměry v bytě. Není to nic neobvyklého…a ve vedlejším domě mají navíc ještě jednu stoupačku studené vody pro WC, takže tam mají v bytě 5 vodoměrů......
Tak jak píšete, je vše normální, až na absurditu, že máte hodiny pro WC, vždyť to jde věše napojit na jeden přívod. Rovmněž je normální propojení či napojení jak do kuchyně tak do koupelny a vše je jen na dvou „budících“, pro SV a TV a o tom to je.
Samozřejmě že to jde vše napojit na jeden přívod, ale pouze za cenu velkých stavebních úprav (rozkopání půlky bytů), protože stoupačky jsou zazděné ve zdi a koupelny s kuchyněmi nesousedí…
A hodiny na WC – WC v sousedním domě mají prostě vyprojektovánu a nainstalovánu samostatnou stoupačku studené vody vedenou samozřejmě ve zdi a stoupačka v koupelně je na opačné straně koupelny (než je WC), takže by to zase znamenalo velké stavební úpravy…
Já si to dovedu představit, u nás je to stejné. Navíc stoupačka vede těsně za baterií. Takže, když chcete instalovat vodoměr, musíte udělat obrovskou smyčku a rozbourat obklady v celé kuchyni a to samé v koupelně.
Jirka
Tak zde něco uvedu jak je to např. u nás v baráku, že samozřejmě je všechno napojeno na jedny hodiny co se týká SV( WC,koupelna,záchod) a co se týká TV (kuchyň,koupelna) je rovněž na jedny hodiny. A co zde vzápětí vidím? Že jdu do mínusu… Takže Vážení, „mínusový“ jste Vy, co zde takto hodnotíte příspěvky. Nazdar.Pepa z Depa.
to máte, vyúčtujete jako položku „údržba a provoz technologí“ např. a dáte částku na byt. Neupravuje to žádný předpis, platí tedy vůle shromáždění. – můj názor
Poslední komentáře