Jak se má správně vyložit pojem rozúčtování ze zákona o službách...
Vážení, ráda bych pochopila co se vlastně v §5/1 píše,
§5/1 zní:
„Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou
většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo
společenství…“
Můžete někdo relevantně uvést, jak to bude v reálné aplikaci?
Příklad: v 10-ti podlažním domě vlastněném ze 100%-vlastníky, je celekm 20-bytů a 6-bytů se pronajímá. Jak se tedy bude aplikovat §5/1?
- „SVJ“ může ujednat toliko s 4-mi nájemci (neboť poskytovatel (SVJ), se dohodl s 2/3 nájemců) nezávisle na vůli ostatních vlastníků tzn. ostatních 16-bytů (neboť ujednání poskytovatele (SVJ) a příjemců má dle znění §5/1 přednost před usnesením) a teprve když SVJ nemá či nezíská „ujednání s 2/3 většinou nájemců – tj. 4-mi nájemci“, tak teprve PAK, může „společenství“ rozhodnout usnesením?
- nebo „SVJ“ nemůže rozhodnout ujednáním (neboť neexistují nájemci ve vztahu ke „společenství“) a „společenství“ vždy musí rozhodnout usnesením?
Pokud jde o vlastní „ujednání nájemců“
- jde o „ujednání“ (tzn. dvoustranná dohoda) s každým nájemcem samostatně, až dokud počet „separátních ujednání s nájemci“ nedosáhne co do počtu 2/3 v domě,
- nebo jde o „ujednání“ jež je výsledkem hlasování-POUZE-nájemců (tzn. byty které nemají nájemce se logicky tohoto hlasování účastnit nemohou)
- pokud se dle §5/1 ujedná, plyne ze slov zákona, že „způsob“ musí
být nějak „objektivně stejný pro všechna odběrná místa
v domě“ tzn. např. že
„náklad se rozúčtuje v poměru dle odečtů měřidel v odběrném místě “
Pokud jde ale o „hlasování společenství“ jehož výsledkem je usnesení
- pak ze slov zákona neplyne žádné omezení jak „objektivně“ to
má udělat tzn. může se klidně usnést (1/2 přítomných), že
„náklad se rozúčtuje v poměru dle odečtů měřidel v odběrném místě + odečty od 7-patra-včetně a výše, do rozúčtování vstoupí zvyšené o 20%“
Je návodné, že první usnesení se může jevitm bez nějakého dobrého důvodu, šikanózní. ALE druhé usnesení lze vyložit fyzikálně: pouze je zde uplatněna „dopravní vzdálenost“ – je to u soudu obhájitelné?
nebo
náklad se rozúčtuje v poměru dle odečtů měřidel v odběrném místě, odečty se zvyšují jednotku-%. Výše jednotky-% se shoduje s číslem podlaží v domě.
K jakému výkladu byste se tedy přiklonili?
- je SVJ oprávněno v uvedeném příkladě, způsob rozúčtování ujednat pouze 4-mi nájemci?
- je případné „ujednání“ vypověditelné kteroukoliv ze stran? (tzn. SVJ ujedná se 4-mi nájemci. Ostatních 16-bytů se naštve a na dalším shromáždění výbor-SVJ vymění a pověří ta/to-ujednání zrušit/vypovědět)
- ujednává se s každým jedním nájemcem nebo se všemi nájemci formou hlasování
- ujednává se POUZE s nájemci, přičemž byty vlastněné vlastníky ale nájemce nemající, jsou z hlasování o ujednání vyloučeny?
- je rozúčtování pro byty od 7-patra výše „na první pohled šikanózní“ nebo jde prostě pouze o proces při hlasování: většina se vyslovila a závazné to pak je, i pro případný obecný soud?
Helena
Nájemní dům → dvoutřetinová většina nájemců
Dům se SVJ → nadčtvrtinová „většina“ hlasů vlastníků bytů
Není to podivné? Nájemci bytů mají větší práva než vlastníci bytů?
Heleno,
v úvodu jste citovala § 5/1 podle něhož o způsobu vyúčtování služeb rozhodne společenství. Pak se ptáte, zda může podle uvedeného ustanovení rozhodnout SVJ podle odečtů měřidel v odběrném místě… 1/2 přítomných vlastníků.
Záleží na tom, jaká měřidla jste měla na mysli. Pokud byste řešila „Rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům“, tak SVJ nemůže rozhodnout 1/2 přítomných a dokonce ani dohodou všech, protože na toto rozúčtování se ustanovení § 5/1 nevztahuje. Uvedené rozúčtování totiž řeší speciálně § 6 – Rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, a podle něho konkrétně odstavce 2 a vyhlášky č. 269/2015 Sb. je rozúčtování přesně určeno a nelze rozúčtovat jinak ani rozhodnutím shromáždění nebo dohodou všech vlastníků.
U ostatních služeb se použije vámi citovaný § 5/1 a o způsobu rozúčtování stačí rozhodnutí shromáždění souhlasem 1/2 přítomných.
Nájemníky v SVJ neřešte jak uvádí anon., SVJ rozúčtovává mezi vlastníky, a rozúčtování vlastníků svým nájemníkům je jejich problém.
Nejde o nic víc a o nic méně, než o služby dle §3/1 samozřejmě vyjma tepla.
V našem případě jde o měřidla na vodu resp. o stanovení způsobu rozúčtování nákladů na vodu.
Nájemníky řešit nechceme, ale nový vlastník chce prostřednictvím výkladu §5/1 (počtem svých nájemců) určit způsob rozúčtování. A jaké nápady se nyní u nás „líhnou“ ohledně usensení shromáždění jsem popsala v těch (pro nás starousedlíky) šikanózních způsobech.
S tím, že nejprve rozhodují pouze nájemci přišel on. Takže musíme se nějak připravit. …nebo co bychom měli činit, ignorovat ho a čekat až nám přestane platit nebo až nás dá k soudu (má titul JUDr, z nás ale nikdo nemá právní vzdělání)?
Vykládáte si to špatně a zabýváte se totálními hloupostmi. V 10-ti podlažním domě se 100% si SVJ s nájemníkny nic nedomlouvá, protože s nimi není v žádném vztahu. SVJ nemá žádného nájemníka, tak si s ním nemůže nic domlouvat. Vše se vyúčtuje pouze vlastníkům. Co a jak si účtuje vlastník se svým nájemníkem není ani problémem ani starostí SVJ. Co se týče rozúčtování vlastníkmů, není důvod komplikovat si život a vytvářet nesmyslná usnesení. U nás pokračujeme ve způsobu rozúčtování, které už děláme 10 let a žádné usnesení k tomu nemáme a vytvářet nebudeme. Nemáme důvod cokoliv měnit. Rozúčtování nám dělá smluvní firma, její rozúčtování je v souladu se zákonem a my jsme spokojení, takže se takovými hloupostmi vůbec nezabýváme. Rozhodně neděláme usnesení pro usnesení. Zkuste se zeptat třeba nájemníků v nájemním domě,zda si s nimi někdo něco domlouvá. Prostě jim někdo něco vyúčtuje a je vymalováno. Umíte si představit, že si vlastník nájemního domu bude něco domlouvat s každým nájemníkem, který se tam přistěhuje. Bude k tomu pokaždé svolávat schůzi, aby si způsob vyúčtování domlouval s většinou? Musíte žít v reálu a na zemi, ne patlat se v hloupostech. Asi nemáte co dělat.
Pane anone, přistěhoval se k nám nový vlastník (koupil hned dva byty) a vypadá to, že jeho vyřídilka a přesvědčovací schopnosti zboří naše „staré pořádky“. To znamená, že se tím zabývat musíme.
Ano v našem domě sice nemáme nájemníky ve vztahu k SVJ (nevíme ani zda to vůbec je možné aby SVJ vlastnilo byty určené k pronájmu a nikoli pouze majetek určený ke správě domu), ale nějaké byty jsou jejich vlastníky pronajímány.
Nicméně, nemůžeme se chovat tak, že novému nebezpečnému vlastníkovi arogantně sdělíme – zřejmě tak to děláte u Vás, že jinde to je i horší. Takže, že bychom neměli co dělat (když nic jiného, pak se zabýváme vlastními rodinani) se říci opravdu nedá. Děkuji za Váš pohled. Vy jste se sebou spokojeni, ale použitelnou radu pro nás ve Vašem příspěvku ale nemohu nalézt :(
Přiznám se, že vašemu problému vůbec nerozumím, takže nechápu v čem je vlastně problém. Když to vztáhnu na náš dům, tak s vyúčtováním služeb nemáme naprosto žádný problém, z uvedného důvodu nejsem schopen pochopit, co tady vlastně lidi ohledně rozúčtování řeší. My máme pravidla, ty striktně dodržujeme a nemůže je změnit žádná vyřídilka nějakého nového vlastníka. U nás si nikdo nic ve svůj prospěch nemůže vykřičet. A vlastně se zatím o něco takového nikdo ani nepokusil. Rozúčtování vody pro nás dělá spolehlivá smluvní firma, ta dbá o svoji , aby nepříšla o klienty a dává si moc veliký pozor, aby to bylo v souladu s legislativou. Nepřipustí, aby jí do toho kecal nějaký nový vlastník v nějakém svj. Ono je to o tom, jak je to rozúčtování zajištěné, jak jsou nastavena pravidla a zajištěná co možná největší dosažitelná objektivnost, aby to nešlo okecat. A proč to tak máme. Protože máme v domě spoustu problémových vlastníků, kteří by měli stejné tendence, jako ten váš.
Pan anon má pravdu – Vy to vážně hrozně komplikujete. Různé možnosti uvádí zákon proto, že existují různé možnosti bytového vlastnictví / spoluvlastnictví; nikoli proto, aby se kombinovaly dohromady, jako to děláte ve svém příkladu.
Je to jednoduché. O výši záloh a rozúčtování služeb rozhoduje vždy vlastník.
Pokud je dům v podílovém spoluvlastnictví, rozhoduje shromáždění SVJ. Pokud žádné usnesení v tomto směru SVJ nemá, postupuje se podle zákona.
Pokud je dům (nebo jeho část, jednotka) ve vlastnictví BD, rozhoduje BD. Pokud žádné usnesení v tomto směru BD nemá, postupuje se podle zákona.
Pokud je dům (nebo jeho část, jednotka) ve vlastnictví soukromého vlastníka (osoba, firma, město, …), opět rozhoduje vlastník. Výši nájmu i výši záloh na služby a způsob rozúčtování stanoví v nájemní smlouvě. Když nájemce souhlasí a podepíše, je ujednáno → zde ono „ujednání“. Když nesouhlasí, nepodepíše a jde si hledat jiný byt. :-)
Paní Taiso, komplikuje to náš nový vlastník. Pronajímá své byty a tak by se mu výklad o dohodě SVJ a nájemníků hodil do krámu. Chceme tedy mít více argumentů, než jen dobrou víru a Vaši sprchu, že si „to vážně hrozně komplikujeme“.
Můj příspěvek není o určení výše záloh (k tomu ale jistě budeme také dokopány), ale o způsobu rozůčtování a to zatím služeb dle zákona o službách. U nás nemáme BD ale SVJ a žádný byt není ve vlastnictví BD ani SVJ.
Váš popis vztahů mezi vlastníkem a jeho nájemcem je sice asi správný, ale jak jsem již napsala, počtem nájemců (ve svých bytech) a skrze jejich počet rozhodovat chce náš nový spoluvlastník.
Ten zákon není ideální, když tam je „nebo“, a není upřesněno, který způsob má přednost.
Za SVJ bych zformuloval zdůvodnění, že o rozúčtování rozhodlo SVJ a z toho důvodu žádné ujednání neexistuje (a ani nevznikne).
Dobrý den, Jane!
Myslím, že si jen paní Helena zákon špatně vyložila. Není tam „nebo“ míněno tak, že je možno si z těchto 3 variant vybrat. Je tam „nebo“ proto, že existují různé druhy vlastnictví / spoluvlastnictví domu. Tzn.:
- „Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě,“ → pokud dům není rozdělený na jednotky anebo všechny jednotky vlastní táž osoba (město, firma, …) – kdokoli, mimo BD
- „nebo o něm rozhodne družstvo“ → pokud dům vlastní BD, anebo je dům ze zákona ve správě BD (např. když jsou některé jednotky již převedené, ale ještě nevzniklo SVJ)
- „anebo společenství.“ → pokud je dům ve správě SVJ.
Taiso vámi uvedené:
„nebo o něm rozhodne družstvo“ → pokud … je dům ze zákona ve správě BD (např. když jsou některé jednotky již převedené, ale ještě nevzniklo SVJ)“
není správně. Pokud jsou už některé jednotky převedené (ale ještě nevzniklo SVJ), pak rozhodne shromáždění vlastníků, nikoliv družstvo.
Dobrý večer, pane Dlouhý! Myslím, že při převodu jednotek z BD do vlastnictví v prvním roce platí rozhodnutí BD, a to před vznikem SVJ a patrně i po jeho vzniku, protože „změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.“
Ale v prvním roce při převodu jednotek by se mohlo jednat jedině o případ, kdy způsob rozúčtování poskytovatel služeb tj. družstvo ujednal s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě tj. v době, kdy byli v domě jenom nájemci, nikoliv rozhodnutí družstva.
Už jsem to tu napsala dvakrát a opakuji potřetí – s tímto výkladem zákona se neztotožňuji.
Pokud je dům ve správě SVJ, platí rozhodnutí SVJ.
Pokud je dům ve vlastnictví (za určitých okolností – viz výše – i ve správě) BD, platí rozhodnutí BD.
Pro všechny ostatní případy platí dohoda s 2/3 nájemců.
Dobrý den, paní Heleno. Nejde o dobrou víru. Držte se prostě zákonů a stanov.
V sekci NOZ o bytovém spoluvlastnictví není o rozhodování nájemníků jediná zmínka. Ve stanovách jistě taky ne. Nájemníci mají vztah jen a pouze s majitelem jednotky.
Dále zákon o službách. Sama jste jej citovala. Prosím, věnujte pozornost jeho úvodním ustanovením, kde je jasně definován „poskytovatel služeb“.
Ve Vašem případě (tj. pronájem bytové jednotky) je poskytovatelem služeb „vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy“.
Taisa, a co říkáte těm Helena's-usnesením, pokud Vy byste bydlela v tom 8-mém patře? Co a proti kterému Návrhu byste Vy postavila?
…jen slabošskou slušnost a poddanskou snahu obměkčit vrchnost (SVJ a shromáždění) abyste nebyla poškozena významě, nebo byste udělala cokoli by Vás přiblížilo rozumem průměrného člověka, pochopitelného způsobu. Zdá se Vám SVJ-Helena's-„dopravní princip“ pro vodu do vyšších pater, rozumný nebo jde jen o „cirkusové číslo“, které je možné nějak účinně odpálit ?
Nevím, jestli to není nějaký návrh, který v SVJ paní Heleny prosazuje ten obávaný JUDr. Kdybych bydlela v 8. patře a v domě bylo na výběr z těchto dvou způsobů, hlasovala bych proti oběma. Navrhla bych vyúčtování dle zákona. Pokud by se schválil jeden z těchto způsobů rozúčtování, obrátila bych se na soud jako přehlasovaný vlastník. Oba způsoby jsou vůči horním patrům šikanózní a myslím, že by mi soud vyhověl.
a v čem spatřujete to kritérium „dopravní vzdálenosti“ šikanózní?
Jak na dopravu vody do bytu (i když to je pochopitelné méně – asi by zde musela být nějaká solidní technická nákladová analýza) tak na výtah (zde to je energeticky markantní) se takové kritérium nejeví šikanózně (alespoň mně). Když jedete MHD-čkem po Praze, také platíte podle dopravní vzdálenosti (resp. v Praze za čas strávený v dopravním prostředku, ale v našem místním MHD platíte za vzdálenost: 5 zastávek X-Kč, víc zastávek Y-Kč, a s přestupem platíte 2× – na což lze také koukat optikou šikany). Je to tedy šikanózní? No je, pokud chcete jezdit zadarmo nebo nejste důchodce či školou povinný, kteří „se hřejí ve slunci slev“ vyrobených našimi komunálními politiky. Ale i běžným rozumem lze pochopit, že za komanč-ceny se již v nejbližší době (20–30let) jezdit nebude.
Já bych měl výhrady ke skokovému navýšení od 7-ho patra výše, protože to mi rozum nebere, ale ten druhý způsob byste u soudu musela zbořit nějakou solidní meritorní argumentací.
Jaká by tedy byla Vaše argumentace pro zrušení soudem, usnesení s přibližným obsahem: že rozúčtování podle dopravní vzdálenost se kterou dopravíte službu (nebo médium) z A do B – je šikanózní?
Dobrý den, pane HajdyHou!
Co se týče vody, má určitý tlak a do vyšších pater se dostane díky tlaku. SVJ nemá žádné náklady na dopravu vody do vyšších pater. Tudíž účtování vody podle dopravní vzdálenosti nepřipadá do úvahy.
Co se týče výtahu, máte pravdu, vlastník bytu ve vyšším patře patrně projezdí výtahem delší trasu. Například v našem domě stojí provoz výtahu kolem 9,–Kč na osobu a měsíc. Do toho jsem nepočítala povinné kontroly a revize a náklady na nouzovou telefonní linku. Ty se platí stále stejně, ať se jezdí výtahem kratší nebo delší trasa.
Je to tak bagatelní položka, že bych se kvůli tomu nesoudila.
Je to tak bagatelní položka, že to nikdo neřeší.
Ještě jsem se nesetkala s tím, že by někdo navrhoval rozúčtovávat každé patro jiným koeficientem.
Hypoteticky: Tento způsob je velmi neobvyklý a mnohem komplikovanější, než normální účtování dle počtu osob. Správní firma by patrně na takový způsob neměla software. Museli by koeficienty počítat mimo někde v excelové tabulce a pak to celé do software pro správu domu opsat. Počítám, že by to bylo jednodušší, než počítat algoritmus zvlášť pro každé patro. Tuto práci navíc by si správní firma nechala jistě zaplatit. Správa se účtuje na všechny jednotky stejně, takže by každý kvůli tomu platil o pár korun víc.
Je to celé velmi nepravděpodobné.
Podle mne
je nedůvodné domnívat se, že „algoritmus“ by musel být extra vymýšlen – pracovníci OKSoftu Vám jich nabídnou hnedle několik.
je chybné domnívat se, že „algoritmus“ by musel být extra pro každé patro – nechci nijak do Vás rýt, ale řekl bych že nemáte ponětí co to „algoritmus“ znamená a proto v tomto směru nebudu nyní pokračovat.
Pokud jde o Vašich 9-Kč, to je již zajímavé: kolik máte pater a kolik odhadem lidí ho denně využívá? Teda ten Váš výtah. …9-Kč x 12-měsíců to dělá 106Kč/osoba/rok. Dejme tomu: 4-byty na patro + 8-pater + 2-osoby na byt to máme za provoz cca 6800Kč/dům …ale klidně mé předpoklady opravte do Vaší reality.
No píšu to proto, že provoz (NE údržba, NE revize – jen čistý provoz) našich 3-výtahů (stáří 3-roky) stojí každý jeden cca 22.000-Kč/rok, takže mělo li by se postupovat u nás, jako v Helena's-SVJ zřejmě by již „dopravní vzdálenost“ roli hrála. Rozúčtovávájí se u nás samozřejmě náklady, bez ohledu na to, že pan-sportovec z 6-patra chodí pěšky i s kolem, nebo že vlastníciz 1-ho patra výtah vůbec nepoužívají.
Máte nějaký důvod zavádět chaos tím, že nároky bagatelizujete a povinnosti rozostřujete? Bagatelnost je vždy k někomu k tíži. Pokud se jedna ze stran obrátí na soud, skrze právníky, pak bych tipoval, že ta „bagatelnost“ přijde dost draho. Podle mne vysmívat se odkazem na bagatelnost je jednoznačně pomocí v rozfoukání ohně vášní. Ale OK, je to Váš postoj. Já Vám ho neberu. ':)
A píšete „…Ještě jsem se nesetkala s tím, že by někdo navrhoval …“. Vy pracujete v nějaké pozici u nějakého správce, abyste se k takovým obskurním požadavkům mohla dostat, nebo jste se s „tím“ nesetkala jen zde, na PortalSVJ?
„…Správa se účtuje na všechny jednotky stejně…“
Vy máte na každoročním vyúčtování služeb tuto položku?
…protože pokud ne, jak to objektivně poznáte?
- „algoritmus by musel být extra pro každé patro“ – paní Helena psala: „náklad se rozúčtuje v poměru dle odečtů měřidel v odběrném místě, odečty se zvyšují jednotku-%. Výše jednotky-% se shoduje s číslem podlaží v domě“ tudíž každé patro = jiný koeficient. Tak jsem to myslela
- „to máme za provoz cca 6800Kč/dům“ – ano, trefil jste to víceméně přesně (s odchylkou v řádu desetikorun); výtah máme jen 1 ks
- „bagatelnost“ – ptal jste se, jak bych u případného soudu argumentovala. Odpovídám, že je to velmi nízká položka, co se týká výtahů, takže k soudu bych to netahala. To je celé, není z mé strany úmyslem nějaký výsměch či rozfoukávání vášní.
- "ještě jsem se nesetkala s návrhem“ – byla jsem / stále jsem členkou několika SVJ od roku 2000 a nesetkala jsem se s tím na žádné ze schůzí shromáždění
- „správa se účtuje na všechny jednotky stejně“ – ano, máme v ročním vyúčtování tuto položku.
Taiso? Napsala jste toto: „…Pokud by se schválil jeden z těchto způsobů rozúčtování, obrátila bych se na soud …“ Vy a dělala jste si tedy dříve srandu, nebo se za Vás někdo vydával (protože odchytil Vaše heslo k PortalSVJ-Taisa-účtu)?
Teď již píšete „nějak“ jinak: že to je bagatelní a k soudu byste s tím už nešla? Obracela jste se Vy někdy skutečně, v obdobné věci „na soud“?
Ptal jsem se Vás proč se Vám zdá „dopravní vzdálenost“ šikanózní? Připomeňme si:§11/7 vyhl.176/1993 „Cenu za užívání výtahu platí ti nájemci, kteří výtah užívají, avšak vždy nájemci bytů od třetího nadzemního podlaží.“a srovnejme s Helena's-SVJ
náklad se rozúčtuje v poměru dle odečtů měřidel v odběrném místě + odečty od 7-patra-včetně a výše, do rozúčtování vstoupí zvyšené o 20%Podle mne v tom PRINCIPIELNĚ není rozdíl (jistě slova jsou jiná, ale princip „nerovnosti“ je zachován. Vyhláška přitom byla zrušena z důvodů porušení „obecného principu rovnosti subjektů“ – ale až senátorskou iniciativou.). Nu možná kdyby to ministerstvo s výhodami regulovaného nájemného nepřehánělo, že by vyhláška platila dodnes.
Takže zcela NE-hypoteticky: situace jaká se prosazuje v Helena's-SVJ tu již zde v historii byla, a v Helena's-SVJ se opět navrací.
Reaguji na Vaše citace:
1. „Pokud by se schválil jeden z těchto způsobů rozúčtování, obrátila bych se na soud“ zde jsem reagovala na paní Helenu; viz „náklad se rozúčtuje v poměru dle odečtů měřidel v odběrném místě + odečty od 7-patra-včetně a výše, do rozúčtování vstoupí zvyšené o 20%“ – nebo – náklad se rozúčtuje v poměru dle odečtů měřidel v odběrném místě, odečty se zvyšují jednotku-%. Výše jednotky-% se shoduje s číslem podlaží v domě.“ Vzhledem ke zmínce o odečtech měřidel předpokládám, že se to týká vytápění nebo vodoměrů. To jsou obvykle vyšší částky než za výtah a k soudu bych s tím šla.
2. „Teď již píšete „nějak“ jinak: že to je bagatelní a k soudu byste s tím už nešla“ – zde jsem reagovala na Váš příspěvek „(v případě nákladů) na výtah (zde to je energeticky markantní) se takové kritérium nejeví šikanózně (alespoň mně)“. Co se týká dopravy výtahem, též se mi to nejeví šikanózní, čili s Vámi souhlasím. K soudu bych s tím nešla, protože se jedná z mého hlediska o zanedbatelnou částku.
„normální účtování dle počtu osob“
Normální je rozúčtování podle počtu chovaných psů (event. dalších čtyřnožců). Už se zde řešilo.
Cena za dopravu balíčků u České pošty je podle jejich hmotnosti případně rozměru. Mohlo by se to aplikovat i na výtahy, co?
Poslední komentáře