Vážení, ráda bych pochopila co se vlastně v §5/1 píše,

§5/1 zní:
„Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství…“

Můžete někdo relevantně uvést, jak to bude v reálné aplikaci?

Příklad: v 10-ti podlažním domě vlastněném ze 100%-vlastníky, je celekm 20-bytů a 6-bytů se pronajímá. Jak se tedy bude aplikovat §5/1?

1. „SVJ“ může ujednat toliko s 4-mi nájemci (neboť poskytovatel (SVJ), se dohodl s 2/3 nájemců) nezávisle na vůli ostatních vlastníků tzn. ostatních 16-bytů (neboť ujednání poskytovatele (SVJ) a příjemců má dle znění §5/1 přednost před usnesením) a teprve když SVJ nemá či nezíská „ujednání s 2/3 většinou nájemců – tj. 4-mi nájemci“, tak teprve PAK, může „společenství“ rozhodnout usnesením?
2. nebo „SVJ“ nemůže rozhodnout ujednáním (neboť neexistují nájemci ve vztahu ke „společenství“) a „společenství“ vždy musí rozhodnout usnesením?

Pokud jde o vlastní „ujednání nájemců“

• jde o „ujednání“ (tzn. dvoustranná dohoda) s každým nájemcem samostatně, až dokud počet „separátních ujednání s nájemci“ nedosáhne co do počtu 2/3 v domě,
• nebo jde o „ujednání“ jež je výsledkem hlasování-POUZE-nájemců (tzn. byty které nemají nájemce se logicky tohoto hlasování účastnit nemohou)
• pokud se dle §5/1 ujedná, plyne ze slov zákona, že „způsob“ musí být nějak „objektivně stejný pro všechna odběrná místa v domě“ tzn. např. že

  „náklad se rozúčtuje v poměru dle odečtů měřidel v odběrném místě “

Pokud jde ale o „hlasování společenství“ jehož výsledkem je usnesení

• pak ze slov zákona neplyne žádné omezení jak „objektivně“ to má udělat tzn. může se klidně usnést (1/2 přítomných), že

  „náklad se rozúčtuje v poměru dle odečtů měřidel v odběrném místě + odečty od 7-patra-včetně a výše, do rozúčtování vstoupí zvyšené o 20%“
  nebo
  náklad se rozúčtuje v poměru dle odečtů měřidel v odběrném místě, odečty se zvyšují jednotku-%. Výše jednotky-% se shoduje s číslem podlaží v domě.

  Je návodné, že první usnesení se může jevitm bez nějakého dobrého důvodu, šikanózní. ALE druhé usnesení lze vyložit fyzikálně: pouze je zde uplatněna „dopravní vzdálenost“ – je to u soudu obhájitelné?

K jakému výkladu byste se tedy přiklonili?

• je SVJ oprávněno v uvedeném příkladě, způsob rozúčtování ujednat pouze 4-mi nájemci?
• je případné „ujednání“ vypověditelné kteroukoliv ze stran? (tzn. SVJ ujedná se 4-mi nájemci. Ostatních 16-bytů se naštve a na dalším shromáždění výbor-SVJ vymění a pověří ta/to-ujednání zrušit/vypovědět)
• ujednává se s každým jedním nájemcem nebo se všemi nájemci formou hlasování
• ujednává se POUZE s nájemci, přičemž byty vlastněné vlastníky ale nájemce nemající, jsou z hlasování o ujednání vyloučeny?
• je rozúčtování pro byty od 7-patra výše „na první pohled šikanózní“ nebo jde prostě pouze o proces při hlasování: většina se vyslovila a závazné to pak je, i pro případný obecný soud?

Helena