Instalace indikátorů není povinná
Stále panují nejasnosti jak okolo způsobu rozúčtování nákladů na vytápění, tak i okolo instalace indikátorů. Raději to shrnu tak, jak je to dnes uzákoněno.
| Instalace indikátorů topných nákladů ani instalace stanovených
měřidel tepla není povinná pro všechny bytové domy a nebude povinná ani
po 1.1.2016. Indikátory ani stanovená měřidla nemusí být instalovány, jestliže v domě se neprovádí rozúčtování nákladů na vytápění mezi příjemce služby vytápění. Zda budou či nebudou rozúčtovat – to záleží pouze na rozhodnutí poskytovatele služby a vlastníků jednotek. |
Vysvětlení:
Zákon č. 406/2000 Sb. stanoví obecnou povinnost „vybavit každý byt a
nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie,
kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii anebo zařízení
pro rozdělování nákladů na vytápění“. Rozsah této povinnosti
však zákon nestanoví a odkazuje ve svém § 7 odst. 9 na prováděcí
právní předpis.
Tímto prováděcím právním předpisem je právě vyhláška č. 194/2007 Sb.. Podle § 7a této vyhlášky platí, že zákonné povinnosti instalovat měřidlo tepla či zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění (indikátor) „se nevztahují na případy, kdy se neprovádí rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě“ (http://www.zakonyprolidi.cz/…eni-20141107#p7a).
Vzhledem k výjimce, obsažené ve vyhlášce, nevzniká povinnost
instalovat měřidla podle zákona o metrologii anebo zařízení pro
rozdělování nákladů na vytápění v tom domě, kde nedochází
k rozúčtování služby vytápění. Citované znění vyhlášky je
účinné ode dne 7.11.2014 a dosud nedoznalo změn. Nemám informaci o tom,
zda je připravována nějaká novela vyhlášky.
---------------------------------------------------------------------------
Co to znamená v praxi?
Je pouze věcí vlastníků jednotek, zda mezi sebou budou či nebudou
provádět rozúčtování skutečných nákladů na službu vytápění. Pokud
v domě k rozúčtování nedochází, pak se služba nejspíše hradí
za pevnou cenu na základě dvoustranného vztahu mezi SVJ a
každým odběratelem služby. Jednotková cena bude stanovena v Kč/m2
započitatelné podlahové plochy vytápěných místností či prostorů.
Postup bude tedy velmi podobný jako je dosavadní výpočet nejsou-li instalovány měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění (§ 4 odst. 5 vyhlášky č. 372/2001 Sb.). Rozdíl je v tom, že se nebudou (nesmí se) dodatečně rozúčtovat skutečně vzniklé náklady na vytápění za uplynulé zúčtovací období!!! To není nic neobvyklého: dodavatelé vody, plynu či elektrické energie také stanoví jednotkovou cenu vždy předem a neupravují ji dodatečně.
Jak tedy postupovat?
Způsob úhrady by si měli vlastníci jednotek odhlasovat na shromáždění do
31.12.2015, a k tomu by měly být sjednány příslušné dvoustranné smlouvy
(které nemusí být písemné), aby se změna uplatnila již
na zúčtovací období 2016. Smlouva může mít podobu předpisu platby, ve
kterém je uvedeno, že jde o konečnou cenu v Kč/m2 za poskytování služby
vytápění konkrétnímu odběrateli služby a že již nebude prováděno
žádné dodatečné rozúčtování.
Při dodržení tohoto jednoduchého pravidla se neuplatní ani ustanovení o rozúčtování nákladů na vytápění podle § 6 zákona č. 67/2013 Sb. ve znění účinném od 1.1.2016 (po novele provedené zákonem č. 104/2015 Sb.). Neuplatní se tedy ani (budoucí novelizovaná) vyhláška č. 372/2001 Sb..
Co když přijde kontrola?
Pokud by byla prováděna kontrola Státní energetickou inspekcí (SEI),
společenství prokáže (zápisem ze shromáždění o schválení způsobu
úhrady služby a předpisem plateb), že v domě se neprovádí
rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění, nýbrž poskytuje
se služba vytápění za předem pevně sjednané částky. Takže na dům se
vztahuje výjimka, uvedená v § 7a odst. 4 vyhlášky č. 194/2007 Sb..
Takový dům nemusí být vybaven indikátory či měřidly a nejde tedy
o správní delikt podle zákona č. 406/2000 Sb..
Poznámka:
I nadále se ovšem budou podle zákona č. 67/2013 a jeho prováděcí
vyhlášky rozúčtovat náklady na společnou přípravu teplé vody v domě
(podle vodoměrů). Jde o jinou službu, která se službou vytápění nijak
nesouvisí. Pouze je nutné zajistit, aby poskytovatel obou služeb oddělil
náklady na teplo k ohřevu vody od nákladů na službu vytápění.
lake
Velmi krásný a názorný příklad, podle kterého se většina SVJ nemůže řídit, protože nikdy nebude poskytovatelem této služby.
SVJ jako poskytovatel služby na vytápění je vždy povinno rozúčtovávat náklady na vytápění. Vyplývá to jednoznačně ze znění zákona o službách č. 67/2013 účinného od 1.1.2016, konktrétně z § 6 odst. 1 a odst. 2.
Odst. 1 upravuje rozúčtování nákladů na vytápění poskytovatelem služby – SVJ v případě, že není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění.
Odst. 2 upravuje rozúčtování nákladů na vytápění poskytovatelem služby – SVJ v případě povinnosti instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů.
Z uvedených odstavců je zřejmé, že poskytovatel služeb SVJ rozúčtovává službu vytápění ať je nebo není stanovena povinnost povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů, tzn. vždy.
Na SVJ poskytovatele služby vytápění podle zákona o službách se Lakem uvedený odst. 4 § 7a vyhlášky č. 194/2007 Sb. nevztahuje.
Pane Jožine,
nemáte pravdu. Neznáte-li celý zákon č. 67/2013 Sb., neůžete se vyjadřovat k tomu co je či není povinen činit poskytovatel služby. Jak aktuální znění zákona, tak i znění novelizované od 1.1.2016, připouští úhradu služeb bez rozúčtování a vyúčtování, tedy paušální platby.
| 67/2012 Sb. § 9 Paušální platba (1) Částku nájemného a částku za služby lze sloučit do samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají. Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby. V obou případech platí, že platby za poskytované služby se nevyúčtovávají. |
Je tedy pouze věcí mezi poskytovatelem služby a příjemcem služby, zda si ujednají platbu za službu vytápění jako paušální platbu, která se nevyúčtovává. Toto jsem zde přece podrobně popsal v úvodním příspěvku. Ustanovení § 9 je lex specialis, které má přednost před obecnou právní úpravu týkající se rozúčtování nákladů na služby.
A jakmile se v domě nerozúčtují náklady na vytápění a všichni vlastníci hradí tuto službu paušálem, odpadne zákonná povinnost instalovat indikátory (či stanovená měřidla). K ničemu by totiž nesloužily a jejich instalace by byla zbytečná. Autoři vyhlášky č. 194/2007 Sb. to pochopili, proto je v ní tento případ výslovně upraven v § 7a odst. 4.
lake
Pane Lake,
kličkujete jako zajíc. Vámi citovaný odst. 1 § 9
„(1) Částku nájemného a částku za služby lze sloučit do
samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají. Jako
samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované
služby. V obou případech platí, že platby za poskytované
služby se nevyúčtovávají.“
se týká pronajímatele a nájemce. Znění odstavce umožňuje stanovit
částku nájemného a částku za služby paušální částkou, buď jednou
dohromady, nebo nájemné a paušální částkou pro všechny
služby.
Pane Jožine, nemáte pravdu. Váš výklad je zmatený pokus o znásilnění práva.
Druhá věta ustanovení § 9 nemá spojitost s první větou, jak se mylně domníváte. První věta se nepochybně týká nájemního vztahu, o tom není sporu. Druhá věta se však týká KAŽDÉHO příjemce služby, cituji:
| „Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby.“ |
Vy v této větě nalézáte něco o nájemcích? Tomu se odborně říká bludy.
Přečtěte si laskavě Ústavu a Listinu základních práv a svobod: Pokud by zákonodárce chtěl některé skupině svobodných občanů určité chování povolit a jiné skupině totéž zakázat, musel by to provést jednoznačně. A hlavně: takový razantní zásah do Ústavou chráněných práv jedné skupiny obyvatel by musel mít nějaký rozumný smysl a důvod. Musel by se tím chránit nějaký naléhavý celospolečenský zájem.
Neexistuje ale žádný naléhavý zájem, ani rozumný právní důvod, pro diskriminaci jedné skupiny příjemců služeb. Všichni občané jsou si rovni. Může-li si paušální platbu sjednat nájemce (který je podle Občanského zákoníku slabší stranou nájemní smlouvy a požívá zvýšenou právní ochranu), tím spíše si paušální platbu může sjednat vlastník jednotky, který žádnou speciální zákonnou ochranu nemá a nepotřebuje ji.
Podle § 2 zákona č. 67/2013 Sb. je příjemcem služby buď vlastník jednotky, nebo nájemce. Zákon mezi nimi nečiní žádného rozdílu. Neukládá jim rozdílné povinnosti. Podle § 9 zákona si kterýkoliv odběratel služby může sjednat paušální platbu u kterékoliv služby. (Je-li odběratelem nájemce, který hradí stejné osobě i nájemné, může si dokonce sjednat paušál pro nájemné+služby dohromady.)
Zda platba bude paušálem záleží tedy pouze na svobodné vůli účastníků právního vztahu. Vaše opačné tvrzení nemá žádný důvod. Zákon neobsahuje co tvrdíte. Váš výklad jde proti obsahu právního předpisu. Snažíte se vyložit zákon v rozporu s jeho zněním a při tom porušujete Ústavou dané právo na rovnost před zákonem.
Bůh nás chraň před takovými „vykladači“ práva, jako jste Vy!
lake
Zdravím,
Výňatek z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona (z.č. 67/2013 Sb.), kterým se upravují otázky související s užíváním bytů:
K §9: Zákon umožňuje v tomto ustanovení stanovit cenu nájemného tak, že částka za služby bude součástí nájemného, nebo si jako samostatnou paušální platbu lze dohodnout pouze platbu za poskytované služby. Paušální platbu je možno též uplatnit i na jednotlivé služby. Paušální platby za poskytované služby se nevyúčtovávají. Pro účely sociálních dávek je stanovena povinnost pro poskytovatele služeb vystavit na žádost příjemce služeb podrobný rozpis paušální platby s vyčíslením jednotlivých položek za zúčtovatelné služby. Tento požadavek je nutný vzhledem k potřebě rozlišení zbytných a nezbytných služeb při určování výše sociálních dávek. Paušální platba se nepovažuje za placenou zálohu za služby. Písemná dohoda o paušální platbě nemusí být uzavřena se všemi nájemci v domě. U nájmů uzavřených na dobu určitou lze zahrnout do paušální platby všechny služby. U nájmu uzavřených na dobu delší než 24 měsíců a na dobu neurčitou nelze do paušální platby zahrnout platbu za ústřední vytápění, dodávku teplé vody, dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod kanalizacemi. Platby za tyto vyjmenované služby se musí vždy vyúčtovat. Jedním z hlavních argumentů, proč nelze tyto platby zahrnout do paušálu je skutečnost, že platby za tyto služby jsou regulovány věcným usměrňováním, kontrolovány a sankcionovány příslušnými orgány.
Mrzout
Obsah důvodové zprávy neobsahuje nic nového: „… že si jako samostatnou paušální platbu lze dohodnout pouze platbu za poskytované služby. Paušální platbu je možno též uplatnit i na jednotlivé služby. Paušální platby za poskytované služby se nevyúčtovávají“.
Ani znění zákona, ani obsah důvodové zprávy nemohou nijak ovlivnit Ústavou danou rovnost všech příjemců služeb před zákonem. Protože možnost sjednání platby paušálem zákon výslovně připouští, pak ji automaticky připouští pro VŠECHNY odběratele služeb. Jiná interpretace zákonného ustanovení by byla protiústavní.
Je třeba v první řadě číst Ústavu a Listinu základních práv a svobod. Všechny právní předpisy (včetně zákona č. 67/2013 Sb.) je třeba vykládat podle toho a v souladu s těmito základními dokumenty.
| Promítnutím základních hodnot do ústavního textu jsou přitom
přirozeně i základní práva a svobody, která v materiálním právním
státě nelze pojímat jako izolovanou a abstraktní teoretickou kategorii, ale
jako korektiv obsahu právních norem a v souvislosti s tím i korektiv
jejich následné interpretace a aplikace. Nález Ústavního soudu ze dne 5. 8. 2010, sp. zn. II. ÚS 3168/09 |
| Je jednou z funkcí ústavní úpravy základních práv a svobod její
prozařování celým právním řádem, a to proto, že smysl Ústavy jako
takové nespočívá jen v úpravě základních práv a svobod či v přímé
závaznosti Ústavy a v jejím postavení bezprostředního pramene práva,
nýbrž i v nezbytnosti státních orgánů interpretovat a aplikovat právo
pohledem ochrany základních práv a svobod. Nález Ústavního soudu ze dne 24. 9. 1998, sp. zn. III. ÚS 139/98 |
Konkrétně pro moc soudní je povinnost poskytovat základním právům adekvátní ochranu výslovně zakotvena v čl. 4 Ústavy. Tuto povinnost mají soudy i ve vztazích horizontálních, v nichž základní práva působí skrze normy práva podústavního pouze zprostředkovaně tak, že jimi prozařují. V materiálním právním státě, v němž je úkolem soudce nalézt řešení, které by zajišťovalo maximální realizaci základních práv účastníků sporu (nález Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 34/09), je proto povinností soudů při výkladu a aplikaci podústavního práva prozařování základních práv pečlivě vážit a brát v potaz tak, aby současně dostály své povinnosti poskytovat ochranu jak právům v rovině podústavního práva, tak právům základním.
Jestliže soudy prozařující základní práva ve svých rozhodnutích nezohlední, zasáhnou do ústavně zaručených základních práv jednotlivců. Srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 14. 7. 2004, sp. zn. I. ÚS 185/04; či nález Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2005, sp. zn. I. ÚS 353/04.
lake
Zdravím,
tak jako vždy, když jste v koncích, uchylujete se k Ústavě a Listině základních práv a svobod. Udivuje mě Vaše sveřepost, s jakou ze sebe děláte blba, který neumí pochopit nebo trolla, který pochopit nechce, že paušální platba za poskytované služby se týká jen nájemného.
Mrzout
Milý pane Mrzoute,
Ani blb, ani troll není ten, kdo poukazuje na Ústavu a na principy právního státu. Mohem horší je takový blb či troll, který nechápe ústavní principy a vykládá si zákon svévolně, v rozporu se zásadami právního státu. Nazývám to prasečí právo.
Není snad takový problém pochopit, že možnost paušální platby se týká každého přijemce služeb, protože nelze bez právního důvodu a svévolně dělit osoby na občany první kategorie a občany druhé kategorie.
Vy byste se uplatnil v nacistickém Německu: horlivě byste kýval na přijetí Norimberských zákonů o dvojím německém občanství, chodil byste po ulicích s hakenkrajcem na rukávu a volal byste z plných plic: Ať žije árijská rasa! Židi do koncentráků!
lake
Napsal jste:
„Mohem horší je takový blb či troll, který nechápe ústavní principy a vykládá si zákon svévolně, v rozporu se zásadami právního státu.“
To jste přesně vystihl – to jste vy.
Mrzout
tak tu zas máme příspěvek kde mistr Lake našel „blba, který to
pochopit neumí, nebo trolla, který to pochopit nechce“.
Toto to trvalo
Taky něco přidám:
§7a/4 vyhl.197/2007 „…Odstavce 1 až 3 se nevztahují na případy,
kdy se neprovádí rozúčtování nákladů na tepelnou energii na
vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě“
Namísto snahy užvanit pana Patočku k smrti (což činí Lakemu evidentně „dobře“ (neboť i když je Patočka zástupcem VIPA, přesto se po čase zase chytil na Lake-„lep“)}, by Lake měl vyšmoulit nějaký neujetý výklad toho, jaký podstatný rozdíl je mezi pojmy
- „rozúčtování nákladů“ PROVÉST a
- „rozúčtování nákladů“ NEPROVÉST.
Především co Lake uvádí „pod čarou“ v prvních dvou odstavcích, je sui generis rozúčtování, ať už se to ten kulišák jeden, snaží „optimalizovat“ jakkoliv. V §9/1 ZVB je jasně určeno, k čemu je SVJ-právnická osoba určena: „je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu“.
Nikde není není uvedeno, že by mohla jako samostatný podnikatel cosi
nakupovat za X a prodávat za Y (a výši Y stanovovat něčím
„kluzavým“… ani se mi nechce domýšlet čím).
Proto, samozřejmě tvrzení cit. „dodavatelé vody, plynu
či elektrické energie také stanoví jednotkovou cenu vždy předem a
neupravují ji dodatečně“ dávané do souvislosti se SVJ resp.
stavění SVJ na roveň samostatných podnikatelských subjektů tzn.
„dodavatelů vody, plynu či elektrické energie“ je demagogický
žvást. A možná že z horka minulých týdnů nám tu klínuje, jak
transformovat SVJ na BD…
SVJ(2000) co nakoupí nenakupuje „za vlastní“ ale z více-% za zálohy a z méně-% za příspěvky. (Jen troll, můžw tvrdit jeden čas to a druhý zas ono. Jde mu jen o to „vyprovokovat, pohádat se, a uzavřít debatu odkazem na blby, trolly (příbuzné) nebo sokolíky“ → chápejme to tak, že v důchodu ve kterém se zjevně nachází je nuda a toto je pro něj vítaný druh zpestřené komunikace.)
Ale zpět: takže „za zálohy a za příspěvky“ ne „za vlastní“ → a proto je nutné provést rozúčtování a zúčtování. Naopak „neprovést“ rozúčtování znamená, že SVJ (prostřednictvím nějakého hazardéra ve výboru) zřejmě získalo prostředky z hedgeových fondů nebo v loterii nebo darem → jen takové prostředky lze možná „nerozúčtovat“.
PS: co je obsahem počátečního téma: smíchána jest „instalace
IRTN“, „rozúčtování nákladů na IRTN“, „dvoustranné smlouvy mezi
SVJ a každým jedním vlasníkem“, „SVJ je postaveno na roveň
samostatných podnikatelských subjektů ve vztahu k vlastníkovi“.
To je nechutný, připálený guláš.
Podle mne jde nejen o selhání v pochopení smyslu §7a/4 vyhl.194/2007 ale především pak o snahu rozvířit „poněkud stojaté vody“ místních diskutérů zde na PortalSVJ.
Pane Pube, na velmi hloupé příspěvky neodpovídám, ale u Vás činím výjimku.
• Napsal jste: „Především co Lake uvádí „pod čarou“ v prvních dvou odstavcích, je sui generis rozúčtování“.
To jsou základní věci, znát význam pojmů v českém jazyce. Nerozumíte obsahu pojmu rozúčtování. Rozúčtování jedné částky mezi více příjemců služby je něco jiného než dvoustranný smluvní vztah mezi dodavatelem a odběratelem. Stejně tak, jako se nejedná o rozúčtování u odběru elektrické energie či plynu pro Váš byt: dodavatel přece nerozúčtuje nic mezi odběratele v domě, ani mezi odběratele v ulici, ani mezi odběratele v obci. Platíte určenou částku bez rozúčtování. Až pochopíte co znamená sloveso „rozúčtovat“, ozvěte se.
• Napsal jste: „V §9/1 ZVB je jasně určeno, k čemu je SVJ-právnická osoba určena: „je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu“
Neznáte ani ZoVB, člověče! Věděl byste, že SVJ je podle § 9a
způsobilé také uzavírat smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle
tohoto zákona, zejména k a) zajištění dodávky služeb spojených
s užíváním jednotek, b) pojištění domu, c) nájmu
v případech nájmu společných částí domu a dále k nájmu jednotek ve
spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek.
Že SVJ zajišťuje nad rámec § 9 ZOVB většinou i služby spojené
s užíváním bytů v domě – to ví každý vlastník jednotky, jen Vám
to asi zůstalo utajeno.
• Napsal jste: „Nikde není není uvedeno, že by mohla jako samostatný podnikatel cosi nakupovat za X a prodávat za Y “.
To samozřejmě není argument – to jen ukazuje Vaši naprostou neznalost ústavních principů. SVJ je právnická osoba v oblasti soukromého práva. Může tedy činit cokoliv, není-li to výslovně zakázáno zákonem. SVJ nemá zakázáno nakupovat za X a prodávat za Y. Neznáte-li ani toto základní pravidlo právního státu, nejste ve stavu, abyste se mohl vyjadřovat k obsahu mých textů.
• Napsal jste: „SVJ nakupuje za zálohy a za příspěvky“ ne „za vlastní“ “.
To je opět základní neznalost, tentokrát v ekonomické oblasti. Přijaté zálohy se staly vlastnictvím příjemce a ten může s těmito svými prostředky hospodařit sám za sebe. Přijaté příspěvky se staly vlastnictvím příjemce a ten může s těmito svými prostředky hospodařit sám za sebe. Pletete si přijaté zálohy a příspěvky s částkami svěřenými do úschovy, viďte.
• Napsal jste: „To je nechutný, připálený guláš“.
Ten nechutný, připálený guláš jste uvařil Vy – a místním blbečkům možná chutnal. Já na rozdíl od Vás vím o čem píšu. Vy neznáte ani základní pojmy, a právo už vůbec ne.
lake
Takže do 31.12.2015 radí pan lake svolat shromáždění, kde je třeba pomocí křištálové koule stanovit konečné náklady a uvést do smluv konečné ceny v Kč/m2 za poskytování služby vytápění konkrétnímu odběrateli služby s tím, že již nebude prováděno žádné dodatečné rozúčtování.
PS: hlavně nekupujte tu křišťálovou kouli z fondu oprav, protože ten neexistuje :-)
Jestli tedy dobře chápu Vaši konstrukci, tak vlastníci se dohodnou, že za službu která se nenazývá vytápění se bude platit řekněme 20 000Kč/byt. Co nastane v okamžiku, kdy se protopí 30 000Kč/byt (nebo naopak jen 10 000Kč/byt), když se jak sám píšete:
Rozdíl je v tom, že se nebudou (nesmí se) dodatečně rozúčtovat skutečně vzniklé náklady na vytápění za uplynulé zúčtovací období!!!
Z čeho a kdo je bude platit dodavateli tepla? Přeplatky propadnou?
Není jistější prostě přestat vytápět? A tím tuto zpropadenou službu zcela sprovodit ze světa?
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
Pane Patočko, děkuji za reakci.
Mýlíte se ohledně názvu služby. Samozřejmě, že jde o službu vytápění. Napsal jsem to srozumitelně.
Čísla ve Vašem příkladu jsou naprosto mimo běžou realitu. Meziroční
náhodné výkyvy ve spotřebě tepla pro dům jsou nejvíce způsobeny
počasím (teplejší a chladnější roky) a nebývají nikdy tak dramatické,
jak zde přehnaně uvádíte.
--------------------------------------------------------------------------
Tážete se: „Z čeho a kdo je [t.j. náklady] bude platit dodavateli tepla?“
To je opravdu zvláštní dotaz. Bude je platit SVJ z peněz SVJ, samozřejmě. SVJ má jistě peníze na účtu. SVJ bude vybírat průběžně měsíčně platby od vlastníků jednotek. A z těchto zdrojů bude průběžně hradit platby či zálohy dodavateli tepla. Na tom není nic složitého k pochopení, dělá se to tak i dnes. To je prostě jen otázka cashflow každé firmy.
Je dobře známo, že v při měsíční fakturaci dodaného tepla platí
dnes SVJ dodavateli velmi odlišné částky v průběhu roku, zhruba podle
klimatické náročnosti jednotlivých měsíců: výnos SVJ je (při přesně
stanovených zálohách) 8.33% ročních nákladů měsíčně, ale rozpětí
skutečných měsíčních úhrad dodavateli je od 0% do 19% ročních
nákladů. Některý měsíc se vybere víc než SVJ zaplatí dodavateli,
některý měsíc se vybere méně. To je prostě jen otázka cashflow, ať se
na to díváte v perspektivě měsíců, nebo v perspektivě roků.
--------------------------------------------------------------------------
Tážete se: „Přeplatky propadnou?“
Povedzte, Kefalín, čo vy si predstavujete pod takým slovom
„přeplatky“?
Vždyť žádné přeplatky ani nedoplatky při tomto způsobu úhrady
neexistují! Platí se rovnou pevná a konečná částka za službu,
rozdělená do měsíčních splátek. Žádný „přeplatek“ ani nedoplatek
tedy nevzniká.
Přeplatky či nedoplatky mohou vzniknout pouze pokud dojde ke změně
vlastníka jednotky v průběhu roku. Každý ze dvou (či více) vlastníků
dané jednotky si uhradí svou poměrnou část, podle klimatické náročnosti
těch měsíců, ve kterých byl odběratelem služby vytápění. Pouze
v tomto speciálním případě může dojít ke vzniku přeplatku či
nedoplatku, který se s oběma samozřejmě vypořádá. To se dnes děje
běžně i u všech dalších služeb.
--------------------------------------------------------------------------
Poznámka k ceně služby:
Cenu služby vytápění je možno stanovit různými způsoby. Například
jako klouzavý průměr spotřeby tepla z dvou posledních let krát
dodavatelská cena tepla pro následující rok. Tím se meziroční rozdíly
v dlouhodobém pohledu srovnají. Samozřejmě je třeba stanovit cenu také
s přihlédnutím k očekávanému zdražení tepla, s přihlédnutím
k účinku plánovaného zateplení domu, atd.. Podobně kalkukuje své ceny
každý živnostník, každý obchodník, každý manažer supermarketu. Rozdíl
je pouze v tom, že oni počítají navíc se ziskem (marže), kdežto SVJ by
mělo stanovit cenu služby tak, aby z dlouhodobého hlediska nedosahovalo zisk
žádný.
--------------------------------------------------------------------------
Závěrem podotýkám, že toto je věcí rozhodnutí vlastníků jednotek: když nechtějí za žádnou cenu instalovat indikátory a pak podle nich povinně rozúčtovat, pak jim zákon dává jen jednu možnost – tu, kterou jsem popsal v úvodním příspěvku.
Musí se tedy všichni smířit s tím, že některý rok SVJ uhradí dodavateli tepla o něco více, než se vybralo, jiný rok zase uhradí o něco méně. Takový už je život …
Ostaně ani Vy, když přijedete k benzinové pumpě, neočekáváte, že zaplatíte za tankování přesně podle aktuálního kursu ceny ropy na světových trzích. Když odebíráte elektrickou energii pro domácnost, nevadí Vám, že dnešní cena elektřiny na energetické burze je jiná než ta, kterou Vám Váš dodavatel stanovil na celý rok dopředu. A nikomu z nás toto nevadí.
lake
cit.: Vždyť žádné přeplatky ani nedoplatky při tomto způsobu úhrady neexistují! Platí se rovnou pevná a konečná částka za službu, rozdělená do měsíčních splátek. Žádný „přeplatek“ ani nedoplatek tedy nevzniká.
Snad nám tady pane lake nechcete tvrdit, že dokážete stanovit do 31.12.2015 konečnou částku, kterou budete platit příští rok za teplo ? Co když bude částka vyšší ? Chápu zaplatíte dodavateli z peněz na účtě, ale z jakých peněz a vybíraných podle jakého klíče ?
PS: škoda že se k tomuto také nevyjádří p. Pavel, který má celkem rozumné názory a zkušenosti.
Je to úplně jasné. Nebohé SVJ nakoupí teplo k vytápění za 800kKč a za 1 000kKč jej prodá jednotlivým vlastníkům. A při kontrole Finančním úřadem budou tvrdit co? Že to není zisk, že prostě jen nemohou rozúčtovat službu vytápění, protože oni neprovádějí rozúčtování nákladů?
To co je totiž jaksi navíc, jak sám píšete, přeplatek není. Co to tedy je, když to pak není zisk?
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
Pane Patočko, co píšete o prodeji tepla je nesmysl jak právní, tak ekonomický. Zjevně jste si spletl poskytování služby s energií, kterou SVJ nakupuje k zajištění této služby. SVJ nebude nikomu prodávat teplo. Nic takového jsem nikde neuvedl.
Ostatně ve většině SVJ se žádné teplo nikomu neprodává.
lake
Zkusil jste úkrok stranou, ale neodpověděl jste na otázku co se zbytkem peněz. Tedy za x koupím, za y prodám. Může zbýt z. Pokud z > 0 = zisk. Zcela nezávisle na tom, jak to pojmenujete, to minimálně FÚ takto uvidí.
Tlachy o tom, že SVJ nakoupí teplo, ale dál ho neprodá, ale jen jaksi nerozúčtuje službu vytápění jsou demagogické tanečky o pojmenování.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
Pane Patočko,
že někdo nedovede rozeznat rozdíl mezi nákupem energie a poskytováním služby – to se může stát jednou. Když ale někdo i po upozornění nazývá tuto zřejmou skutečnost „demagogické tanečky“, pak je to buď blb, který to pochopit neumí, nebo troll, který to pochopit nechce.
Na této „úrovni“ nemá diskuse s Vámi smysl.
Pokud jde o příležitostný zisk SVJ, na to Vám už odpověděl pan Pavel. Jste-li personálně spojen se společností VIPA CZ s.r.o., zeptejte se vašeho ekonomického ředitele, jakým způsobem mohou právnické osoby optimalizovat své daňové zatížení, jsou-li některý rok v zisku a některý naopak ve ztrátě. Určitě Vám ty postupy rád vysvětlí, i když nejde právě o SVJ: dělají to běžně statisíce právnických osob.
lake
Pane Patočko,
k vlastní problematice, zda je povinnost instalovat indikátory možné obejít výše uvedeným postupem pouze uvádím, že jsem praktik a v našem SVJ s 141 jednotkami si takový postup nedovedu představit, možná mám málo fantazie. Navíc indikátory již máme.
Pokud se jedná o zisk z prodeje služby „vytápění“ tak tento problém řeší § 18/2/f/3 ZDP tak, že úhrady za plnění spojená s užíváním bytu a nebytových prostor vylučuje z předmětu daně. Takže nebude problém ze strany FÚ.
Hezký den!
Pavel
Díky za informaci. Pak je to asi úplně v pořádku. Sice to ty lidi bude stát náhodně více nebo méně, ale to přeci není vůbec žádný problém.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
Poslední komentáře