Hlasování přes e-mail apod.

K bodu 4. Žádali jsme o úvěr u Wustenrotu. Zápis ze schůze musí přesně splňovat jejich „vzorové“ znění. Tedy pokud už na schůzi toto znění neznáte dá se předpokládat že zápis ze schůze nepřijmou. Dále v bance studovali naprosto podrobně každý podpis na podpisové listině, každou plnou moc. Vše zase porovnávali s katastrem. Problém byl i v tom, že paní se stejným RČ se v zápisu a v katastru jmenovala jinak (vdala se). Atd.. Myslím, že hlavně v poslední době si banky budou HODNĚ hlídat co kdo a hlavně JAK schválil!

P.L.

„Hlasování mimo shromáždění je běžně akceptováno stavebními úřady, bankami“ (důvod 4 p. Pavla)

Ano, ovšem patrně nikoliv nutně jako rozhodnutí společenství, ale jako rozhodnutí vlastníka domu. Háček je totiž v tom, že nikde není stanoveno, že veškerá práva za vlastníka vykonává společenství.

Email je možné opatřit certifikovaným podpisem. Háček je spíše v tom, že zákon takové rozhodování nepřipouští.

Podpisové certifikáty:

1. Víceméně nikdo nemá
2. Uznávají jen státní úřady, v SVJ je vám k ničemu
3. Email podepsaný certifikátem stejně nejde převést na ověřenou písemnou formu

Tedy znovu – hlasování po emailu je holý nesmysl. Možná by šlo použít pro nějaké nedůležité hlasování, které nebude nutné písemně dokazovat nějaké další instituci.. Ale především díky bodu 1 Vám to hned lidi napadnou..

P.L.

1. Víceméně nikdo nemá

Společenství se může vyplatit je pro své členy pořídit. Jsou pořád výrazně levnější než náklady na svolání schůze.

2. Uznávají jen státní úřady, v SVJ je vám k ničemu

Není pravda, podpisový certifikát může uznávat kdokoli, kdo uzná certifikační autoritu (jsou u nás asi tři), mohou ho používat i fyzické osoby mezi sebou, třeba pro soukromou korespondenci.

3. Email podepsaný certifikátem stejně nejde převést na ověřenou písemnou formu

Tohle je zásadní námitka, pokud je to skutečně pravda, pak do značné míry podpisové certifikáty ztrácejí svoji použitelnost.

Vážení,

domnívám se, že diskuze o emailech je zbytečná, když zákon nepřipouští hlasování na dálku tak jako tak. Tedy ani písemně.

(hlasování je definováno a vztaženo k hlasům přítomných členů na shromáždění.)

Máte jiný názor?

G.X.

Vážený pane G. X.,

zákon nehovoří o „hlasech členů přítomných na shromáždění“, ale o „hlasech přítomných členů“. Takže odtud zákaz rozhodování na dálku neplyne.

Mohl by plynout z ustanovení typu „společenství rozhoduje na shromáždění“, pokud by tam takové bylo. Možná jsem jenom špatně hledal.

To je zajímavé. U nás se hlasuje „per- rollam“ – písemně, bez toho aby bylo shromáždění vůbec svoláno, teď se bude tak hlasovat o změně prohlášení vlastníka, kdy okna, co jsme měli ve smlouvě o převodu do vlastnictví že patří k bytu, bude tímto družstvo prohlašovat zpětně za společnou část, a nikdo neříká, že by to bylo protiprávní. Tak nevím.

Tady všichni motáte 2 problémy do jednoho.

1. Jde hlasovat MIMO schůzi? Možná, to je spíš problém pro právníka. Ale typicky je konkrétní provedení nějaká listina, kde jsou (později ověřitelné) podpisy.
2. Jde hlasovat elektronicky pomocí emailu, sms, webu? NEJDE! Pozdější dokazování hlasu je víceméně nemožné a navíc už samo použití nějakého prostředku diskriminuje lidi co neamají mobil, email, pc, internet atd..

Tedy k bodu 1 – když vám to úřad vezme tak proč ne. K bodu 2 – jednoznačně nemožné.

P.L.

Kokrétní provedení může být listina (musela by při písemném rozhodování kolovat mezi všemi vlastníky), nebo soubor listin (stačí rozeslat hlasovací lístky). Takže technicky proveditelné to je.

Jde o to jak bude vypadat finální verze, všichni vlastníci to bez problému podepíšou , tudiž dojde ke změně prohlášení. A to co jste podepisovali se může stát přílohou a zároveň i prezenční listinou shromáždění, které proběhne pouze papírově. Zní to jako sci – fi – ale proč ne. JarekSVJ.

Tedy JarkuSVJ, Vy jste hlava. Pořád tady dumám, zda se může rozhodovat dálkově, nebo pouze na shromáždění, a Vy jste to rozlouskl:

Zákon nezakazuje, aby se shromáždění konalo dálkově. Tím se naplní litera zákona (rozhoduje se na shromáždění), a přitom se rozhoduje dálkově.

A je po problému.

Asi je to v pořádku. Souhlasím s JarkemSVJ, že shromáždění lze udělat i tak, že jsme shromážděni v jednom paneláku v jednotlivých bytech, a mezi námi běhá oběžník a rozdávají se hlasovací lístky, klidně i během pár týdnů a do schránek. Zúčastněni jsou vlastně všichni, kdo vrátí podepsané hlasovací lístky, protože jednoznačně byli na místě konání (v paneláku), jen se musí předtím oznámit : „V paneláku XY se ve dnech 1.,2.,3.,… koná shromáždění vlastníků etc…“ Jen u nás nebylo oznámeno to shromáždění, jinak v tom problém nevidím.

P.S. – u nás se hlasuje teď o prohlášení vlastníka, tedy usnesení podle §4 ZOVB, a podle §11 odst.2 a 4 ZOVB je nutná PŘÍTOMNOST nadpoloviční většiny hlasů k USNÁŠENÍ na shromáždění. Hlasovat se může o čem libo, ale usnášet se lze jen na shromáždění. A prohlášení vlastníka usnesení ke své změně potřebuje ze zákona.

Máme dobré stanovy – čl.5 našich stanov (výběr) 14. Členové společenství mohou přijímat rozhodnutí i mimo shromáždění. V takovém případě výbor nebo pověřený vlastník předloží návrh usnesení všem členům společenství s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření.
15.Při hlasování podle čl. 5 odst. 14 se většina počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem členům společenství. Nevyjádří-li se člen ve lhůtě, platí, že nesouhlasí.
16.Výbor nebo pověřený vlastník pak oznámí výsledek písemného hlasování (per rollam) jednotlivým členům nebo jej vyhlásí způsobem ve společenství obvyklým, zejména vyvěšením na oznamovacích tabulích v jednotlivých čp. domu.
17. Rozhodnutí členů přijaté hlasováním per rollam má stejnou závaznost a platnost jako usnesení přijaté shromážděním.
18. Písemnosti o hlasování per rollam a oznámení jeho výsledku mají platnost zápisu z jednání shromáždění.

Jenom je problém (myslím) že rozhodnutí má platnost JAKO usnesení, ale je to ROZHODNUTÍ (bod 17.) – tedy není usnesením přijatým shromážděním, jen to stanovy dávají na stejnou úroveň. Obávám se v případě § 11 odst.4 ZOVB že by rozhodnutí nebylo usnesením ve smyslu zákona.

Prosim, zda by pan Z.Rajmanovy poslal stanovy (pry dobre i s hlasovanim mimo shromazdeni), zakládáme SVJ a stanov je celá řada, ale většinou „kopírují“ vzorové stanovy. Velmi děkuji. Příjemný den přeje Lubomir – lukail@seznam­.cz

S hlasováním mimo shromáždění , bych byl velmi opatrný hlavně z důvodu – lidi si zvyknou, že obejdete byty s kusem papíru a nebudou vám chodit na shromáždění…Ja­rekSVJ

To je právě cíl hlasování mimo shromáždění, aby se nemuselo chodit na shromáždění.

V deníku Právo v prosinci 2007 uveřejněno: Vlastníci bytů hlasují především na schůzi

JUDr. Marek Novotný, spoluautorem komentáře k ZVB, AK Oto Novotný & partneři:

• Jaký je váš názor na to, zda mohou vlastníci jednotek hlasovat o některé věci i mimo shromáždění?

Koncepce zákona spočívá v tom, že se hlasuje především na shromáždění. O tom není pochyb. Nicméně zákon hlasování mimo schůzi v některých případech nevylučuje, i když výslovně ani neupravuje. Z toho vycházejí i vzorové stanovy vydané nařízením vlády číslo 371/2004 Sb., které hlasování mimo schůzi upravují pro případ, kdy je zapotřebí souhlasu všech členů společenství.

• Kdy je podle vás možné hlasovat mimo shromáždění a kdy není? Je zřejmě vyloučeno hlasovat mimo schůzi tam, kde je hlasovací kvórum založeno na přítomné většině. Tedy když je podle zákona či stanov nutno rozhodnout >50% nebo >75% většinou z přítomných hlasů. Což bude v praxi naprostá většina případů. Pokud je ale zapotřebí k přijetí usnesení např. 75 % hlasů všech vlastníků (rekonstrukce domu a opravy společných částí domu), a vlastníci nejsou schopni se sejít, pak si myslím, že je možné i hlasování mimo schůzi. Ale za splnění dvou předpokladů.

Za a) že bude zajištěno, aby všichni vlastníci byli včas informováni o tom, že hlasování tímto způsobem proběhne, a tudíž mohli vyslovit k projednávané otázce veřejně svůj názor vůči výboru i ostatním. A za b) že se záhy po hlasování všichni dozvědí, jaký je jeho výsledek. To je důležité pro to, aby se mohli bránit proti přijatému usnesení způsobem, který jim umožňuje zákon. Není tedy přípustné, aby se o výsledku vůbec oficiálně nedozvěděli. Celý proces tedy nelze zjednodušit na to, že se dá listina někomu podepsat a tím to všechno skončí.

Domnívám se, že žádný z obou názorů uvedených panem Petrem, totiž že:

1. je možné dálkově rozhodovat pouze o věcech, kde zákon hlasy nepočítá podílem z přítomných,
2. že proceduru nelze popsaným způsobem zjednodušit,

jakkoli se na první čtení zdají věrohodné, nemá oporu v zákoně, alespoň ne v uvedené formulaci.

Souhlasit lze s tím, že dálkové rozhodování není v ZoVB nijak upraveno, takže by se zde použila obecná úprava podle ObčZ.

Děkuji přispěvatelce Z Rajmonova za zveřejnění kousku stanov řešícího písemné rozhodování, domnívám se, že takovéto rozhodování je naprosto v souladu se zákonem.

Na druhé straně zase lze připustit, že může být v některých případech vhodná před rozhodnutím diskuse, kterou je obtížné zorganizovat dálkově.

Zákon dálkové rozhodování výslovně nezakazuje.

Ad 1: I když certifikáty všem pořídím, k čemu to bude? Nechci se nikoho dotknout, ale v našem domě je 80% důchodců a drtivá většina z nich nemá ani potuchy jak certifikát použít, nehledě na to že nemají email a třeba ani PC.. Navíc stačí asi jediný člověk bez pc/emailu/cer­tifikátu a může se podle mě úspěšně i u soudu bránit že mu nebylo umožněno hlasovat..

P.L.