V deníku Právo v prosinci 2007 uveřejněno: Vlastníci bytů hlasují především na schůzi

JUDr. Marek Novotný, spoluautorem komentáře k ZVB, AK Oto Novotný & partneři:

• Jaký je váš názor na to, zda mohou vlastníci jednotek hlasovat o některé věci i mimo shromáždění?

Koncepce zákona spočívá v tom, že se hlasuje především na shromáždění. O tom není pochyb. Nicméně zákon hlasování mimo schůzi v některých případech nevylučuje, i když výslovně ani neupravuje. Z toho vycházejí i vzorové stanovy vydané nařízením vlády číslo 371/2004 Sb., které hlasování mimo schůzi upravují pro případ, kdy je zapotřebí souhlasu všech členů společenství.

• Kdy je podle vás možné hlasovat mimo shromáždění a kdy není? Je zřejmě vyloučeno hlasovat mimo schůzi tam, kde je hlasovací kvórum založeno na přítomné většině. Tedy když je podle zákona či stanov nutno rozhodnout >50% nebo >75% většinou z přítomných hlasů. Což bude v praxi naprostá většina případů. Pokud je ale zapotřebí k přijetí usnesení např. 75 % hlasů všech vlastníků (rekonstrukce domu a opravy společných částí domu), a vlastníci nejsou schopni se sejít, pak si myslím, že je možné i hlasování mimo schůzi. Ale za splnění dvou předpokladů.

Za a) že bude zajištěno, aby všichni vlastníci byli včas informováni o tom, že hlasování tímto způsobem proběhne, a tudíž mohli vyslovit k projednávané otázce veřejně svůj názor vůči výboru i ostatním. A za b) že se záhy po hlasování všichni dozvědí, jaký je jeho výsledek. To je důležité pro to, aby se mohli bránit proti přijatému usnesení způsobem, který jim umožňuje zákon. Není tedy přípustné, aby se o výsledku vůbec oficiálně nedozvěděli. Celý proces tedy nelze zjednodušit na to, že se dá listina někomu podepsat a tím to všechno skončí.