Hlasování na schůzi SVJ - správná formulace

Zdržení se nemá stejný význam jako nepřítomnost.

Asi Vám rozumím. Bohužel u nás je ta zkušenost, že lidé nechtějí moc zvedat ruce, když si nejsou jisti (nebo prostě nechtějí vyčnívat z řady atd..) a „negováním něčeho“ má poté větší šanci na schválení – tedy aby výsledek dopadl jak si výbor SVJ přeje.

Hlasování o usnesení je něco zcela jiného než rozhodnutí o tom jakým způsobem bude hlasováno. Vůle vlastníků jednotek může být zjišťována různými technickými postupy, pokud to neurčují stanovy:

• hlasitým odpovídáním „ano“ nebo „ne“ po vyvolání jména hlasujícího (tak to probíhá v americkém Kongresu)
• tisknutím tlačítek (tak to probíhá v poslanecké sněmovně Parlamentu ČR),
• podepisováním listiny mimo zasedání shromáždění
• podepisováním listiny na zasedání shromáždění
• vhazováním fazolí, kuliček či míčků do nádob
• klikáním na tlačítka na webové stránce
• skenováním lístků s čárovými kódy
• sčítáním hlasů pomocí skrutátorů
• kreslením čárek křídou na tabuli
• odevzdáváním hlasovacích lístků
• vhazováním lístků do schránky
• odesíláním datových zpráv
• odesíláním emailů
• odesíláním SMS
• zvedáním ruky
• atd.

Technické rozhodnutí o způsobu provedení hlasování nemá nic společného s tím o čem se hlasuje.

Justitianus

Tak Vám moc děkuji pane Justitianus. V autobuse jsem dostal záchvat smíchu a lidi na mě koukali jak na blázna. A za to můžete Vy a tento Váš příspěvek, na který jsem si vzpoměl.

• vhazováním fazolí, kuliček či míčků do nádob

To jen opakujete, co už jsem napsal. A já píšu o obojím, jak o technice hlasování, tak o obsahu hlasování. Ale pokud máte potřebu na tomto diskuzním portále mít vždy poslední slovo i kdyby šlo o repliku, nesmysl, lež či zavádějíc informaci, tak budiž.

Děkuji za Vaše vyjádření. Nerozumím však ničemu. Jak překrucuji skutečnost? Nikde jsem nepsal o tom, že by vlastníci měli jednat bezúčelně a chaoticky. Píši, že došlo k účelovému spojení dvou tematicky odlišných bodů do jednoho hlasování i když na místě padali výhrady k jednomu z bodů. V zápise je to tak i uvedené, oba body byly schválené jedním hlasováním. Má otázka zní, zda je to v pořádku?

V druhé části naopak píšete, že pletu páté přes deváté. Opět nerozumím důvodu proč tak usuzujete? Cožpak nebyl můj dotaz jasný? Některé hlasovací body se formulují tak, že k jejich schválení se nezvedne ruka. Takže se zástupce výboru SVJ nezeptá „Kdo souhlasí s návrhem XY, tak zvedne ruku“, ale zeptá se „Kdo nesouhlasí s návrhem XY, tak zvedne ruku“. Opět to vnímám jako účelové ovlivnění hlasování. Jednou zástupce výboru SVJ otočením formulace hlasaovacího dotazu docílil toho, že bod byl schválen i když na poprvné schválen nebyl.

Prosím, nechápejte mě zle, ale většina vlastníků jsou lidé, kteří moc problematice nerozumí a většinu času pouze stojí a ruku zvednou jen při zcela jasných bodech.

Děkuji za Váš názor. Schromáždění vždy vede zástupce výboru SVJ. Členové SVJ jsou z velké části starší lidé a i když nejsem odborník na právo, občas mám pocit, že některé informace jsou předkládány tak, aby bylo co nejméně případných otázek, viz. i způsob jakým jsou hlasovací body formulovány. Vnímám to trochu i jako manipulaci. O tom je v podstatě i má otázka, zda lze schválit hlasovací bod, když nikdo nezvedne ruku?

„lze schválit hlasovací bod, když nikdo nezvedne ruku?“ (Vložil Karel Funda (bez ověření), 22. Listopad 2023 – 10:30)

Hlasovací bod je schválen, pokud je v zápise uvedeno, že je schválen. Už se zde řešilo. Je k tomu judikatura. Nezáleží na průběhu schvalování, ale na zápisu o schvalování.

Zdejší sudiči Vám budou doporučovat obrátit se na soud.

Hlasovací bod je schválen, pokud je v zápise uvedeno, že je schválen. Už se zde řešilo. Je k tomu judikatura. Nezáleží na průběhu schvalování, ale na zápisu o schvalování.

Nic ve zlém, ale s tímhle přístupem ani není nutné svolávat shromážděni, ale rovnou vyhotovit jen zápis.

Tento můj přípodotek ovšem ani v nejmenším nesignalizuje, jak to vidí naši ;-) orlové práva.

„není nutné svolávat shromážděni, ale rovnou vyhotovit jen zápis.“ (Vložil Misme, 22. Listopad 2023 – 11:04)

Nikdo netvrdí, že je třeba svolávat shromáždění.

Orlové práva mne už vyškolili. Sdělili mi, že když se sejdou vlastníci i náhodně (kdekoliv, třeba v hospodě), mohou rozhodnovat. Podstatný je pouze zápis. Policie to neřešila, vyšší soudy (včetně Ústavního, jejich stanovisko je veřejné) to schválily.

Ze zápisu soud zjistil, že rozhodnutí bylo přijato. A hotovo.

• Karel Funda: „Má otázka zní, zda je to v pořádku?“

Takže podruhé: Už jsem Vám přece napsal, že je to v pořádku.
Je možné sdružit více návrhů a rozhodnout o nich jediným hlasováním. Třebas dva, tři nebo pět návrhů může být schváleno nebo neschváleno v jednom hlasování. Vy se domníváte něco jiného? Nejste ale schopen uvést žádný argument proti tomuto faktu.

• Karel Funda: „Některé hlasovací body se formulují tak, že k jejich schválení se nezvedne ruka.“

Takže podruhé: Pletete páté přes deváté. Vámi uvedená věta vůbec není – ani nemůže být – usnesením, ani součástí návrhu usnesení.
Kterému slovu, nebo kterému písmenu z mého sdělení jste neporozuměl?

Justitianus

K té první části. Argumentovat jsem nijak nechtěl, jen se mi nezdálo to, že je možné schválit dva návrhy jedním hlasováním, přestože je každý návrh odlišný (jeden je třeba o opravě dvěří a druhý o navýšení odměn výboru).

K té druhé části. Přesně tak, jak jsem psal se u nás na schůzi hlasuje, resp. takto předkládá některé hlasovací návrhy zástupce výboru SVJ vlastníkům jednotek na schůzi konané ve společných prostorách domu. Nic nepletu.

Tak nám prosím napište, co je o takto schvalovaném usnesení uvedeno v zápise. Je tam uveden text usnesení a jaké údaje o hlasování?

Výsledek hlasování je v zápise samozřejmě uveden správně, tak jak tomu skutečně bylo i když je velmi stručný a ne vše je v něm doslovně uvedeno tak jak zaznělo na schůzi. Ale to nechci rozporovat. Celou dobu se snažím vysvětlit něco jiného.

Dejme tomu, že výbor SVJ by si chtěl navýšit odměny. Když by na schůzi dali hlasovat „Kdo SOUHLASÍ s navýšením odměn“, tak by se zvedlo jen pár rukou a návrh by neprošel. Když se ale zeptají „Kdo NESOUHLASÍ s navýšením odměn“, tak se opět zvedne jen pár rukou a návrh projde. O to mi v principu jde – znegováním hlasovacího bodu dosáhnete jiného výsledku. Zda je možné (a legální) odsouhlasit návrh tak, že k tomu není třeba zvednout ruku.

Legální to bohužel je.

Doslova stejně to chodí i u nás. Statutár přečte bod a zeptá se: kdo je proti. Tečka, konec hlasování, schváleno, všechny pohledy přítomných probodávají odpůrce.

Tento způsob hlasování je veden záměrně. Nikdo nechce být za černou ovci, kverulanta, jít proti proudu. S tím statutár kalkuluje a proto tak jedná. A ano, kdyby se hlasovalo postupně – pro – proti – zdržel se, výsledky by se sakra lišily. Proto je nejlepší Per rollam.

„Statutár přečte bod a zeptá se: kdo je proti.“ (Vložil AntiSVJ (bez ověření), 22. Listopad 2023 – 11:47)

Jedná se o protiprávní postup. Učinili vlastnci jednotek něco proti tomu? Jistě, nemají povinnost statutára seznamovat s právem. Potom ale takovýto protiprávní postup schvalují.

Vlastníku jednotky,

ve vláknu se diskutují dvě věci. Obsah hlasování (jeho formulace) a technika hlasování.

Vyjádřím se k technice hlasování. U větších SVJ, které mají desítky spoluvlastníků, a kde jsou rozdílné počty hlasů u vlastníků, je celkem běžné, že se k návrhu usnesení hlasuje způsobem:

1)kdo je proti

2)kdo se zdrží

3)ostatní jsou tedy pro

Pokud nejsou hlasovací lístky nebo jiné pomůcky k hlasování, tak je to nejjednodušší legální způsob.

U bodu 1) a 2) se dá do zápisu číslo jednotky a počet hlasů.

Neznám předpis, který by takový způsob zakazoval. Pokud takový předpis znáte, tak ho zde uveďte.

Hezký den!

Pavel

• Pavel napsal: „U větších SVJ, které mají desítky spoluvlastníků, a kde jsou rozdílné počty hlasů u vlastníků, je celkem běžné, že se k návrhu usnesení hlasuje způsobem: 1)kdo je proti 2)kdo se zdrží 3)ostatní jsou tedy pro. … U bodu 1) a 2) se dá do zápisu číslo jednotky a počet hlasů. Neznám předpis, který by takový způsob zakazoval. “

Takový postup — není-li výslovně uveden ve stanovách — je rozporný s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu.

Může být označen za rozporný se zákonem a může vést (v určitých případech) k neplatnému hlasování.

Zcela triviální skutečností je, že v žádném případě nepostačuje uvést do zápisu pouze údaje 1)kdo je proti 2)kdo se zdrží. Tyto údaje samy o sobě nepostačují k určení výsledku hlasování. Nejvyšší soud judikoval opakovaně, že počet přítomných hlasů má být zjišťován (tedy nikoliv dodatečně dopočítáván) před každým hlasováním a má být uveden v zápisu o hlasování (viz např. 26 Cdo 3777/2019, 27 Cdo 1951/2018).

Justitianus

Pozoruhodné, že Nejvyšší soud a shodně s ním Justitianus musí podorobně a opakovaně vysvětlovat a odůvodňovat tak zřejmou věc, že pokud někdo nevyjádřil svou vůli, pak nehlasoval (a nikoliv, že souhlasil).

Pokud to snad stále není někomu jasné, zkuste použít na jinou situaci (objednal jste si službu nebo uzavřel kupní smlouvu na zboží tím, že jste nic neučinil ad.)

Už se zde řešilo.

Jediné, co se snad může řešit, je, zda je třeba rozlišovat zdržel se a nehlasoval, ale pro praxi to nemá žádný význam, ať je odpověď jakákoliv, resp. není mi známa žádná situace, kdy by odpověď na tuto otázku byla významná.

Zdravím, náš profi předseda se zeptal – je snad někdo proti? Po této otázce bleskově spočítal že: pro je 100 a zdržela se 0%. A proto není nad profíky. T.

"1)kdo je proti

2)kdo se zdrží

3)ostatní jsou tedy pro"

(Vložil Pavel, 22. Listopad 2023 – 13:44)

To je chybná úvaha. Maturita z matematiky zřetelně chybí.

To je asi jako byste tvrdil: Čtyři z deseti nosí zelený klobouk, ostatní tedy nosí červený klobouk.

Nejste politik?

Logiku,

maturitu z matematiky mám a politik nejsem (neurážejte prosím).

Jsem praktik. Domnívám se, že způsob který uvádím není v rozporu se zákony, judikaturou a literaturou. Tento způsob zajistí mj. právo přehlasovaným vlastníkům pro případné podání žaloby.

Při konstatování „3) ostatní jsou tedy pro“ má každý možnost uvést, že nehlasoval ani proti, ani se nezdržel, ani není pro.

Zatím se tak nestalo, máme členy SVJ splňující § 4 NOZ.

Hezký den!

Pavel

• Pavel: „Při konstatování „3) ostatní jsou tedy pro“ má každý možnost uvést, že nehlasoval ani proti, ani se nezdržel, ani není pro.“

Je sice pravda, že každý má možnost uvést jakýkoliv nesmysl, avšak k této možnosti se vůbec nepřihlédne. V zápisu o hlasování musí tato osoba být zahrnuta do skupiny „zdržel se“. U účastníků hlasování shromáždění jsou pouze tři možnosti: pro, proti, zdržel se. Žádná čtvrtá možnost není.

Nepochybně může existovat i další osoba, která se hlasování neúčastní vůbec:

• nepřítomný vlastník z vlastní vůle
• nepřítomný vlastník kterému bylo zabráněno v účasti
• nesvéprávný vlastník, který není zastoupen
• vlastník se zákazem hlasovat podle § 1184/3
• vlastník se zákazem hlasovat podle § 1206/1

Taková osoba nemá vůbec žádnou možnost cokoliv uvést o svém hlasování, protože se hlasování neúčastní. Nikdo se jí tedy neptá na nic. V zápisu bude zařazena jako „nepřítomný vlastník“ (bez dalšího rozlišení).

Přítomnost či nepřítomnost vlastníka v okamžiku hlasování se posoudí materiálně podle objektivních kriterií. Při tom je bezvýznamné co si o svém postavení subjektivně myslí nebo co prohlašuje.

Justitianus

Ještě jsou neplatné hlasy (z různých důvodů např. vícenásobné hlasy, ty patrně mohou být zahrnuty do neplatných, ale až dodatečně, při hlasování to nemusí být patrné).

Otázka je, zda je vůbec možné zjišťovat hlasy „zdržel se“, když to jsou podle definice právě ty, které nehlasovaly jinak. Takže jediné hlasy, které mohou (ale nemusí, nic to neukládá) být dopočteny, jsou hlasy „zdržel se“.

Je otázka, zda rozlišovat mezi „zdržel se a dal to najevo“ a „zdržel se, nehlasoval“, přičemž ta poslední skupina hlasů by patrně mohla být dopočtená.

Logiku, koukám, že Vám citelně chybí nejen ta maturita z matematiky. Dokonce i učivo pro čtvrtý ročník základní školy je pro Vás příliš náročné. Příklad s klobouky který uvádíte nemá naprosto nic společného s tím, co popsal pan Pavel.

Příklad podle pana Pavla by byl tento:

Vy jste, Logiku, tak geniální, že jste z toho zblbnul.

Justitianus

Pozoruji, že jste se do toho pěkně zapletl, Justitiane.

Někdo může mít dva červené klobouky, někdo červený a zelený, někdo může mít jeden nebo více klobouků v ruce nebo v tašce, někdo může mít fialový. A podobně je tomu při hlasování.

Pozorovatelko, jste blbka. Nemusela byste to dávat tolik najevo, ale to je nakonec Vaše věc.

Zadání bylo jednoznačné: jeden z obou druhů klobouků, nebo žádný klobouk. Stejně je tomu při hlasování: existuje právě jedna ze tří možností (pro, proti, zdržel se).

Někdo by Vás měl naučit rozumět výrokům v češtině a principu hlasování na zasedání shromáždění.

Justitianus

Pane Pavle,

pokud se ve společenstvích majících desítky členů hlasuje z praktických důvodů v opačném pořadí, tj. že se nejprve zjišťuje počet hlasů proti návrhu a pak kdo se zdržel, ano není to proti zákonu. Přesto pokládám za krajně nevhodné, aby se pak jen konstatovalo, že ostatní jsou pro, aniž by se vyzvali k projevení své vůle, obvykle zvednutím ruky.

Zdenku22,

podle § 4/1 NOZ předpokládám, že přítomní mají rozum průměrného člověka i schopnost používat jej s běžnou péčí a opatrností.

Svou vůli projevili v případě ad 1) a ad 2) nezvednutím ruky.

Hezký den!

Pavel

„V našem společenství se nehraje hra „Kdo mlčí, souhlasí“.“ (Vložil Zdenek 22, 23. Listopad 2023 – 9:05)

Ona se ani hrát nemůže, protože:

Kdo mlčí, nehlasoval.

To, že vy takové hlasování považujete za krajně nevhodné, nemá žádnou váhu. Váš názor vám nikdo nebere, každý může mít názor, jaký uzná za vhodné. Nemůže se ale domívat, že se jeho názorem bude někdo řídit. To co uvádí pan Pavel je běžný postup.

Pokud je to protiprávní, jaký zákon to definuje?

„jaký zákon to definuje?“ (Vložil Karel Funda (bez ověření), 22. Listopad 2023 – 13:28)

Občanský zákoník.

Konkrétní paragraf by nebyl? Asi ne, co?

Jsem moc rád, že se našel někdo, kdo má stejnou zkušenost. Mě je takovýto způsob manipulace při hlasování proti srsti a doufal jsem, že existuje nějaký zákon, který by to zakazoval.