Pokud vám jde o samotnou techniku hlasování, ta nebývá nikde striktně nařízena. Vždy jde o vyjádření souhlasu, nesouhlasu a nezájmu (zdržení), který má stejný význam jako nepřítomnost.
Někde uváděné slovíčko „aklamací“ znamená pouze, že se tak děje veřejně. Souhlas potom musí být dán způsobem, který jej umožní zaregistrovat (spočítat hlasy). Tedy u aklamace zdvižením ruky, zdvižením předmětu (lístku) opravňujícím hlasování (používá se např., jsou-li přítomni současně osoby s různými hlasovacími právy a hosté, atp.). Může jít ale třeba i o vyvolání jména a vyjádření slovním.
Ostatní je na tom, kdo jednání vede a předkládá návrhy/usnesení k hlasování. Je tedy na řídícím schůze, jak bude tyto návrhy předkládat. Kumulované návrhy nejsou zakázány, ale koledující si přímo o to, že nebude odsouhlasen žádný z nich, pokud se hlasující neztotožní se všemi.
Soudný řídící schůze tedy raději nechává hlasovat o každém návrhu/usnesení zvlášť. To platí i o souhlasu k negování něčeho např.: „Kdo nesouhlasí s návrhem …“, protože má být vždy hlasováno samostatně PRO/PROTI/ZDRŽEL aby bylo možné hlasy spočítat a porovnat s počty hlasujících.
Nezdvižení ruky při hlasování má potom stejný dopad na výsledek jako NEHLASOVAL/NEPŘÍTOMEN/ZDRŽEL SE.
Technika hlasování může být i součástí stanov. Nemůže však vyloučit jiné, zákonem stanovené hlasování, jako např. písemné hlasování mimo svolané shromáždění (§ 562/1 NOZ). Váš hlas je stejně jako váš podpis svobodným vyjádřením vaší vůle. Tak s ním podle toho nakládejte a dobře přemýšlejte než jej někde použijete.
Poslední komentáře