• Karel Funda: „Domnívám se, že to bylo účelové, protože s jedním bodem souhlasili všichni bez výhrad, ale k druhému budu byly námitky a patrně by neprošel.“

Žonglujete se slovíčky a překrucujete skutečnost.

Každé rozumné jednání osob sleduje nějaký účel, a je tedy účelové. Vy byste byl raději, kdyby vlastníci a statutáři jednali na shromáždění bezúčelně a chaoticky?

Píšete, že se rozhodovalo jedním hlasováním o usnesení, které v sobě zahrnovalo dva návrhy. Ten kdo nesouhlasil s jedním nebo s oběma, měl velmi jednoduchou možnost: hlasovat proti. Nebo mohl navrhnout oddělené hlasování o každém z návrhů. O co Vám tedy jde? Co vlastně chcete zpochybnit?

• Karel Funda: „Některé body jsou navíc formulovány tak, že nezvednutím ruky dojde k jejich schválení, např. „kdo nesouhlasí se změnou … zvedne ruku“.“

Pletete páté přes deváté. Vámi citovaná věta vůbec není – ani nemůže být – usnesením, ani součástí návrhu usnesení.

O této větě se zcela jistě na shromáždění nerozhodovalo. Rozhodovalo o něčem zcela jiném. Nenapsal jste ale o čem.

K přijetí rozhodnutí bylo potřebné vyjádření souhlasu vlastníků jednotek s většinou přítomných hlasů. Souhlas ale nelze vyjádřit tím, že osoba mlčí a nevyjádří se nijak. Zápis ze shromáždění vždy musí obsahovat počet hlasů přítomných v okamžiku hlasování a počet hlasů pro usnesení. Pokud toto není v zápisu obsaženo, pak SVJ není schopno prokázat ani to, že shromáždění bylo schopné usnášení, a už vůbec se nedá určit zda usnesení bylo či nebylo přijato.

Justitianus