Externí správa SVJ

Naprosta pravda! Nikdy, opakuji NIKDY nejmenujte profesionalnim predsedou spravni firmu!!!

Pod to se podepisi!

1. Některé situace jsou ošetřené – viz paragraf 710 ZOKu.

2. Ve vzorových stanovách SČMBD je návod, jak omezit nahlížení. První zdarma, další za x100Kč za každou započatou hodinu. (Lidé, kteří to „nepotřebují“, to snadno schválí, další skupina, která je naštvaná na „šťouraly“ to také schválí, někde dojde k vyjímce dokonce zanesené do zápisu a nikdo neřekne ani slovo (bypass pro vybrané samce)

3. Kolik členů SVJ má realný zájem nahlížet do dokumentace/úč­tů/smluv (1079)? Někteří se chystají, ale až se stane z přeplatku na vyúčtování nedoplatek ;-)

4. Někde opravdu vznikne situace, že se výbor nemůže ustavit (například převládající vyšší věk)

5. Někde jsou bysnysové zájmy.

6. Kontrolní komise je dobrovolný orgán, a proto nemusí vzniknout.

7. Pokud vznikne kontrolní orgán, nemusí ještě dobře pracovat, nebo se dozví při sdělení žádosti o pasivní přístup na účet (pro čtení), že na to nemá právo.

Je to o lidech a informacích.

1179

A které SVJ je u nás ideální??? Znáte někdo takové?

… a najdete. Dá to velkou práci.

… já to tak cítím, ale nenašel jsem tento termín v NOZu. Je uvedený jen v ZOKu (par.54 až 58). Není pro to korektní pojem v NOZu?

… pokud není kontrolní komise (KK), nebo nepracuje správně, tak je to „v pytli“.

Taková situace si vyžaduje mít činnost KK specifikovat lépe ve stanovách.

Naše (jednatelovy) stanovy

neobsahují „kontrolní komisi“. Podmínkou jednatele bylo přijetí stanov „tak jak je předložil“.

neobsahují, že by byl statutární orgán SVJ povinen umožnit „kontrolu“ čehokoli. Na tom pak stojí rétorika: je li jednotlivci žádáno o seznámení s hospodařením, odpověď zní cit. „kdyby si většina přála abyste se mohl seznámit s hospodařením, vložila by tuto povinnost do stanov“.

obsahují bod, cit.: „Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů
které specifikuje předem. Nedílnou součástí písemné žádosti o „seznámit se“ je (1) ověřitelný písemný souhlas 25% všech spoluvlastníků (2) ověřitelný písemný souhlas osob, kterých se mohou týkat požadované informace (3) doklad o uhrazení poplatku dle ceníku služeb správce (4) prohlášení, že informace nebude šířena mimo okruh osob dle bodu ad-1) a doklad o uhrazení finanční kauce, vratné ve vyúčtování služeb“

Janek

Můžu vás uklidnit, tímto jsem si již prošel a existují již rozhodnutí odvolacích (krajských) soudů.

Můj závěr je:

1. souhlas 25 % spoluvlastníků nepotřebujete
2. souhlas osob, kterých se můžou informace dotýkat nepotřebujete, umím si představit soudce, kteří zamítnou žalobu o nahlížení do pracovních smluv, DPČ a mzdových listů, vyúčtování ostatních vlastníků
3. poplatek platit nemusíte, umím si ale představit soudce, kteří žalobu zamítnou, pokud poplatek nezaplatíte, je-li nevysoký, doporučuji zaplatit, popř. můžete zkusit štěstí žalobou
4. prohlášení, že informace nebudete šířit podepisovat nemusíte, ale toto je nejméně bezbolestné, osobně bych klidně takové prohlášení podepsal

Na rozdíl od Justitianuse vám doporučuji podat žalobu, § 1179 je kogentní a stanovy nemohou šikanozně omezovat právo nahlížet.

Varuji ale před šikanózním uplatňováním práva nahlížet, jinak se to u soudu obrátí proti vám.

Doporušuji poslat slušnou a věcnou žádost, do jakých listin chcete nahlédnout, když nevyhoví, poslatz slušnou předžalobní žádost a pak podat žalobu. Hlavně nekverulovat, nehysterčit, neřvat na chodbě, nikoho nebít a nemlátit po hlavě, nekadit na rohožce, souhrnně: nešikanovat.

Pane TN, odpovězte mi prosím na tyto dotazy:

1. Ta soudní rozhodnutí, která zmiňujete, se také týkala případu, kdy způsob uplatnění práva nahlížet byl přesně definován v platných a účinných stanovách SVJ?
2. Soud rozhodl proti znění platných a účinných stanov SVJ (tedy zneplatnil jejich část po uplynutí tříměsíční lhůty), nebo soud pouze rozhodl o věci, kterou stanovy neupravovaly?

Justitianus

Justitianusi, nebudu na vaše provokace odpovídat, ale pro ostatní účastníky vlastnického hnutí, kteří by snad bláhově naslouchali vašim radám a bezhlavě podávali žaloby proti stanovám v režimu § 1209 ocituji následující rozhodnutí VS Praha (jednalo se o žalobu o vyslovení neplatnosti usnesení o schválení ceníku a domovního řádu, který rozšiřoval stanovy SVJ a které byly přijaty příslušným kvórem, schůze byla usnášeníschopná, byla řádně svolána a řádně proběhla, k žádnému významnějšímu porušení zákona při schvalování nedošlo):

Podle žaloby dále byl na předmětném shromáždění žalovaného odsouhlasen a přijat domovní řád, jehož přílohou je ceník za žalovaným poskytované služby, přičemž podle žalobců je v rozporu se zákonem a stanovami žalovaného stanovení částek za pořízení kopií dokladů žalovaného ve výši 250 Kč za pořízení max. 10 stran formátu A4 a za každou i započatou hodinu práce.

Co se týče požadavku žalobců na uložení povinnosti žalovanému umožnit jim nahlížení do dokumentů specifikovaných v rozsudku soudu I. stupně tvrdili, že výbor žalovaného jim opakovaně sdělil, že mají právo do dokumentů žalovaného pouze nahlížet a že žalovaný nemá povinnost pořizovat jim kopie těchto dokumentů.

Ohledně nahlížení žalobců do dokumentů žalovaného, žalovaný doplnil, že žalobcům v nahlížení nikdy nebylo bráněno, pouze nebylo žalobcům umožněno, vzhledem k ochraně osobních údajů, v takovém objemu, jak by si představovali. Cena stanovené ceníkem je podle žalovaného úměrná tomu, že členové výboru žalovaného musí dokumenty vyhledávat, účastnit se nahlížení do nich a zpětně je zakládat. Ceny souboru kopií podle žalovaného odpovídá běžným cenám kopií v copycentru.

Pokud jde o nahlížení do dokumentace žalovaného, podle soudu I. stupně žalobci neoznačili důkazy, z nichž by vyplývalo, že toto právo je jim ze strany žalovaného odpíráno. Naopak z tvrzení žalobců se má podávat, že jejich požadavkům bylo ze strany žalovaného, byt’ po urgencích, vyhověno. Podle soudu I. stupně právo na nahlížení do dokumentů není neomezené a nemůže mít šikanózní povahu, přičemž zákon podle soudu I. stupně ukládá pouze povinnost umožnit nahlížení do dokumentace, a nezakládá povinnosti pořizovat kopie. Z tohoto důvodu také zpoplatnění případného pořizování kopií dokumentace žalovaným považuje soud I. stupně za opodstatněné, přičemž výši poplatku v projednávané věci podle ceníku nepovažuje soud I. stupně za nepřiměřenou.

V rámci předcházení sporům, jakož i v rámci pojmenování příčin možného rozvratu vztahů v předmětném SVJ soud I. stupně shledal předmětnou žalobu v daném konkrétním případě jako šikanózní a rovněž z těchto důvodů neakceptoval uváděné důvody pro přiznání ochrany žalobcům ve vztahu k jimi tvrzeným skutečnostem.

Proti tomuto rozsudku se včas odvolali oba žalobci (odvolatelé) a navrhli napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení

Podle odvolatelů se podanou žalobou nedovolávali povinnosti žalovaného pořizovat jim kopie, ale svého práva nahlížet do dokumentů žalovaného a s tím souvisejícího oprávnění žalobců pořizovat si na svůj náklad vlastním fotoaparátem kopie listin bez toho, aniž byli povinni za takové pořízení si kopií hradit žalovanému platby dle ceníku. Odvolatelé považují za neúměrně vysokou, v rozporu se stanovami a zákonem, částku stanovenou v ceníku za pořizování kopií dokladů a za zpoplatnění předložení dokladů ze strany žalovaného a ani těmito námitkami se soud podle jejich názoru nezabýval. Dále podle odvolatelů není specifikováno, co se rozumí dokumentem, když dokumentem může být v konkrétním případě každý jednotlivý účetní doklad a v takovém případě by např. nahlížení do účetních dokladů za uplynulý rok mohlo pro vlastníka znamenat náklad v řádu desetitisíců korun a odepíralo by se tak vlastníkovi právo nahlížet do dokumentů. Ceník žalovaného podle odvolatelů prakticky neguje právo žalobců dle § 1179 NOZ na seznámení se s tím, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří. V této souvislosti žalobci poukázali na praxi jiných SVJ vyžadujících daleko nižší poplatky, přičemž tato jiná SVJ podle nich nezpoplatňují pořízení dokumentů vlastní technikou ani dobu nahlížení. Podle odvolatelů dále neobstojí aplikace judikatury týkající se obchodních společností ve vztahu k nesprávnému závěru o šikanózní povaze postupu žalobců, když soud neaplikoval současně judikaturu týkající se úpravy práva na nahlížení do dokladů.

Podle odvolatelů, vzdor závěrům soudu I. stupně, doložili důkazy k tvrzení, že jim žalovaný odpírá nahlížení do dokumentace žalovaného, když předložili s žalobou žádost o nahlížení ze dne 25. 1. 2016 a sdělení žalovaného ze dne 24. 2. 2016 a žádost žalobce 1 ze dne 17. 8. 2015, přičemž do smlouvy se společností Dům plný úspor o.p.s., IČ 28600312, včetně příloh nebylo žalobci 1) umožněno nahlédnout.

Jak je totiž zřejmé z obsahu spisu, je v projednávaném případě nutno řešit otázku, zda uplatněný nárok na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění SVJ je nárokem podle § 1209 odst. 1 NOZ a pokud ano, zda jsou v projednávaném případě dány skutečnosti umožňující vyhovět návrhu na vyslovení neplatnosti namítaného usnesení SVJ. K tomu, aby bylo možno návrhu vyhovět, je nutno ovšem věc posuzovat rovněž z hledisek omezení stanovených zákonem (NOZ) a především, zda vzhledem k okolnostem projednávané věci je či není dán důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 NOZ. Odvolací soud proto vycházel shodně se soudem I. stupně z § 1209 a násl. NOZ, jakož i z § 258 a násl. NOZ.

Ačkoli ustanovení § 1209 odst. 1 NOZ nespecifikuje na základě jakého návrhu se může přehlasovaný vlastník na soud obrátit a jak má být soudem ve věci rozhodnuto, avšak na základě obdobné právní úpravy v zákoně č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů soudní praxe dovodila, že postupem podle § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů se přehlasovaný vlastník jednotky může u soudu domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním, přičemž naléhavý právní zájem na takovém určení prokazovat nemusí a citované ustanovení brání tomu, aby byla platnost usnesení přijatých shromážděním vlastníků jednotek posuzována v jiném řízení, např. v řízení o žalobě podle ustanovení § 80 o. s. ř. a takovéto usnesení, v rámci jehož přijímání byl vlastník přehlasován, nemůže být přezkoumáváno ani jako předběžná otázka v jiném soudním řízení, s výjimkou řízení o zápis skutečností, vzešlých z dotčeného usnesení, do rejstříku společenství vlastníků jednotek.

Uvedené speciální ustanovení (§ 1209 odst. 1 NOZ) specifickým způsobem poskytuje ochranu přehlasovaného vlastníka jednotky, nikoli však vždy, rozhodlo-li shromáždění SVJ nepříznivě vůči přehlasovanému vlastníkovi, ale pouze tehdy, je-li pro to důležitý důvod. Vzhledem k tomu, že při takovémto zásahu soudu, jako orgánu veřejné moci, může dojít podle shora uvedeného ustanovení NOZ ke změně aktů přijatých v rámci vnitrospolečen­stevní demokracie, zákon tyto postupy soudu zužuje na takové zásahy veřejné moci do soukromoprávních vztahů, jež jsou zvlášť odůvodněny a jedná se tak svým způsobem o výjimečné případy.

Lze tak shrnout, že ingerence soudu do soukromých záležitostí vlastníků jednotek má být podle shora uvedeného znění zákona jevem výjimečným. Soud proto může přezkoumávat usnesení přijaté shromážděním vlastníků jen v případě, je-li pro to „důležitý důvod“

Lze tak podle odvolacího soudu učinit dílčí výkladový závěr, podle něhož právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním SVJ je podle platné právní úpravy omezeno nejen z hlediska osobního a časového, ale i z hlediska věcného, když uvedené právo může uplatnit pouze přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení), pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců, počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné).

Ve vztahu k odvolateli napadanému hlasování o jednotlivých otázkách odvolací soud vycházel, shodně se soudem I. stupně, z nezpochybněného zápisu o jednání shromáždění SVJ konaného dne 27. 1. 2016 (čl. 6 odst. 12 stanov). Odvolací soud nemá pochyb o průběhu předmětné schůze SVJ, když ostatně svolání a průběh uvedeno shromáždění byl totožně popsáno v podstatných bodech i samotnými žalobci.

Ze zápisu o jednání shromáždění SVJ je zřejmé, že jednání shromáždění byly přítomní vlastníci jednotek značně přesahující svým počtem 50 % vlastníků (čl. 8 odst. 4, odst. 6 stanov), konkrétně 74,67 %, již následně platně přijímali jednotlivá usnesení množstvím hlasů v souladu s čl. 8 stanov.

Jestliže ve vztahu k výše uvedeným vytýkaným postupům nebylo zjištěno porušení zákona nebo stanov, nemůže být postup shromáždění SVJ při hlasování o těchto jednotlivých otázkách důvodem pro odlišné rozhodování soudu podle § 1209 NOZ o jednotlivých záležitostech, o nichž shromáždění SVJ rozhodovalo shora uvedenými jednotlivými usneseními.

Přes shora uvedené, hlavním důvodem, proč před soudem I. stupně nebyly dány podmínky pro vyhovění návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení SVJ v rozsahu jeho usnesení uvedených pod body 1–4 shora je podle právního názoru odvolacího soudu skutečnost související se shora uvedenými obecnými právními otázkami týkajícími se omezení soudů v možnosti mocenského zasahovaní do aktů SVJ, a to, že otázky upravované uvedenými napadenými usneseními SVJ nemohou představovat důležitý důvod pro zásah soudu do demokraticky přijatých usnesení SVJ. Je tomu tak ve vztahu k namítanému ceníku výkonů proto, že za situace, kdy žádná právní norma nestanoví bezúplatnost úkonů a prací vynaložených společenstvím vlastníků jednotek v souvislosti s požadavky osob na informace a tato bezúplatnost nevyplývá ani ze stanov SVJ, což je projednávaný případ, kdy naopak zákon umožňuje vybírat poplatky za úkony související s poskytováním informací (např. § 12 odst. 3 zák. č. 101/2000 Sb.) a členové SVJ si demokraticky odsouhlasili povinnost placení za práce provedené výkonným orgánem SVJ ve prospěch žadatele o informace, je právem předmětného SVJ tyto své práce a úkony zpoplatnit. Vzhledem k nepopiratelné pracnosti související s vyhledáním dokumentů založených v účetnictví, případně v archivu, jakož i vzhledem k pracnosti zpětného zakládání dokladů při současné ztrátě času v souvislosti s dohledem na manipulaci s dokumenty ze strany zájemce o nahlédnutí, není ani ze strany odvolacího soudu považována za nepřiměřenou částka odsouhlasená SVJ ve výši 50 Kč za každý dokument pořízený vlastním zařízením, jak o tuto službu mají podle svých vyjádření zájem žalobci. Stejně tak v případě, že je SVJ navíc žádáno též o pořízení kopií dokladů, není podle právního názoru odvolacího soudu nepřiměřený poplatek 250 Kč za vyhledání a okopírování 10 stran požadovaných listin, nepřesahující svojí pracností hodinu práce členů SVJ.

Z těchto důvodů se odvolací soud neztotožnil s argumentací odvolatelů, podle nichž se podanou žalobou nedovolávali povinnosti žalovaného pořizovat jim kopie, ale domáhali se svého práva nahlížet do dokumentů žalovaného a s tím souvisejícího oprávnění žalobců pořizovat si na svůj náklad vlastním fotoaparátem kopie listin bez toho, aniž byli povinni za takové pořízení si kopií platit žalovanému dle ceníku, když výši odsouhlasených poplatků považují za neúměrně vysokou. V této souvislosti odvolací soud nesdílí ani stav nejistoty odvolatelů. Již podle svého tvrzení neznají obsah výrazu „dokument“, když pro potřeby placení předmětného poplatku je nad jakoukoli pochybnost podle ceníku dokumentem myšlena jakákoli listina vystavená za libovolným účelem bez ohledu na její rozsah, tj. bez ohledu na to, kolik obsahuje stran (např. faktura, dodací list, smlouva, projekt atd.). Ze shora uvedených důvodů se odvolací soud nemohl ztotožnit s argumentací odvolatelů ani v tom, pokud vyjádřili názor, že ceník žalovaného podle nich prakticky neguje jejich právo dle § 1179 NOZ na seznámení se s tím, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří.

V otázce, zda v projednávaném případě jde o šikanózní žalobu, což bylo rovněž předmětem argumentačního nesouhlasu žalobců, odvolací soud, s ohledem na stanoviska žalobců spíše zastává názor, že z jejich strany v projednávaném případě jde o přepjatou snahu nedostat se do konfliktu s ostatními členy SVJ, jakož i o snahu soudní cestou prosadit do fungování žalovaného SVJ postupy jiných subjektů bez ohledu na skutečnost, že každé SVJ je svébytný celek s nezaměnitelnými a nepřenosnými podmínkami své existence, kde nejvyšší autoritu může mít z tohoto důvodu pouze rozhodnutí shromáždění SVJ, v daném případě rozhodnutí shromáždění žalovaného SVJ, jež je nutno demokraticky respektovat.

Soud I. stupně nepochybil ani v případě odvolateli namítaného nevyhovění žalobcům v návrhu na uložení žalovanému povinnosti umožnit jim nahlížení do smluv uzavřených žalovaným ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů žalovaného vzniklých či zaevidovaných žalovaným v době od 3. 12. 2014 do 31. 1. 2016. Důvodem je skutečnost, že z obsahu spisu je zřejmé, že překážkou, pro níž žalobci doposud nenahlédli do předmětných listin není neochota žalovaného, jenž je podle svých podání připraven uvedené dokumenty žalobcům zpřístupnit, ale neochota žalobců platit za poskytnutí uvedených dokumentů částky podle odhlasovaného ceníku. Jestliže však v průběhu řízení byla otázka ceníků vyjasněna, nic nebrání stranám realizovat nahlédnutí do příslušných dokumentů kdy v zásadě žalobcům ani žalovanému nic nebrání realizovat nahlížení a pořizování kopií dokumentů, čemu nebrání ani další příslušné právní předpisy např. zákon č. 101/2000Sb. o ochraně osobních údajů. Je též věcí SVJ, aby při uzavírání příslušných smluv ošetřilo skutečnost, že členové SVJ mají legitimní právo do těchto dokumentů nahlížet. 

Prosím o uvedení spisové značky. Děkuji.

Judikáte, zbláznil jste se? Nebudu tu veřejně dávat návody pro zmetky z výborů, aby se pak oháněli judikaturou. Rozhodl jsem se, že tu nebudu nic zveřejňovat, ale dnes jsem udělal výjimku a amlou ukázku zveřejnil, protože Justitianus radí nesmysly a chci zabránit zklamáním účastníkům vlastnického odbojového hnutí, které Justitianus žene na jasnou smrt.

TN s tím odbojem byste se měl lėčit. Jste pouhý kverulant jako magda3.

Pane TM, lžete. Vaše lživá tvrzení nepatří do slušné diskuse.

1. TN zde napsal Justitianovi: „… pro ostatní účastníky vlastnického hnutí, kteří by snad bláhově naslouchali vašim radám a bezhlavě podávali žaloby proti stanovám v režimu § 1209 ocituji …“.
2. TN zde také napsal: „Justitianus radí nesmysly a chci zabránit zklamáním účastníkům vlastnického odbojového hnutí, které Justitianus žene na jasnou smrt.“

Pane TN, jste lhář. Pravda je přesně opačná než tvrdíte. Justitianus neradil a neradí pouštět se do sporu!

1. Justitianus v příspěvku ze dne 26. 12. 2018 v 17:19 hodin varoval před radou pana Kuby obrátit se na soud. Citoval z nálezu Ústavního soudu, a příspěvek zakončil těmito slovy: "Co jste si ve stanovách schválili, to v nich máte. Neotravujte s tím soud.“.
2. Justitianus zde napsal dne 26. 12. 2018 v 16:59 zcela jednoznačně, že panu Jankovi NEDOPORUČUJE jít do soudního sporu. Radil mu spíše prodat jednotku a nesnažit se o marný právní boj proti většině.
3. Dále Justitianus opět varoval v příspěvku ze dne 27. 12. 218 ve 20:55, že pan Janek nebude v případném soudním sporu úspěšný, PROHRAJE a bude jej to stát minimálně 20000 Kč.

Pane TN, byl jste to naopak Vy, kdo zde (dvakrát) radil soudit se, a to podle § 1179 NOZ. Kupodivu – také jste vzápětí rozsáhle citoval z rozsudku Vrchního soudu, který přesně takovou Vámi doporučovanou žalobu smetl se stolu a označil ji za šikanózní. Žalobci nebyli ve sporu o nahlížení úspěšní, a to ani zčásti. Vy však zde přesto radíte, aby se další nešťastníci rozběhli hlavou proti zdi …

Pane TN:
Nedbám, když dáváte nepoužitelné rady, které vzápětí sám vyvracíte citací z čerstvé judikatury. To je pouze Váš problém. Ale pokud o mně v této diskusi opakovaně píšete lži, pak mi nezbývá než se se ozvat. Mějte se pěkně.

Justitianus

Justitianusi, dlouhodobě a opakovaně zde nesmyslně radíte, aby vlastníci podávali žaloby týkající se nahlížecího práva v režimu § 1209. Já říkám, že taková žaloba nemá šanci na úspěch, jelikož dle NS/VS nejde o důležitý důvod. Říkám, že jediný správný postup je podat žalobu v režimu § 1179. Rozdálu vy ale neporozumíte, protože jste teoretik, který nikdy neseděl u soudu.

Pane TN, jste buď dokonale zmaten, nebo se záměrně chováte jako troll.

Žalobu podle ustanovení § 1209 jsem zde nikomu neradil. Takže Vy opět veřejně lžete.

Naopak radil jsem zde (a to opakovaně třikrát) nesnažit s o soudní spor proti stanovám SVJ, které byly řádně schváleny a nebyly napadeny v tříměsíční lhůtě postupem podle § 1209 NOZ. Stanovy jsou smlouvou sui generis. Nebyly-li napadeny, jsou závazné pro všechny členy i pro právnickou osobu SVJ. Takže opět jste přistižen při lži.

Do stejného soudku patří i Vaše stálé popírání tříměsíční lhůty k napadení usnesení shromáždění – což je v § 1209 NOZ uvedeno výslovně, jednoznačně a srozumitelně. I soudy podle toho judikují. Vy však opakovaně tvrdíte, že v NOZ tato lhůta není stanovena. To se pak ani nedivím, že nebýváte ve vašich sporech úspěšný …

Justitianus

Pane Justitianusi, žádnou žalobu jsem dosud neprohrál právě proto, že se neženu do předem prohraných nesmyslných sporů, do kterých místní čtenáře ženete vy. Dopředu vždy prostuduji rozhodovací praxi daného soudu k danému tématu a judikaturu odvolacího soudu. Jdu na to tedy odspodu. Když vidím, že neuspěju, žalobu nepodám. Nejsem milionář a souzení opravdu není můj koníček. Jediné peníze, které investuji, jsou stokoruny za rozsudky, které musím zaplatit soudům za anonymizaci podle zákona 106/1999 Sb., vyplatí se, předejdu rodinnému bankrotu kvůli soudním poplatkům a desetitisícům za advokáty. Když vím, že vyhraji, žalobu podám, vložené peníze se vesměs (bohužel ne vždy) vrátí v nákladech řízení, obvykle mám 1–2 spolužalobce, takže i drahý advokát se zaplatí, protože soud přizná náklady řízení všem, což v důsledku pokryje i pražské honoráře 3000 Kč + DPH/hodinu (cena běžného sporu vychází na 50 – 150 tisíc Kč). Proto jsou vaše rady, aby vlastníci podávali žaloby, nelítostnou a poťouchlou provokací, protože ne každý je schopen soudní náklady pokrýt, a když prohraje, musí do 3 dnů zaplatit kromě svého advokáta též desetitisíce advokátovi SVJ. To by položilo i mě. V listopadu skončil u VS jeden tříletý spor, po kterém SVJ muselo advokátovi žalobců zaplatit na nákladech řízení 235.000 Kč (šlo o jeden z mála sporů, který vlastníci u VS vyhráli). Soudy jsou drahé a vy jste blázen, když lidi ženete do žalob.

Nahoře jste veřejně vyzval tazatele, aby napadl stanovy v 3 měsíční lhůtě v režimu § 1209. Já jsem reagoval, že taková žaloba je předem odsouzená k porážce, protože pokud byly stanovy přijaty řádným procesem, soud žalobu zamítne. Vy neustále tvrdohlavě ve svých příspěvcích napříč tímto serverem vyzýváte vlastníky, aby podávali žaloby proti platbám do fondů oprav, ač víte, že soudy takové žaloby hromadně zamítají. Vyzýváte vlastníky, aby podávali žaloby proti stanovám, ač víte, že soudy takové žaloby zamítají.

Tímto končím, obviňujte si mě z čeho chcete, na vás kašlu, jdu studovat judikaturu, dnes jsem obdržel novou dávku rozhodnutí z Tachova a KS Praha.

Kupodivu s Vámi souhlasím. Pokud tato perla ukazující demenci naší justice existuje, doufám, že se do ní orlové práva v talárech nezamilují tak, jako se zamilovali do „bájného důležitého důvodu“.

A bohužel se to může stát. Je fakt strašné, že máme v ČR soudce, kteří jsou schopni podepsat, že 50kč za každý jednotlivý dokument (a výslovně jmenují fakturu, smlouvu) vyfocený si mobilem není šikanózní.

Takže je zřejmě v pořádku, když je možno za ofocení účetnictví mobilem účtovat vlastníkovi několik desítek tisíc kč…

Jak jsme to proboha dopustili, že v talárech máme takové idioty a morální odpad. Chápal bych 250kč za hodinu započatého času. Ale 50kč za dokument je jasně účelové faktické zmaření jakékoliv kontroly.

Dovolím si váš příspěvek doplnit o připomínku, že v dnešní době by nemělo být problémem získat jakýkoliv doklad u jeho původce v elektronické podobě. Tento fakt asi k oněm soudcům nedospěl, ačkoliv státní správa by o něm měla mít ponětí přinejmenším od doby existence Ministerstva informatiky České republiky. Je neuvěřitelné, že v době, kdy ČSÚ veřejně informuje o „promoření“ domácností ČR informačními technologiemi, u soudního dvora ČR se chovají, jako by nám v předsíních běhaly slepice, v koupelnách chrochtali vepříci a my si vzkazy na dálku vyřizovali kouřovými signály.

Zjevně ten případ soudili u nějakého velmi chabě vybaveného soudu a úředníci byli australští domorodci, kteří o západní civilizaci nemají ani ponětí.

Misme, je to Vrchní soud Praha, senát zveřejňovat nebudu, protože by pak bylo jendoduché dohledat rozsudek. Jde o čerstvé rozhodnutí z podzimu 2018. Bohužel podobných rozhodnutí zamítajících žaloby přehlasovaných vlastníků napadajících stanovy (popř. směrnici) omezujících nahlížecí právo vynesl VS v letošním roce několik s obdobně slabomyslnou argumentací. Proto říkám, že nelze jít cestou žalob v režimu § 1209, ale radím výhradně se obracejte žalobami v režimu § 1179 na okresní soudy, takm je určitá naděje na úspěch, protože § 1179 je kogentní.

TN., vy jste snad z jiné galaxie?! Vůbec nechápu vaše uvažování a tu míru poslušnosti a podřízenosti.

To je snad úplně jedno o jaký jde soud. Jde přece o ten rozsudek. Já jsem si jen dovolila s nadhledem a špetkou jedovatého sarkasmu ohodnotit výsledný produkt. Protože mám vyvinutý nejen smysl pro humor, ale umím i číst (nejen mezi řádky), pochopila jsem, že jde o čerstvý rozsudek, toto se dá dovodit z textu (viz např. datum 31. 1. 2016).

Jde ale o absurdní rozsudek s přihlédnutím k současným technickým možnostem.

A absurdní rozsudek s přihlédnutím k tomu, že za správu jako takovou obvykle platíme.

A absurdní rozsudek s přihlédnutím k tomu, že nahlížení požadujeme za účelem výkonu kontroly nad správou vlastního majetku vysoké hodnoty, jehož pořízením jsme mimo jiné vytrhli státu trn z paty.

Vždyť není nikdo jiný, kdo by kontrolu měl/mohl provést. A tu kontrolu chceme provádět proto, abychom se jednoho krásného dne neocitli s holým zadkem na ulici, tj. jako přítěž společnosti, která bude jen ždímat dávky a pohoršovat svým pobytem na veřejných prostranstvích. Protože pokud by k tomu došlo, s pravděpodobností blížící se jistotě nám nikdo nepomůže. Staneme se snad vhodným objektem posměchu, případně pro poučení, jak věci nedělat. Proto by to demokratické uskupení mělo být vděčno za to, že někoho ochotného kontroly ve své členské základně má, a pokud mu vděčno není, což projevuje např. stanovením výše specifikovaných poplatků, tak by měl mít dostatek rozumu soudce, který o této věci bude rozhodovat.

Nebo vidíte nějakou jinou cestu, než cestu kontrolou, jak zjistit, zda to, co platíme, se nemíjí cílem a zda naše majetky a základní práva (bydlení je právem základním) nejsou ohroženy?

Je velmi pravděpodobné, že část ustanovení

„Nedílnou součástí písemné žádosti o „seznámit se“ je (1) ověřitelný písemný souhlas 25% všech spoluvlastníků (2) ověřitelný písemný souhlas osob, kterých se mohou týkat požadované informace (3) doklad o uhrazení poplatku dle ceníku služeb správce (4) prohlášení, že informace nebude šířena mimo okruh osob dle bodu ad-1) a doklad o uhrazení finanční kauce, vratné ve vyúčtování služeb““

je v rozporu s § 1179 NOZ
„Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů.“

V důvodové zprávě je k § 1179 uvedeno:

„…osoba odpovědná za správu domu nesmí určit pro výkon práv vlastníka jednotky způsob tak omezující, aby výkon práva vlastníku jednotky hrubě ztížila nebo v podstatě vyloučila“

Pokud se obrátíte o pomoc na nějakého advokáta, věřím, že můžete uvedené ustanovení úspěšně zpochybnit.

Janek a jeho spoluovce si nedokáží zvolit někoho ze svého středu do statutárního orgánu, přijmou nesmyslné stanovy a nyní se budou soudit se svým SVJ? To je naivní představa. Jednatel si najme drahé advokáty a SVJ prodělá u českých soudů kalhoty. Nejedná se o „důležitý důvod“ a stanovy jsou schváleny vůlí většiny členů. Někteří lidé by neměli vlastnit majetek, když se o něj neumí starat.

Proti nesmyslným částem stanov, které se zjevně příčí dobrým mravů by se dalo uplatnit i ustanovení § 588 NOZ, podle kterého soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům. V takovém případě není třeba předtím posuzovat „důležitý důvod“.

Pane Kubo, píšete nesmysl. Dáváte tazateli planou naději.

Řádně schválené stanovy jsou smlouvou sui generis. Tato smlouva je platná a účinná. Zavazuje jak právnickou osobu, tak i všechny vlastníky jednotek. Stanovy platí – tím spíše, že nikdo z vlastníků jednotek je v zákonné lhůtė nenapadl soudně. S Vaším argumentem ohledně „dobrých mravů“ tedy nebude pan Janek u soudu úspěšný.

Ohledně limitace smluvní volnosti se velmi jednoznačně vyjádřil i Ústavní soud, cituji:
„Chtějí-li obecné soudy dovozovat zákaz soukromého jednání, který není výslovně stanoven zákony […], musí pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty, protože jde o soudcovské dotváření práva proti zájmům soukromých osob.“
Nález ÚS z 13. 9. 2016, sp. zn. I. ÚS 190/15

Přeloženo do obyčejné češtiny: „Co jste si ve stanovách schválili, to v nich máte. Neotravujte s tím soud.“

Justitianus

Justitanus, nechte si srát na hlavu, když myslíte. Z NOZ jednoznačně plyne, že obsahem stanov nesmí být taková ustanovení, která by byla v rozporu se zákonem, obcházela by jej nebo by byla v rozporu s dobrými mravy.

Pokud vám většina odsouhlasí ve stanovách, že vždy když potkáte předsedu, tak se mu budete klanět pod hrozbou pokuty, tak podle vás to bude v pořádku a vy se zřejmě klanět budete nebo ochotně zaplatíte sankční pokutu.

Pane Nováku, snad jste napsal Váš příspěvek o „sraní na hlavu“ pod vlivem alkoholu, nebo jiné omamné látky. To Vás ovšem neomlouvá, buran zůstane buranem i v opilosti.

Pokud se domníváte, že ve stanovách SVJ pana Janka je některé ustanovení absolutně neplatné, prosím citujte je! Z toho mála, co nám napsal, takový závěr ovšem učinit nelze.

Jestliže se pan Janek pokusí o nahlížení do účetních dokladů a smluv, nedosáhne ničeho – předseda jej bude naprosto ignorovat, přesně v souladu s platnými stanovami. Chcete snad panu Jankovi radit, aby se soudil? Vzhledem k jednoznačnému a velmi přesnému znění stanov nebude pan Janek ve sporu úspěšný. Uhradí soudní náklady, náklady SVJ a odměnu svému advokátovi. Odhaduji, že jej ta legrace přijde na 20000 Kč, pokud se neodvolá. Pak by to bylo víc.

Máte pro něj snad nějakou jinou radu?

Justitianus

Pane Justitianusi, kde jste v zákoně četl o nějaké lhůtě pro „napadení stanov“? Asi nikde, protože v zákoně žádná taková lhůta není, že? Neznáte judikaturu Nejvyššího soudu? Podle § 1209 lze pouze posuzovat zákonnost procesu přijímání usnesení a pouze v případech, kdy jde o „důležitý důvod“, kterým schválení stanov (naštěstí) podle NS je. Aby jste mohl podat žalobu, musíte 1. přiklusat na schůzi, 2. zvednout packu proti, 3. do tří měsíců podat žalobu, 4. vyprovokovat protizákonnou situaci (ideálně zdecimovat část účastníků, aby se schůze stala neusnášeníschop­nou). Jen tak máte úspěch zajištěn.

Představa, že soud bude v režimu § 1209 posuzovat soulad stanov se zákonem je naivní. Ostatně soudy nezasahují ani do obsahu společenských smluv s.r.o., stanov a.s., stanov spolků apod. (samozřejmě notář odmítne sepsat notářský zápis, pokud zakladatelské právní jednání obsahuje ustanovení, které je v rozporu s kogentním ustanovením zákona, např. pokud by zakladatelé s.r.o. ve společenské smlouvě nazvali statutární orgán „velkovezír“ místo jednatele).

Stanovy však lze posuzovat v režimu § 1209, nikoli jako celek, ale jejich části a nicotnost ustanovení lze posuzovat jako předběžnou otázku v jakémkoli řízení.

Když tedy na schůzi aktivista vlastnického hnutí bojuje proti nespravedlivým stanovám, měl by si stanovit priority – nicotná ustanovení ignorovat, proti nim netřeba bojovat, naopak síly je třeba napřímit proti ustanovením, která jsou sice na hraně šikany, ale soud by je za nicotná neprohlásil.

Pan TN napsal: ”Pane Justitianusi, kde jste v zákoně četl o nějaké lhůtě pro „napadení stanov“? Asi nikde, protože v zákoně žádná taková lhůta není, že?”

Pane TN, mýlíte se.

Podle § 1208 NOZ platí, že ”do působnosti shromáždění patří změna stanov”. Změněné stanovy SVJ se tedy schvalují usnesením shromáždění. (To platí, pokud dosavadní stanovy neurčují nějaký jiný postup, například písemnou smlouvu podepsanou všemi členy SVJ).

Možnost vlastníka jednotky bránit se proti usnesení je upravena v ustanovení § 1209 NOZ. Podle § 1209 platí, že ”[j]e-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.”

Takže, pane TN, lhůta je uvedena přímo v zákoně. Váš nepodložený názor tedy není správný.

Justitianus

Pane TN, samozřejmě platí, že lze napadnout jakékoliv usnesení shromáždění, je-li pro to důležitý důvod. Tedy lze napadnout i usnesení o přijetí stanov. Lhůta je tříměsíční. Netuším čemu na tom stále nerozumíte.

Usnesení o nových stanovách lze napadnout z mnoha důležitých důvodů. Jedním z nich může být obsah nových (změněných) stanov. Nemáte tedy pravdu, když tuto možnost omezujete pouze na technické důvody spojené s hlasováním (napsal jste: „… byl-li při procesu přijímání porušen zákon či stanovy“).

Dūležitým důvodem, který soud musí vzít v úvahu, bude např.:

1. odporuje-li některá část stanov kogentnímu ustanovení zákona,
2. obsahují-li schvalované stanovy ustanovení, které je v rozporu s dobrými mravy,
3. porušuje-li některé ustanovení stanov základní práva, chráněná Listinou základních práv a svobod.

Soudím, že je třeba věnovat pozornost tříměsíční lhůtě, uvedené výslovně v NOZ (§ 259 a § 1209). Tato lhůta je pro člena SVJ nepřekročitelná. Nerozumím proč existenci této prekluzní lhůty popíráte.

Pokud se vlastník jednotky schválením nových stanov dobrovolně a výslovně omezil ve svém právu nahlížet do smluv a dokladů SVJ, pak toto své právo již nemůže uplatňovat neomezeně, nýbrž pouze postupem uvedeným ve stanovách. Jestliže nové stanovy neodsouhlasil (je přehlasovaným vlastníkem), nechť se obrátí na soud. Má na to tři měsíce.

Justitianus

Vážení, TN jako právní naivista opět potvrdil, že nesahá právníkovi Justitianusovi a Lakemu ani po kotníky. Pozor na jeho právní názory. Amadeus

Justitianus tu jen předvedl, že občas také umí být textařem a lingvistou, ačkoliv v jiném vlákně správně cituje nález ÚS, co mluví o prozařování práv a svobod do všeho. A cituje zesnulého soudce ÚS Cepla, co označoval soudce za lingvisty a textaře, protože pro text zákona ignorovali jeho smysl a účel a také nutnost být vykládán v souladu s výšší právní normou, či v souladu s obecnou ideou spravedlnosti.

§ 245

Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.

Pokud stanovy či směrnice SVJ svým textem fakticky znemožní výkon práva dle

§ 1179

Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů.

Tak žádná lhůta pro napadnutí stanov neexistuje. Problém ovšem je, že někteří orlové práva v talárech jsou schopni vykládat skutečnosti omezující nahlížení do dokladů velmi svérázně.

A problém také bude, že orlové práva v talárech budou mít stejný lingvisticky textařský náhled, jako zde předvedl Justitianus. Bohužel.

Ovšem TN zde dost často a dost jasně upozorňuje, že soudit se není úplně jednoduché, není to levné a ve spoustě věcí, co čeští orlové práva v talárech produkují, to bohužel asi ani není vyhratelné bez ochoty dojít s tím až před ESLP a prosadit to do CZ shora.

Pane Zděšený člene, velmi hluboce se mýlíte. Lhůta pro napadení stanov samozřejmě existuje, je uvedena v § 1209 a je tříměsíční. Žádný soud s Vámi nebude diskutovat o této právní skutečnosti!

Můžete samozřejmě tuto nepřekročitelnou lhůtu ignorovat – a soud s Vámi pak vyběhne. A to jak soud nalézací, tak i odvolací. A budete-li neodbytný, tak i Ústavní soud.

Vigilantibus iura scripta sunt. Zákony jsou psány pro bdělé. 

Zjevně jste nepochopil, že § 245 NOZ se na situaci pana Janka nepoužije. Všichni vlastníci jednotek v jeho domě si (s jásotem, s mávátky a s provoláváním slávy Předsedovi) schválili nové krásné stanovy. Souhlasil s nimi i pan Janek (a proto se nemůže obrátit jako přehlasovaný vlastník na soud ve lhůtě tří měsíců).

Členové SVJ pana Janka se vzdali přímého individuálního práva vlastníka jednotky nahlížet do účetních knih a dokladů. Žádný z přehlasovaných členů (pokud takoví byli) se neobrátil na soud v tříměsíční lhůtě. A protože ustanovení § 1179 NOZ je dispozitivní, nikdo (ani soud!) jim nebude dodatečně bránit uspořádat si poměry odlišně od zákona.

Jednou přijaté stanovy je samozřejmě možné zneplatnit, a to přijetím nových stanov. V tom nemůže panu Jankovi nikdo zabránit. S podporou čtvrtinové menšiny vlastníků požádá o svolání shromáždění, na kterém se bude hlasovat o nových stanovách.

Justitianus

Se stanovami jsem nesouhlasil. Nikoli jediný, ale jediný z nesouhlasících jsem byl na povedeném srocení zpovykaných osob přítomen (cca 78% PRO, jeden z přítomných PROTI a jeden z přítomných se údajně ZDRŽEL). Ostatních 28% se u nás prozatím počítalo „PROTI“, u nich nikdo neměl jejich plnou moc aby mohl afektovaně nebo rovnou psychoticky vymáhat, uplatnění jejich hlasu ve prospěch stanov NOVÝCH a ve prospěch VĚTŠINY. Výsledek se ale předem rozhodl kdesi v ústranném jednání starých členů výboru.

Na vadnost těch stanov jsem poukazoval tak hlasitě, až jsem div nebyl fyzicky napaden. Části stanov jsem vytiskl všem vlastníkům. Dočkal jsem se ale jen toho, že mne nějaký darebák na předmětném jednání jimi ve formě papírové koule, trefil zezadu do hlavy. Prý jsem „paranoik“ na mne pokřikovali ale všichni. Nakonec řekli, že bylo rozhodnuto a že na mne již nemají čas a „jede se další bod jednání“.

Ano, podle toho co jsem si zde i jinde načetl, nemohu se obrátit na soud pro zvrácení hlasování o stanovách (a byly přijaty již! v r. 2016). Ale na soud jsem se neobrátil i proto, že jsem si zde přečetl mnohokrát a i v některých zde odkázaných rozsudcích, že rozhodnutí shromáždění je něco jako „svátost“. Nejsem právník, jsem „jen“ člen SVJ z donucení. Už to naznačuje jak se asi budu hrnout do „předem prohraných“ sporů se SVJ, když jak zde bylo také MNOHOKRÁT uvedeno, získat advokáta, který nepracuje pouze pro své palmáre anebo rovnou pro protistranu, je víceméně nemožné. Konzultační taxy jsou pak „šťavnaté“ (1500Kč/1hod (https://azlegal.cz/…-a-druzstva/#…) – to je za 252.000 měsíčně) a bez záruky, že když zjistíte, že konzultací u právníka-A získám zcela odlišný právní názor než od právníka-B, přejde mne chuť jak na konzultace, tak žalování…
a zde mně jde zatím pouze o získání informací o chodu SVJ a o tom, co znamená v případě mého SVJ aplikace „kreativního účetnictví“. Obávám se, že je to totéž, co „kreativní zapojení kamer“.

… komu tedy mám „věřit“ (tzn. která cesta mne nezavede do právního pekla a na finanční dno) zde? Pan „zděšený člen SVJ“ má pro mne dobré argumenty, pan „TN“ je má zajímavé a ani Vaše nevypadají na první pohled trollovsky. Mám si snad vybrat jako výsledek dětské hry „kámen-nůžky-papír“?

Janek

Justitianus je nebezpečný manipulátor, který vás žene do předem prohraného sporu, neřiďte se jeho radami. Jak dopadnete, si můžete přečíst v tomto skvostu z pera naších nejvyšších soudních autorit, které budou posuovat (a zamítat) i vaši žalobu:

26 Cdo 3465/2017–156

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci navrhovatelky I. M. , O., zastoupené Mgr. Ing. Martinem Schwarzem, advokátem se sídlem v Černošicích, Majakovského 1176, za účasti Společenství vlastníků Otická 1, Opava , se sídlem v Opavě, Předměstí, Otická 643/1, IČO 268 67 044, zastoupeného Mgr. Martinem Hofmanem, advokátem se sídlem v Opavě, Solná 447/27, o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 42 Cm 281/2015, o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. prosince 2016, č. j. 8 Cmo 203/2016–89, takto:

1. Dovolání se odmítá .
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) : Krajský soud v Ostravě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 6. 4. 2016, č. j. 42 Cm 281/2015–45, zamítl žalobu (správně návrh), kterou se žalobkyně (správně navrhovatelka) domáhala, aby soud vyslovil neplatnost usnesení shromáždění Společenství vlastníků Otická 1, Opava, ze dne 29. 6. 2015 v části přijetí nových stanov (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Vrchní soud v Olomouci (soud odvolací) rozsudkem ze dne 14. 12. 2016, č. j. 8 Cmo 203/2016–89, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud se nejprve zabýval podmínkami projednání návrhu [§ 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z. )] a shledal, že navrhovatelka (přehlasovaný vlastník) podala návrh v zákonné tříměsíční lhůtě a že je zde důležitý důvod pro podání návrhu na soudní přezkum rozhodnutí shromáždění, neboť změna stanov se dotýká postavení navrhovatelky jako vlastníka jednotky. Po provedeném dokazování odvolací soud vyloučil tvrzení navrhovatelky, že nová úprava stanov zasahuje do vnitřních poměrů společenství vlastníků tak, že správce domu nově nabývá právo dispozice s majetkem vlastníků jednotek. Dále uvedl, že společenství vlastníků nelze vytýkat, že jednalo podle platné a účinné právní úpravy (§ 3041 odst. 1 o. z.) a své stanovy přizpůsobilo dle § 3041 odst. 2 o. z.

Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka včasné dovolání, které není přípustné podle § 237 občanského soudního řádu, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 29. 9. 2017 (čl. II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen o. s. ř. , neboť odvolací soud posoudil dovoláním zpochybněnou otázku zákonného přezkumu stanov v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu.

Podle § 1209 odst. 1 věta před středníkem o. z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl.

Při výkladu slovního spojení důležitý důvod , užitého v ustanovení § 1209 odst. 1 o. z., lze vyjít z definice pojmu důležitá záležitost , k níž dospěla ustálená soudní praxe při aplikaci § 11 odst. 3 věty třetí zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016).

Nejvyšší soud již dříve vyložil (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3024/2012), že usnesení shromáždění vlastníků jednotek o změně stanov společenství je (zpravidla) důležitou záležitostí ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stanovy společenství jakožto smlouva sui generis představují základní dokument , jímž se řídí vnitřní poměry společenství. Jejich změna má obvykle významný dopad do vnitřních poměrů společenství, a tím i jeho členů (vlastníků jednotek). Význam důležitého důvodu napadeného usnesení tak odvolací soud posoudil v souladu s touto judikaturou.

Dle ustálené soudní praxe dále platí (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010, uveřejněný pod č. 58/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), že v případě žaloby podle ustanovení § 11 odst. 3 věty třetí zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (nyní podle § 1209 odst. 1 o. z.), soud pouze přezkoumává, zda shromáždění přijalo usnesení platně, tj. v souladu s právními předpisy a stanovami společenství. Dospěje-li k závěru, že nikoliv, vysloví jde-li o důležitou záležitost a mělo-li porušení právních předpisů závažné právní následky jeho neplatnost. Nejvyšší soud shledal, že postup odvolacího soudu, který se správně zabýval režimem schvalování nových stanov, judikatuře odpovídá, stejně jako závěr, že přijaté stanovy jsou platné a nezasahují do práv navrhovatelky jako vlastníka jednotky, odpovídají-li textu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který sám takové úpravy stanov předpokládá (§ 3041 odst. 2 o. z.) vzhledem k tomu, že právní povaha právnických osob (tedy i společenství vlastníků jednotek) se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (§ 3041 odst. 1 o. z.).

Protože není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak, Nejvyšší soud dovolání navrhovatelky proti rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení § 243c odst. 1 věta první o. s. ř. odmítl.

Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatelky, že dovoláním je napadán rozsudek v plném rozsahu . Zastává však s přihlédnutím k obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k uvedenému výroku postrádá dovolání jakékoli odůvodnění.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. ledna 2018 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu

Dovolím si upozornit, že v tom usnesení čtu: Po provedeném dokazování odvolací soud vyloučil tvrzení navrhovatelky, že nová úprava stanov zasahuje do vnitřních poměrů společenství vlastníků tak, že správce domu nově nabývá právo dispozice s majetkem vlastníků jednotek. Dále uvedl, že společenství vlastníků nelze vytýkat, že jednalo podle platné a účinné právní úpravy (§ 3041 odst. 1 o. z.) a své stanovy přizpůsobilo dle § 3041 odst. 2 o. z.

Toto mně osobně připadá jako gró tohoto usnesení. Nic bližšího ale o tom gró nevím, proto bych zrovna na tomto usnesení nezakládala nějaký obecný závěr a ani své následné rozhodnutí o tom, zda podám nebo nepodám žalobu (viz např. ;-) http://www.portalsvj.cz/…i-sprava-svj#…).

Jak sám píšete a správně jste pochopil, v současné soudní realitě ČR není průchozí zpochybňovat usnesení SVJ, neboť jej soudy z většiny berou jako svátost a na práva menšiny vlastníků, co protestují, se nehledí. Mám z mnoha důvodů za to, že je to špatně, ale dokud to někdo neprobojuje u vyšších soudních instancí a vzhledem k přibývajícím odmítavým usnesením ÚS nejspíše u ESLP (i když prozření ÚS nelze vyloučit, zatímco prozření NS ano, protože na NS to vše posuzují stejní 3 lidé, u ÚS se senáty střídají). Probojovat změnu judikatury NS a ÚS není jednoduché, i pokud je člověk velmi schopný právník, tak to není levné a není to zdaleka pro každého.

Pokud postrádáte informace o hospodaření SVJ, můžete s použitím mých argumentů zkusit podat žalobou dle 1179 u OS, tam dle informací TN jistá šance je a nemyslím si, že ji lze zavřít stanovami. Navíc u OS jsou nejmladší soudci, což paradoxně umožňuje mít stěstí na někoho, kdo není komunistický přisluhovač papouškující většinové mínění. A kdo také k soudu nešel v době, kdy sebeblbější advokát vydělával desetinásobek platu soudce. (Což postupně přestávalo platit zhruba v druhé polovině první dekády tohoto tisíciletí) Platí, že jak je soudci k padesáti a víc, tak až na vyjímky, co se stali soudci z přesvědčení, platí, že úplně nejchytrejší z právníků skutečně nejsou. Ale ta žaloba u OS dle 1179 také není cesta jednoduchá.

A ještě je jedna cesta. Pokud byste měl nějakou důvodnou domněnku, že v SVJ Vám někde vzniká škoda, lze se eventuelně pokusit podat trestní oznámení, pokud bude prošetřováno, tak se k trestnímu řízení přihlásit jako poškozený a domáhat se práva na přístup do spisu. Ovšem i toto vyžaduje umět poměrně kvalifikovaně argumentovat, abyste policii a státní zastupitelství rozpohyboval a donutil je, aby jednak konali a druhak Vám umožnili dívat se jim pod ruce. Tu možnost dívat se jim pod ruce mají velmi neradi, radši si to pečou sami, ale i na to máte nárok a jde se toho domoci. Ovšem často až na základě několika stížností na vyšší státní zastupitelství.

No a jinak nejlevnější a nejjednodušší je prodat byt jiné ovci a koupit si dům, co budete vlastnit jen Vy sám.

„domáhat se práva na přístup do spisu“

Byla jsem ve věci SVJ předvolána policií k podání vysvětlení, části spisu mi byly ukázány a mohla jsem si je přečíst. Žádosti o ofocení spisu nebo o poskytnutí kopie spisu vyhověno nebylo. (Dostala jsem pouze kopii svého podaného vysvětlení.) Jak docílit ofocení spisu? (Byla jsem úředně v postavení „osoba podávající vysvětlení“, nikoliv poškozená, byť se jako poškozená cítím.) Kopii spisu použiji jako důkaz v jiném řízení (civilním i v trestním oznámení na osobu uvedenou ve spise).

Jako osoba podávající vysvětlení přístup do spisu mít nemůžete. Jedině pokud byste postoupila na post obviněné.

Pokud k obvinění nedojde, přístup může mít pouze eventuální potencionání poškozený tím T.Č. co byl prošetřován.(za podmínky že se jako poškozený přihlásil a bylo mu O.Č.T.Ř. přiznáno postavení poškozeného §43 trestního řádu)

Obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. Totéž právo má zákonný zástupce nebo opatrovník obviněného, poškozeného nebo zúčastněné osoby, jestliže tyto osoby nejsou plně svéprávné nebo je-li jejich svéprávnost omezena. Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv.

Může oznamovatel např. podezření ze zpronevěry získat kopii policejního spisu? Je oznamovatel „osoba zúčastněná“?
Dejme tomu (a tak to je!) že oznámí, že orgán SVJ utratil bez pověření shromáždění 50.000. Ve stanovách je limit „60.000 na havárie“ který není nutné schválit shromážděním. SVJ výdaj vydalo ale dalo za „zahradnické práce“. Vlastníci se proti tomu postavili hlasitě a většinově 2×. Ale zástupce SVJ je ukecal k tomu, že „pouze žádali“ (tzn. bez usnesení), aby SVJ provedlo nápravu alespoň tak, že škodu která byla způsobena na vegetaci vymáhalo po škůdci (SVJ totiž předtím zadalo zahradnické práce – uklízecí firmě kolaborující s firmou správní). Usnesení o požadavku tedy v zápise není. Souhlasné usnesení s „divokou rekultivací“ nebylo přijato ani dodatečně. Od předmětné události již minula 2-shromáždění (tj. 2-roky) a na shromáždění se zástupci SVJ stále jen vymlouvají, jak to neudělají „příště“. Bylo 3-tí zasedání a SVJ činovník na dotaz jak vyřešili škodu 50.000 zaútočil že věc již byla řešena 2× a vyřešena a že si máme přečíst zápis a že si prý doposud nikdo nepřišel zápis (samozřejmě, to je bohapustá a drzá lež: i kdyby zápis existoval, mělo by být povinností činovníka informovat na dotaz na shromáždění jak se věci mají – a to zvláště, pokud z účetnictví plyne, že 50.000 vráceno nebylo a nic fyzicky také napraveno nebylo) a věc se teď začíná jevit „rozplizlá doztracena“.

Jak bych tedy měl postupovat: oznámit na PČR podezření ze zpronevěry 50.000 které učinil zástupce SVJ a kryjí členové společenství svou nečinností, anebo hůře, participací? Jak by se mělo postupovat? A co znamená „přihlásit se jako poškozený“? V přípravném řízení jsem prý jen „oznamovatel“, a zda jsem i „poškozený“ podle vyjádření „npor. Mgr. … vedoucího oddělení“ ROZHODNE POLICIE (§43/2)… a dokud nerozhodne, nemám právo ani na stížnost u dozorujícího státního zástupce. A ani na kontakt s ním.

(už jsem kdysi podal TrO na neznámého pachatele. Jako oznamovateli mi PČR (asi?) vyšla vstříc a nakonec mne nechala ofotit hromadu papírů (vůbec jsem je nechtěl komentovat a pročítat přímo na Policii), které ale nebyly označeny tak, aby z nich bylo patrné, že jsou součástí nějakého POLICEJNÍHO natož vůbec nějakého „SPISU“. Ofotil jsem si z nich ale skutečnosti, kdy mne jednotliví členové výboru, ale i osoby náhodně navštívené policajty v domě očerňovali a napadali a prohlašovali dokonce, že „jde od mých dveří zápach a že nekontrolovaně mluvím k nepřítomným osobám“. Nic z toho nejen není pravda, ale ani se to nešetřilo – zřejmě jak uvádí pan Zděšený, obávali se kontra-TrO za sprosté pomluvy.
Nicméně z ofocených listin plynulo, že mi policajti neposkytli „všechno“. Když jsem následně žádal i o zbytek spisu, abych se mohl obrátit s civiní žalobou na soud, uvedli policajti písemně, že nejsem poškozený a proto mi už spis znova ANI neukážou.)

díky Leoš

Abych to tady trochu zpestřil – na mě podal trestní oznámení jeden výbor (zrušil jsem jim třikrát za sebou stanovy, soud zrušil schůzi, oni si je opět schválili, já opět podal žalobu a soud schůzi zrušil, opět si je schválili a já opět podal žalobu a soud schůzi zrušil). Trestní oznámení bylo natolik nesmyslné a nepodložené (každý má právo podat žalobu, navíc v mém případě jsem měl pravdu a soudy jsem vyhrál), že by ho měla policie automaticky založit ad acta. Nestalo se, policie věc prošetřovala a zvala si občany k podání vyvsětlení. Musel jsem se nechat zastoupit advokátem, což mě stálo cca 15 000 Kč. Nyní tuto škodu vymáhám po státu, je tam lhůta 6 měsíců (oslovené ministerstvo mi ještě na mou výzvu neodpovědělo). Policie mi samozřejmě umožnila nahlédnout do spisu a mohl jsem si pořídit kopie. Já jsem byl jen v postavení podezřelého, policie nepostupovala podle trestního řádu, ale podle správního řádu (resp. podle zákona o policii).

S takovým šmejdem jako je TN bychom si u nás poradili ručně.

T.O. v prostředí SVJ policie odkládá automaticky. Obecně pokud se nejedná o velké škody, tak oznámení ani neprošetřují. Navíc nelze vyloučit podjatost i u policie, zejména v malých městech, kde máte jednoho správce, který spravuje všechny bytové domy ve městě a policajt bydlí v jendom z nich. Všimněte si, že spousta policajtů je v exekucích a v oddluženích (to odcházejí od policie), takže svému SVJ mohou dlužit a správce na ně má bič.

Ale jak jsem psal, není to jednoduchá disciplína. Ale například přesně tímto postupem v jednom SVJ získal jeden spoluvlastník posudek na účetnictví zpracovaný soudním znalcem jmenovaným Policií ČR.

Můžete k tomu tedy napsat víc? Já nikdy T.O. na SVJ nepodával, protože mi to přijde trapné. Jsem ale ve spojení s kverulanty z jiných domů, kteří podávají T.O. na výbory několikrát do roka a policie je odkládá.

Účetnictví bylo i prostým pohledem do uzávěrek ve stavu, kdy judikatura NS v trestních věcech říká, že došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu.

Takže na základě podání policie zahájila, vyslechla členy výboru a odložila.

Po podání stížnosti na postup Policie to posvětil okresní státní zástupce, na základě stížnosti na něj na krajské státní zastupitelství to krajský státní zástupce přikázal otevřít a nechat znalecky přezkoumat, po té to znovu odložili. Po dalším kole stížností přikázal krajský státní zástupce přiznat oznamovatelům, členům SVJ, postavení poškozených, to policie provedla a opět odložila.

Atd. atd., ještě to zdaleka není u konce, ještě to běží a ještě to nějakou dobu poběží, nicméně existuje z toho mimo jiné posudek na účetnictví zpracovaný znalcem jmenovaným Policií, co jde využívat jako důkaz v civilních sporech a co byl získán ofocením kompletního trestního spisu.

Není to jednoduchý sport, nebude, vyžadovalo to dost úsilí a právních argumentů pro podávání stížností atd., ale bylo to kompletně zdarma. Ale doporučuji jen pokud víte co děláte a máte podložené důvodné podezření. Mohlo by se Vám jinak stát, že budete platit někomu odškodnění…