Dvoje vyúčtování při převodu jednotky
Převedl jsem byt na syna v domnění, že na něj přešla všechna práva a povinnosti, že podle obč. zák. § 1186 nebude na mne děláno vyúčtování. Ale stalo se. Netuším na základě kterého právního předpisu se nedělá vyúčtování na dva různé příjemce za jedno období. Seznámil jsem se i s vyhláškou 269/2015 § 5. Firma nám dělá pouze rozúčtování tepla, chápu, že by se mohla řídit při rozúčtování tepla touto vyhláškou, ale ostatní služby vyhláška ani jiný právní předpis neřeší tak, že by se měly rozúčtovat na dva různé majitele v průběhu jednoho zúčtovacího období. Může mi někdo poradit, jak se mám bránit? Reklamaci jsem poslal, ale nikdo neodpověděl.
- Anonymous: „Převedl jsem byt na syna v domnění, že na něj přešla všechna práva a povinnosti, že podle obč. zák. § 1186 nebude na mne děláno vyúčtování.“
Nepřečetl jste si zákon, viďte. Nikde v občanském zákoníku není uvedeno, že by na nabyvatele „přešla všechna práva a povinnosti“. To jste si vymyslel.
- Podle 2013/67/§2/§2/1/b/2 platí, že pro účely tohoto zákona se rozumí příjemcem služeb vlastník jednotky.
- Vy jste byl nepochybně vlastníkem jednotky a tedy jste byl i příjemcem služeb. Ze stejného důvodu byl příjemcem služeb nabyvatel jednotky.
- Podle 2013/67/§7/1 platí, že skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
Při tom platí, že pojem „příjemce služeb“ se vztahuje na právní postavení každé osoby přijímající služby ve zúčtovacím období. Byli tedy v roce 2023 dva příjemci služeb. Je také naprosto bezvýznamné, zda příjemce služeb je příjemcem po část zúčtovacího období, nebo po celé zúčtovací období. Jako příjemci služeb Vám vzniklo zákonné právo na doručení vyúčtování, a zároveň máte zákonnou povinnost provést vzájemné finanční vyrovnání s poskytovatelem služeb.
Zcela jiná je otázka osudu případných Vašich dluhů, které existovaly v okamžiku změny vlastníka jednotky a které jste měl nebo mohl zjistit (z potvrzení nebo jinak). Zákonný přechod těchto dluhů na nabyvatele jednotky je stanoven v 2012/89/1186/2.
Nevím co míníte „reklamací“. Tento pojem se vyskytuje v zákoně č. 634/1992 o ochraně spotřebitele, a ten se ovšem nevztahuje na poskytování služeb. Na jakousi „reklamaci“ Vám nemusí nikdo odpovědět. Jako příjemce služeb jste měl právo podle 2013/67/§8/2 předložit poskytovateli služeb námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování, a to do 30 dnů od doručení vyúčtování.
Justitianus
Děkuji, ve vyúčtování bylo uvedeno, reklamaci podávejte do xx. Reklamoval jsem vyúčtované služby, nikdy jsem nedostal odpověď.
Neznám žádný zákonný předpis, který by uváděl, že se může vyúčtování provádět za kratší účetní období než je jeden rok. Vyhláška 269/2015 mluví pouze o rozúčtování tepla a teplé vody. TUV nám rozúčtovává účetní. Teplo firma, na základě smlouvy, takže jedině teplo by mohlo být podle vyhlášky rozděleno z rozúčtování na dva příjemce.
Podle občanského zákoníku SVJ při převodu jednotky nedělá vyúčtování ke dni převodu, přesto tak učinil na všechny služby.
§ 7 zák. o službách: Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků (1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
Budu rád, pokud mi uvedete zákonný předpis, že je nutné rozúčtovat výtah, společnou elektřinu, úklid, atd. podle měsíců užívání bytu a ne za celé zúčtovací období.
- „Reklamoval jsem vyúčtované služby, nikdy jsem nedostal odpověď.“
A nikdy odpověď nedostanete. Vysvětlil jsem proč.
- „Neznám žádný zákonný předpis, který by uváděl, že se může vyúčtování provádět za kratší účetní období než je jeden rok.“
Účetní období je něco zcela jiného nežli zúčtovací období. Definici zúčtovacího období najdete v 2013/67/§2/1/c. Vyúčtování služeb se vždy provádí teprve po skončení zúčtovacího období, které je zpravidla dvanáctiměsíční (a které může ale nemusí být shodné s kalendářním rokem). Něčemu na tom nerozumíte ? Čtěte 2013/67/§7/1.
- „TUV nám rozúčtovává účetní … takže jedině teplo by mohlo být podle vyhlášky rozděleno z rozúčtování na dva příjemce.“
Jste zmaten. Je naprosto bezvýznamné kdo rozepisuje čísílka do rozúčtování: může to být účetní, Franta Flinta, nebo svatý Mikuláš. Rozdělení nákladů na poskytování TUV se provádí postupem podle 2015/269/§5, bez ohledu na to kdo ta čísílka spočítal.
- „Podle občanského zákoníku SVJ při převodu jednotky nedělá vyúčtování ke dni převodu, přesto tak učinil na všechny služby.“
První část Vašeho tvrzení je nepravdivá. Zákon říká pouze to, že nevzniká zákonná povinnost vypořádat vzájemné závazky při změně v osobě vlastníka jednotky. To víme všichni a o tom se zde vůbec nebavíme. Druhá část vašeho tvrzení je také nepravdivá: vyúčtování které Vám bylo doručeno je nepochybně vyúčtováním těch služeb, které jste přijímal v průběhu (celého) dvanáctiměsíčního zúčtovacího období. Přestaňte už fantazírovat.
- „Budu rád, pokud mi uvedete zákonný předpis, že je nutné rozúčtovat výtah, společnou elektřinu, úklid, atd. podle měsíců užívání bytu a ne za celé zúčtovací období.“
Vaše přání je zmatečné. Pletete si zřejmě tři pojmy: ROZÚČTOVÁNÍ, ROZDĚLENÍ a VYÚČTOVÁNÍ. Napřed se rozúčtuje náklad za celé zúčtovací období. Došlo-li ke změně v osobě vlastníka některé jednotky, náklad připadající na tuto jednotku se následně rozdělí mezi vlastníka č.1 a č.2 (může to být například podle dnů či podle měsíců přijímání služby)[1]. Pak se vypracuje a doručí vyúčtování každému příjemci služeb.
Pokud se Vám nelíbí jak bylo rozúčtováno a rozděleno, nic s tím nenaděláte. Nejste již vlastníkem jednotky, abyste mohl na shromáždění navrhnout nějakou změnu. Ostatně i kdyby byla taková změna schválena, mohl by se nový způsob rozúčtování/rozdělení nákladů uplatnit teprve od počátku zúčtovacího období roku 2025.
Vámi prosazovaný postup je ovšem zakázán zákonem, i kdyby snad byl v budoucnu odhlasován. Viz 2012/89/§1/2: Zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Toto ustanovení občanského zákoníku je kogentní[2].
[1] Zcela obdobně by se postupovalo, kdyby některá jednotka měla během zúčtovacího období postupně tři či více různých vlastníků. Každý z nich byl nepochybně příjemcem služeb. Náklad připadající na tuto jednotku by se dělil mezi vlastníky č.1, č.2 a č.3. Nárok na doručení řádného vyúčtování podle 2013/67/§7/1 vzniká samozřejmě každému z nich.
[2] Kogentní je takové ustanovení právního předpisu, od kterého se nelze odchýlit ujednáním stran.
Justitianus
Kdo si tu plete pojmy je Justin. Ten by Vám dokázal tvrdit, že jste na syna převedl prázdný vzduch. Už se tu svojí hláškou několikrát proslavil. Důležité je, že jste vyúčtování reklamoval v termínu do 30 dnů od předání. Pokud dojde k soudu, soud se vždy zajímá, zda vyúčtování je správné a je jedno co jste uvedl jako důvod, jestli reklamace, námitky, nebo pouze nesouhlasím s vyúčtováním z důvodu xxx Rozúčtování tepla provádí firma, se kterou SVJ uzavřelo smlouvu. Vyúčtování provádí účetní, ale zajišťuje to výbor, určitě to máte ve stanovách. Proto jej musí podepsat člen výboru, účetní za svá pochybení neručí. Vyúčtování se provádí za celé zúčtovací období, pokud není právním předpisem uvedeno jinak, jak uvádí ZoS. Jinak je to uvedeno u tepla a TUV, viz. vyhláška 269/2015.
Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 774/2019, ze dne 28. 7. 2020
Přechod dluhu na nabyvatele jednotky dle § 1186 odst. 2 o. z.
I. Ustanovení § 1186 odst. 2 o. z. upravuje zákonný přechod dluhu souvisejícího se správou domu a pozemku v případě převodu jednotky (změnu v osobě dlužníka). V zájmu právní jistoty ustanovení § 1186 odst. 2 o. z. vyžaduje, aby výše dluhů, které na nabyvatele mají přejít, byla doložena potvrzením osoby odpovědné za správu domu a pozemku, tedy aby nabyvatel znal výši dluhů, které na něj přecházejí. Je-li potvrzení vydáno, přejdou dluhy na nabyvatele ve výši jím doložené, přičemž rozhodující je částka uvedená v potvrzení, proto není důvod rozlišovat mezi dluhy vzniklými před a po účinnosti o. z. V případě, že si nabyvatel od převodce potvrzení nevyžádá, lze mít s přihlédnutím k zásadě stanovené v § 4 odst. 2 o. z. (následek je spojen s vědomostí, kterou by si důvodně osvojila osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé) za to, že na něj dluhy převodce vzniklé do okamžiku vkladu vlastnického práva přejdou, neboť si výši dluhů mohl a měl zjistit. Pro úplnost je třeba uvést, že s účinnosti od 1. 7. 2020 byl § 1186 o. z. novelizován zákonem č. 163/2020 Sb., který kromě jednoznačnější formulace zákonného přechodu dluhů v odstavci 2 napříště stanovil, že na nabyvatele přecházejí nejen dluhy převodce na příspěvcích na správu domu a pozemku, ale i na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a zálohách na tato plnění.
- Ufoun: „Důležité je, že jste vyúčtování reklamoval v termínu do 30 dnů od předání.“
Důležité je pouze to, že tazatel nepodal námitku k vyúčtování služeb.
Nedoručil přece poskytovateli služeb ani námitku, ani výzvu ke
zpřístupnění podkladů. Pouze poslal nějaké psaníčko. Tazatel tedy
nemůže očekávat, že by mu vznikla práva, která zákon spojuje
s řádným podáním námitky poskytovateli služeb. To jsem mu přece už
dvakrát napsal.
Tazatel se nejspíše snažil přesvědčit poskytovatele služeb, že není povinen zaplatit náklad za služby, které odebral, a že by to za něj měl uhradit někdo jiný. Tak absurdní požadavek tazatele nemohl nikdo brát vážně.
- Nepodal včas námitku k vyúčtování.
- Zmeškal lhůtu a námitku již podat nemůže.
- Nemůže tedy očekávat žádnou reakci od nikoho.
- Nevznikl mu nárok na zákonnou pokutu z důvodu nevyřízení námitky podle 2013/67/§13/1.
Takzvanou „reklamaci“ mohl tazatel podat (ať už se tím míní cokoli), jestliže služba mu nebyla poskytována řádně, nebo mu nebyla poskytována vůbec. To ovšem nemá nic společného s námitkou ke způsobu a obsahu vyúčtování služeb.
Justitianus
Poslední komentáře