Dvě žaloby ve stejné věci.
Ve vyúčtování za rok 2008 jsem měl velký nedoplatek. Podal jsem reklamaci, která nebyla řádně vyřízena. Odmítl jsem tedy zaplatit. Po několika upomínkách jsem obdržel žálobu o zaplacení dluhu a současně předvolání k jednání. Připravoval jsem si vyjádření k žalobě, protinávrh a sbíral důkazy, když tu náhle jako blesk z čistého nebe přišla další žaloba ve stejné věci (rozdíl od předchozí žaloby: jiná výše dluhu, jiná advokátní kancelář, jiný soudce u stejného soudu). Druhá žaloba přišla i s platebním rozkazem, proti kterému jsem podal odpor. Tato druhá žaloba byla ve skutečnosti podána dřív než první, ale opozdila se o 2 měsíce. Takže druhá žaloba je ve skutečnosti první, a první je naopak druhá. Nyní otázka pro právníky-teoretiky. Budou paralelně probíhat dvě řízení? Co se stane, když rozsudky nebudou shodné? Když v obou případech neuspěji, zaplatím dluh a náklady řízení dvakrát? Co tím vlastně výbor sleduje?
Sládek
Osobně vidím ve vaší věci víc problémů než jen ten jeden s duplicitou žalob. Ta by šla s největší pravděpodobností opravdu vyřešit osobní návštěvou soudu. Trochu divný je však fakt, že je žaloba pokaždé na jinou částku – pokud se opravdu jedná pouze o dluh o vyúčtování z roku 2008, měly by být částky stejné. S největší pravděpodobností se vám ale stejně podaří „zrušit“ maximálně jednu žalobu. Problémům s tou druhou se ale stejně nevyhnete.
Soud bude totiž s největší pravděpodobností zkoumat jednak vaši reklamaci, tj. zda byla konkrétní a oprávněná (nesedí náměr vodoměrů, je chybně plocha nebo počet osob) nebo jestli jste jenom napsal, že nedoplatek je moc velký (to ještě není důvod k reklamaci). Dále se bude zkoumat způsob vyřešení reklamace, kdy za řádné vyřízení reklamace se považuje i její zamítnutí. Zřejmě soud sjedná znalce, který vaše vyúčtování přepočítá.
A teď se dostáváme k jádru pudla. Ačkoli tu někde na portále padlo, že je-li vyúčtování chybné v jedné položce, je chybné celé a není nutno ho platit, soud může mít jiný názor. V prvním čtvrtletí tohoto roku vynesl u nás soud prvního stupně rozsudek proti neplatiči, který dlužil několik vyúčtování dozadu a všechny je řádně reklamoval, a přestože došlo k vyjmutí několika položek, které byly podle soudu vyúčtovány neoprávněně (cca 8% z žalované částky), soud rozhodl takto – cituji zkráceně:
„Žalovaný je povinen zaplatit částku ve výši (zde těch oprávněných 92%) s úroky ode dne vzniku prodlení (den splatnosti vyúčtování, byť částečně chybného). O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle §142 odstavec 2 o.s.ř. Neúspěch žalobce se týká nepatrné části pohledávky, takže žalobci jako v naprosto převážné míře úspěšnému účastníkovi přiznal soud právo na zaplacení částky na soudním poplatku (v plné výši) a odměnu právního zástupce žalobce (v plné výši).“
Soud tedy jednoznačně nezkoumal správnost vyúčtování jako celku, ale správnost jednotlivých položek. Úroky + náklady řízení + právní zastoupení žalobce hodilo skoro stejnou částku jako byla ta žalovaná, čili dlužník bude muset zaplatit téměř dvojnásobek původního dluhu.
Mně z toho vyplynulo jedno – předvedu na příkladu: je-li nedoplatek z vyúčtování 10.000 Kč a vlastník nic nenamítá proti vyúčtování čtyř položek s nedoplatkem 6.000 Kč a myslí si, že u páté položky místo 4.000 Kč měl platit jenom 2.000 Kč, měl by oněch 8.000 Kč zaplatit s tím, že zbytek reklamuje.
Na příkladu uvedeného rozsudku je pak zřejmé, že pokud SVJ žaluje 10.000 Kč a znalec potvrdí oprávněnost reklamace a vypočte dluh třeba na 8.135 Kč, žalobce je v převážné míře úspěšný a soud mu může přiklepnout právo na úhradu nákladů řízení buď v plné, nebo jen částečně snížené výši. Pokud je ale uhrazeno 8.000 Kč a SVJ žaluje ty zbylé 2.000 Kč a podle posudku je dluh jen 135 Kč, je žalobce z větší části neúspěšný a soud mu úhradu nepřiklepne.
Takže moje rada zní – popadněte své vyúčtování se všemi podklady a zaběhněte s ním za nejbližším konkurenčním správcem nemovitostí, ať se vám na něj podívají, nemělo by to stát víc než 500 Kč. Nechte si vysvětlit a písemně podložit, jak k výsledku došli, a ihned uhraďte částku, která jim vyšla. Potvrzení o uhrazení a konkurencí přepočítané vyúčtování předložte soudu, souběžně s jednáním o duplicitě žalob. S největší pravděpodobností se tak vyhnete vícenákladům ve výši několika desítek tisíc korun.
A na výbor se nezlobte. Oni jsou to totiž normálně zodpovědní lidé, kteří se spoléhají na to, že správce provedl vyúčtování správně a že váš dluh je skutečně oprávněný. Každý normální výbor dluhy vymáhá a nenechá je promlčet a tím uhradit ostatními řádně hradícími vlastníky. Takový výbor, který by na pohledávky jenom smutně koukal, by asi brzo dovýboroval…
Radit někomu aby běžel za nejbližším konkurenčnímu správci nemovitosti, který nemá k vyúčtování žádné podklady je skutečně rada hodna ocenění několika plusy.
Valná většina údajů, podle kterých lze nejzásadnější položky vyúčtování (teplo + TUV) zkontrolovat, je jeho povinnou součástí – viz vyhláška. Solidní správce uvádí na vyúčtování podklady ve stejném rozsahu i pro služby, pro něž to není přímo předepsáno. A tazatel snad k reklamaci nějaké podklady a důvody měl, nebo si je vyžádal, ne? U vás se reklamuje stylem „já mám velký nedoplatek tak je to určitě blbě“?
Upozorňuji na skutečnost, že rozsudek zde rozsáhle komentovaný paní PeDuPles je buď o něčem jiném, nebo je vadný. Z podané informace nelze soudit nic o konkrétním průběhu kauzy, o tom zda šlo o reklamaci oprávněnou či zcela neoprávněnou, zda oněch vyúčtování bylo více, nebo pouze jediné, zda se vlastník po záporném vyřízení reklamace obrátil na soud či nikoliv. Činit závěry z takto kusé informace by bylo neseriózní, ostatně jde pouze o rozsudek prvního stupně.
K okamžiku splatnosti vyúčtování viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 21 Cdo 803/2002, ze dne 26.11.2003. V něm je jednoznačně dovozeno:
- Splatnost částek nastává teprve převzetím bezchybného vyúčtování; vadné vyúčtování nemá žádného účinku.
- Splatná (a tedy podléhající úroku či poplatku z prodlení) není žádná část vadného vyúčtování, i kdyby se později ukázala tato část jako správně vypočtená.
- Nejvyšší soud upozornil, že vyúčtování je platné jako celek, nebo vadné jako celek. Nic mezi tím.
Judikatura v těchto záležitostech je konstantní, viz namátkou obdobně (za dřívější právní úpravy) stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 16.7.1981 Cpj. 164/80, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9.2.1968, sp.zn. 7 Co 598/67.
Paní PeDuPles číní závěry ze zřejmě nepravomocného rozsudku soudu prvního stupně. Straší tazatele a radí mu, aby vše rychle a pokorně zaplatil. Přitom vůbec netuší, jaké jsou okolnosti jeho případu. Takovému přístupu se říkává „vstřícná předposranost“ …
lake
Pane lake,
ačkoli valná část vašich tvrzení je pravdivá a byla jsem si jich vědoma již ve chvíli, kdy jsem svůj příspěvek psala, vidím věc z jiného pohledu. Tazatel v podstatě nepředložil žádná tvrzení, v čem bylo vyúčtování chybné, nevíme tedy, zda bylo vůbec chybné a zda jeho reklamace byla oprávněná. Také neznáme podrobnosti reklamačního řízení a způsob jeho vyřízení.
Také nevím, zda jste četl, co jsem skutečně napsala. Neradím tazateli, aby zaplatil vše. Radím mu, aby zaplatil částku, kterou mu jiný profesionál vypočte jako přiměřenou na základě podkladů, zákonů, vyhlášek a rozhodnutí shromáždění a která by měla korespondovat alespoň přibližně s tím, co by ve věci udělal případný soudní znalec.
Osobně pochybuji, že z velkého nedoplatku se reklamací stane přeplatek. Z toho vycházím. Žalováno je vyúčtování. Soud najme znalce, znalec přepočítá a stanoví správnou částku. (Zde možná vložka – žalovaný napadne výsledky znalce, bude znalec číslo 1, 2 ,3…) Soud žalobu nezamítne, ale odsoudí stále v rámci jedné kauzy částku dle výpočtu znalce, jehož výsledky nikdo nenapadne. Mezitím se živí advokáti.
A protože se pravděpodobně ukáže, že nedoplatek existuje a předpokládám, že o moc snížen být nemůže, bude žalobce mít ve věci žaloby na uhrazení nedoplatku vyúčtování služeb roku 2008 minimálně částečný úspěch. A nastoupí OSŘ, §142 odstavec 3: I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.
Jakkoli tedy může soud posunout splatnost vyúčtování až k datu seznámení žalovaného s posudkem znalce, tj. platného vyúčtování, ušetří tím žalovanému pouze úroky z prodlení, které budou v celé záležitosti spíše zanedbatelné (ještě nejsme ani rok po splatnosti, takže maximálně nějakých 10%). Nezbaví ho ale povinnosti uhradit přepočtené vyúčtování a (viz výše) klidně i náklady celého řízení včetně nákladů na znalce a advokáty žalobce (může být lehce 500% i 5000%, podle počtu znalců a advokátů).
Takže tazatel ať se laskavě rozhodne sám, jestli mu bude milejší „vstřícná předposranost“ nebo sebevědomá nabubřelost, která ho v konečném důsledku může stát střechu nad hlavou nebo minimálně několikanásobek částky, kterou měl platit původně. Čili jestli chce jednou mlátit hlavou do pilíře pod mostem po exekuci bytu po pravomocném rozsudku a žalostně štkát „ale pan lake říkal…“
Paní PeDuPlessis,
chyba v našem vyúčtování se zde probírala již mnohokrát. Krátce: mnoho položek týkajících se správy domu bylo rozúčtováno rovným dílem na byt, ačkoliv k žádné takové dohodě nikdy nedošlo. Zjistil jsem, že se to dělo již mnoho let a patrně se to bude dít na věky, pokud soudní proces prohraji. Problém je, že z jednoho vyúčtování to není na první pohled patrné. Pokud nejste Rain Man, musíte vzít do ruky kalkulačku.
Podle mne je to jasné obohacení bez právního důvodu. Majitelé malých bytů léta plnili za majitele velkých býtů. Zaplatit jsem odmítl, aby nějaký mazaný právník neřekl, že jsem zaplacením souhlasil konkludentně. Reklamaci jsem podal, odpověď byla „blablabla“ (členové výboru mají největší byty v baráku). Možná, že moje kumulovaná ztráta bude jen zlomek mého nedoplatku, ale to přece nemohu předem vědět. Jen za účetnictví platíme 1000 Kč/byt ročně, tak chci řádně odvedenou práci.
Jediné z čeho mám strach je, že se dopustím nějaké trapné formální chyby.
Jinak děkuji panu lakovi. Bez něho bych jistě věřil i tomu, že „dohodu“ může odhlasoval i nějaká pochybná „většina“ (rozuměj 3/4 přítomných hlasů na schůzi shromáždění).
Platební příkaz, pokud je ve stejné věci, je prvotní, podal jste proti příkazu odpor, platební příkaz se ruší a nastává líčení, uhrazením platebního příkazu, se věc končí, bez soudních nákladů.
Důležitá je spisová značka, která musí být stejná jak u obou žalob. Pokud je odlišná, jedná se o dvě samostatné žaloby, ve stejné věci, ale jedna musí být pozastavena , jako rozsouzená, na tuto skutečnost musíte – jako žalovaný upozornit soud sám.
Každá žaloba má jinou spisovou značku. S jednou žalobou přišlo usnesení s předvoláním. K této žalobě jsem podal vyjádření k žalobě (lhůta 30 dnů). S druhou žalobou přišel platební rozkaz, proti kterému jsem podal odpor (lhůta 15 dnů). Tak jsem snad žádnou chybu neudělal. Člověk musí být stále ve střehu, když má proti sobě darebáky.
Předpokládám, že obě žaloby se vztahují k jedné věci a žalobce je
jeden? Pokud ano, tak žalobce tam má asi pěkný binec. Ale to nevadí. Na
soud přijde žaloba, z podatelny se dostane do kanceláře, ve Vašem
případě, podle obsahu žaloby, na civilní odd. – občanskoprávní úsek.
Pokud žaloby napadly po sobě v rozmezí dvou měsíců je jasné, že nikdo
nemůže vědět, že se jedná o jednu věc, neumíte si představit, kolik
žalob každý den přichází, na civilu žaloby zapsali, byly přiděleny
soudci,nebo dvěma různým soudcům. Podívejte se na tiskopisy ze
soudu,poznáte zda byly žaloby přiděleny různým soudcům, ale ikdyby jí
měl jeden, tak si to nemůže pamatovat, nic není jednodužšího, než vzít
obě a jít na soud, úřední dny jsou v pondělí a ve středu, můžete jít
i k předsedovi soudu, také má stanovené návštěvní dny. Pokud nebudete
chtít věc řešit přes předsedu soudu,jděte nejdříve na civil. do
kanceláře, dozvíte se,které dny soudce, anebo soudci, kterým byly žaloby
přiděleny soudí, pokud bude- budou soudit, tak s ními řeč rozhodně
nedáte, ale v mimosoudní dny Vás určitě přijme. Jste účastník
řízení, nemůže být odmítnut.
Prostě pokud se opravdu jedná o dvě žaloby, které se vztahují k jedné
věci, tak na to musíte soud upozornit.
Ještě bych chtěla pro upřesnění dodat. Jako účastník řízení máte právo , jak jsem výše uvedla, nahlížet do spisu, atd., a nemůžete být odmítnut, ale neměla jsem napsat, že Vás soudce určitě přijme. Může Vás přijmout, ale také nemusí. Většinou, přijde do civilní kanceláře, kde je přítomno více lidí, aby to nevypadalo, že je Vámi ovlivňován.
Žalobce je stejný – SVJ. Věc je také stejná – nezaplacený nedoplatek za rok 2008. Advokáti žalobce různí, soudci různí. Napadlo mě, že jednu žalobu podal výbor SVJ a druhou podal správce.
V OSŘ jsem našel tohle: § 83 (1) Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.
Ale nerozumím, které řízení brání kterému. Ta formulace není jednoznačná.
A dík za odpověď.
K podané žalobě jste se vyjádřil, to je také OK.
Pokud jste proti plateb.příkazu podal odpor, je to také OK.
Do textu odporu, proti plateb.příkazu jste měl napsat o žalobě, která Vám byla doručena k téže věci dříve.
Jak v platebním příkazu, tak na žalobě máte napsano, kdo je žalobcem.
Jak tak koukám, tak spolupráce mezi správcem a výborem SVJ, jaksi vázné, že by ani výbor SVJ nevěděl, že jsou na jednu věc dvě podaní u soudu, to je mi divné, asi byste s nimi měl o této záležitosti pohovořit a možná dosáhnete toho, že jednu žalobu vezmou změt.
Máte pravdu, že překážka litispendence brání soudu věc projednat, o jedné věci nemůže být jednáno ve dvou různých podáních, ale to neznamená, že soud nebude jednat.
Jednal by o zatavení jedné z věcí, pokud napadl jako první platební příkaz, pak by zastavil , pokud se opravdu jedná o stejný obsah – žalobu.
Jako účastník řízení máte právo nahlížet do spisů, takže seberte se, jděte na civil,občanku sebou, nechte si předložit oba spisy, pěkně si je prostudujte , pokud tam jsou nějaké věci vložené, které Vás zajímají, požádejte o pořízení fotokopie, to si také zaplatíte a podle obsahu spisu, postupujte dál.
Podání více žalob ve stejné věci umožní vybrat si soudce, což je jinak takřka nemožné.
Poslední komentáře