Dálkové hlasování
Je nějaký způsob dálkového hlasování, který by byl průkazný?
(Pokud mám správné informace, stát zatím nezavedl dálkové volby právě proto, že nedokáže zajistit průkaznost, a proto trvá na osobní přítomnosti.)
Je sice pravda, že podle § 1212 NOZ musí hlasovací listina být „podepsaná vlastní rukou“. Ale tento pojem nemá dnes ten význam jaký měl před sto lety. Tenkrát se vlastnoručně podepisovalo rukou pomocí brka a kalamáře. Dnes je to poněkud jinak, viz občanský zákoník.
| § 562(1) Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. |
Ve stanovách je možné určit, že pro hlasování per rollam plně postačí prostý elektronický podpis.
|
Rozsudek Okresního soudu v Blansku sp. zn. 3 C 173/2021, ze dne 2. 12. 2021: „ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to„ nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí). České právo tedy nezná pouze jeden druh elektronického podpisu, ale rozlišuje různé druhy, přičemž právní důsledky spojuje s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. |
Justitianus
Čl. 25 odst. 2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014: „Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.“
Vlastnoruční podpis lze nahradit toliko kvalifikovaným (zaručeným) elektronickým podpisem, nikoliv prostým elektronickým podpisem, aby měl stejné právní účinky jako vlastnoruční podpis.
Před měsícem odeslány na Krajský soud v Ostravě dokumenty pomocí datové schránky. nestačilo to, musela jsem vše odeslat v písemné podobě! Místopředseda byl mimo republiku, tak byl zaslán : Naskenovaný a ověřený písemný souhlas, že funkci místopředsedy přijímá. Krajský soud, tento dolument neuznal, provedl vymazaní a nevepsal zápis nového místopředsedy.
Musím vše opakovat! Takže není podpis jako podpis F
„Krajský soud … provedl vymazaní a nevepsal zápis nového místopředsedy.“ (Vložil filNad52, 3. Květen 2023 – 14:54)
To je ovšem školácká chyba. Patrně jste opomněla soudu napsat, že žádáte provést buď všechny změny současně a nebo žádnou změnu, tj. nesouhlasíte s tím, aby byly provedeny změny pouze v dílčím rozsahu.
- filNad52: „Musím vše opakovat! Takže není podpis jako podpis.“
Jste popletena a nevíte co píšete.
Jestliže jste naskenovala dokument s vlastnoručním podpisem osoby O, pak na té Vaší kopii už žádný podpis není. To Vás mohlo napadnout přece. Soud to správně neuznal jako projev vůle osoby O.
Pouhé ověření kopie znamená pouze shodu kopie s originálem. Pokud by kopie měla mít význam jako podepsaná listina, pak jedině tak, že se dostaví podepisující osoba O, znovu se podepíše na kopii, nebo uzná podpis na listině za vlastní.
Justitianus
„Jestliže jste naskenovala dokument s vlastnoručním podpisem osoby O, pak na té Vaší kopii už žádný podpis není.“ (Vložil Justitianus, 3. Květen 2023 – 15:36)
Justitiane, prve jste psal: „Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis …“
- Ó (bez ověření): „Justitiane, prve jste psal: „Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis …““
Vy jste, člověče, totálně zmaten. Steně jako filNad52.
Tak znovu: FilNad52 popsala situaci, kdy rejstříkový soud má zapsat statutára. K tomu je soudem vyyžadováno doložit písemný souhlas zapisované osoby. Podle § 12 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, platí, že podpis osoby na listině o udělení souhlasu musí být úředně ověřen.
Úředně ověřený podpis nemůže být kopírován. Pouhá vidimace zkopírované listiny nepřenáší na kopii úřední ověření podpisu! To by musela proběhnout nová legalizace (úřední ověření podpisu), jak už jsem tady vysvětlil.
Vy do toho navíc pletete text rozsudku o podepisování v soukromoprávní sféře.
Justitianus
Justine,
přečtěte si něco o elektronické pečeti / o elektronickém podpisu. Takový „podpis“ se nemusí vidimovat ani legalizovat. Právě proto byl zaveden.
- ÓÓ (bez ověření): „Justine, přečtěte si něco o elektronické pečeti / o elektronickém podpisu. Takový „podpis“ se nemusí vidimovat ani legalizovat. Právě proto byl zaveden.“
Jste blb. Totální blb.
☀ Není pravda že elektronický podpis „se nemusí vidimovat“. Elektronický podpis se totiž NEMŮŽE NIKDY vidimovat, Vy blbe. Vidimuje se jedině listina.
☀ Elektronický podpis samozřejmě lze legalizovat, a někdy se dokonce MUSÍ legalizovat, Vy blbe. I elektronický podpis na elektronickém dokumentu se musí legalizovat, aby se stal úředně ověřeným podpisem (např. podle § 12 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících). Viz pojem e-legalizace.
Platí to tedy úplně stejně pro podpisy papírových i elektronických listin. To je případ o kterém psala paní filNad52: Snažila se podstrčit rejstříkovému soudu listinu bez podpisu – za situace, kdy zákon vyžaduje podpis dokonce úředně ověřený. Není divu, že krajský soud k listině nepřihlédl.
Nepište o věcech o kterých nic nevíte.
Justitianus
Jsem z oboru, komplikace ohledem různých elektronických podpisů celkem chápu, nicméně i na vašem příspěvku je zřejmé, že osvěta kolem elektronického podpisu (či elektronizace / digitalizace samotné) by měla být lepší a intenzivnější.
Zkuste si (znovu) přečíst např. příspěvek: http://www.portalsvj.cz/…ve-hlasovani#…
Sken podpisu na papíře sice „je“ elektronickým podpisem, ale „jen“ prostým, který nemá, neměl a nebude mít účinky vlastnoručního podpisu (či kvalifikovaného/zaručeného elektronického podpisu, chcete-li). V obchodní / soukromoprávní sféře „prostý elektronický podpis“ můžete použít a může být brán jako důvěryhodný (pokud to tak máte ujednáno s protistranou), ovšem ve veřejnoprávní sféře to tak není (a ani nebude).
Závěrem: pochopte, že není elektronický podpis jako elektronický podpis, je jich více druhů a s různými „účinky“ / právní silou. A tomu snad všichni rozumí a Justitianus se vám to snaží (také) vysvětlit, ale nedaří se (zde ale ani náhodou jeho chybou).
„Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, … ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty.“ (Vložil Justitianus, 29. Duben 2023 – 15:50)
Takto určil moudrý stát (pokud to Justitianus dobře opsal). Proč tedy stát takto „elektronicky podepsané“ písemnosti sám neuznává?
- Podepsal (bez ověření): „Proč tedy stát takto „elektronicky podepsané“ písemnosti sám neuznává?“
Proč myslíte že neuznává? Ono je to jak kdy – případ od případu.
Zde se ale bavíme o hlasování per rollam v čistě soukromoprávní sféře. Vlastník může klidně hlasovat emailem, je-li to tak v SVJ zavedeno.
Justitianus
„Zde se ale bavíme o hlasování per rollam v čistě soukromoprávní sféře.“ (Vložil Justitianus, 30. Duben 2023 – 0:01)
Ne tak úplně. Hlasovací „listina“ se (v různých případech) přikládá/předkládá státním orgánům.
- Aaron (bez ověření): „Hlasovací listina se (v různých případech) přikládá/předkládá státním orgánům.“
Ale kdepak. Jak jste na to přišel? O kterých „různých případech“ zde píšete? Státní orgány se o hlasovací listinu/listiny vůbec nezajímají! To je přece vnitřní spolková záležitost.
Rejstříkový soud například bude při zápisu/výmazu statutára požadovat listinu vyhotovenou právnickou osobou SVJ: zápis ze shromáždění, nebo zápis o hlasování per rollam.
Hlasovací listina by mohla zajímat snad jedině strany v soukromoprávním sporu o zneplatnění přijatého rozhodnutí shromáždění (§ 1209). To ovšem pouze v případě, kdy soud si bude chtít ověřit zda žalobce je či není přehlasovaným vlastníkem.
V takovém případě bude ovšem úplně jedno zda šlo o projev vůle vlastníka podepsaný vlastnoručním podpisem v těle e-mailu, nebo podepsaný vlastnoručním podpisem na papírové listině.
Justitianus
„Ono je to jak kdy – případ od případu.“ (Vložil Justitianus, 30. Duben 2023 – 0:01)
A v jakých případech uznává a v jakých případech neuznává? Na základě čeho?
Podle formulace Vašeho dřívějšího příspěvku to totiž vypadalo, že uznává (vždy).
Pro dálkové hlasování by šlo využít systém datových schránek.
§ 1212 NOZ sice vyžaduje podpis vlastní rukou, ale domnívám se, že to DS splňuje.
Navíc si myslím, že by šlo kombinovat hlasování DS a „papírově“.
Hezký den!
Pavel
Datová schránka je jako e-mail či dopis, je to prostředek doručování. Pokud je e-mail ověřen elektronickým podpisem (e-mailová adresa), pak máme ověřeného odesilatele, stejně jako u datové schránky. Nicméně samotný elektronický dokument, který je v příloze, není podepsán. A právě v tom dokumentu je to důležité sdělení, nepodepsané (viz eIDAS) je k ničemu. U e-mailu lze záznam o rozhodování per rollam napsat do těla e-mailu, u datové schránky ne.
urady prece akceptuji ten podpis ODESILATEL vs ADRESAT – je podepsano datovkou…
Pouze prilohy treba smlouva na katastr, kde to podani nepise odesilatel vuci katastru ale je prilozena smlouva odesilatele s jinou osobou (prevodcem), musi byt autorizovane konvertovano treba na CzechPointu.
A ted je otazka, z ceho presne vychazite ve svem nazoru? Muj nazor je, ze priloha datovky nebo text (body) emailu z tohoto pohledu je stejne-
Ostatne podpis v obou pripadech se generuje kontrolnim souctem pres vsechny prilohy, integrita zpravy tedy neni ohrozena.
Stejne jako by byl podepsan mail s telem zpravy, tak je prece podepsana i cela datova zprava, nevidim jediny rozdil (adresat musi uchovat celou obalku).
U úřadů je to něco jiného, to je přímo v zákoně. A na co vám bude nepodepsaný (kvalifikovaným podpisem) elektronický dokument? Co když druhá osoba popře, že jí podepsaný naskenovaný dokument ve skutečnosti nepodepsala, a že podpis byl do dokumentu přidán, stačí mít naskenovaný podpis a můžete ho dávat, kam chcete a podepisovat jím, co chcete. Kdyby to dělal někdo s vaším podpisem, asi byste se čílil. :-)
To je mi líto, že nevidíte rozdíl, asi o tom tolik nevíte nebo tomu nerozumíte, ale mají s tím problém i právníci. Příloha je příloha a tělo je tělo, již zde je patrný rozdíl, který údajně nevidíte. Příloha není „podepsána datovou schránkou“, to si cucáte z prstu.
A ten podpis datové zprávy je váš, nebo je to podpis provozovatele datových schránek? Tak vidíte, žádný podpis nemáte.
Poslední komentáře