Co znamená příspěvek v NOZ?
1) Úvod
Bytové spoluvlastnictví bylo do NOZ vloženo na poslední chvíli až na podzim 2010 a oproti jiným oblastem NOZu prošlo pouze jedním (nikoliv dvojím) připomínkovým řízením. Přitom byla zvolena pouze měsíční lhůta k podávání připomínek oproti tříměsíční v prvním připomínkovém řízení.
Tento postup se projevil na velké nejasnosti jednotlivých ustanovení bytového spoluvlastnictví, na chybějících přechoďácích atd.
Že bude problém s aplikací naznačilo již velké množství dotazů adresovaných KANCLu. I když samotné bytové spoluvlastnictví v NOZ představuje pouze cca 2% paragrafů, tak údajně každý pátý dotaz k NOZu směřoval k bytovému spoluvlastnictí a denně přicházelo několik desítek dotazů (Sýkorová, P.: Bytové spoluvlastnictví v teorii a praxi. Praha: LEGES, 2015 str. 9).
Mj. v NOZ není výslovně stanoveno zda se u „příspěvku“ jedná o zálohovou či konečnou platbu.
2) Příspěvek jako konečná platba
V NOZ se pojem „příspěvek“ vyskytuje na různých místech.
Jako „členský příspěvek“ celkem 4×, jako „nadační příspěvek“ celkem 17×.
Mimo oblast bytového spoluvlastnictví se „příspěvek“ vyskytuje celkem 9× (§ 886, 900, 920, 961, 1630, 2069, 2379, 2722, 2966). Jedná se o konečnou částku, kterou někdo na něco přispívá a která se nevyúčtovává a nevypořádává.
V bytovém spoluvlastnictví se „příspěvek“ vyskytuje na 7mi místech.
Podle čl. 40 Legislativních pravidel vlády musí být právní předpis terminologicky jednotný. Jestliže není možné se vyhnout použití slova s více významy, musí být z právního předpisu jasné, v jakém významu se slovo používá.
Z pouhého gramatického výkladu lze usuzovat, že „příspěvek“ je konečná platba. Ale to je menšinový názor.
3) Příspěvek jako zálohová platba
V Novotný, Horák, Holejšovský, Oehm Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2016 se na str. 89 k § 1180 uvádí: „Oproti předchozí úpravě se ustanovení výslovně nezmiňuje o tom, že platby mají charakter záloh, ale je to možné dovodit z dalších ustanovení o vyúčtování.“
V Pražák Bytové spoluvlastnictví. Komentář k § 1158–1222. Praha: LEGES, 2014 se na str. 79 k § 1180 uvádí: „Slovem „přispívá“ zákon podle mého názoru má na mysli „hradí část nákladů“. Nejde o „příspěvek“ ve smyslu pevné částky, ale o vyrovnání nákladů na správu domu a pozemku poměrnou částí.“
K provedení NOZ bylo vydáno NV 366/2013 Sb., které v § 8/b uvádí, že se příspěvky na správu stanovují a vybírají jako zálohy.
Pokud by „příspěvek“ byl pevnou částkou, tak by se stal majetkem/vlastním jměním SVJ. A pokud by se „vypořádával“, tak by se jednalo o dar mezi SVJ a členem SVJ, který by u člena SVJ podléhal dani z příjmu.
4) Závěr:
Pojem „příspěvek“ uvedený v oddílu 5 Bytové spoluvlastnictví je vyjádření, že se na celkové platbě podílí více členů SVJ. Sice v NOZ není výslovně uvedeno, že se jedná o zálohovou platbu, ale s ohledem na § 1208/d to lze dovodit.
Pro právní jistotu členů SVJ doporučuji úpravu o zálohovém charakteru „příspěvku“ ve stanovách.
Hezký den!
Aktualizace 5.11.2017:
a)Metodické aktuality Svazu účetních 9/2017 uvádí: „Pokud by však došlo k použití fondů ze zisku, tak by zřejmě mohlo dojít u jednotlivých vlastníků ke zdanitelnému příjmu. U SVJ lze proto doporučit zálohové příspěvky na správu domu a pozemku u kterých nevznikne problém se ztrátou ani s možným zdaněním.“
b)Durec, M., Účetnictví SVJ v praxi, GRADA, 2017, na str. 43 uvádí, že v případě „vrácení fondu oprav“ jde v podstatě o peněžní výplatu podílů na zisku společenství. Tj. podléhá to dani z příjmů u členů SVJ. Stejně tak v případě technického zhodnocení společných částí domu hrazeného z fondů ze zisku je přinejmenší otázkou, zda by jednotlivý vlastníci nerealizovali zdanitelný příjem.
c)Uvedené formulace opatrně naznačují, že se asi jedná o zdanitelný příjem u členů SVJ. V daních není nic jistého, proto ta opatrnost. Pokud by někdo při znalosti možného zdanění trval na příspěvku jako konečné platbě, a je jedno zda by se účtovalo do výnosů nebo velmi netradičně přímo do fondů SVJ, tak by podle mého názoru postupoval v rozporu s § 4/1 NOZ a člen výboru navíc v rozporu s § 159 NOZ.
Hezký den!
Přemýšlejte!
Píšete „platba předchází uskutečnění a předání dodávky plnění:
Může se jednat o konečnou úhradu, nebo o splátku.“ Pokud nejdřív
platba pak dodávka potom momentu platby zápis dodávky ještě nemůže
existovat. Neexistující dodávku nelze vyrovnat konečnou úhradou nebo
splátkou, to lze pouze existující dodávku. Platba ještě neexistující
dodávky může být pouze záloha!
Pane AsiTak, je to s Vámi ještě horší než jsem se domníval. Píšete opět kraviny.
Konečná úhrada budoucí dodávky (před plněním) je naprosto běžná. Lístek na tramvaj nebo do vlaku si také kupujete předem. Při platbě zboží v internetovém obchodě hradíte konečnou úhradu předem, jinak Vám to zboží vůbec neodešlou.
- Okamžikem dodávky zboží je umožnění zákazníkovi aby si zboží převzal a informování zákazníka o této skutečnosti. Tento okamžik typicky nastává dlouho po tom, co zákazník odeslal konečnou úhradu za zboží na bankovní účet dodavatele (napřed musí platba být připsána dodavateli, zpracována, zboží objednáno, zabaleno a expedováno, pak nastane doprava k zákazníkovi či do výdejního místa a teprve pak bude zboží dodáno).
- Okamžikem dodávky zboží mezi podnikateli je okamžik předání zboží k přepravě, jestliže si strany nesjednaly něco jiného. I v tomto případě je konečná úhrada celé částky předem zcela běžná.
Z uvedeného je nepochybné, že opět píšete nesmysly. Ostatně v jiném příspěvku jste dnes (19.12.2020) napsal: „Konečná platba – definici neznám.“. Toto Vám věřím.
Justitianus
Pane Justitiane,
rozumím tomu správně, že způsob placení příspěvků na správu domu uvedený ad 1–5) představuje úhradu konečné částky, která se nevyúčtovává (není co vyúčtovat) a tím ani nevypořádává (není co vypořádat) (a jednotlivé body se liší pouze časovým rozlišením, tj. kdy a v kolika splátkách se celková známá určitá konečná částka platí), zatímco v případech ad 6–7) jde o platbu záloh, které je nutné vyúčtovat a vypořádat, neboť konečná částky známa není?
Pokud tomu správně rozumím, prosím o sdělení, jak, kdy a podle čeho jako vlastnice jednotky poznám z předpisu měsíčního příspěvku na správu domu (např. „hraďte příspěvek na správu domu 2650 Kč do každého 20. dne v měsíci“), o jaký způsob z možností uvedených ad 1–7) se jedná, a tedy i to, zda tyto platby budou či nebudou vyúčtovány a vypořádány? Jedná se o čistě praktickou otázku, nikoliv akademickou, která má mj. i daňové dopady a tedy, pokud si ji odpovím nesprávně, mohu být stíhána. Děkuji.
Měli byste to mít v pravidlech správy domu. My máme v pravidlech uvedené, že příspevky se ročně nevyúčovávají a přebytek se převádi do dalšího roku. Pak máme taky definované, co se platí z příspěvku na správu domum neboli co tam patří, které, jaké výdaje.
„Pak máme taky definované, co se platí z příspěvku na správu domum neboli co tam patří, které, jaké výdaje.“
Je nadbytečné opisovat, co plyne ze zákona a od čeho není možné se odchýlit. Na druhou stranu, ničemu takové opisování neškodí.
Paní Vlastnice, neexistuje nic co by bylo možno nazvat „zálohový příspěvek“. Je to nesmyslné označení, stejně jako „kulatý čtverec“ a „horký led“.
Buď jde o zálohu, nebo o příspěvek.
Záloha se stane příspěvkem jedině tak, že ji příjemce zálohy použije na zamýšlený (sjednaný) účel. Zároveň ve svém účetnictví zruší svůj závazek vůči plátci zálohy (dluh vůči plátci zálohy ve stejné výši).
V účetnictví plátce zálohy se záloha stane příspěvkem teprve v okamžiku, kdy mu příjemce zálohy předloží vyúčtování. (Do té doby by neměl jak Finančnímu úřadu prokázat, že jeho záloha již byla použita a jaký byl účel jejího použití.)
Musí také rozlišit zda zálohu příjemce použil na opravu domu, nebo na technické zhodnocení domu. Pro vlastníka, který je účetní jendotkou, znamenají tyto dva případy zcela odlišný způsob účtování o uhrazeném příspěvku.
Zda jde o příspěvek, o krátkodobou zálohu nebo o dliuhodobou zálohu, zjistíte nahlédnutím do účetních knih SVJ. Jako vlastník jednotky na to máte zákonné právo. Správně by Vám to mělo SVJ sdělit už v předpisu plateb, ale většina statutárů v SVJ je neschopných a netuší co mají dělat a jak to mají dělat.
Justitianus
„neexistuje nic co by bylo možno nazvat „zálohový příspěvek““ (Vložil Justitianus, 13. Prosinec 2020 – 13:14)
Celá diskuse je o příspěvku jako zálohové platbě, i s uvedením odůvodnění, z něhož to plyne, a odborné literatury, kde je odůvodnění uvedeno.
Čtenáři, lžete.
- V onom úvodním příspěvku není žádné odůvodnění. Je ovšem zřejmé, že autor úvodního textu pan Pavel napsal naprostou pitomost: nepochopil že záloha na příspěvek je odlišná od příspěvku. To je ovšem základní neznalost v účetní oblasti.
- V onom příspěvku není uvedena žádná odborná literatura, ze které by plynula ta blbost kterou jste napsal. Jste lhář, nebo nerozumíte jednoduchému psanému textu. Pan Pavel uvedl tři zdroje. Žádný znich netvrdí nic o „zálohových příspěvcích“. To jste si vymyslel Vy.
Pletete se ovšemže na celé čáře. Nelze totiž platit „zálohový příspěvek“. Nic takového neexistuje! Je možno hradit buď rovnou příspěvek, nebo zálohu na budoucí příspěvek. Pojem „záloha“ označuje pouze zvolený způsob úhrady čehokoliv. Jde o platbu předem, která je určena na konkrétní účel a musí být následně vyúčtována a vypořádána. Platbou zálohy vzniká závazek příjemce zálohy vůči plátci. Následným vypořádáním teto závazek zaniká.
A právě takto se většinou v SVJ hradí: platí se zálohy na budoucí příspěvky (ze záloh se ovšem stanou příspěvky teprve jejich použitím na daný účel a správným zaúčtováním). Podmínkou pro platby záloh je pouze to, aby shromáždění rozhodlo, že se budou platit zálohy. Přičemž je každému rozumně myslícímu člověku jasné, že platby příspěvků jsou odlišné od platby od záloh. Rozlišují to všechny osoby s rozumem průnměrného člověka. Rozlišují to účetní v účetních knihách. Rozlišují to Finanční úřady při kontrole účetnictví. Rozlišují to soudy.
Jen blb Čtenář to nerozišuje.
K tomu viz známý rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 2038/2008 ze dne 26.01.2009, který jednoznačně konstatoval, že zálohy a příspěvky jsou dvě odlišné platby, hrazené z odlišných právních důvodů, a mající odlišné osudy:
| „Nárok na placení záloh je odlišný od nároku na úhradu skutečně vynaložených nákladů. (…) Je (…) třeba rozlišovat příspěvek na náklady spojené se správou domu a pozemku od předem určených finančních prostředků, které vlastníci jednotek skládají jako zálohu (kterou je ovšem třeba dodatečně vyúčtovat).“ |
Místní blbečci ovšem nedokáží pochopit tuto základní skutečnost. Jakpak se orientujete v běžném životě, sokolíci, když ani nedovedete rozlišit zda po vás je požadována záloha, nebo rovnou konečná úhrada?
Justitianus
Že příspěvek není záloha, tak to víme my všichni blbeči, jak nás vy tady titulujete. Co je ovšem záloha na budoucí příspěvek, tak to my všichni blbečci fakt nechápeme. My to nechápat můžeme, protože jsme blbečci. Vy jste chytrý a nejchytřejší, ale neumíte vysvětlit co to vlastně je. My u nás zálohu na příspěvek rozhodně neplatíme. Asi proto, že jsme blbečci. Uvďte srozumitelný příklad, té vaší zálohy na příspěvek. Za osvětlení děkují blbečci.
Pane „l ; (bez ověření)“, pokud nechápete rozdíl mezi zálohou a konečnou úhradou, pak Vám mohu poradit jedině toto:
- Požádejte jinou osobu s rozumem průměrného člověka (§ 4 zákona č. 89/2012 Sb.) aby Vám vysvětlila základy právních vztahů a způsob použití peněz. Sdělí Vám co je záloha a co konečná úhrada a jaké jsou mezi nimi rozdíly.
- Nebo zkontaktujte účetní /účetního: pracuje s těmito pojmy denně. A na rozdíl od místních blbečků odpovídá za správné zaúčtování těch částek, takže ví o co jde. Vvysvětlí Vám jak se liší záloha od konečné úhrady (příspěvku). Řekne Vám jaké jsou zásadní rozdíly v účtování o obou druzích úhrad. Já už jsem to zde psal opakovaně, psala o tom i paní Klainová. Ale kdo neumí číst nebo neumí porozumět, má smůlu.
Justitianus
Pane Justitiáne, smazal jste můj další příspěvek a nic jste mi nevysvětlit. Nevysvětlil jste, co je záloha na příspěvek. Došly vám slova a argumenty, tak mažete. Připomínáte mi v minulosti navrhovaný název pro klavír – břinkoprstoklápoklad.
Pane „; (bez ověření)“, je zjevné že chyba je na Vaší straně.
Za prvé: nic jsem nesmazal, jak se každý může přesvědčit. Je zde můj první text „Příspěvek není záloha“. Na ten jste reagoval takto: „Příspěvek není záloha 2“. Má odpověď: „Příspěvek není záloha 3“. Vaše reakce (nesprávně číslovaná): Příspěvek není záloha 3". Má odpověď: „Příspěvek není záloha 4“. Vaše reakce: „Opět příspěvek není záloha“. Vysvětlete laskavě jak by se v této řadě měl nějaký Váš příspěvek ztratit. Vymýšlíte si.
Stěžujete si, že jsem nic nevysvětlil. Spíše je to tak, že Vy jste nepochopil. Problém je mezi Vašima ušima (tam bývá mozek). Nezbývá než abyste požádal některou osobu s rozumem průměrného člověka (§ 4 zákona č. 89/2012 Sb.), aby Vám mé vysvětlení přetlumočila tak, abyste je pochopil i Vy.
Justitianus
Nepožádám, nemám rozum průměrného člověka. A protože nemám rozum průměrného člověka, tak ani nemůžu vědět,koho tedy mám požádat, kdo má rozum průměrného člověka. Už jsem vám napsal, že vím co je záloha a co je konečná úhrada, ale nevím, co je záloha na příspěvek. Ujišťuji vás, že náš účetní tento pojem nepoužívá. Znovu vás tentokrát nežádám, ale prosím. Vysvětlete nám, co je záloha na příspěvek. Děkuji.
Pane „; (bez ověření)“, jestliže rozeznáte zálohu od konečné úhrady, pak je to velmi jednoduché.
- Záloha = záloha
- Příspěvek = konečná úhrada
- Záloha na příspěvek = záloha poskytnutá na budoucí (nebo dosud nevyčíslenou) konečnou úhradu
Už je Vám to jasné?
Justitianus
P.S. Váš/vaše účetní zcela jistě používá pojem
„záloha“. O příspěvcích účtuje také, bez ohledu na to jak jsou
jednotlivé účty označeny v účetní osnově. Zeptejte se jí/ho jaký je
v účetnictví SVJ rozdíl mezi přijatou zálohou a přijatou konečnou
platbou. Zeptejte se jí/ho jak se ze záloh stanou náklady na správu domu.
Vysvětlí Vám přes které účty (a v kolika krocích) to zúčtuje. Vůbec
jste se jí/ho na to nezeptal. Nezkoušejte mne tahat za nos.
Přečtěte si http://www.portalsvj.cz/…spevek-v-noz#….
Vypsal jsem tam jakými způsoby je možno poskytovat SVJ finanční prostředky
určené na správu domu. Nemusí to být skládáním záloh! Pravidelné
skládání záloh na budoucí příspěvky – to je pouze jeden ze sedmi
možných způsobů.
„Buď jde o zálohu, nebo o příspěvek.“ (Vložil Justitianus, 13. Prosinec 2020 – 13:14)
O příspěvek jde vždy, NOZ to stanoví jednoznačně. Mám Vám vyhledat příslušné ustanovení?
„Zda jde o příspěvek, o krátkodobou zálohu nebo o dliuhodobou zálohu“ (Vložil Justitianus, 13. Prosinec 2020 – 13:14)
Totéž, o příspěvek jde vždy, viz NOZ. Na požádání Vám zdarma vyhledám příslušné ustanovení.
Pane Čtenáři, na Vás plně platí to, co jsem napsal o blbech v příspěvku panu Lucretiovi (http://www.portalsvj.cz/…spevek-v-noz#…). Nedovedete odlišit zálohovou platbu určenou na budoucí příspěvek od samotného příspěvku.
Stejně je tomu u služeb spojených s užíváním bytů: je nutno odlišit zálohu na služby od konečné úhrady (příspěvku) za služby. Ani tohle tedy odlišit nedovedete? Inu, idioti jsou mezi námi …
- Napsal jste i tento nesmysl: „O příspěvek jde vždy, NOZ to stanoví jednoznačně. Totéž, o příspěvek jde vždy, viz NOZ. Na požádání Vám zdarma vyhledám příslušné ustanovení.“
Tak prosím přesaňte zde žvanit naprázdno. Uveďte tedy to ustanovení NOZ.
Justitianus
„autoři se odvolávají na § 1208/d NOZ“
Rovněž § 1118 a § 1436. Na rozdíl od nich § 1208/d bohužel není formulován zcela zřetelně tak, aby zakládal tam uvedené povinnost.
Pavle, příspěvek je příspěvek. Může být hrazen zálohově, ale také nemusí.
To, že je vybírání záloh od vlastníků jednou z činností týkající se správy nic nemění na tom, že příspěvek se může vybírat zálohově, ale taky nemusí. A rozhodně to neznamená, že vlastník má povinnost tyto zálohy poskytovat. Já myslím, že vyhláška ani žádnou povinnosti stanovovat nemůže.
Vlastník má povinnosti buď ze zákona, nebo na základě smlouvy (Stanov). Pokud uzavřete smlouvu o rekonstrukci střechy a ve smlouvě nebudete mít uvedeno, že máte hradit zálohy, tak také žádné hradit nebudete. A to i v případě, že drtivá většina smluv zálohy obsahuje a protistrana jí do smlouvy pouze zapomněla uvést.
Takže souhlasím, že jednou z činností týkající se správy může být i vybírání a vyúčtování záloh. To je vše, co z uvedených ustanovení lze dovodit.
Nechci znevažovat nikoho z vámi uváděných odborníků. Ale to že si jich vážíte ještě neznamená, že mají pravdu. Dovodit že příspěvek na správu má formu zálohy pouze z toho, že se jinde v zákoně píše o vyúčtování příspěvku je velmi zvláštní výklad. Přitom by stačilo do zákona uvést, že příspěvky se platí formou záloh a bylo by to. Nic takového ale v NOZ nenajdete. A tak někteří odborníci v zákoně našli něco, co tam vůbec není, ale oni by to tam rádi měli.
I Vám přeji krásný den.
Magda
Magdo,
uvádíte: „Přitom by stačilo do zákona uvést, že příspěvky se platí formou záloh a bylo by to.“
To by samozřejmě v praxi pomohlo členům SVJ v jednoznačném výkladu slova příspěvek a předešlo by se tím sporům.
Ale NOZ byl napsán lidmi, kteří nejsou praktiky, jedná se o teoretiky, kteří musí mít prostor pro psaní tlustých komentářů k NOZ a častých článků k NOZ. Co by do nich psali, kdyby bylo vše jasné již z textu zákona?
Hezký den!
Pavel
„Příspěvek může být hrazen zálohově, ale také nemusí.“ Přesně tak, paní Magdo. Ty mínusy pod Vaším příspěvkem svědčí jenom o tom, že je pro hodně lidí jednodušší dát mínus, než se snažit názor nejen přečíst, ale taky pochopit.
To, co píšete v první větě, tvrdím už čtvrtým rokem a nikdo mi to nevyvrátí. Vykonstruovaných dohadů bez právní opory je tu plno a nejsou k ničemu.
Existují-li dva druhy příspěvků, měl by každý, kdo se o nich vyjadřuje, uvést, který z nich má na mysli.
- Jde-li o příspěvek hrazený formou záloh,
- nebo o příspěvek považovaný za výnos SVJ.
U obou mají vlastníci právo dozvědět se, jak byly použity. Stačí, když si dají do stanov ta správná pravidla.
Každý z nich má jiný vliv na výsledek hospodaření. To už je účetní problematika, kterou tu nebudu rozebírat.
Pro rozbor daňových dopadů při finančním vypořádání nevyčerpaných příspěvků účtovaných do výnosů chybí daňová právní úprava. Přitom by stačilo málo – uvést v ZDP (v § 18 nebo 19 nebo 23), že příjmy z nevyčerpaných příspěvků na správu, účtovaných do výnosů
- nejsou předmětem daně,
- nebo jsou od DP osvobozeny,
- nebo mohou snížit základ daně.
To by ale musel nejdříve někdo navrhnout.
Zdanění nevyčerpaných příspěvků účtovaných do výnosů je proti zdravému rozumu. Schválené akce, na které byly vybrány, mohly být být přesunuty do dalšího roku např. proto, že dodavatel neměl kapacitu, nebo zanikl a musel se hledat nový apod. Tak jaképak zdaňování? Teď ještě najít někoho, kdo by jejich „nezdaňování“ protlačil do ZDP.
Možná si ale zákonodárci mysleli, že když dají do ZDP, že příspěvky na správu nejsou předmětem daně, že je naprosto jasné, že jím nejsou ani „nevyčerpané“ příspěvky a že tedy není nutné nic měnit.
Paní Klainová,
pro daňové řešení musí být jasné právní zadání.
Pokud je příspěvek chápán jako záloha, tak žádný daňový problém není.
Pokud je příspěvek chápán jako konečná platba, tak žádný daňový problém nevidím. Pokud by někdo chtěl vrátit „nevyčerpaný příspěvek“, tak by se jednalo podle ného názoru o dar a ten má daňové řešení.
Pokud by snad někdo chtěl navrhovat další výjimku do ZDP, tak se mu dostane odpovědi, že výjimky se musí redukovat a nikoliv rozšiřovat. Místo další výjimky asi bude ze strany MF řečeno, že když se příspěvek použije jako záloha, tak se nic v ZDP nemusí měnit.
Uvedu příklad. S taxikářem se mohu dohodnout, že zaplatím podle ujetých kilometrů (zálohový příspěvek se také vypořádává podle skutečnosti) nebo, že zaplatím pevnou částku. Pokud uzavřeme smlouvu na pevnou částku, tak mi připadá mimo realitu, že se v cíli budu dohadovat, že jel kratší cestou a že požaduji vrácení „nevyčerpané ceny“.
Vše má své výhody a nevýhody. Já pouze radím, aby když je výklad nejistý, bylo jasno vneseno do stanov.
Hezký den!
Pavel
„S taxikářem se mohu dohodnout, že zaplatím podle ujetých kilometrů (zálohový příspěvek se také vypořádává podle skutečnosti) nebo, že zaplatím pevnou částku. Pokud uzavřeme smlouvu na pevnou částku, tak mi připadá mimo realitu, že se v cíli budu dohadovat, že jel kratší cestou a že požaduji vrácení „nevyčerpané ceny“.“
Příklad nečiní problémy a neodpovídá praxi. Řešme toto:
Taxikáři platíte (dobrovolně) pravidelně měsíčně stálou platbu za to, že Vás případně podle své úvahy někdy v budoucnu možná sveze nebo bude vozit. V minulosti Vás už podle své úvahy trochu vozil. O nějaké dohodě o ceně nemůže být řeči, žádnou smlouvu nemáte. Vyúčtování nedostanete.
Pane Pavle, tušila jsem skoro na 100 %, že mi nepomůžete. Dávno vím, co se děje, pokud je příspěvek placen formou záloh i pokud je placen ve výši skutečných nákladů. Píšu o tom už dva roky pořád dokola, dokládám to zpracovanými příklady. Přirovnání s taxikářem si nechejte pro jiné.
Třetí možnost, tj. vybírat příspěvky předem na rozpočtované náklady a účtovat je do výnosů, je novinkou nedotaženou z hlediska daňové právní úpravy. Myslela jsem, že jsem to napsala srozumitelně. Zkuste si znovu přečíst můj příspěvek, na který jste reagoval. Pokud přijdete na něco, jak to změnit, sdělte mi to, prosím mailem. Můžeme to někam posunout.
Pokud ale chcete setrvávat na stanovisku, že taková možnost přispívání neexistuje, je jakákoliv diskuse zbytečná.
N. Klainová
Paní Klainová, nejsem daňař, ani zdatný účetní. Proto si velmi ráda nechám poradit od Vás :-).
Ale v tomto případě si myslím, že nehrozí nevyčerpání příspěvku na správu. Podle mě je možnost buď hradit příspěvek zálohově a ten mi bude vyúčtován a nebo budu hradit příspěvek na základě výdajů, které mi SVJ prokáže před mou úhradou příspěvku (daňovými doklady a uzavřenými smlouvami) a budu hradit přesně stanovenou částku. V takovém případě nevyčerpaný zůstatek nemůže vzniknout.
Nemyslím si, že by SVJ mohlo vybírat něco jako „členské příspěvky“. Možná by z takových příspěvků mohlo hradit vlastní správní činnost? Nevím. Ale nikoli například opravu cizího majetku. Pokud by SVJ vybíralo takové příspěvky, pak by šlo nejspíš o příjem právnické osoby. Ale SVJ má omezenou právní způsobilost a vybírání členských příspěvků od vlastníků do jejích pravomocí (dle mého) nepatří.
Myslím, že zákonodárce míní příspěvkem na správu poskytnutí peněžního ekvivalentu na náklady spojené se správou domu a pozemku. Zda tyto náklady bude vlastník hradit zálohově, či zda je uhradí na základě dokladů již zákon neřeší. §1180 pouze upřesňuje, jak se určí onen ekvivalent (nebude li určeno něco jiného).Nikoli ovšem způsob, jak tento příspěvek bude vlastník hradit.
Srdečně zdravím.
Magda
Magdo,
jakýkoliv přijatý příspěvek je příjmem SVJ (účet 221 či 211).
Ale asi nemyslíte „příjem“ ale „výnos“ (účetní třída 6). V tom není problém, protože není předmětem daně.
Protože má SVJ výnosy, které nejsou předmětem daně, tak může vynaložit (nedaňové) náklady na opravu cizího majetku. Ostatně proto bylo SVJ založeno.
Hezký den!
Pavel
Paní Magdo,
příspěvek na správu může být hrazen
- Zálohově – musí být podložen rozpočtem nákladů. Nevyčerpané zálohy se řeší různě – podle rozhodnutí vlastníků nebo pravidel ve stanovách apod. U akcí, na které je třeba šetřit delší dobu doporučuji zásadně tvorbu DZ.
- Po skončení naplánované a schválené konkrétní akce. Účtuje se do výnosů Skutečné náklady jsou známy, jsou doloženy účetními doklady. Přečerpání nebo nedočerpání opravdu nehrozí. Je-li možné některé náklady takto hradit, je účtování daleko jednodušší, než přes předepisování záloh. V praxi není zatím využíváno. Škoda.
- Příspěvky na správu mohou být hrazeny i předem a účtovány do výnosů. Tato novinka od roku 2014 je zatím využívaná minimálně. Líbí se vlastníkům – právnickým osobám. Příspěvek musí být samozřejmě podložen rozpočtem nákladů. Přečerpání nebo nedočerpání vstupuje do VH SVJ a řešení částek ovlivňujících VH není právně upraveno.
Všechny rozdíly a dopady mám vysvětleny na příkladu Klaiex 23 a ve své ukázce stanov. Bez příkladů jde o teoretizování, které stejně pochopí kromě zdatnějších účetních málokdo, proto se k tomu už tady nebudu vyjadřovat.
N. Klainová
Pane Hoffmanne,
nevím z jakého důvodu citujete nepřesně, jestli je to úmysl nebo neznalost, ale potom z toho může vzniknout pouze blábol.
Správná citace je: „3. Příspěvky na správu mohou být hrazeny i předem a účtovány do výnosů.“
Pokud je nějaká platba účtována do výnosů, tak nemůže jít o zálohu. Ale to chce alespoň základní znalosti o účetnictví.
Paní Klainová dala dvě podmínky spojené spojkou „a“ ve významu slučovacím: platbu předem a účtování do výnosů. A to není záloha.
Hezký den!
Pavel
„Pokud je nějaká platba účtována do výnosů, tak nemůže jít o zálohu. Ale to chce alespoň základní znalosti o účetnictví.“
Abychom se někam pohnuli, nemůžete zde dát právní definici zálohy?
Záloha je definována v OZ (dřívějším i nynějším) shodně, a to jako platba předem. Podle Vašeho příspěvku je to složitější. (O účtování jsem nic nepsal.)
Paní Klainová,
ad1) souhlasím, dovolím si odhadnou, že příspěvek jako zálohu platí drtivá většina členů SVJ
ad2) souhlasím, že něco hradit po skončení akce není v praxi využíváno. Osobně si nedovedu představit, že se pustím do akce aniž bych měl zajištěny prostředky. Tuto variantu považuji pouze za teoretickou
ad3) souhlasím s tím, že použití příspěvku jako pevné částky s účtováním do výnosů je využíváno minimálně. Osobně jsem se s takovým případem ještě nesetkal. Nesouhlasím s tím, že „řešení částek ovlivňujících VH není právně upraveno“. Je to upraveno, vznikne zisk nebo ztráta. Protože je SVJ neziskovka, tak s takovým postupem jako člen výboru nemohu souhlasit.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle, ad2) není teoretická varianta. S dodavatelem je možné sjednat dodavatelský úvěr, faktura bude uhrazena ve výši SN např. do 1 měsíce (vyzkoušeno v praxi). Nebo je možné uhradit fakturu z peněz na BÚ připravených např. na výplatu přeplatků za služby nebo střádaných na větší akci v budoucích letech a peníze na BÚ vrátit z jednorázových příspěvků. Bezproblémové využití existuje. Vím však, že se využívá u menších SVJ, kde není problém se dohodnout.
Varianta ad3) není dotažena po daňové stránce.
Vznikne-li z nevyčerpaných příspěvků vybraných podle rozpočtu zisk, protože akce odpadla (dodavatel zanikl apod.), může být tento zisk zatím převeden do nerozděleného zisku. Co s tím dále, aby to nemělo daňové dopady, by mohla sdělit KDP.
Logicky by měla existovat možnost, aby byly takto „ušetřené“ příspěvky vráceny členům SVJ bez daňových dopadů. Vybírat z takových peněz daň mi připadá absurdní.
Tolik k výjimečným případům, kdy jde o větší částky.
Ale dořešeny nejsou po daňové stránce ani běžné úspory nebo překročení rozpočtovaných nákladů.
Pokud by existovala povinnost pro vlastníky uhradit ztrátu z překročení rozpočtovaných nákladů, mělo by existovat i právo rozhodovat o použití ušetřených příspěvků, a to bez daňových dopadů.
Tolik logika, ZDP k tomu mlčí. A co KDP? Bude taky mlčet? N. Klainová
Paní Klainová, myslím, že rozumím. Ale nemyslím si, že SVJ může vybírat příspěvky dle č. 3. Pokud ano, pak příspěvek bude výnos SVJ. Ale nejsem si jistá, zda oprava cizího majetku je náklad.
Já bych se takovému příspěvku dost bránila. Ale chystám se k nákupu vašich stanov a možná mě přesvědčí o opaku.
Zdravím. Magda
Magdo,
Vy se chcete bránit postupu ad3) jako člen SVJ, já se mu chci bránit jako člen SVJ a člen výboru.
Hezký den!
Pavel
Paní Magdo, já bych se tomu bránila taky. Zavedený způsob je díky lepší právní úpravě jednodušší.
Třetí možnost nikomu nevnucuji. Jako účetní metodička jsem jenom reagovala na možnost danou NOZ, zpracovala postupy účtování, rozebrala dopady na VH a upozornila na nedokonalosti právní úpravy zdaňování. Navíc jsem to vše promítnula do naprogramovaných tabulek. V první verzi s číslem 19 to bylo hotovo už v dubnu 2014, tedy daleko dříve, než se ostatní rozkoukali. Pro rok e 2016 jsem to jenom přeprogramovala kvůli novelizované vyhlášce a příklad přečíslovala na 23.To je všechno.
Kdo chce, může to využít. Příklad s verzí příspěvků vybíraných předem a účtovaných do výnosů si objednávaly hlavně programátorské firmy, protože ode mne mohly převzít algoritmy do svých účetních programů pro případ, že by to někdo požadoval. Dále se o to zajímaly větší externí správcovské firmy (DB, realitky). Toť vše. Novinku opravdu konstatuji, ale v žádném případě nevnucuji.
N. Klainová
Magdo uvedla jste: " Podle mě je možnost buď hradit příspěvek zálohově a ten mi bude vyúčtován a nebo budu hradit příspěvek na základě výdajů, které mi SVJ prokáže před mou úhradou příspěvku (daňovými doklady a uzavřenými smlouvami) a budu hradit přesně stanovenou částku."
V dalším příspěvku jste uvedla: „Přitom by stačilo do zákona uvést, že příspěvky se platí formou záloh a bylo by to.“
Pokud by do zákona bylo toto uvedeno, pak by to znamenalo, že všechny příspěvky musí být zálohové a chyběla by pak ta druhá možnost, o které jste se zmínila tj. příspěvek na základě výdajů, které mi SVJ prokáže před mou úhradou příspěvku (daňovými doklady a uzavřenými smlouvami) a budu hradit přesně stanovenou částku. Právě proto není v NOZ uvedeno, že se příspěvky platí formou záloh a je ponecháno na SVJ, aby si obě možnosti upravilo ve stanovách.
Romane, já s vámi souhlasím. Nemyslím, že zákonodárce měl dát do zákona, že se příspěvek vybírá zálohově. Pouze jsem uvedla, že pokud by chtěl, pak by to tam uvedl. To co se snažím vysvětlit je to, že v zákoně způsob úhrady uveden není a že ho musíte hledat ve svých stanovách.
Tvrzení, že příspěvek na správu se automatiky a samosebou může vybírat zálohově není pravda.
Magda
NOZ pověřil vládu zmocňovacím ustanovením v § 1222 vydáním prováděcího právního předpisu ke stanovení podrobností o činnostech týkajících se správy domu a pozemku. Vláda tak učinila NV č. 366/2013, která se tak stalo součástí právní úpravy „bytového spoluvlastnictví“. V § 8 NV se uvádí: „Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností se rozumí zejména b) stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku…“
OPAKUJI: …ZALOH NA PRISPEVKY na spravu domu.
Zaloha je platba určena na budoucí výdaje, které bude nutné vynaložit v následujících měsících a letech, ale jejichž výše a/nebo splatnost není dosud znám. Výši požadované zálohy SVJ prokazuje např. dlouhodobým plánem oprav a údržby domu a dlouhodobým finančním plánem (reserve study). Povinnost k úhradě zálohy na správu vzniká teprve po schválení účelu a výše zálohy shromážděním; teprve pak je SVJ oprávněno zálohu předepsat a vymáhat. Uhrazením zálohy nově vzniká závazek SVJ vůči plátci. SVJ tedy částku zálohy dluží vlastníkovi jednotky. Tento závazek trvá až do doby, kdy SVJ vybranou zálohu skutečně použije jako příspěvek na správu domu.
Prispevek Je určen na krytí peněžních závazků SVJ, jejichž výši a datum splatnosti lze prokázat, popř. k úhradě výdaje, který už byl vynaložen. a. Výši požadovaného příspěvku SVJ prokazuje podle druhu výdaje standardním způsobem: smlouvou, daňovým dokladem, výdajovým dokladem, usnesením shromazdeni Uhrazením příspěvku zaniká existující závazek vlastníka vůči SVJ. Přijatý příspěvek SVJ nevyúčtuje
Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností se rozumí zejména …
(b) stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku, stanovení záloh na úhrady cen služeb a jejich vyúčtování a vypořádání,
tak byste mohl vysvětlit, kde jste sebral cit. „Přijatý příspěvek SVJ nevyúčtuje“
Pro jistotu dodavam:
Zalohy se vzdy vyuctovavaji. nebot se jedna o BUDOUCI vydaj jehoz velikost neni presne znama. Coz plati i pro „zalohy na prispevky. “
Vyraz zalohy na prispevky je matouci. Pisatel micha dohromady dva RUZNE jasne definovane pojmy. Tak je tomu …bohuzel. § 8 NV „…vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku“
Rozumite co a proc se VZDY vyuctovava a co neni treba nebot vydaj je znam, a jasne prokazan?
Ale víte Vy, že tvrdíte li že víte, že cit. „Vyraz zalohy na prispevky je matouci“, že to je argumentace zavádějící a tím matete? Záměrně nebo z neznalosti? Jedna věc je vykecat naslouchačům díru do hlavy a druhá věc, ukázat že nemáte jen vzduchem nafouknutý tváře.
Já samozřejmě vím, že příspěvek předepsaný dle §15/1 ZVB se vyúčtovávat nemusí a zálohy na příspěvek (§15/2) mají a musí, a pokud něčemu nerozumím, pak jen proč jste Vy tvrdil, že „…závazek trvá až do doby, kdy SVJ vybranou zálohu skutečně použije jako příspěvek na správu domu…“
A jen teorie je i tvrzení cit. „…Povinnost k úhradě zálohy na správu vzniká teprve po schválení účelu a výše zálohy …“. Vy snad máte k dispozici rosudek, kde by povinný uspěl tvrzením, že schválena byla jen bezúčelná výše a proto ji neplatí? Tak máte? Nebo to jsou jen bezzubý řečičky, dobrý do klubu důchodců, vedených Tarabou ze SON.
- Netvrdim ani nevnucuji. Pouze slusne, vecne projevuji nazor, ze je prakticke presne vyjadrovani. Tedy bud se jedna o zalohy ci o prispevek. Tim bychom se vyhnuli stale se opakujicim diskusim na toto thema ktere naleznete na tomto Portalu.
- Z toho duvodu PREDAVAM/kopiruji:
- NOZ pověřil vládu zmocňovacím ustanovením v § 1222 vydáním prováděcího právního předpisu ke stanovení podrobností o činnostech týkajících se správy domu a pozemku. Vláda tak učinila NV č. 366/2013, která se tak stalo součástí právní úpravy „bytového spoluvlastnictví“. V § 8 NV se uvádí: „Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností se rozumí zejména b) stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku…“ Toto je faktum.
- taktez kopiruji z Portalu ty casti diskuse ktere se dle meho (soudem nepotvrzeneho) nazoru, k danemu tematu spravne vyjadruji.
- Nemam nic proti tomu kdyz s vyse ci v predeslych prispevcich dodanym nesouhlasite. To je obvykle diskusich a obcas clovek zmeni nazor, nekdy nikoliv a jindy se dozvi neco co nevedel. V klubu duchodcu nejsem i kdyz netusim co to ma co delat s predmetem diskuse. Preji Vam hezky den.
„Povinnost k úhradě zálohy na správu vzniká teprve po schválení účelu a výše zálohy“
Pokud Arveno schválením účelu myslela rozpočet schválený shromážděním, tak má pravdu. Podle NOZ jsou nutnou součástí stanov pravidla pro tvorbu rozpočtu. Na základě rozpočtu se stanovují zálohy na správu.
OPAKUJI: Prispevek Je určen na krytí peněžních závazků SVJ, jejichž výši a datum splatnosti LZE PROKAZAT, popř. k úhradě výdaje, který už byl vynaložen. Výši požadovaného příspěvku SVJ prokazuje podle druhu výdaje standardním způsobem: smlouvou, daňovým dokladem, výdajovým dokladem, usnesením shromazdeni.
Prispevek dle teto definice se PROKAZUJE (vydaj je znam, potvrzen standarnim zpusobem) a vlastnik pouze zaplati svoji predem znamou castku. Neni tedy co vyuctovat, vite co mate platit, zaplatite. Hotovo. Rozumite?
pokud má vlastník tuto povinnost ve stanovách SVJ, je to pro soud zákonný důvod pro vymáhání této platby – určitý, nebo neurčítý účel soud nezajímá. spolu s bytem kupuji i práva a povinnosti – s tím člověk moc nenadělá :-(
kok, stanovy musí obsahovat dle NOZ §1200 g) pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.
Co tedy přesně máte ve stanovách? Jak určujete výši příspěvku?
Magda
naše stanovy určují, že nemáme příspěvek, ale zálohy na správu – tedy vše zúčtujeme a popř. vracíme. správa se skládá z 6 položek, z nichž každá má své vlastní pravidla. plus administrativní režii. a máme 2 dlouhodobé zálohy. přičemž soud nemám problémy s tím, že máme u jedné " neurčitý účel" výbor má dojem že potřebuje, shromáždění schválí sazbu a pokud se někdo neodvolá, tak všichni platí. naše znění je :" Výše záloh se stanoví na shromáždění dle cílové částky a plánovaných akcí a odhadu finančních potřeb domu, částka je stanovena na podíl (podlahovou plochu)" takže výbor řekne že chce na této dlouhodobé záloze milion a když shromáždnění schválí – proč ne.
Zkuste se podívat sem: http://klaiex.webnode.cz/…hlu-pohledu/
Nechám to na pár dní otevřeno pro všechny.
Pro opravdové zájemce mám v e-shopku na www.klaiex.cz ukázku mého návrhu stanov. Podrobnosti k příspěvkům jsou ve druhé části ukázky (kód 437).
Předtím si ale přečtěte na www.klaiex.webnode.cz Úvod k ukázce stanov.
Ještě jsem odblokovala na pár dní první dva příspěvky tady:
www.klaiex.webnode.cz/…vani/sprava/
Jsou tam i konkrétní příklady.
Děkuji za pěkný vysvětlující text jak funguje měsíční příspěvek na správu a jeho vztah k nákladům domu, máte to vysvětlené opravdu blbuvzdorně a názorně. Původní obavy, že nebudu textu rozumět, jelikož účetnictví je pro mě španělská vesnice, se rozplynuly. Jen tak dál a přeji mnoho úspěchů v osvětě pro členy výborů. Neděláte jako lektorka i nějaká školení pro výbory? I když se obávám, že školení by potřebovaly primárně správcovské firmy…
Poslední komentáře