Pane Pavle, ad2) není teoretická varianta. S dodavatelem je možné sjednat dodavatelský úvěr, faktura bude uhrazena ve výši SN např. do 1 měsíce (vyzkoušeno v praxi). Nebo je možné uhradit fakturu z peněz na BÚ připravených např. na výplatu přeplatků za služby nebo střádaných na větší akci v budoucích letech a peníze na BÚ vrátit z jednorázových příspěvků. Bezproblémové využití existuje. Vím však, že se využívá u menších SVJ, kde není problém se dohodnout.

Varianta ad3) není dotažena po daňové stránce.

Vznikne-li z nevyčerpaných příspěvků vybraných podle rozpočtu zisk, protože akce odpadla (dodavatel zanikl apod.), může být tento zisk zatím převeden do nerozděleného zisku. Co s tím dále, aby to nemělo daňové dopady, by mohla sdělit KDP.

Logicky by měla existovat možnost, aby byly takto „ušetřené“ příspěvky vráceny členům SVJ bez daňových dopadů. Vybírat z takových peněz daň mi připadá absurdní.

Tolik k výjimečným případům, kdy jde o větší částky.

Ale dořešeny nejsou po daňové stránce ani běžné úspory nebo překročení rozpočtovaných nákladů.

Pokud by existovala povinnost pro vlastníky uhradit ztrátu z překročení rozpočtovaných nákladů, mělo by existovat i právo rozhodovat o použití ušetřených příspěvků, a to bez daňových dopadů.

Tolik logika, ZDP k tomu mlčí. A co KDP? Bude taky mlčet? N. Klainová