„Příspěvek může být hrazen zálohově, ale také nemusí.“ Přesně tak, paní Magdo. Ty mínusy pod Vaším příspěvkem svědčí jenom o tom, že je pro hodně lidí jednodušší dát mínus, než se snažit názor nejen přečíst, ale taky pochopit.

To, co píšete v první větě, tvrdím už čtvrtým rokem a nikdo mi to nevyvrátí. Vykonstruovaných dohadů bez právní opory je tu plno a nejsou k ničemu.

Existují-li dva druhy příspěvků, měl by každý, kdo se o nich vyjadřuje, uvést, který z nich má na mysli.

• Jde-li o příspěvek hrazený formou záloh,
• nebo o příspěvek považovaný za výnos SVJ.

U obou mají vlastníci právo dozvědět se, jak byly použity. Stačí, když si dají do stanov ta správná pravidla.

Každý z nich má jiný vliv na výsledek hospodaření. To už je účetní problematika, kterou tu nebudu rozebírat.

Pro rozbor daňových dopadů při finančním vypořádání nevyčerpaných příspěvků účtovaných do výnosů chybí daňová právní úprava. Přitom by stačilo málo – uvést v ZDP (v § 18 nebo 19 nebo 23), že příjmy z nevyčerpaných příspěvků na správu, účtovaných do výnosů

• nejsou předmětem daně,
• nebo jsou od DP osvobozeny,
• nebo mohou snížit základ daně.

To by ale musel nejdříve někdo navrhnout.

Zdanění nevyčerpaných příspěvků účtovaných do výnosů je proti zdravému rozumu. Schválené akce, na které byly vybrány, mohly být být přesunuty do dalšího roku např. proto, že dodavatel neměl kapacitu, nebo zanikl a musel se hledat nový apod. Tak jaképak zdaňování? Teď ještě najít někoho, kdo by jejich „nezdaňování“ protlačil do ZDP.

Možná si ale zákonodárci mysleli, že když dají do ZDP, že příspěvky na správu nejsou předmětem daně, že je naprosto jasné, že jím nejsou ani „nevyčerpané“ příspěvky a že tedy není nutné nic měnit.