Co je DOHODA a kdy je potřebná dohoda všech
Vážení, řada z vás zde diskutuje-polemizuje, k čemu všemu je nutná dohoda všech a že dohoda znamená, že musí souhlasit všichni vlastníci.
Vážení, vnitřní uspořádání vzájemných vztahů, práv a povinností ve společenství vlastníků jednotek jakožto právního subjektu je řešeno zákonem č.72/1994 Sb.
Stačí zákon nastudovat a je zřejmé, že „DOHODY VŠECH“ je nutné jen ve velmi omezeném rozsahu činnosti společenství. Ve většině záležitostí činnosti společenství postačuje „DOHODA KVALIFIKOVANÉ VĚTŠINY“. Proti dohodě kvalifikované většiny se může přehlasovaný vlastník domáhat práva prostřednictvím soudu; dle ustanovení § 11 odst.3 ZoVB.
Blíže rozvádím v příloze.
Matějka
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| SVJ dohoda.doc | 32.5 KB |
Vážený čtenáři, pokud snad hledáš informace v této již uzavřené diskusi z r. 2009, varuji: Neber vážně názor pana Matějky, že údajně „dohoda rovná se rozhodnutí většiny“.
Autor úvodního příspěvku nejspíše vyšel z vadného rozsudku Nejvyššího soudu 28 Cdo 1253/2006, který byl již v době psaní příspěvku překonán novějším rozsudkem NS 22 Cdo 2038/2008 ze dne 26. ledna 2009. Dohoda samozřejmě vyžaduje souhlas všech, podrobněji viz http://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda.
Soubor „SVJ dohoda.doc“, zveřejněný jako příloha úvodního příspěvku, je kostlivec ve skříni: obsahuje hrubé chyby a tvrzení, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními zákona. Dokument je odstrašujícím příkladem lidové tvořivosti a svévolným výkladem zákona v rozporu s jeho zněním.
lake
Vážený pane Matějko,
děkuji za přehledné shrnutí, jak je vidět, rozhodování ve společenství je nyní značně složitá a nejednoznačná záležitost.
Snad jenom jednu poznámku: ZoVB jasně rozlišuje „dohodu“ a „většinové rozhodování“ předepsanou většinou buď všech, nebo přítomných. Z toho je jasně vidět, že dohoda a většinové rozhodování není totéž, jak by se naopak mohlo zdát z Vašeho jinak přínosného přehledu.
Tak mám dojem, že už tu pár lidí docela právnicky věrohodně „dokázalo“ že „DOHODA“ = dohoda všech. Prosím autora toho původního právního výkladu aby oponoval. Nezdá se mi tedy zařazení změny účtování „FO“ jen 75%.
Navíc mi přijde podívná celá kategorie „75% přítomných“. Do teď jsem žil v domění že existují jen tyto kategorie:
- 100% (majetek)
- 75% všech (rekonstrukce, …)
- 50% z přítomných na schůzi (cokoliv dalšího)
P.L.
Vážený P.L.,
načtě ZoVB (zákon č.72/1994 Sb. v platném znění). V ZoVB je vše o velkosti hlasování a z jakého počtu (zda všech nebo přítomných) stanoveno tak, jak jsem pro přehlednost uvedl v příloze tohoto témata.
Není k čemu oponovat, vždy jsem ve svých příspěvcích v diskusi k danému tématu konstatoval, že dohoda se nerovná souhlas všech, ale že v drtivé většině případů se v SVJ „DOHODA“ = názoru většiny.
Matějka
Přiložený přehled je velmi cennou pomůckou. Ovšem mám námitku k části hovořící o výši přispěvku do fondu oprav a výši zálohy do fondu (řekněme)„úhrady služeb“: dle čl. VII. odst. 13 v návaznosti na odst. 3 písm. f) a g) nařízení vlády č. 371/2004 Sb.,kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek, postačuje k přijetí dohody o výši těchto příspěvků pouze prostá většina přítomných na jednání shromáždění (tedy více jak 50%). Samozřejmě za podmínky, že shromáždění je usnášeníschopné. Zákonodárce měl na mysli eliminaci rizika při platební neschopnosti nebo nutnosti provést určitý rozsah havarijního stavu. Steve
Pro pana Matějku: NV č.371/2004 S. v článku VII. odstavci 13 písm. d) hovoří o způsobu rozúčtování cen služeb (kvalifikovaná většina; 75%) a ne o výši příspěvcích. Naopak na výši příspěvků a záloh (odst 3. písm. f), g)) se vztahuje pouze odstavec 10 uváděného článku (prostá většina; více jak 50%). Steve
Vážený pane Steve,
zde lze diskutovat, ustanovení ZoVB není jednoznačné. Na výši příspěvků a záloh dle NV č.371/2004 Sb. (odst 3. písm. f), g)) se vztahuje ustanovemí ZoVB – § 13 odst.1, a §15 odst.2.
Prostá většina 50% je ve skutečnosti pouze 26% hlasů podílů všech.
Dle mého názoru stanovení výše příspěvku je změnou výše příspěvku vyjádřenou v Kč na podíl v souladu s Pravidly… dle ustanovením § 4 odst.2, písm.g).
Ustanovení předposlední věty § 15 odst.2 se užije pouze v případě, že není zvolen výbor nebo pověřený vlastník.
Dle mého názoru bylo by vhodné se řídit v případě rozhodovaní o penězích vlastníků vždy kvalifikovanou většinou, tedy stejně jak stanoveno při způsobu rozúčtování cen služeb. Nutno konstatovat, že záloha je záloha a vyúčtovává se proti skutečným nákladům.
Matějka
.. tedy tak činím. Jsme nový dům, první schůze byla jen formální a druhá je až po roce. Výbor po konzultaci se správcem stanovil, že společná elektřina a úklid se bude rozúčtovávat podle bytů, tedy na nažkou bytovou jednotku stejně. Ti, co se jim zdálo, že je jich doma málo se ozvali, tedy se ptám, pokud se na schůzi neodsouhlasí ani stávající varianta ani žádná jiná (pokud platí, že způsob rozúčtování stanoví 75% většina přítomných), jestli je „košer“, když v platnosti necháme stávající variantu.
Já se vám pokusím sdělit náš případ a třeba podle něho odvodíte vaší situaci. Situace u nás byla obdobná. Navíc zvolený výbor létal v zákonných normách a nikdo nám nepomohl. Takže ani nechci domyslet, kdyby někdo napadl některá schálená usnesení shromáždění, která nám v tu chvíli připadala bez nedostatků, ale později jsme zjistili, že se hlasy sčítali namísto „podílově“, početně. Ale kde není žalobce, není ani soudce…Tak snad to zapadne ve smetišti dějin. Nicméně pro zmiňivané rozúčtování by mělo platit, že kupní smlouvou jednotlivých bytů jste přebírali i způsob rozúčtování prováděný před vznikem SVJ. Proto by jste měli vycházet z tohoto stavu a pokud zamýšlíte změnu, musíte jí na shromáždění přijhmout 75% přítomných (tedy pokud budete usnášeníschopni). Jinak u nás jsme problematiku se společnou elektřinou vyřešili následovně: vzali jsme si „mustr“ z rozúčtování tepla – tedy 40% podle plochy bytu a 60% podle nahlášeného počtu osob v bytech. Počty v bytech „kontrolují“ členové výboru bydlící v jednotlivých vchodech. Pokud nastanou během roku změny, vždy se uzavře příslušný měsíc a celkově se stanoví průměrový koeficient na jednotlivý vchod (způsob výpočtu jak při spotřebě vody: skutečné náklady přepočítávané poměrově na byt). Mohu říci, že největší problémy se zavedením jsme měli u správce, ale dnes to funguje bez problémů a za dva roky se nestalo, že by se někdo proti počtu osob v bytech ohradil. Ale připouštím, že pro tento systém to chce mít „kolektiv“. Tím ale nechci říci, že v našem domu nějak zvlášť pevný kolektiv je. Tak snad jsem vám mohl svojí zkušeností pomoci. Určitě se přidají i jiné názory. Steve
… ale to uzavírání počtu osob kažný měsíc mě docela děsí. Způsob rozúčtování jsme nemohli převzít, páč náš barák je funglovka.
Poslední komentáře