Pro účast a hlasování na shromáždění je možné vyžadovat plné moci v písemné podobě. Existuje však takováto povinnost, nebo se lze spokojit pouze s plnou mocí udělenou ústně?

Zda k zastupování vlastníka na shromáždění SVJ je nezbytná písemná plná moc:
Občanský zákoník v §31 odst. 4 stanoví, že je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně.
Z toho plyne, že pokud účastníci shromáždění podepisují prezenční listinu, nebo hlasovací listinu, je třeba od zmocněnců vyžadovat předložení plné moci v písemné podobě.
Avšak je-li prezence zjišťována skrutátory a hlasuje se zvednutím ruky nebo odevzdáním hlasovacího lístku, postačí plná moc udělená ústně. Otázkou je, zda takto neprůkazně zjištěné výsledky by obstály např. při dodatečných sporech mezi vlastníky, nebo při soudním sporu o neplatnost určitého usnesení.
Jestliže stanovy konkrétního SVJ požadují plnou moc písemnou, pak jde o nezbytnou podmínku účasti zmocněnce na shromáždění, i kdyby v plánu schůze nebylo žádné hlasování zařazeno. Udělené plné moci se archivují společně se zápisem ze shromáždění.

Zda proběhlé shromáždění a proběhlé hlasování je platné:
V jiném vláknu popisuje tazatelka nešťastný případ, kdy shromáždění se uskutečnilo za účasti zmocněnců nevybavených písemnými plnými mocemi, přestože stanovy onoho SVJ to vyžadují. Otázkou zásadní důležitosti pro SVJ nyní je, zda takto proběhlé shromáždění a přijaté závěry lze uznat za platné.
V každém případě osoba řídící shromáždění pochybila, jestliže si písemné moci nevyžádala při zahájení, neboť byly nezbytné ke zjištění usnášeníschopnosti shromáždění i pro vlastní hlasování.
Podle §33 odst. 2 Občanského zákoníku jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí.
Z hlediska vztahu mezi vlastníkem jednotky a zmocněncem tedy platí, že pokud nepřítomní vlastníci dodají písemné plné moci dodatečně bez zbytečného odkladu, půjde o schválení ve smyslu §33 odst. 2 ObčZ. Právoplatnost přijatých usnesení je ovšem třeba posoudit zejména z hlediska ZoVB, viz dále.

Zda chybějící písemné plné moci způsobily neplatnost rozhodování shromáždění:
Z hlediska ZoVB je možno namítat, že chybějící plné moci byly překážkou platnosti hlasování již v době, kdy se shromáždění sešlo. Podle toho by pak vše, co bylo "odhlasováno", bylo neplatné od samého počátku; neplatnost těchto usnesení by nebylo možno zhojit ani dodatečným vystavením písemných plných mocí pro hlasující zmocněnce. Domnívám se, že vyřešit otázku platnosti či neplatnosti takto proběhlého shromáždění by mohl jedině soud, nejlépe ten Nejvyšší. Porušování stanov se zkrátka nevyplácí...

* Poznámka
Podobný případ (ovšem v režimu Správního řádu) řešil Městský soud v Praze tak, že připustil retroaktivitu (zpětnou platnost) dodatečně udělené plné moci při procesních úkonech:
Správní řízení: dodatečné předložení plné moci. Týká se § 17 odst. 4 zákona č. 71/1967 Sb., správní řád.
Jestliže ten, kdo vystupoval ve správním řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, ji předloží dodatečně, je tím nedostatek průkazu zastoupení zhojen, a jsou tak schváleny i ty úkony, které zástupce účastníka učinil v řízení ještě před podpisem plné moci. I pokud byla plná moc osvědčující zastoupení žalobce při podání odvolání vystavena později, nelze z toho dovozovat, že odvolání bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou, a že se tedy jedná o odvolání nepřípustné.
Zdroj: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2005, čj. 6 Ca 157/2004-29), uveřejněno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 8/2006

lake