Vážený,

stále neodpovídáte na kritiku vaší úvahy o tvorbě Fondu oprav, ale raději rovnou zaútočíte bez znalostí, a dnes i bez judikátů.

Takže k vašemu tvrzení: „…Jestliže SVJ vlastní a provozuje kotelnu pro více domů, kalkuluje cenu tepla jako věcně usměrněnou včetně přiměřeného zisku; aby se vyhnulo zdanění této částky, převede ji do fondu oprav, což je účetně rezerva na opravy, údržbu a modernizaci kotelny. …“

Upřesněte si prosím významy:

Jestliže SVJ vlastní kotelnu = je zapsáno v KN jako vlastník jednotky (z jakého právního důvodu by SVJ vlastnilo pouze technologii = strojní vybavení).

Jestliže SVJ provozuje kotelnu, tak

• SVJ je vlastník jednotky (kotelny) zapsán v KN, má živnostenské oprávnění k podnikání, koncesovanou živnost na výrobu tepla a není tedy nepodnikajícím/ne­ziskovým právním subjektem, nebo tyto činnosti dělá „načerno“ bez patřičných oprávnění a prodává teplo v základní sazbě DPH,

nebo

• SVJ spravuje cizí majetek – majetek vlastníků jednotek, je neziskovou nepodnikající právnickou osobou, k provozování tepelného hospodářství (kotelnu) má uzavřenou smlouvu s oprávněnou právnickou osobou na podnikání v teplárenství v souladu s energetickým zákonem.

Nabádáte k obejití zákoných ustanovení v činnosti společenství, není to nabádání k trestnému činu z vaší strany p.„lake“?, krátit daně. A to jste pověřený vlastník většího SVJ.

Víte co blábolíte? Od kdy může společenství tvořit v souladu se zákonem o účetnictví a jeho prováděcí vyhláškou č.504/2002 Sb., v platném znění, „účetní rezervu“?, dle § 19 Rezervy: „Položka „B.I.1. Rezervy“ obsahuje zdroje vytvářené účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu (tvorba reservy dle zákona č. 593/1992 Sb., § 7, 9 a 10), a to v souvislosti s činností podléhající dani z příjmů.“.

Nastudujte prosím zákon č.72/1994 Sb. v platném znění a zamyslete se nad §15 odst.2. a vašim tvrzením.

K ceně tepla v základní sazbě DPH také mlčíte, jelikož SVJ nemůže být plátcem DPH.

Nyní k vašim připomínkám: Původní vlastník, jako jeden jedinný vlastník (devolopeři tak nyní konají), mohl v „Prohlášení…“ tyto skutečnosti uvéct. Původní vlastník se také mohl se dvěma prvními nabyvateli dohodnout a dané záležitosti uvést ve „Stanovách…“. Výše uvedené je vše v souladu s ustanoveními zákona č.72/1994 Sb., takže „trestný čin útisku“ je nesmysl.

Nabyvatel jednotky vstupuje do práv a povinností původního vlastníka vyplývajících z „Prohlášení…“ nebo „Stanov…“. Nabyvatel jednotky se mohl před nabytím, jednotky seznámit s „Prohlášením vlastníka“ i „Stanovami společenství“. Jedná se o veřejné listiny. Většinou v nabývací listině (smlouvě o převodu jednotky či kupní smlouvě) je uvedeno, že nabyvatel je seznámen se všemi právy a povinnostmi, včetně hrazení příspěvků.

Matějka