Já jsem nechtěl vést debatu o zálohách na příspěvek na správu domu, ale o nákladech na služby. Neberte v úvahu jiné zmatkáře nebo kecaly protože, že já jsem autorem tohoto vlákna ne „Justicián“ a ne nějaký jiný „Milan“.

Vysvětlím to po lopatě na té službě úklidu: dejme tomu, že SVJ poskytne službu úklidu spol. prostor. To jistě není služba beznákladová (není to perpetuum mobile) a málo komu je poskytnuta zadarmo (zadarmo, je jen láska hodně malého dítěte). Takže něco to provádění úklidu stojí tj. náklad je někomu k tíži, že. A teď komu?

SVJ jak jsem již napsal, nemá povinnost ale má PRÁVO ujednat si příjemcem zálohy na služby. Při nedohodě rozhodne společenství prostřednictvím shromáždění (viz. §4/1). Stanovit zálohu ve výši =0 nebo ji vůbec nestanovit jistě lze: záleží na vůli poskytovatele (SVJ) a příjemce. Teprve když jde vůle příjemce proti vůli poskytovatele (nedohoda), stanoví výši záloh společenství (prostřednictvím shromáždění).

Otázka: neptám se zda „smí“ ale zda MŮŽE, některé konzumenty z rozúčtování nákladů na služby úklid spol. prostor vynechat? Já si myslím, že z §1/3 plyne, že NESMÍ, ale může.

Otázka: bude-li mít můj soused stanovenu zálohu ve výši 0 Kč/měsíčně – pak mu bude(?) nebo nebude(?) vyúčtován alikvótní část nákladu na tu službu? Já si myslím, že VYÚČTOVÁN ALIKVÓTNÍ NÁKLAD MU BÝT MUSÍ, ale lze na to přijít jen dost obtížně a nápravu je možné získat jen rozhodnutím soudu (při konjunkci Jupitera se Saturnem).

A když se vrátím k tomu rozsudku který jsem popsal,

Otázka: když shromáždění rozhodne o výši příspěvku na službu v takové výši aby byly pokryty veškeré náklady na takovou službu, je pak SVJ (poskytovatel) oprávněn ji nerozúčtovat a tedy nevyúčtovat (nikomu)? Podle mne by to nevadilo (čistě početně!) pouze v případě, že v domě jsou podíly všech vlastníků stejné. Jinak v tom bude „maglajs“.

Takže k tomuto pohledu na věc jsem chtěl názory a ne nějaké slaboduché trapné vtipy o „mém mozku“.

Milan