zajímavý článek: https://www.dumplnyuspor.cz/…elke-riziko/

dle mého správná judikatura MS Praha. po termínu pro vyhotovení vyúčtování nelze žalovat zálohy, proto je třeba změnit žalobu, a to na žalobu na úhradu vyúčtování. jestliže z vyúčtování vznikl přeplatek, je SVJ částečně neúspěšné v podané žalobě a krátí se mu tím náhrada nákladů řízení.

Mgr. Jaroslav Suttner, advokát:

Každý člen společenství vlastníků (dále jen SVJ) má základní povinnost platit zálohy související s provozem domu a bytu. Kromě dlouhodobé zálohy často nesprávně nazývané fond oprav je povinností SVJ nejpozději do konce dubna následujícího roku vše řádně vyúčtovat.

Jestliže člen SVJ přestane hradit zálohy a dosud nebylo vyhotoveno vyúčtování, má SVJ právo podat žalobu na úhradu dlužných záloh. S ohledem na délku soudních řízení však téměř vždy nastane situace, kdy ještě před rozhodnutím soudu je vyhotoveno vyúčtování (již zažalovaných) záloh a v důsledku toho se dlužná částka buď sníží, či zvýší, v závislosti, zda výsledkem vyúčtování je přeplatek, nebo nedoplatek. Pak je třeba podat změnu žaloby, a to ze žaloby na úhradu záloh, na žalobu na úhradu vyúčtování. Pokud ve vyúčtování vznikl nedoplatek, žaloba se rozšíří a pokud vznikl přeplatek musí se podat částečné zpětvzetí žaloby.

A tady pozor. V případě, že ve výsledkem vyúčtování záloh je přeplatek, vzniká v soudní praxi v Praze zásadní problém.

Do loňského roku byla praxe taková, že soudy v případě prokázání pohledávky po částečném zpětvzetí žaloby, vždy rozhodovaly tak, že uložily žalovanému povinnost uhradit dlužnou (po vyúčtování sníženou) částku, a náhradu nákladů soudního řízení, protože žaloba byla podána po právu v souladu se zákonem (žalovaný nehradil zálohy, které hradit ze zákona a stanov SVJ měl).

Nyní však Městský (odvolací) soud v Praze zavedl rozhodovací praxi, kdy částečné zpětvzetí žaloby považuje za částečný neúspěch ve sporu a SVJ krátí v příslušném poměru přiznané náklady, vynaložené na soudní řízení. Své rozhodnutí odůvodňuje tím, že SVJ nesprávně stanovilo výši záloh, a proto jeho vinou došlo k zpětvzetí žaloby a pouze částečnému úspěchu ve sporu. Nebere v úvahu skutečnost, že žalovaný nehradil zálohy, které měl hradit na základě ustanovení zákona, stanov a rozhodnutí shromáždění. V důsledku těchto rozhodnutí obvodní soudy v Praze postupně ve stejných případech začínají náklady řízení rovněž SVJ krátit a je jen otázkou času, kdy se tato praxe rozšíří do praxe okresních soudů mimo region Prahy.

Bohužel soudy ve svém odůvodnění nedávají návod, jak má SVJ stanovovat výši záloh tak, aby jejich roční součet odpovídal přesně konečnému vyúčtování. S touto novou soudní praxi se těžko smiřuji a považuji jí za jednu z dalších překážek pro věřitele, domoci se svých práv u soudů. Bohužel stále větší a větší ochrana dlužníků je trendem této společnosti a doby.