Dobrý den, ráda bych taky přispěla do diskuze a trochu se z toho vypsala, protože je to jediný způsob jak si aspoň trošku ulevit. Žiju v následující situaci: bydlíme v novém paneláku (asi 4 roky starým) a zhruba před rokem a tři čtvrtě se pod nás nastěhovala rodina (2 rodiče + 2 děti). Ty děti se každý den v 6 ráno budí a lítají tam po celym bytě sem a tam, skáčou, dupou, řvou, mlátí s věcma o zem…prostě je to jak zemětřesení a vážně se v tom nedá spát. Nejhorší je, že to prostě dělají nonstop hned po tom, co se vzbudí, až do tý doby, než jdou zase po obědě na chvíli spát. Pak většinou jsou někde venku a zhruba tak v 18 nebo 19 hodin večer to jede nanovo až do 21 hodin. A je to prostě každý den úplně to samý. Málokdy jedou někam pryč. Taky ta jejich matka chodí jak buldozer a ta její chůze se nedá přirovnat ani k tomu dupajícímu koni, ale jak k nějakýmu zatloukání palicí do podlahy. Taky furt mlátí dveřma, šoupou nábytkem, 60× za den stahují venkovní žaluzie nahoru a dolů (klidně i v noci a taky to dělá bordel jak blázen), taky každé dva týdny něco vrtají. Prostě celkově cokoliv dělaj, tak to udělají tím nejhlučnějším způsobem. Nejhorší z toho všeho jsou prostě ty děti, který ten bordel dělaj každej boží den úplně stejně a ve stejnej čas. Jsou prostě jako nařízený hodinky.

Je to vážně příšerný, kvůli nim jsme se, už od tý doby co tam jsou, normálně nevyspali. Já jsem si musela kvůli nim pořídit už několik špuntů do uší, které mě strašně bolí a mám kvůli tomu už dost v hajzlu uši. Už několik stovek jsem narvala i do různých čistících sprejů do uší, abych neměla záněty uší. Mám psychické problémy a kvůli nim se mi neskutečně zhoršil stav a začala jsem mít i záchvaty zuřivosti, kdy jsem si jednou kvůli nim zranila ruku. Kvůli studiu na škole nemám možnost se jinam přestěhovat a musím to vydržet ještě 4 roky. Ale vážně nevím jak tohle zvládnu, protože už jsem za pokrajem všech sil a každej další den v tomhle bytě mi zkracuje život. Samozřejmě jsme to zkoušeli řešit, ale oni se nám jen vysmáli, řekli že to jsou přece děti, a že pokud nám to vadí, tak se máme odstěhovat do lesa. Přitom jediný co jsme po nich chtěli bylo, aby s těma dětma ráno odešli do obýváku a dělali bordel tam a ne pod našima ložnicema. Majitelka bytu je na jejich straně a nezajímá jí nic jinýho, než prachy co má z nájmu a nehne pro vyřešení ani prstem a ani nikdo jiný ze sousedů nám nepomůže. Souhlasím se vším co napsal soused123 a doufám, že se jim to jednoho dne mnohonásobně vrátí za to, že nám tu denně ničí život a my tu trpíme jako psi.