Samozřejmě, že rozsudek je o „přechodu dluhů“. Na tomto konkrétním rozsudku (možná dohledám další) dokládám, že okresní soudy berou „přechod dluhů“ jako samozřejmou věc. Tedy že v § 1186 soudci čtou, že dluhy přecházejí. Já nic o přechodu dluhů v § 1186 nevidím, ale spravedlnost v daném případě asi není slepá, nýbrž je kreativní a domýšlí si něco, co v zákoně není.

Samozřejmě, že pokud akceptujeme „přechod dluhů“, budou muset SVJ nejprve posílat výzvu k úhradě dluhů bývalého vlastníka nabyvateli, to dá rozum, protože právním dlužníkem je nabyvatel a hajzl reálný dlužník je „pouze“ ručitel. Přesně k tomu došlo v tomto případě – eseróčko z Prahy pronajímalo byt v Chomutově, ale neplatilo příspěvky a služby. Za „našetřené“ peníze si najali advokáta a ještě na tom vydělali.

Teď nám v domě vzniká velký dluh, dlužnice už od června neplatí. Podali jsme v lednu už druhou žalobu (první pravomocný platební rozkaz za dluhy červen-září máme a podali jsme v listopadu návrh na exekuci, kterou soud ještě nenařídil, ačkoli má nařídit do 30 dnů). Dluh už je 35.000 Kč. Kdyby prodala byt, nemáme možnost, jak se o prodeji dozvědět, protože katastr hlásí až změnu zapsaného stavu (email hlásiče přijde teprve po změně vlastnictví), nemám tedy jak informovat kupujícího o nějakých dluzích.

Celý § 1186 je napsaný tak hloupě, že z něj nevyplývá vůbec nic (jenom, že někdo má dodat jakési potvrzení, nic víc z toho paragrafu nevyčte ani největší kreativec a fantasta).