Otázka (nejen pro Vás):

Pro účely tohoto zákona se rozumí … osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb … vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období

…pokud je 1000 spoluvlas­tníků, je proti smyslu zákona, aby za jeden byt platilo 1000 spoluvlas­tníků…

Je skutečně jisté, že bude poskytovatel ctít smysl zákona, když bude li více spoluvlastníků, pak gramatickým výkladem plyne nepochybně, že „1000 spoluvlastníků“=„1000 osob rozhodných pro rozúčtování služeb“ ??

V reálu neznám byt, kde by bylo 1000 spoluvlas­tníků, ale byty se 2-ma 3-mi spoluvlastníky jsou celkem běžné.

Kontrolní příklad 1: byt vlastní matka(50%)+dce­ra(45%)+syn(5%). V bytě žije ta dcera, její manžel a jejich 3-děti. Hodnotu „počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb“ uvádí příjemce =5 ale poskytovatel =7.
Kontrolní otázky: {1} Kdo má pravdu? {2} Kdo tahá za kratší konec stébla (tedy bude muset podávat žalobu)?{3} Je poskytovatel oprávněn vymlasknout pokutu (§13) rovnou ve vyúčtování (formou zápočtu), protože z pohledu poskytovatele, rozúčtovatel nesplnil povinnost dle §12 neboť jím oznámená hodnota – není dle názoru poskytovatele hodnotou dle §2/g/2 ale nějakou jinou (nerelevantní) hodnotu.

Kontrolní příklad 2: příjemce služeb pro §2/g/2 nahlásil v 1/2014 hodnotu =3. Od 3/2015 nahlásil hodnotu =4. Poskytovatel ale hodnotu =4 ve vyúčtování-2015 ignoruje a použije hodnotu =3.
Kontrolní otázky: {1} Může zde příjemce uplatnit právo §13/1 úspěšně? (já mám za to, že by to byl šikanózní výklad zákona, ale já nejsem soudce :)) – prostě porušení zákona to nepochybně JE)