Evidenční listy SVJ

Tristone, pokud budou byt vlastnit 4 spoluvlastníci a byt bude prázdný, budou to 4 osoby pro vyúčtování?

Magda

Přečtěte si ten paragraf a vyvoďte z toho věrohodně něco jiného … Já taky nejsem právník, ale připadá mi to zcela jasné.

V takové situaci už bude podle mě hodně záležet na vztazích v domě. Osobně bych se nebránil v takovém případě připustit nižší číslo (nikoliv ale nulu), pokud by to bylo rozumně podložené. Ale striktně podle zákona by 4 asi byly správně.

Naštěstí to nemusím řešit, veškerého účtování podle osob už jsme se zbavili.

Tristone, výklad zákona není o vztazích v dome. Zákon má být napsaný tak, aby tomu rozuměl s prominutím i ten poslední blbec. I ten má právo vědět, co znamená počet osob v jednotce, pak s ním nikdo nemůže manipulovat. Ten zákon je napsaný tak, aby s lidmi bylo možné manipulovat. To Tristone není právní stát.

Já s Vámi souhlasím. A proto jsme ve výboru řekli, že jestli se bude účtovat cokoliv podle osob, tak my u toho rozhodně nebudeme.

To že se tu snažím něco vyložit nejméně špatně ještě neznamená, že se mi to líbí.

ale neumím z toho vyvodit nic věrohodného. Co když vlastník bude vlastnit 10 jednotek a nebude tam nikdo bydlet. Nahlásí sám sebe 1×, nebo 10×? Vlastník je stále jenom jeden. Pouze má víc jednotek v domě.

Magda

Ve vyúčtování u každé vaší jednotky bude počítáno s jednou osobou.

Překvapuje mě, že se ptáte na tak primitivní věc :-)

Hledáte složitosti tam, kde nejsou.

b) příjemcem služeb

1. nájemce bytu, nebo
2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví,

Vždy se v zákoně mluví o bytu nebo jednotce v jednotném čísle. A pak se k ní přiřazují rozhodné osoby. Takže když bude vlastnit deset jednotek, nahlásí se do každé 1×. Nebo nenahlásí a SVJ si ho přiřadí samo podle katastru. On totiž ten zákon neříká, že někdo musí hlásit počet osob. Jen je dost vágně definováno, jaké osoby to jsou. Číslo tak klidně může přiřadit samo SVJ – jen pak musí v případě sporu unést důkazní břemeno.

zákon stanoví povinnost hlásit změny se sankcí pokuty

67/2013 § 12 Příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování.

§ 13 Pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním (1) Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.

Já jsem se tam seknul v povinnostech. Výsledek je ale nakonec stejný :)

Majitel má povinnost hlásit počty osob, ale poskytovatel služeb (SVJ) nemá povinnost se nahlášeným počtem striktně řídit! Pokud například SVJ najisto ví, že v bytě žije trvale např. čtyřčlenná rodina a majitel nahlásí pouze 1 osobu, tak očividně to číslo neodpovídá počtu rozhodných osob. Pak může SVJ klidně použít počet 4, ale musí být schopné to v případě sporu ustát.

To neustojíte. Jak chcete dokázat že máte použít ty 4 osoby? A co, že to přesně ty 4 osoby tam dělají? Žijí? Bydlí? Obývají? Mají domácnost? Nemáte jak obhájit a nemáte ani CO obhájit. Proto jsme u nás osobodny zrušili.

To nestojíte. Jak chcete dokázat že máte použít ty 4 osoby? A co, že to přesně ty 4 osoby tam dělají? Žijí? Bydlí? Obývají? Mají domácnost? Nemáte jak obhájit a nemáte ani CO obhájit. Proto jsme u nás osobodny zrušili.

pokud zjistí, že tam má být více osob, tak uplatní pokutu 50 kč/den. SVJ má pak důkazní břemeno a musí prokázat, že je tam víc osob.

jinak souhlasím s tím, že lepší je se vyhnout rozpočítávání dle osob.

ze zákona vyplývá: pokud vlastník v bytě nebydlí = 1 osoba

pokud má člověk více bytů v domě a nikde nebydlí = 1 osoba / byt

u spoluvlastníků se domnívám, že by to měla být 1 osoba, pokud v bytě nikdo nebydlí. protože výkladem ab absurdum, pokud je 1000 spoluvlas­tníků, je proti smyslu zákona, aby za jeden byt platilo 1000 spoluvlas­tníků, protože účelem zákona bylo, aby platila vždy alespoň 1 osoba

Z logiky věci s Vámi zcela souhlasím. Bohužel v naší právní džungli vůbec není jisté, že by takto rozhodl i soud.

A pak babo raď – postupovat logicky a „lidsky“ a riskovat porušení péče řádného hospodáře, nebo to tam napálit podle počtu spoluvlastníků a alibisticky nechat rozhodnutí na soudu, až si budou spoluvlastníci stěžovat?

Já myslím, že problém je spíš v té definici v zákoně.

Jestli tomu dobře rozumím, tak vlastník osmi jednotek (4 bytů a 4 sklepů) nahlásí 8 osob. To se domníváte? Nebo to vlastně nemusím ani hlásit. Oni si to statutáři vytáhnou.

Myslím, že jste udělali moc dobře, že na osoby nic neúčtujete.

Já obdržela vyúčtování za rok 2015, kde se výbor rozhodl účtovat dle NOZ. Za 4 sklepy, které mají v součtu 6 metrů, mám vyúčtováno 14 tisíc korun. A to mám štěstí, že tam nemám rozúčtované služby, které se účtují na osoby. To bych se teprve divila.

Magda.

Zdenku, nemou s vámi souhlasit. Pokud v byte nikdo nebydlí a služby mají být vyúčtovány na osoby, tak proč by nebydlící osoba platila za spotřebu elektřiny.

Nevím, jak je to s vyhláškou jinde, ale vyhláška v Praze neříká o rozúčtování odpadu v bytovém domě vůbec nic. Platí co si vlastníci schválí.

Podstatné je, co je schváleno. Pokud se rozúčtovává nějaká služba na osoby a není dále upřesněno o jakou osobu vlastně jde, pak mám za to, že je to osoba, která spotřebovává službu.

Na vodu, teplo atd. se tazatel neptá. Ptá se na služby, které jsou účtovány na osoby.

Magda

Magdo, vy se ráda soudíte, ale zákony čtete až v případě nutnosti. Zákon 67/2013, §2,g říká:

7. osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb

1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
   

Takže jedna osoba vždycky. Jirka

Jirko,

a vy tomu rozumíte?

Představte si, že mám v domě 4 byty a v jednom bytě bydlím já a mé dvě děti. Ve třech bytech nikdo nebydlí. Vlastníka jednotek jsem již nahlásila jako osobu rozhodnou pro rozúčtování služeb. Takže podmínka splněna, vlastník nahlášen. Ovšem pouze 1×. A to neumluvím o tom, že v domě vlastním další 4 jednotky (sklepy, garáž). Tam dle odstavce dva budu muset také nahlásit jednu osobu. Vlastníka? Protože odstavec dva nehovoří o bytě, ale o jednotce. Bude to tedy další osoba, kterou mám nahlásit.

A k odstavci 2 ještě jedna poznámka. Pokud byt nepronajmu a nechám tam bydlet bez nájemní smlouvy 4 osoby a já tam vůbec žít nebudu, budu podle tohoto odstavce hradit pouze za 1 osobu vlastníka? Protože ty 4 osoby nejsou nájemníci a rozhodně se mnou žít v jednotce nebudou.

Jenom pro zajímavost. Takto jsou určeny osoby rozhodné pro vyúčtování odpadu v jednom z domů, kde vlastním byt:

Shromáždění rozhodlo (78,3 % přítomných hlasů), že služby budou rozúčtovávány podle velikosti spoluvlastnického podílu. Komunální odpad bude s ohledem na ustanovení § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, podle kterého je poplatníkem poplatku za komunální odpad každá fyzická osoba, při jejíž činnosti odpad vzniká, rozúčtováván na osoby.

A teď babo raď. Jaké osoby jsou rozhodné pro rozúčtování odpadu?

Jediné doporučení zní. Pokud chcete rozúčtovávat na osoby, tak je nutné si definovat, o jaké osoby vlastně jde. Zákon v tomto moc nepomůže.

Magda

Paní Magdo, na jedné straně chcete, aby se zákony dodržovaly a na druhé straně hledáte cesty, jak je obejít. Máte pravdu v tom, že zákon přesně nestanoví, jak se osoby počítají. Otázka je, pokud používáte byt např. k ubytování turistů, nebo osob, které se tam zdržují třeba jen několik dnů v týdnu. Nechci vám radit, ale jedna osoba je daná zákonem. Pokud máte 4 volné byty, je to vaše svobodné rozhodnutí, ale zákon je v tomto naprosto jasný. Jirka

Jirko, snažím se dodržovat zákony. Ale takový kočkopes se dodržuje dost špatně. Co ty sklepy? Je to jednotka? U nás ano. Měla bych tedy dle zákona platit i zde za osobu?

Máte pravdu že pronajímám byty i krátkodobě. A mám tam nahlášen maximální počet osob, pro které byt pronajímám. Nemám tam nahlášenou jednu osobu – vlastníka.

Magda

„…pronajímám byty i krátkodobě…“

mohu se zeptat, kdy hlásíte „změnu“ (§12) – ihned jak nastane nebo až před koncem účetního období?

Byla li by frekvence vysoká, šlo by pak, ne o byt, ale o „hotelový pokoj“ – jde pak podle Vás tímto způsobem používat bytová jednotka bez souhlasu spoluvlastníků?

---

„…podmínka splněna, vlastník nahlášen. Ovšem pouze 1×. …“

Nerozumím, mám za to, že není li jednotka obývána, má minimálně jednoho vlastníka a tedy 1-osobu rozhodnou pro nahlášení dle §12. Ve Vašem případě kritérium „podle osob“ (Vy+2-děti+3-další byty) dává hodnotu =6 (máte 4-byty a ty mají 4-vlastníky a v jednom z nich žijí navíc 2-děti)

---

„…rozhodlo (78,3 % přítomných hlasů), že služby budou rozúčtovávány podle velikosti spoluvlastnického podílu…“

Zákon 185/2001 uvádí, že se poplatek rozúčtuje ale o „volbě způsobu“ tam není ani slovo. Poplatek se vybírá „za fyzickou osobu“, takže zcela logicky se rozúčtuje „za fyzickou osobu“ a ne „podle m2“. Jestli to v nějakém SVJ kde máte byt takto mají, tak jste to jstě již napadla a nenecháte se terorizovat. Je to tak?

---

„…ty 4 osoby nejsou nájemníci …“

Podle mne, nájemníkem není ten kdo „nájemní smluvu“ má, ale ten kdo „nájemně“ bydlí. Takže i ty 4-osoby jsou „osobami rozhodnými pro rozúčtování“ a to dle §2/g/2 neboť Vy jako vlastník, jim pravidelně opakovaně „jednotku přenecháváte do užívání“

1. Pokud je byt pronajímán pro maximálně 4 osoby, mám nahlášené 4 osoby na celý rok. Nenahlašuji každý pobyt zvlášť.
2. Nemyslím, že pokud jednotka není obývána, že je tam jedna osoba. Nemyslím ani, že to říká nějaký zákon.
3. Takže pokud je vlastník bytu právnická osoba, tak se nic neplatí. A jako fyzická osoba mohu bydlet ve třech bytech najednou?
4. Podle mě je nájemník ten, kdo má uzavřenou nájemní smlouvu. Kdo jí uzavřenou nemá, může být uživatel, který byt užívá s mým souhlasem, nebo squatter, který tam bydlí bez mého souhlasu. Ale ani v jednom případě nepůjde o nájemníka.

Magda

Otázka (nejen pro Vás):

§2/g/2

Pro účely tohoto zákona se rozumí … osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb … vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období

„Anonymuus (bez ověření), 4. Květen 2016 – 9:13“

…pokud je 1000 spoluvlas­tníků, je proti smyslu zákona, aby za jeden byt platilo 1000 spoluvlas­tníků…

Je skutečně jisté, že bude poskytovatel ctít smysl zákona, když bude li více spoluvlastníků, pak gramatickým výkladem plyne nepochybně, že „1000 spoluvlastníků“=„1000 osob rozhodných pro rozúčtování služeb“ ??

V reálu neznám byt, kde by bylo 1000 spoluvlas­tníků, ale byty se 2-ma 3-mi spoluvlastníky jsou celkem běžné.

Kontrolní příklad 1: byt vlastní matka(50%)+dce­ra(45%)+syn(5%). V bytě žije ta dcera, její manžel a jejich 3-děti. Hodnotu „počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb“ uvádí příjemce =5 ale poskytovatel =7.
Kontrolní otázky: {1} Kdo má pravdu? {2} Kdo tahá za kratší konec stébla (tedy bude muset podávat žalobu)?{3} Je poskytovatel oprávněn vymlasknout pokutu (§13) rovnou ve vyúčtování (formou zápočtu), protože z pohledu poskytovatele, rozúčtovatel nesplnil povinnost dle §12 neboť jím oznámená hodnota – není dle názoru poskytovatele hodnotou dle §2/g/2 ale nějakou jinou (nerelevantní) hodnotu.

Kontrolní příklad 2: příjemce služeb pro §2/g/2 nahlásil v 1/2014 hodnotu =3. Od 3/2015 nahlásil hodnotu =4. Poskytovatel ale hodnotu =4 ve vyúčtování-2015 ignoruje a použije hodnotu =3.
Kontrolní otázky: {1} Může zde příjemce uplatnit právo §13/1 úspěšně? (já mám za to, že by to byl šikanózní výklad zákona, ale já nejsem soudce :)) – prostě porušení zákona to nepochybně JE)

vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání, a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

vlastníci jednotky matka a syn přenechali do užívání dceři, jejímu manželovi a 3 dětem, z čehož jasně vyplývá, že osob rozhodných je pět (dcera, manžel, 3 děti)

Nájemce a uživatel jsou dva rozdílné pojmy. Osobou rozhodnou je nájemce, nebo vlastník. To ani dcera, ani manžel, ani 3 děti nemusí vůbec být.

Magda

„vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání, a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.“

Kontrolní příklad 1: byt vlastní matka(50%)+dce­ra(45%)+syn(5%). V bytě žije ta dcera, její manžel a jejich 3-děti. Hodnotu „počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb“ uvádí příjemce =5 ale poskytovatel =7.

matka, syn = vlastník jednotky, který přenechal jednotku do užívání, tedy nejsou osoby rozhodnými = 0

dcera = vlastník jednotky, který jednotku nepřenechal do užívání = 1

manžel dcery, 3 děti = osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce… = 4

1 + 4 = 5

„…matka, syn = … = 0…“

Mohl byste přesně citovat z §2/g/2 tu část, která uvádí co dělat, pokud vlastník jednotky, jednotku „přenechá do užívání“? Chci citaci, nikoli to co si domýšlíte. Kde tam vidíte, že tento případ se počítá jako =0?

Ač se to nezdá, tak „neuvedeno“ není totožné s „=0“.
Ač se to nezdá, tak „přenechat“ není totožné s „nebydlet“

---

„…vlastník jednotky, který přenechal jednotku do užívání…“

Jsem poskytovatel. Podívám se do KN a zjistím vlastníky. Pokud v KN nenajdu smlouvu o „přenechání do užívání“, pak já – poskytovatel – mám za to, že taková smlouva neexistuje dokud mi ji neukážete. Tzn. ať již v bytě matka+syn žijí či nikoliv, jsou podle mého – poskytovatelského – výkladu, osobami rozhodnými pro rozúčtování.

1. je li někde „přenechání do užívání“ právně upraveno – uveďte kde.
2. Čí povinností je dokázat, že „…přenechal jednotku do užívání…“
3. Jak ten koho označíte, má „přenechání“ dokázat podle Vás?
4. „donuťte“ mne – poskytovatele – akceptovat Váš právní názor. :))

„je li někde „přenechání do užívání“ právně upraveno – uveďte kde.“

V občanském zákoníku.

Jasně, blbě jsem četla. Nevím proč jsem si myslela, že vlastníkem je pouze syn a matka.

Magda

Myslím, že jako jednotka hlasuje jedním hlasem, tak vlastník jednotky je vlastně jenom jeden. To že je jednotka ve spoluvlastnictví více osob je zcela jedno.

Úředník prostě napsal špatně vyhlášku. Nelze podle ní (nebo některých jejích ustanovení) postupovat. Leda že si domyslíte, co tam vůbec není.

Osvícený vlastník nebude na osoby rozúčtovávat a pokud ano, tak si sám určí, o jaké osoby půjde. Škoda, že máme tak málo osvícených vlastníků a že nám ministerští ouřadové musejí diktovat, jak máme rozúčtovat služby.

Magda

ad-1) takže na případnou změnu během roku nereflektujete A přeplácíte. Budete li mít pouze jednoho nájemce s jednou další osobou, proč ponecháváte stav =4? Má to nějaký raison d'être?

ad-2) §2/g ZOSL neuvádí nic o tom, že by počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb byl podmíněn obývaností. Minima ex-lege, je podle mne v tomto případě vlastnictví jednotky (§2/g/2). Ostatní části §2/g (tedy §2/g/1 a §2/g/2 vyjma již zmíněného vlastnictví) jsou již jen rozšířením okruhu počtu osob rozhodných pro rozúčtování.

ad-3) No bydlet „najednou“ asi ne :), ale vlastnit byty „najednou“ jistě ano. Jak to mají právnické osoby nemám nastudované. Vy to pronajímáte jako osoba právnická? Ne, že.

ad-4) nebudu zabíhat do dohadování se, kdo je nebo není „nájemník“. Reagoval jsem v kontextu Vaší otázky cit. „Pokud byt nepronajmu a nechám tam bydlet bez nájemní smlouvy 4 osoby a já tam vůbec žít nebudu, budu podle tohoto odstavce hradit pouze za 1 osobu vlastníka?“. Takže v kontextu této otázky jen zopakuji

Takže i ty 4-osoby jsou „osobami rozhodnými pro rozúčtování“ a to dle §2/g/2 neboť Vy jako vlastník, jim pravidelně opakovaně „jednotku přenecháváte do užívání“

Vy zastáváte názor, že gramatickým výkladem z §2/g/2 z části „…pokud jednotku nepřenechal do užívání …“ lze dovodit, že pokud vlastník „jednotku přenechá do užívání bez nájemní smlouvy“, že není jasné jak počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb stanovit? Pokud ano, tak to ale neznamená, že ten počet =0. Znamená jen, že nejde stanovit.

1. ANO přeplácím. Krátkodobé pronájmy znamená, že mám v bytě lidi třeba na 2, nebo 3 dny. Jak bych to měla hlásit? A z jedné třetiny tam není nikdo. A někdy se stane, že přijede rodina, která je v bytě měsíc. Jediný důvod proč to tak dělám, že se nechci s nikým dohadovat a při nahlášené 1 osoby bych měla pocit, že parazituji na ostatních.

2. Já v té vyhlášce čtu, že osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb jsou nájemce, nebo vlastník a osoby, které s nimi žijí po dobu delší než 2 měsíce. Máte pravdu, že tam není nic o tom, že by v bytě musel nájemce, nebo vlastník bydlet. Takže jedna osoba je asi opravdu minimum.

3. Pronajímám byty jako fyzická osoba. To byla pouze otázka.

4. Vycházím z gramatického výkladu, že ministerský úředník stanovil 3 okruhy osob, které jsou rozhodné pro vyúčtování. Nájemce, vlastníka a osoby, které s nimi žij. A tento úředník zapomněl na všechny ostatní. A vycházím z toho, že vlastník, který přenechal byt do užívání někoho jiného, tak osobou rozhodnou pro vyúčtování není. Ale pokud byt přenechal a nepronajal, tak se nikdo nehlásí.

Souhlasím, že je to ptákovina, ale tak to ouředník napsal do té vyhlášky. A proto si myslím, že podle takového nesmyslu postupovat nelze. A osobně si myslím, že osobou rozhodnou by měla být každá osoba, která službu spotřebovává. Některé služby se spotřebovávají i když v bytě nebydlíte. A některé spotřebovávají osoby, které byt užívají. A to jsou ty osoby, které by za služby měli platit.

Magda

a za jaké služby sklepy platí?

toto řeší § 1 (2) 67/2013 Sb. – §1(2) Je-li v domě s byty nebytový prostor, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se bytů přiměřeně i na tento nebytový prostor.

Prozatím neplatí ve sklepě za služby, které se rozúčtují na osobu (u nás el.a odpady). To zatím výbor nenapadlo. Možná k tomu časem dojde.

Ale dle vyjádření účetní firmy:Zákon 67/2013 a navazující předpisy stanovují některé změny ve vyúčtování oproti tomu, jak jste byli zvyklí. Stanovuje především povinné rozúčtování položek jednotkové režie, účetnictví a odměny výboru na každou jednotku stejně.

To znamená, že úplně stejně platí jednotka sklep (1m2), jako 100 metrový byt, nebo 500 metrová garáž.

Co to je jednotková režie netuším. To je předmětem sporu i v minulých vyúčtování. Ale její výše se rapidně zvyšuje. V roce 2013 tam bylo 40 tis., v roce 2014 70 tis. a v roce 2015 už 220 tis. Domnívám se, že tam budou mimo bankovních poplatků především právní služby. A protože máme v domě 55 bytů, 53 sklepů a 3 garážová stání, tak jenom tato režie je u každého mého sklepu za 2 tisíce.

Ať žije blbost a naši zákonodárci.

Magda

Magdo, sklep – uzavřená samostaná místnost ani sklepní koje přece nemůže mít žádnou režii.To je pouze formulka, aby vás obírali o peníze. Vy jste si nějakou režii schválili, doložilo vám svj co to vlastně platíte? Já se ani nedivím, že se s těmi dementy soudíte.

To není o tom, jestli má nějakou režii sklep.

Je to o tom, že nějakou režii má provoz SVJ jako takového (není to totéž co provoz domu). Jmenovitě například náklady na správcovskou firmu, odměny výboru, běžný kancelářský materiál (papíry, tisk a podobně), případně náklady na telefony a tak dále. Tohle zavedl explicitně NOZ a neuvádí v tomto bodě ani možnost domluvit se jinak.

Tyto se následně dle zákona rozúčtovávají na každou jednotku stejně. Takže na 100m byt i 3m sklep, jak píše Magda. U bytů je to logické, s těmi sklepy je to horší. Pokud ale všechny byty mají sklep, jde o houby, protože to zaplatí všichni stejně a nula od nuly pojde. Problémy to začne působit, až když to není 1:1 s byty.

Voda je u sklepů taky v pohodě, asi zavedená nebude. Ostatní služby už se řeší hůř, tam by to asi vyžadovalo dohodu všech a včlenit ji ideálně do stanov nebo prohlášení vlastníka – např. že sklepy neplatí za odpad nebo že platí pouze za elektřinu v suterénu a podobně. TO už záleží na daném domě.

Tristone, v žádném případě u nás nemá každý byt sklep. Jsou byty, které mají sklepy 3 a byty, které nemají žádný sklep.

A nezdá se vám to nemravné, že garáž, která má 500 metrů a 20 garážových stání platí výboru tolik jako metrový sklep? A proč myslíte, že správci by se mělo platit na jednotku. Copak právnická osoba potřebuje ke svému provozu správní firmu? Já myslela, že správní firma spravuje cizí majetek. Né právnickou osobu.

Jinak dle mého platí to, co si vlastníci schválili. Tím spíš, že jsem vlastníkem jednotek dle ZoVB.

Magda

Odmítám řešit co je a není nemravné. To je irelevantní.

Pro SVJ je důležité, co je zákonné. Tím se musí řídit. Nikde není řečeno, že se to členům výboru Vašeho SVJ líbí, třeba s tím mají stejný problém jako Vy. Takové věci mám taky. Ale těch 200 „osvícených“ hlav to prostě schválilo takto.

Platba správci podle jednotky jde např. z titulu toho účetnictví, viz. paragraf 1080. Ale úplně jisté to v tomhle ohledu není, to uznávám, a pro zamezení pochybností by si mělo SVJ stanovit co je a co už není součástí jeho vlastní správní činnosti. A donutit pak správce rozdělit fakturu podle oborů.

Zrovna tohle je dost snadno řešitelné, pokud máte v domě tu potřebu :)

Tristone, nemravné = protizákonné. To je jedna nádoba.

Domnívám se, že pro SVJ je podstatné to, co si schválili vlastníci. Co to znamená, že si má SVJ stanovit, co je a co už není součástí jeho vlastní správy. Jak se to prosím dělá? Mají to schválit vlastníci? Nebo snad výbor? Nebo to zákon někde stanovil?

Je úplně jedno, zda je částka na faktuře jednou částkou, nebo dvěma. Vyúčtování služeb je dle vás co? Vlastní správa? A právní zastoupení je co? Když se SVJ soudí o vyúčtování služeb jde o vlastní správu? Nebo o stanovy.

Mám možnost se podílet na rozhodování o správě SVJ za sklep jednou tisícinou, ale platit budu jednu setinu. To je tedy opravdu nesmysl všech nesmyslů.

Ještě že se to starých jednotek netýká :-). On ten ZoVB vlastně vůbec nebyl špatný.

Magda

Rozhodnout o nemravnosti / nezákonnosti může pouze soud. Do té doby si těžko někdo ve výboru vezme na svědomí to, že nějaké ustanovení označí za nemravné a tím pádem ho nebude používat. Na to by s ohledem na povinnosti dle NOZ mohli členové výboru velmi těžce doplatit.

Náklady vlastní správní činnosti tu mají velmi obsáhlé vlastní diskuze, nemá smysl to tu znovu duplikovat.

Vlastně melu i já. Byt žádný sklep nemá. Sklepy vlastní vlastníci. Magda

tristone, v svj neexistuje žádná režie, ta existuje pouze ve výrobní jednotce. Pokud existují nějaké náklady, tak jsou pojmenovatelné, rozhodně to není režie. NOZ nezavedl žádnou režii, nelžete.

NOZ, § 1180

(1) Nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

(2) Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

---

Ano, nejmenuje se to podle zákona režie, ale přesně o tomhle se tu bavíme.

Ne Tristone, vlastník jednotky přispívá tak, jak je uvedeno buď v Prohlášení vlastníka nebo ve stanovách. Nedělejte ze společenství kocourkov.

Nebo v zákoně.

Jsou ustanovení zákona, která lze přehlasovat, která lze změnit dohodou, která lze nahradit články Stanov nebo Prohlášení a která změnit nelze.

V případě paragrafu 1080 si nejsem jistý, zda ho lze vůbec přebít, ale i pokud ano, tak explicitně novým krokem. Jelikož zavádí do té doby pro SVJ nepoužívaný pojem „vlastní správní činnost“, lze předpokládat, že v žádném dokumentu ani usnesení nemáte řečeno, jak s takovými náklady naložit. A proto dle mého názoru se uplatňuje od roku 2012 úprava daná tímto paragrafem.

Především, máme od roku 2002 schválený způsob rozúčtování služeb. O žádné režii tam není ani řádka. Od té doby se na shromáždění o změně nehlasovalo. Položka režie se objevila ve vyúčtování prvně v roce 2013. Od té doby tuto položku reklamuji.

Letos výbor přišel s touto skvělou akcí. Dosud byly sklepy ve vyúčtování jako součást bytu. To znamená, vše co bylo rozúčtováno na metry vlastněné plochy se zohlednilo. Nyní se (nejspíš vlastní správní činnost) rozhodl výbor rozúčtovat na jednotky.

Co naděláte. Výbor tvrdí, že do vyúčtování nemám co mluvit. Co určí výbor, to platí.

Opravdu nejde dělat nic jiného, než reklamovat, neplatit a soudit se.

Magda

Zkuste si to představit tak, že sklep je samostatná jednotka a tudíž ji nemusí vlastnit nikdo z vlastníků bytových jednotek. Prostě sklep vlastní jako jednotku někdo úplně zvenku. A tento někdo by se snad neměl podílet na nákladech SVJ? Měl by to mít zdarma? Takže i na sklep je nutno pohlížet jako na jednotku (je-li sklep veden v katastru jako samostatná jednotka) se všemi důsledky. Není to žádná speciální jednotka, je to prostě jednotka.

Možná Vám to přijde nesmyslné, ale až se někdo z vlastníků bytové jednotky a zároveň jednotky sklep dostane do finančních potíží, klidně sklep může jako jednotku prodat někomu cizímu.

Nezdá se mi to vůbec divné. Samozřejmě že vlastník sklepu může být někdo mimo dům. Dokonce to tak bylo. Než se všechny sklepy prodaly, tak byl vlastníkem Developer. A samozřejmě za sklepy platil. Proč by to měl mít zadarmo? Jenom se platilo podílem na domě, nikoli za jednotku. Pokud SVJ vymáhá nějaký dluh a nevymůže ho. Kdo to zaplatí? Každý svým podílem? Kdepak, většina nákladů spadne přes právní služby do režie a zaplatí to sklepy. Vždyť to opravdu nedává žádný smysl. A myslíte, že metr sklepa se má podílet na nákladech SVJ stejně, jako 500 metrů garáže a 100 metrů bytu. Fakt si myslíte, že je to normální?

Magda