Nádherný příměr. Trefný, logický, harmonizující s přírodou. A snad každému zřejmý. Leč empatie a nesobectví se dnes nenosí. V „rozvinuté“ kapitalistické společnosti pomalu nemají tyto lidské vlastnosti místo. Škoda…

A poslyšte pohádku, jejíž příběh je zcela reálný:

V jednom nejmenovaném SVJ, kde se rozhodli po úvaze před čtyřmi lety zrušit poměrové indikátory, se samozřejmě rok poté na schůzi shromáždění vyhodnocovaly náklady mezi jednotlivými byty. Za celou zúčtovací jednotku (dům) se nic podstatného nezměnilo, avšak mezi bytovými jednotkami nastal výrazný posun. Tam, kde bývalo dlouhodobě chladno, pojednou zaevidovali vyšší teplotu v místnostech až o tři stupně. Náklady za tepelnou energii přesto poklesly průměrně o 1/3 vůči přecházejícím obdobím. Samozřejmě, v jiných bytech, kde se předtím netopilo, se náklady zvýšily, avšak nikde nebyl nárůst vyšší než o cca 10%. Teplo se zkrátka rovnoměrně „rozlilo“ v celé budově. A protože se budova vytápí s využitím striktní centrální ekvitermní a sluneční regulace instalované v domovní kotelně, pojednou se zjistilo, že v celém sedmipatrovém objektu s 55 byty je příjemně teplo, nikdo za nikoho nic nedoplácí a že k žádnému nárůstu spotřeby tepelné energie za celý dům nedošlo. Nadto jedna členka společenství se na schůzi nekompromisně ohradila, když zazněl návrh, že by se přece jen mělo zvážit „měřiče“ vrátit, že o něčem takovém nechce ani náhodou slyšet, protože celé roky chodili doma „v kožichu“, radiátory naplno, a sotva docílili 19–20 stupňů, protože dva sousedící byty prostě netopily – boční a o patro níž. Jeden majitel dlouhodobě pryč, další nemístně šetřil a topil pouze v jednom pokoji. Až teprve tehdy, kdy jim bylo zřejmé po demontáži „měřičů“, že ať topí, nebo netopí, zaplatí shodně podle započitatelné plochy, radiátory „milostivě“ pustili. A ejhle – v neustále podchlazovaném (středovém!) bytě se pojednou docílilo teploty až 23 stupně, i když venkovní teplota poklesla pod –15 stupňů. Tudíž ke konstatování, že „měřiče“ k ničemu pozitivnímu neslouží, se přidávali další a další… a tak tomu je dodnes…