Pojem dobré mravy zákon blíže nedefinuje. Kategorie dobrých mravů je však v soukromém právu ustálena, v doktríně je dostatečně zpracována a právní praxi nepůsobí větší potíže. Kategorie dobrých mravů bývá obvykle pojímána tak, že jde o soubor všeobecně uznávaných a přijímaných společenských pravidel a představ o tom, co je správné, rozumné a obvyklé jednání.

Podle § 588 je absolutně neplatné právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům.

Podle § 580 je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům (zde měl zákonodárce na mysli jiný než zjevný rozpor). V tomto případě jde o relativní neplatnost, které se bude třeba dovolat. Pokud se oprávněná osoba neplatnosti nedovolá, promlčuje se v obecné promlčecí době.

Je na každém, aby zvážil (popř. poradil s právníkem), zda jde podle něho o vadu právního jednání, s kterým nesouhlasí, vadu natolik problematickou, že se k vůli ní dovolá neplatnosti.