Nejvyšší soud vyšel v rozsudku 29 Cdo 3399/2010 z toho, že Občanský zákoník neupravuje zastoupení při veškerých úkonech, nýbrž pouze při PRÁVNÍCH úkonech. ObčZ tedy neukládá všeobecnou povinnost strpět zastupování jinou osobou (zmocněncem), jestliže nejde o právní úkon. Zda bude umožněno zmocněnci jednat za zmocnitele v takových případech závisí tedy pouze na úvaze osoby, které je příslušný úkon určen. Vůle SVJ – právnické osoby se vyjádří nejspíše ve stanovách, což Nejvyšší soud konstatoval.

Jak sám Nejvyšší soud poznamenal v rozsudku, hlasování na shromáždění má charakter právního úkonu, avšak samotná účast na shromáždění právním úkonem není.

Z toho NS došel k ZDÁNLIVĚ logickému závěru, že vlastník jednotky je oprávněn nechat se zastoupit při hlasování (právní úkon), avšak k samotné účasti na shromáždění plnou moc udělit nelze (pouhá účast není právní úkon). Zástupce je sice oprávněn hlasovat za vlastníka jednotky, ale toto oprávnění je mu k ničemu: nebude vůbec vpuštěn na shromáždění, na němž by toto právo mohl uplatnit. Osoba která není počítána mezi přítomné nemůže ani hlasovat.
.............­.............­.............­.............­.............­.............

Podívejme se na rozsudek NS z hlediska ochrany majetku a vlastnických práv, jak je stanoví Listina základních práv a svobod v čl. 11, odst. 1, 3 a 4.

Podle Obchodního zákoníku se podnikající fyzická osoba i podnikatel-právnická osoba může nechat zastoupit. Zastoupení podle ObchZ není omezeno pouze na právní úkony (§ 13 ObchZ). Toto ustanovení se nepochybně použije i pro účast na shromáždění SVJ. Možnost zastoupení je tedy odňata pouze fyzickým osobám – nepodnikatelům. Vidím zde bezdůvodnou protiústavní nerovnost mezi jednotlivými skupinami vlastníků jednotek.

• Podnikající fyzické a právnické osoby se mohou nechat zastoupit i při neprávních úkonech: jejich zástupce se tedy může účastnit shromáždění a hlasovat na něm.
• Fyzickým osobám nepodnikatelům je tato možnost odepřena bez výslovného souhlasu SVJ – právnické osoby.

Nerovný přístup k vlastníkům jednotek je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Je třeba vzít do úvahy, že SVJ není spolek kaktusářů ani fotbalový klub. Vlastník jednotky je členem SVJ povinně ze zákona a nemá jinou možnost jak spravovat svůj majetek, nežli prostřednictvím shromáždění. Vylučovat pouze některé vlastníky z rozhodování o jejich majetku proto, že se nechali zastoupit, je šikanózním uplatněním práva a tedy v rozporu s dobrými mravy. Jestliže se vlastník jednotky nechal zastoupit, nebrání tím nijak ostatním vlastníkům ve výkonu jejich práv.

Nejvyšší soud se však ústavním rozměrem svého výkladu zřejmě nezabýval.

lake