Změna pravidel pro příspěvky na správu domu a pozemku
Dobré dopoledne,
snažím se dopátrat informace, zda je usnesení 100% vlastníků schválené Shromážděním cca v roce 2006 závazné i pro nové vlastníky, kteří v následných letech odkoupili byty. Jednalo se o usnesení o jiných pravidlech pro tvorbu dlouhodobé zálohy a z nich hrazených oprav oproti zákonem a v prohlášení vlastníka předepsané výši podle velikosti spoluvlastnického podílu. Toto nové pravidlo je pro 75% vlastníků velmi nevýhodné, nechápu, jakým způsobem výbor prezentoval návrh usnesení, že byl 100% přijat. Samozřejmě těch zbylých 25% vlastníků, kteří na tomto systému rozdělení zálohy „vydělávají“ (ušetří), byli a někteří dosud jsou členy výboru.
Informaci jsem zjistila náhodně, jelikož není zanesena ve stanovách, ani v předpise záloh, který není schvalován každoročně, ale také jsem ho „zdědila“ pro předchozím vlastníkovi. Zápis s tímto usnesením mi nikdo neukáže, jelikož jsem v té době nebyla vlastníkem – tedy nemám nárok (což vím, že je blbost, ale těžko to z nich dostanu). Opravdu musím strpět tento pro mě velmi nevýhodný způsob plateb, nebo je nějaký způsob obrany? Ostatní vlastníci mají velmi laxní přístup, část (senioři) je finančně negramotných a vůbec účetnictví nerozumí a mají slepou důvěru ve vedení SVJ, když to přece dělají už tak dlouho – tak tomu musí rozumět.
Přesně, jak JaVa uvádí je v prohlášení vlastníka i v nově schválených stanovách uvedeno: „Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu podle svých spoluvlastnických podílů.“ Stanovy: „Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti svých spoluvl. podílů, NEBYLO-LI URČENO JINAK"“.
Když jsem reklamovala způsob stanovení dlouhodobé zálohy, bylo mi sděleno, že v minulosti cca 2006 BYLO URČENO JINAK – všemi odhlasováno, že se nebude přispívat podle velikosti spoluvlastnického podílu, ale plochy bytů bez příslušenství (tzn. odečítá se plocha sklepa- koje cca 3m² a taky garáže v domě cca 20m²) Tedy všichni vlastníci mají odečten sklep a tím „ušetří“ cca 75Kč/měsíčně, ale vlastníci garáží ušetří nejen za sklep 75Kč, ale i za garáže dalších 500Kč každý měsíc (celkem 575Kč). Vlastníci garáží jsou 3 z celkem 15 bytů – spoluvlastnický podíl mají v součtu cca 25% (jelikož mají největší spoluvl.podíly díky garážím v domě). Proto tomu nerozumím, jak ostatní přesvědčili. Zápis nikdo nikdy neviděl, ve sbírce listin není, stanovy ani prohlášení změněny (doplněny) nebyly. Tedy nelze vyloučit, že zápis předseda (i s místopředsedou – vlastníkem garáže a zapisovatelem)po mé reklamaci „vyrobil“ a připojil jen prezentační listinu s 100% podpisů.
Jediné vysvětlení je to, že všichni byli ve výboru a dosud žádné shromáždění nemělo předem k dispozici podklady, hlasuje se vždy na základě neúplných, účelově zkreslených a někdy i lživých informací sdělených ústně na schůzi předsedou. Neexistuje zvukový záznam – tedy žádný důkaz. Zápis je samozřejmě úplně jinak napsaný a obsahuje jiné informace. Navíc je jen na vyžádání a nikdo kromě mě ho nevyžaduje.Senioři (většina z vlastníků) výboru slepě důvěřují a to i z obavy, že by to nikdo jiný nechtěl dělat – což je argument na mé připomínky. A mě tam logicky členové výboru nechtějí…
Domnívám se, že pokud takovéto pravidlo bylo v minulosti 100% odhlasováno..tak mělo být zaneseno do stanov, které podle NOZ MUSÍ obsahovat pravidla pro rozúčtování záloh. Ale v nich je pouze výše uvedená obecná formulace…
Dále je v nově schválených stanovách:"Požadavky vyššího počtu hlasů shromáždění pro některá rozhodnutí: Má-li se rozhodnutí dotknout práv a povinností všech vlastníků určených v prohlášení, nebo v pravidlech pro příspěvky na správu domu (např. velikosti podílu všech vlastníků jednotek na spol.částech, nebo poměru výše příspěvků na správu domu z jiných důvodů, než v důsledky změny podílu na spol.částech), vyžaduje se souhlas VŠECH vlastníků.“
Předseda se ohrazuje, že to neznamená, že usnesení 100% vlastníků z roku 2006 je schválením nových stanov zrušeno a muselo by zase 100% vlastníků schválit rozpočet zálohy podle spoluvlast. podílu, což už ti 3 vlastníci nikdy neodhlasují, aby je to stálo ročně o 6900Kč více.
Že vlastníci nerozumí účetnictví jsem zmínila, jako další argument výboru proč není předkládána účetní závěrka, zpráva o hospodaření, zpráva o činnosti výboru, plán oprav a čerpání/zůstatky dlouhodobé zálohy…prostě NIC, protože většina vlastníků tomu nerozumí a tak je tím výbor nechce zatěžovat…Přestože stejní vlastníci schválili nové stanovy, které povinnost výše uvedené předkladat shromáždění členům výboru ukládá…prostě Boj s větrnými mlýny a soudy jsou na X let. Jaká je pomoc?
Je ta změna v PV,dotažena až do konce?Co je v současně platném a ve sbírce listin řádně uloženém, prohlášení vlastníka uvedeno,to je platné a pro všechny vlastníky jednotek právně závazné!
důvodová zpráva k § 1220/89/2012 Sb.,:
V praxi se vyskytují problémy vyvolané skutečností, že pokud došlo k změnám prohlášení, je jeho aktuální znění obtížně dostupné, zvláště pro zájemce o koupi jednotky. Proto se navrhuje stanovit osobě odpovědné za správu domu povinnost zpřístupnit veřejnosti úplné znění prohlášení v příslušných sbírkách listin. Je zřejmé, že tato nová povinnost si též vyžádá další náklady na straně katastrálních úřadů. Tyto vyšší náklady budou pokryty ze zpoplatnění takových zápisů v rámci doprovodné či samostatné novely příslušných předpisů.
Konec citace.
Hezký den a pevné nervy.JaVa
Je tam, jak jsem již uváděla:
„Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou
domu podle svých spoluvlastnických podílů.“
Prý se uzavřela dohoda mezi 100% vlastníků v roce 2006..tuto jsem neviděla a na pís.žádost mi nebyla předložena, proto se domnívám, že je pro mě nezávazná a řídím se podle prohlášení a stanov z titulu právní doměnky, že nebylo dohodnuto jinak :o). A podala jsem reklamaci
Prodat byt nebo presvedcit vetsinu vlastniku. :1)
Nevim jak jsou na tom dispozicne garaze, ale pokud ma nekdo (samostatnou?) garaz ve vylucnem uzivani anebo je jeji vlastnik v KN, tak prece na jeji udrzbu nemuze brat penize z FO na barak?
Nebo jestli je garazove stani zabudovano v dome, anebo vyclenen sklep, pokud vim, tak takova plocha se pripocitava svou polovinou k plose bytu. To same plati pro komory apod. Tedy ma plochu komory nebo garaze treba 24m2 a do plochy bytu se mu zapocte z toho 12m2 pro ucely FO.
Takze muselo by se videt jak to mate vy a co je racionalni. Asi nemuzete po nich chtit, aby platili z garaze to samo, co vy z bytu, to je blbost.
Jedná se garáže přebudované z bývalých skladů uhlí u kotelny, jako např zde: https://www.rklitomysl.cz/…sti-mesta-32 V suteránu domu jsou sklepní koje, kolarna, kotelna a právě tyto garaže. Prostor (část společného pozemnku) před nimi je také ve výhradním užívání vlastníků garáží – nikdo jiný tam logicky nesmí zaparkovat. Po přestavbě se tito vlastníci/členové výboru neobtěžovali změnit ani prohlášenívlastníka, tedy mají ji jako „příslušenství bytové jednotky“ s názvem „SKLEP2“ Kde je uvedeno pravidlo připočtení 1/2 plochy garáže k ploše bytu pro účely FO? To je pro mě novinka…jelikož FO neslouží k opravám bytů a garáže jsou ve výhradním vlastnictví a užívání těchto vlastníků..mají novou fasádu i zateplení, navíc jsou z bytů nad nimi vytápěny oproti garážím vystavěným mimo bytové domy.....
Markéto, jestliže píšete že garáže jsou ve výhradním vlastnictví a užívání vlastníků, pak z logiky věci si veškeré opravy tito vlastníci hradí sami, pak ovšem nemůžou čerpat finance z účtu dlouhodobých záloh na opravy, a proto také zřejmě za tyto garáže neplatí. Z toho důvodu asi na shromáždění došlo k hlasování o výši příspěvků a ke shodě vlastníků. Otázkou je pouze to kdo přebudování na garáže hradil, o tom zde nepíšete.
Vychazel jsem z toho, ze jsem videl PV, kde byla jedna mistnost cca 50m2 zapoctena plochou 1/2, a to z duvodu, ze to defakto nebyla plnohodnotna mistnost, mela snizeny strop na 2m a v urcitych mistech na 1,6m.
Co se tyka vaseho pripadu, tam zalezi na dohode, nebot 1/2 bylo „dle zákona 107/2006 Sb.: podlahovou plochou bytu se myslí součet podlahových ploch všech místností bytu a jeho příslušenství, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.“
Ale kdyz ta garaz je „mistnosti“, tj uzavrna ze vsech stran, tak by mohla byt i 1/1. Ale pokud to neprohlasujete, tak mate bohuzel asi smulu, musite byt u kormidla, kdyz to chcete ovlivnovat… A vazne chcete?
Je to ve spouste svj ze ma nekdo neco k vyhradnimu uzivani a plocha toho se mu nezohlednila do FO… Bohuzel.
A ze nekdo nekoho vytapi no tak s tim uz neudelate vubec nic.
Ja to udelal tak, ze jsem si nechal podepsat od vetsiny na schuzi, ze nemaji namitek k tomu, abych si zateplil na vlastn naklad ze sklepa podlahu sveho bytu. Stoji to 150,– za m2 polystyren, 150,– za m2 prace a nejaky material tak si to spocitejte zda se to vyplati to resit.
Děkuji za objasnění, uvedený zákon se týká výpočtu najemného za plochu bytu. Domnívám se, že stanovení spoluvlastnických podílů je jasně dáno prohlášením vlastníka, kde se nezahrnuje pouze plocha lodžií v bytech cca 4 m2. Garaže jsou plnohodnotné místnosti a tak jako se z FO nehradí rekonstrukce v bytech, jen náklady na společné části bytů (např.obvodové zdi), tak i u garáží byly zatepleny, novou fasádou nahozeny zdi…proč se tedy mezi bytem a garáží dělá rozdíl? Příklad: 1 vlastník bytu 62 m2+ sklep 3m2 …garáž má 500m od domu za městem
2.vlastník bytu 62 m2+ sklep 3m2 + garáž 20m2 = příslušenství bytu
Garáž není vyhrazena, jako samostatná jednotka – tedy by se neplatilo „to samo“, jako za byt, ale za velikost spoluvl.podílu. Při prodeji jednotky s garáží taky může vlastník logicky žádat vyšší tržní cenu, než za byt bez garáže, o cca 200tis. Kč více.
Prvnímu vlastníkovi asi těžko ostatní zaplatí novou fasádu a zateplení obvodových stěn jeho garáže za městem, přesto do fondu oprav přispívají oba stejnou částkou 62×25Kč = 1550Kč/měs. Spoluvlastnické podíly jsou však rozdílné, stejně jako síla jejich hlasu 4,88% : 6,5% Takto je to skutečně vpořádku?
Pokud by se tyto garáže přestavěli původně na suteréní byt, což bylo také možné, tak by tam žil jiný vlastník a těžko zadarmo.
Tak to slysim prvne, ze ma nekdo „odlisny“ spoluvlastnicky podil na dome a pritom plati „stejnou castku“ do FO :-o
To by se muselo prozkoumat po pravni strance, jak se k tomu dospelo. A pokud nebde vule ostatnich, tak moc sanci nemate. Takovy hloupy nazor, ze nahlizet mohu jen na dokumenty od data, od kdy jsem vlastnikem na me zkouseli take, je to nesmysl a mate z logiky veci pravo na vsechny stale bezici dokumenty, ktere na Vas maji dopad, tedy platne smlouvy a ujednani, byt by byla sjednana pred 8 lety. Dalsi vec je, ze po 10 letech to myslim mohou v tichosti skartovat.
Kolik ten Vas vybor bere odmen? Nebyla ta uleva cca 10tis/rok „odmena“ za to, ze funkci delaji zadarmo?
Ano také mě to napadlo :o) Odměnu bere jen předseda 1000Kč/měs + 600Kč/měs jako obsluha kotelny celoročně…plus bonus za úsporu záloh na fond oprav. Tuto odměnu mají garantovánu i ostatní vlastníci garáží a to přesto, že již ve výboru nejsou. Děkuji za tip…varianta „skartování“ zápisu by byla tou nejlepší variantou, jelikož pokud by tento zápis nebyl, pak se vychází ze stanov starých i nových, kde je uvedeno „dle spoluvlastnického podílu…nedohodne li se jinak“ ..a dohoda není, pak se jede podle SVP.
Horsi varianta je, ze ti profitujici, kteri a pokud byli v tu jednu chvili ve vyboru, tak si to mohou dodatecne dojednat a sepsat a legalizovat.
Take me s timto prohlasenim jeden povereny vlastnik prekvapil. Odhlasovali si smlouvu za 0,–
Otazka je, co na to ostatni vlastnici a stavajici vybor? Takove vyhody jde, pokud je vule, ukoncit k dnesnimu datu bez problemu, zalezi jen na pomerech sil a zajmu :-) a to je spise o psychologii
Tam je právě ten oříšek..že na takovou změnu bylo a je potřeba 100% souhlas vlastníků tenkrát v 2006 (6 bytů se pak prodalo, těžko by objížděli bývalé vlastníky) a prý i nyní – aby se to vrátilo k původnímu způsobu dle spoluvlastnických podílů opět 100% a to asi garážníci nepodpoří…jak jinak. A to je to, co se snažím dopátrat zde, zda schválením nových stanov se takové usnesení RUŠÍ a má se jet podle stanov, kde je uvedeno „dle spoluvl.podílů, nebylo li určeno jinak“…nebo zda se schválením nových stanov starší usnesení neruší, přestože není zaneseno do stanov a prohlášení?
A těch 25% vlastníků, kteří na tomto systému rozdělení zálohy „vydělávají“, je 25% hlasů?
Když nevíme přesnou textaci usnesení, ani toho, kdo garáže budoval a jak je nabyl, nedobereme se řešení.
Jednoduše bych sepsal
návrh na spravedlivé přispívání na chod domu
A nechal podepsat zbylých 75% vlastníků
Anebo bych vyzval, ať dotyční profitující doloží, že se platně dohodlo jinak a do té doby bych platil o tu padesátikorunu nebo o kolik do FO míň. POKUD NA TO MÁTE KOULE.
Odpověděla jste si posledním odstavcem sama – pomoc není žádná. Pokud se nehodláte soudit nebo nepřesvědčíte ostatní ke změně výboru/předsedy.
Markéto, určitě nemáte platit, nevíte-li, jak se dospělo k částce. A jak Vám píší ostatní, šlo o dohodu oněch tehdejších vlastníků. Jednejte s SVJ pouze písemně a požádejte okamžitě o sdělení pravidla pro tvorbu zálohy, resp. stanovení výše příspěvku.
Shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek nemůže svým rozhodnutím změnit prohlášení vlastníka budovy v části vymezení budovy na bytové jednotky a společné části (§ 4 odst. 2 písm. b/ a c/ zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
29 Cdo 406/2010
Datum rozhodnutí: 30.11.2011
Dotčené předpisy: § 9 odst. 1 předpisu č. 72/1994Sb., § 11 odst. 4 předpisu č. 72/1994Sb.
29 Cdo 406/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobce
L. M.
, proti žalovanému
Společenství vlastníků Hokejka 646–666
, se sídlem v Liberci, Na Pískovně 646, PSČ 460 14, identifikační číslo osoby 86786687, zastoupenému JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem, se sídlem v Liberci, Měsíčná 256/2, PSČ 460 01, o určení neplatnosti usnesení shromáždění, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci, pod sp. zn. 39 Cm 139/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. října 2009, č. j. 14 Cmo 125/2009–69, takto:
I. Dovolání
se odmítá.
II. Žádný z účastníků
nemá
právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í:
V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze potvrdil k odvolání žalovaného rozsudek ze dne 29. ledna 2009, č. j. 39 Cm 139/2008–34, ve výrocích I. a III., jimiž Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci zrušil usnesení, přijaté shromážděním Společenství vlastníků Hokejka 646–666, konaným dne 21. června 2007, pod bodem 10 zápisu, jímž shromáždění rozhodlo o změně prohlášení vlastníka budovy v části vymezující bytové jednotky a společné části budovy tak, že se v části B (vymezující bytové jednotky) vypouští slova okna a parapety a v části C (určující společné části budovy) doplňuje text okna a parapety přístupná z bytových jednotek (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), odmítl jako nepřípustné.
Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozhodnutí ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
Odvolací soud založil své rozhodnutí na (dovoláním zpochybněném) závěru, podle něhož do působnosti shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek nespadá rozhodování o změně prohlášení vlastníka budovy v částech obsahujících rozdělení budovy na jednotky a společné části domu (§ 4 odst. 2 písm. b/ a c/ zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů).
Jak Nejvyšší soud již opakovaně vysvětlil, rozhodnutí odvolacího soudu nečiní zásadně právně významným otázka, jejíž řešení je zcela zjevné a jež nečiní v soudní praxi výkladové těžkosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2001, sp. zn. 22 Cdo 1603/99 a ze dne 30. května 2006, sp. zn. 29 Odo 462/2005, ze dne 24. května 2007, sp. zn. 29 Cdo 48/2007 či ze dne 9. prosince 2009, 29 Cdo 5295/2008). Tak je tomu přitom i v projednávané věci.
Nejvyšší soud totiž považuje za zcela zjevné, že shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek nemůže svým rozhodnutím změnit prohlášení vlastníka budovy v části vymezení budovy na bytové jednotky a společné části (§ 4 odst. 2 písm. b/ a c/ zákona o vlastnictví bytů), a že takové oprávnění nelze dovozovat ani z ustanovení § 11 odst. 4 zákona o vlastnictví bytů. Je tomu tak již proto, že způsobilost společenství vlastníků bytových jednotek mít práva povinnosti, jakož i způsobilost k právním úkonům je omezena na věci správy domu a další činnosti vymezené v ustanovení § 9 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů. Do pravomoci shromáždění jakožto orgánu právnické osoby s takto omezenou způsobilostí přitom nemohou spadat úkony, k nimž společenství není způsobilé (a jimiž navíc bez výslovné zákonné úpravy zasahuje do již nabytých vlastnických práv vlastníků jednotek).
Uvedený závěr považuje Nejvyšší soud za natolik jednoznačný, že neshledává důvodu k jeho potvrzení připustit v projednávané věci dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobci podle obsahu spisu náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. listopadu 2011
JUDr. Petr Šuk
Konec citace rozsudku.
„Judikatura Nejvyššího soudu z pohledu nového občanského zákoníku a zákona o … Od autorů: Michal Vrajík“
Tento závěr se uplatní i podle nové úpravy, když vyplývá z § 1186 odst. 1 NOZ (zákon zde hovoří o příspěvcích na správu domu obecně, tedy nikoliv jen o zálohách). Judikát je tedy aplikovatelný. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 406/2010 Nejvyšší soud totiž považuje za zcela zjevné, že shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek nemůže svým rozhodnutím změnit prohlášení vlastníka budovy v části vymezení budovy na jednotky…
Konec citace z knihy"
Jen nevím,zda se dá aplikovat i na změnu rozúčtování služeb,rozporující PV.Snad to někdo doplní.
Hezký zbytek dne.JaVa
Dobrý den, a jak si tedy vysvětlit odst. b) a odst. f) písm. 3 paragrafu 1208 NOZ? A nebo co se situací, kdy vlastník bytové jednotky (2+1) koupí sousedící bytovou jednotku (1+1), probourá nenosnou příčku mezi nimi a vytvoří tak novou větší bytovou jednotku. Která v prohlášení vlastníka budovy není definována, protože v době jeho vytvoření ještě neexistovala?
Změnu prohlášení vlastníka k budově je nutné provést ve dvou fázích.
1.zajistit si písemnou dohodu všech vlastníků jednotek v domě=100%
2. tuto dohodu předložit ke schválení shromáždění vlastníků a pokud ji shromáždění,dle příslušného kvóra v zákoně nebo svých stanovách schválí,tak teprve poté, lze zmiňované PV na KN upravit/změnit!
Bez dohody všech dotčených vlastníků jednotek,se nedá níže uvedený § 1208 aplikovat.
Do působnosti shromáždění patří
písm.b) změna prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám,
písm.f) rozhodování
3. o změně podlahové plochy bytu,
Hezký zbytek dne.JaVa
Předmětem dotazu není změna výše spoluvlastnického podílu (plochy bytové jednotky), ale změna způsobu rozúčtování dlouhodobé zálohy a z nich hrazených oprav. Příklad:
Byt 1) 62m2+3m2 sklep ................soluvastnický podíl 4,88%
Byt 2) 62m2+3m2 sklep + 20m2 garáž …spoluvlastnický podíl 6,5%
Každý platí měsíčně stejnou dlouhodobou zálohu podle plochy BYTU bez příslušenství (což prý odsouhlasili všichni vlastníci v r. 2006) 62m2×25Kč = 1550Kč/měs.
Opraví se třeba výtah, z kterého vlastník 1) vlastní podíl 4,88% a vlastník 2) vlastní podíl z výtahu 6,5%…ale oba zaplatí za opravu stejně, protože i náklady na opravu se rozpočítávají podle plochy bytu BEZ PŘISLUŠENSTVÍ a ta je u obou 62m2..takže třeba 5,3% z celkové ceny. Je to srozumitelné?
Paní Markéto,
spolu s jinými jsem vám sdělil, že jiné pravidlo pro příspěvky na správu domu a pozemku, než podle SVP, je možné stanovit pouze dohodou všech, která je pak závazná jen pro účastníky této dohody. A tu už nehovořím o tom, že takováto dohoda musí mít nezpochybnitelnou písemnou podobu.
To vyplývá mj. i z toho, že ustanovení pro příspěvky na správu domu a pozemku podle SVP patří ke kogentním ustanovením zákona a jakékoliv kogentní ustanovení je možné měnit zase jen dohodou účastníků daného vztahu a s účinností jen vůči účastníkům takovéto dohody.
Budete se muset nějak rozhodnout. Buďto budete právními prostředky bojovat proti svévolnému jednání vašeho výboru, nebo plaťte víc, než jste povinna.
Zdenku velice děkuji, za Vaši odpověď. Asi budu muset bojovat proti svévolnému jednání právní cestou. Jen jsem se zeptala zda se s tímto někdo nesetkal, abych nemrhala zbytečně financemi. Bohužel někteří komentátoři příspěvku rovněž logicky uvedli, že změnou vlastníka (prodejem bytu) nelze zrušit usnesení, která v minulosti dohodlo 100% vlastníků a nový vlastník není účastníkem dohody, to by asi po každém převodu musela být uzavírána dohoda nová. Takže v podstatě opět nevím jaká verze je ta správná.
Moc děkuji, je tam vše co potřebuji a zodpovídá můj dotaz..nemám předplatne na svjportal.cz, tedy jsem text JUDr Čápa neotevřela.
Bohužel zatím jsem v tom sama a vlastníci slepě důvěřují předsedovi..„když to přece dělá tak dlouho“. U nás je úplné embargo na informace, pouští se jen nezbytně nutné..předpis plateb se skládá z čísla účtu, konečné částky a data do kdy zaplatit na účet SVJ. Vyúčtování vypadá podobně…„nebudeme přece vlastníky zatěžovat nějakým rozpisem položek a celkových částek..“ Je to masakr...... rozkrývám jeden „výjeb“ za druhým…o to více se stupňuje agrese členů výboru a štvavá kampaň manipulováním zaslepených vlastníků proti mě.
§ 1214 NOZ, je to hlasování jako každé jiné, pouze s vyšším kvorem. Nejde o dohodu platnou pouze pro původní vlastníky.
Díky Petře 123 a u tak zásadní změny není nutné toto usnesení zanést do stanov a nebo změnit prohlášení, případně vložit zápis do sbírky listin?…což jsou průkazné kroky o existenci tohoto usnesení? Jinak si ho mohou členové výboru sepsat v podstatě kdykoliv dodatečně a připojit podpisový formulář prezentace vlastníků, která nemá žádné datum konání, jen jmenný seznam a podpis.
O nutnosti změny stanov ani zanesení do Sbírky listin se v uvedeném paragrafu nic nepíše. Shromáždění má právo na změnu poměru příspěvků.
Ale pokud dohoda mění pravidla výše poměru příspěvků na správu domu a pozemku, pak je asi logické, že na tuto dohodu navazuje usnesení o změně stanov a prohlášení. Dokumenty s touto změnou musí být pak uloženy ve sbírce listit…to sice není v uvedeném pargrafu, ale v paragrafech o povinném obsahu stanov „pravidla pro stanovení výše příspěvků..“
„O změně podlahové plochy konkrétního bytu nerozhoduje shromáždění.“
Ale rozhoduje.Jen to musí nejdříve stvrdit, písemnou dohodou, všichni dotčení vlastníci jednotek v domě.Teprve poté, přijde na řadu shromáždění vlastníků, se svým hlasováním.Viz. § 1208 písm. f) odst.3., z.č.89/2012 Sb.,
Hezký zbytek dne.JaVa
Markéto Gr., a což tak sem napsat jaké je to nové pravidlo – pro 75% vlastníků velmi nevýhodné a pro 25% vlastníků vydělávající či šetřící jak píšete.
Mohla byste vysvětlit co společné účetnictví s pravidly pro tvorbu dlouhodobé zálohy?
jen to co je uvedeno v prohlášení vlastníka a stanovách. Dohoda všech, která není v těchto dokumentech uvedená zavazuje jen ty vlastníky, kteří se dohodli.
Paní Markéto, pro vás stále platí PV. V době, kdy se vlastníci třeba i 100% dohodli na jiných pravidlech přispívání na správu domu, vy jste nebyla účastníkem dohody, nevztahuje se na vás. Nemusíte v tomto případě ani žádnou dohodu a zápis ze shromáždění od výboru vyžadovat. To je pro vás bezpředmětné. Tehdejší výbor nějak zapomněl, že je nutné změnit i PV, kde bude určeno odlišné přispívání na správu. Pak by tato pravidla platila i pro nové nabyvatele bytových jednotek.
Loreto, zřejmě jste nikdy neviděla prohlášení vlastníka, jinak byste takovou blbost nemohla napsat. O pravidlech příspěvku na správu domu vždy rozhoduje shromáždění vlastníků, nikoliv prohlášení vlastníka. Jen vlastníci rozhodují o výši příspěvku a určují jaká částka tohoto příspěvku připadá na správní činnost společenství a jaká do dlouhodobé zálohy na opravy. A nový vlastník, který koupí bytu vstupuje do společenství je, do případné nové změny pravidel odsouhlasených opět na shromáždění vlastníků, se dosavadními pravidly řídit.
Blbiny píšete vy, ik. My taky máme pravidla pro správu domu a pravidla pro přispívání v Prohlášení vlastníka. Co je na tom divného. Nic, je to normální.
No nevím, jak je to u Vás, ale my jsem výši příspěvků od svého vzniku asi 3× měnili, navíc při našem založení vše padalo na jednu hromadu, nyní pravidla určují, že se tato částka musí rozdělit na správní činnost a na dlouhod.zálohu na opravy. To v žádném prohlášení vlastníka nenajdete. Jestli to v těch Vašich je, tak sem tu část překopírujte a seznamte nás s tím.
Pro SVJ, která vznikla na základě zákona o vlastnictví bytů do 31.12.2013.
Rozdělení nákladů na správu společných částí je uvedeno v prohlášení vlastníka, a to poměrově podle velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech jednotlivých vlastníků jednotek v domě, opět vymezených v prohlášení vlastníka.
Pro SVJ, která byla založena podle NOZ od 1.1.2014:
Pravidla pro rozdělení nákladů na správu domu je nutné hledat opět v prohlášení vlastníka. Většinou bude totožné podle velikosti spoluvlastnického podílu. Ale podle NOZ nemusí.
Prohlášení vlastníka je nutno chápat jako smlouvu sui generis (viz rozhodnutí NS). Smlouvu, která je platná pro všechny vlastníky jednotek, i když původní vlastník jednotku prodá.
Pokud by se vlastníci dohodli (a dohoda je souhlas všech zúčastněných, nikoliv diktatura menšiny – viz rozhodnutí NS) na změně pravidla pro rozdělování nákladů, tak by museli s tímto novým pravidlem písemně souhlasit všichni vlastníci a museli by změnit prohlášení vlastníka podle ustanovení §1169. Což znamená opět by museli souhlasit všichni dotčení vlastníci, což by opět byli všichni vlastníci.
Shromáždění nemá právní způsobilost rozhodovat hlasováním vlastníků na zasedání o způsobu rozdělování nákladů na správu.
V případě soudního napadení máte jistý úspěch.
„Shromáždění nemá právní způsobilost rozhodovat hlasováním vlastníků na zasedání o způsobu rozdělování nákladů na správu.“
Odkaz na judikát by nebyl?
Hezký zbytek dne.JaVa
V tomto rozhodnutí NS připoměl, že SVJ je právnickou osobou s omezenou způsobilostí pouze na věci vymezené v § 9 odst. 1 ZoVB.
Podíl na správě domu řeší § 13 – dle VSP, není-li dohodnuto jinak.
Máte na mysli správu domu a pozemku zřejmě, tam je to jasné. Podlahová plocha, pokud se nedohodnou jinak. V případě vlastní správní činnosti (jak to trochu zní z Vašeho příspěvku) je částka stejná pro všechny bez možnosti odlišit se.
Co o tom píše JUDr.Čáp:
„Podle § 1180 odst. 2 NOZ se dále také umožňuje rozvrhnout ve stejné výši na každého vlastníka jednotky příspěvky na náklady odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejich orgánů, na náklady spojené s vedením účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti („podobné náklady vlastní správní činnosti” jsou příkladmo blíže vymezeny v § 17 nařízení vlády č. 366/2013 Sb.). – U jednotek vzniklých před 1.1. 2014 za účinnosti ZOVB by takové řešení bylo nově možné rovněž jedině v případě, že by o tom všichni vlastníci jednotek uzavřeli písemnou dohodu o změně prohlášení podle § 1169 odst. 2 NOZ.“
JaVa
Tak u nás v PV jsou definovány pouze úhrady za správu a údržbu domu a to podle podílu, pokud nebude jiná dohoda. Stejně tak jsme to dali do stanov a je to tak i s NOZ shodné. O vlastní správě se v PV píše pouze ze se má hradit, ale není uvedeno jakým způsobem. Tak jsme to nastavili též s NOZ, tedy shodně. Odlišně od obvyklého stavu jsme jen upravili do stanov některé platby, které se běžně počítají dle počtu osob. Vše máme podle plochy. Počet osob je obtížně definovatelný, jak již zde bylo na webu probíráno. Čili v našem případě můžeme mít platby dle NOZ bez změny prohlášení, protože to tomu neodporuje.
I „vlastní správa“, patří pod správu domu a pozemku,dle § 1189/89/2012 Sb.,
Hezký zbytek večera.JaVa
Paní Markéto,
domnívám se, že změna pravidla pro stanovení příspěvků na správu domu a pozemku jinak, než podle spoluvlastnického podílu, pokud tuto změnu schválili všichni vlastníci (viz § 1214 NOZ), je jen „dohodu“ těch, kteří se takto dohodli (schválili to) a tato dohoda pak zavazuje jen její účastníky. Tato dohoda nezavazuje ty, kteří k ní nepřistoupí.
Poslední komentáře