Zmanipulování výsledku hlasování
Zdravím, měl bych dotaz, mohl by mi někdo poradit ke zmanipulování výsledku hlasování? Včera jsme měli schůzi vlastníků jednotek a hlasovalo se po určitou věc, kde musí být souhlas nadpoloviční většiny aktuálně přítomných na schůzi.
Podařilo se jmenovitě odhlasovat a většina byla pro, i když velmi těsně o cca 1,1%. Postup byl následující:
- odhlasovalo se
- předseda výboru jasně a zřetelně vyhlásil výsledky v procentech, pro, proti, zdržel se, z čehož vyplynulo, že většina je pro
- a vzápětí oznámil, že návrh nebyl přijat. Načež se zvedla vlna odporu, a jasně mu bylo dokázáno ze stanov, že je potřeba většiny přítomných vlastníků pro, a nikoliv jak on se domníval, že je potřeba většiny všech vlastníků – prostě předseda nezná vlastní stanovy SVJ
- další člen výboru oznámil, že se spletl v evidenci o jeden hlas o 1,5% a tudíž hlasování neprošlo
- zvedla se vlna odporu a nevole, ale prostě výbor ohlásil, že návrh nebyl přijat.
Mohl by mi někdo poradit, jak se proti tomu bránit? Jak dále pokračovat, je to podvod v oznámení výsledku hlasování? Je to proti nějakému paragrafu? Jelikož se to nestalo poprvé, tak jsem celou schůzi zaznamenával na audio, včetně hlasování, kde se přímo hlasuje jmenovitě, takže výsledek je úplně jasný. Lze použít jako důkaz audio nahrávku pro případné rozhodnutí u soudu? A do kdy bych měl vznést námitku?
Předem děkuji za odpověď.
No tak a byl soucet hlasu pritomnych ve skutecnosti opravdu nadpolovicni anebo nebyl? Lze to zpetne dopocitat, kdo jak hlasoval a kolik presne % pritomnych vyslo?
Splest se muze kazdy…
A jestli staci nadpolovicni vetsina pritomnych nebo vsech, tam asi spis zalezi, O CO KONKRETNE SE HLASUJE…
Jak jsem již zmiňoval, hlasovalo se jmenovitě pro, proti, zdržel, a z toho krásně vyšlo, že nadpoloviční většina přítomných byla „PRO“. Sice těsně, ale byla pro.
Pokud se hlasuje jmenovitě, a je jasně řečeno jednotlivými vlastníky pro, proti, zdržel, tak se lze z toho krásně dopočítat, kolik procent vlastníků bylo přítomných, jelikož někdo v průběhu schůze odešel a přišel.
Hlasovalo se o renovaci (nikoliv rekonstrukci) sklepů atd. a výboru se do toho moc nechce. Pro tento případ stačí, aby nadpoloviční většina přítomných byla „Pro“.
Proč tvrdíte, že postačí, aby nadpoloviční většina přítomných byla „Pro“? Z čeho vycházíte? Podle ZoVB byla k opravě nutná 3/4 většina všech. Nikoliv pouze nadpoloviční většina a nikoliv pouze z přítomných.
Podle NOZ zákon vyžaduje k běžnému hospodaření (včetně oprav společného majetku) nadpoloviční většinu VŠECH spoluvlastníků. Nikoliv nadpoloviční většinu přítomných. Stanovy mohou jedině určit kvorum vyšší, nikoliv však nižší.
Co máte tedy ve stanovách? Jste SVJ(2000) nebo SVJ(2012)? A co znamená Váš nesrozumitelný pojem „renovace sklepů“?
lake
Kubíku, takže si znovu přečtěte § 1206 NOZ. Obsahuje něco jiného, než jste napsal Vy.
| 89/2012 Sb. § 1206 K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. |
A vyšší počet hlasů vyžadují při rozhodování o majetku obecná ustanovení o spoluvlastnictví od § 1127, pokud to nevíte. Přečtěte si § 1128.
A buďte tak laskav, nemanipulujte s textem zákona a nevytrhávejte z něj klíčové části. Už se nedivím, že o NOZ se šíří tolik nesmyslů, když místní „experti“ z něj nedokáží opsat ani jednu větu v celku.
lake
Lakeho výklad berte s rezervou. Věrohodně ho zpochybnily příspěvky zde: http://www.portalsvj.cz/…iky-2014-noz#…
Vážený Návštěvníku, Vámi uvedený odkaz neobsahuje naprosto nic, co by zpochybnilo mé tvrzení, které pouze vychází z obsahu obsah § 1206.
Popletený autor odkazovaného článku uvádí jediný „argument“:
| „Není nejmenší důvod přebírat hlasovací kvora z obecné části NOZ o rozhodování mezi spoluvlastníky, protože § 1206 tyto kvora stanovuje sám“ |
Takové tvrzení je samozřejmě mylné. Ze znění § 1206 zákona je zjevné, že nestanoví kvora „sám“. Naopak. Uplatní se v první řadě kvora obsažená v zákonu, případně ve stanovách (jsou-li přísnější než zákon). Teprve není-li možno určit kvorum pro konkrétní hlasování ani jedním z uvedených způsobů, hlasuje se „nadpoloviční většinou přítomných“ podle § 1206 NOZ.
Příště se laskavě zdržte ničím nepodložených komentářů. Ušetříte nám zbytečné čtení toho, co už víme a je to uvedeno v NOZ.
lake
Lake,
no dobře, ale odpovíde prosím na otázku: Na které konkrétní případy se tedy vztahuje první část odst. 2 § 1206 „K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek“?
Kubík se táže: „Na které konkrétní případy se tedy vztahuje první část odst. 2 § 1206 ?“
Kubíku, Váš dotaz je nesmyslný. Nelze odpovědět. Lze odpovědět pouze
slovy zákona:
První část odst. 2 § 1206 se vztahuje na ty případy, které
nejsou upraveny ani zákonem, ani stanovami SVJ.
Neexistuje zádná jiná konkrétnější odpověď. I kdybych si vymyslel a vypsal zde tisíc možných příkladů, vždycky někdo vymyslí ještě nějaký další případ, v mém seznamu neuvedený. Nemluvě o tom, že každé SVJ má obsah stanov odlišný.
lake
Kubíku,
první část se nemusí pro konkrétní SVJ vztahovat na žádné konkrétní případy. Ve stanovách přece může být např. požadavek souhlasu minimálně 3/4 většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek (není-li jinde ve stanovách nebo v zákoně požadavek vyšší). Takové SVJ neodhlasuje prostou většinou přítomných hlasů vůbec nic.
K čemu stačí nadpoloviční většina hlasů přítomných na schůzi? Abychom mohli odpovědět, musíme prostudovat konkrétní stanovy (to by ještě šlo) a všechny související zákony (to už je dost námahy). Do toho se ale mnoha lidem nechce, proto vykládají odst. 2 § 1206 tak, aby se omezili pouze na stanovy a jeden či dva §§ z části o Bytovém spoluvlastnictví NOZ.
Ale to je mně jasné, že stanovy mohou obsahovat vyšší kvora. Mě zajímá, ve kterých případech si můžeme dát do stanov kvorum většina přítomných, když to nemohou být případy uvedené v § 1128 NOZ (o běžné správě společné věci = většina všech) a § 1129 NOZ (významné záležitosti týkající se společné věci = svoutřetinová většina všech).
Ano, byla přítomna nadpoloviční většina vlastníků.
Spíše jde o to, jak se proti tomu bránit? Může jako důkaz u soudu obstát audio nahrávka?
Tak rikate, ze mate prukazne odhlasovano, mate prezencni listinu a existuje listinny zaznam, kdo jak hlasoval?
Zalezi, jak je hlas zaznamenan v zapisu ze schuze, prece neni mozne, aby byly hlasy v zapisu schuze vetsinove PROTI a schuze rozhodla PRO.
Pokud nekdo svuj hlas zmenil, oproti vasemu audio zaznamu, tak se obavam, ze audio zaznam je k nicemu, viz v poslanecke snemovne – poslanec si to rozmysli, rekne ze na sjetine je PRO a on hlasoval PROTI a hadam ze se hlasuje znova…
Vy potrebujete cerne na bilem kdo jak hlasoval, mate to?
Ps: nic vam nebrani si ty vlastniky obejit a nechat takovy hlasovaci arch podepsat – zatrhnout ANO – NE a porovnat s tim hlasovanim a secist si to.
Soud: bude hodnotit dukazy a to je co nevime, jake dukazy mate, audionahravce soud rozumet nebude a dekodovat kdo je kdo a co rika? Zapomente.
Děkuji za odpověď. Prezenční listinu nemám, ten má výbor SVJ. Jenže výbor SVJ prezenční listinu nechce předložit, ani k nahlédnutí. Výbor SVJ zmanipuloval výsledky hlasování. A předpokládám, že pokud dojde k soudu, tak výbor prezenční listinu taky zmanipuluje a předloží ji až k soudu. Dodnes mi výbor neposkytnul k nahlédnutí zápis ze schůze, prostě přestal komunikovat.
Jediné co mám je audio nahrávka, kde je celé hlasování zaznamenáno, a to tak, že se říkají jména jednotlivých vlastníků a ti odpovídají pro, proti, zdržel.
Ještě jednou děkuji za odpověď, asi audio nahrávka doopravdy soud zajímat nebude. Asi budu muset vlastníky jednotek obejít pro potvrzení hlasování.
Poslední komentáře