Zaúčtování příležitostného úklidu.

Dobrý den paní Zuzano, původní dotaz je zde

Vaše odpověď je zde

Na začátek otázka čemu říkáte audit? Auditované účetní závěrce dle zákona o účetnictví? Jak zněl ve Vašem případě výrok auditora?

A ptáte proč mínusy.

Vámi uvedený postup není v souladu se zákonem o účetnictví (ZoÚ), vyhláškou č. 504/2002 Sb. a ČÚS 401–413, zejména 411, neboť:

Příloha č. 3 vyhlášky – Směrná účtová osnova:

Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy

Účtové skupiny:

…32 – Závazky

33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi ….

37 – Jiné pohledávky a závazky

§ 4 odst. 8 ZoÚ … Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní závěrky … obsahové vymezení těchto závěrek, účetní metody, podmínky předávání a přebírání účetních záznamů a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené prováděcími právními předpisy…

§ 7 ZoÚ …zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona.

čl. 4.7. ČÚS 411 Na příslušném účtu účtové skupiny 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi se účtují závazky z pracovněprávních vztahů včetně sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění k zaměstnancům, popřípadě jiným fyzickým osobám a jejich zúčtování. Mzdová evidence se vede podle jednotlivých zaměstnanců.

§ 22 vyhlášky řeší vykazování závazků z pracovně právních vztahů v položkách B.III.5 až B.III.7, zatímco ostatní závazky řeší § 24, a vykazují se v položkách B.III.14 až B.III.23.

Když položka Rozvahy – pasiva „B.III.5. Zaměs­tnanci“ obsahuje závazky k zaměstnancům zejména z titulu nároku na výplatu mezd a odměn vyplývajících z pracovního poměru.

Zatímco v položkách dle § 24 není o zaměstnancích ani zmínka, pouze položka „B.III.17. Jiné závazky“ obsahuje krátkodobé závazky, které se neuvádějí v jiných položkách krátkodobých závazků… závazky k členům statutárních orgánů…

K účtování o závazcích z pracovně právních vztahů je určena účtová skupina 33 nikoliv 37, neboť dle bodu 4.7.3. ČÚS 411 se na příslušných účtech účtové skupiny 37 – Jiné pohledávky a závazky se účtuje o krátkodobých pohledávkách a závazcích, které nejsou obsaženy na předcházejících účtech pohledávek a závazků v účtové třídě 3… a jak uvedeno výše zaměstnanci mají svoji účtovou skupinu. Tolik příslušné právní předpisy.

Jsem si vědom toho, že ČUS jsou pouze doporučením MF, na druhou stranu § 36 odst. 1 ZoÚ říká, že pro dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek ministerstvo vydává České účetní standardy. Standardy stanoví zejména bližší popis účetních metod a postupů účtování. Vybrané účetní jednotky postupují podle standardů vždy. Ostatní účetní jednotky se mohou od standardů odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Odchylku od standardů a její důvody jsou ostatní účetní jednotky povinny uvést v příloze účetní závěrky. Použití standardů účetními jednotkami se považuje za naplnění účetních metod podle tohoto zákona a věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví….

Povinnost použít směrnou účtovou osnovu je dána ZoÚ a zde není „kam uhnout“.

Pokud by, jak uvedla tazatelka, byla uzavřena smlouva o dílo, tj. obchodně závazkový vztah, pak by se účtovalo dle bodu 4.2.1. ČÚS 411 – Na příslušném účtu účtové skupiny 32 – Závazky se účtují závazky z obchodně závazkových vztahů, zejména při vzniku závazku ve smyslu příslušných ustanovení smlouvy.

A vykazuje se v rozvaze v položce „B.III.1. Doda­vatelé“, která obsahuje krátkodobé závazky vůči dodavatelům vyplývající z příslušných smluvních ujednání v obchodních závazkových vztazích. Taktéž obchodně závazkové vztahy mají svoji účtovou skupinu a neúčtuje se o nich na 37×.

Nevím, jakou máte účtovou osnovu, ale budu předpokládat, že 521 – mzdové náklady, 379 – jiné závazky, 342 – daň z příjmů fyzických osob, 955 – dlouhodobá záloha, 315 – pohledávky za vlastníky, 221 – běžný účet.

Nedefinovala jste, co rozumíte pod pojmem „služba“ a co „úklid“. ZoVB rozlišuje správu domu, resp. náklady na ni a služby spojené s užíváním bytu. Podle toho o co jde, se i účtuje.

Proč je účtováno na vrub dlouhodobé zálohy 955 – přijetí na dobu delší jak jeden rok? Spíše bych volil 32× –přijaté zálohy – na dobu kratší jak jeden rok.

Místo 379 je nutno 33× pokud jde o zaměstnance, půjde-li o smlouvu o dílo 32×.

Bylo by vhodné popsat, jaký způsob účtování nákladů na správu používáte. Zda výsledkový/roz­vahový a případně podrobněji popsat, k pochopení toho co navrhujete.

Neboť:

955(315)/521 má být výsledkové účtování s přeúčtováním vlastníkům?

Pak by mělo být 315/521 přeúčtování vlastníkům a čerpání zálohy na správu domu 955/315. Pokud zkráceně tak 955/521.

Zkuste si Váš příklad „hodit“ do „šibenic“. A v případě Vašeho 315/521 něco chybí…

… čerpání zálohy 32×AU/315. karelh

No já takto účtuju už od r.2007 – ve třech firmách, měli jsme veškeré kontroly správnosti, audity soukromé i z finančního úřadu a nikdo nad mým zaúčtováním nelomil zrak, jelikož jej používám z „kuchařky“ daňového poradce, který mi toto účtování doporučil. Dělá se to všechno takto napřímo jelikož SVJ není plátcem daní. A náklady na zaměstnance ihned přechází do nákladů FO (fo je dlouhodobý) 32× používám na krátkodobé zálohy, které se každoročně zaúčtovávají proti vyúčtování služeb. U každého auditu je správa nemovitostí asi individuální, protože už jsem slyšela, co nám škrtli, druhým povolili a naopak…

Pokud dobře rozumím původnímu dotazu této diskuze, tak Smlouvou o dílo s nepodnikatelem se SVJ snaží vyhnout pracovněprávnímu vztahu s dotyčnou osobou a vyhnout se tak zdanění na obou stranách s poukazem na příležitostnou činnost dle §10 odstavec 1 bod „a“ ZoDP.

Osobně bych jako vhodnější viděla Smlouvu příkazní, kde se příkazník zavazuje vykonat pro příkazce činnost (úklid), nikoli něco zhotovit jako u Smlouvy o dílo.

Co se týče zaúčtování, opět osobně vidím trochu problém ve Vyhlášce, která je sice určena pro osoby, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, ale ve specifikacích pro jednotlivé účty zásadně hovoří o obchodních závazkových vztazích, které jsou pouze mezi podnikateli (upravuje je ObchZ, nikoli jako tady ObčZ).

Jestliže tedy vztahy mezi SVJ a vlastníky (předpisy záloh, zálohy na služby dodavatelům, náklady na služby) účtujeme do pohledávek z obchodních závazkových vztahů (§12 Vyhlášky, účty 311, 314, 315), ač jimi nejsou, musíme stejně pružně přistoupit i k účtování závazků z obchodních závazkových vztahů (§21 Vyhlášky, účty 321, 379).

V každém případě, uzavřením Smlouvy o dílo nebo Příkazní smlouvy má SVJ s uklízečem vztah občanskoprávní, nikoli vztah zaměstnanecký. Účtování na 521 se proto jeví jako absolutně nesmyslné stejně jako účtování na 511; jako vhodný účet by se při výsledkovém účtování hodil nejspíše účet 518 Ostatní služby.

Dále je potřeba rozlišit, zda se v daném případě dle Stanov nebo jiného závazného rozhodnutí shromáždění nebo dohody vlastníků jedná o službu spojenou s užíváním jednotek, nebo náklad na správu. I to má vliv na způsob účtování.

Při rozvahovém účtování tedy půjde o jednoduché 955/321 (na základě smlouvy) a 321/221 (při výplatě) u nákladu na správu, nebo 315/321 a 321/221 a 324/315 (při vyúčtování) pro služby.

U nás to je tak,že uklizečku platíme z ruky(nemá účet),ale daň z účtu.Není ale člen BD.