Pokud dobře rozumím původnímu dotazu této diskuze, tak Smlouvou o dílo s nepodnikatelem se SVJ snaží vyhnout pracovněprávnímu vztahu s dotyčnou osobou a vyhnout se tak zdanění na obou stranách s poukazem na příležitostnou činnost dle §10 odstavec 1 bod „a“ ZoDP.

Osobně bych jako vhodnější viděla Smlouvu příkazní, kde se příkazník zavazuje vykonat pro příkazce činnost (úklid), nikoli něco zhotovit jako u Smlouvy o dílo.

Co se týče zaúčtování, opět osobně vidím trochu problém ve Vyhlášce, která je sice určena pro osoby, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, ale ve specifikacích pro jednotlivé účty zásadně hovoří o obchodních závazkových vztazích, které jsou pouze mezi podnikateli (upravuje je ObchZ, nikoli jako tady ObčZ).

Jestliže tedy vztahy mezi SVJ a vlastníky (předpisy záloh, zálohy na služby dodavatelům, náklady na služby) účtujeme do pohledávek z obchodních závazkových vztahů (§12 Vyhlášky, účty 311, 314, 315), ač jimi nejsou, musíme stejně pružně přistoupit i k účtování závazků z obchodních závazkových vztahů (§21 Vyhlášky, účty 321, 379).

V každém případě, uzavřením Smlouvy o dílo nebo Příkazní smlouvy má SVJ s uklízečem vztah občanskoprávní, nikoli vztah zaměstnanecký. Účtování na 521 se proto jeví jako absolutně nesmyslné stejně jako účtování na 511; jako vhodný účet by se při výsledkovém účtování hodil nejspíše účet 518 Ostatní služby.

Dále je potřeba rozlišit, zda se v daném případě dle Stanov nebo jiného závazného rozhodnutí shromáždění nebo dohody vlastníků jedná o službu spojenou s užíváním jednotek, nebo náklad na správu. I to má vliv na způsob účtování.

Při rozvahovém účtování tedy půjde o jednoduché 955/321 (na základě smlouvy) a 321/221 (při výplatě) u nákladu na správu, nebo 315/321 a 321/221 a 324/315 (při vyúčtování) pro služby.