Zateplení domu a rozpočet plateb do FO
Mám dotaz. Z jakých podkladů se vypočítává výše finančních úhrad k jednotlivým bytům. Podle zákona se vychází podle spoluvlastnického podílu, nebo podle výměry bytů bez lodžii (lodžie není vysunuta mimo plášť domu). Děkuji za odpověď Naďa
Tuto věc se dočtete ve vašem Prohlášení vlastníka a také obvykle i ve stanovách vašeho SVJ.
Dále píši, jak se to dělá standardně ( tím chci říci že mohou existovat výjimky):
Příspěvek na správu domu se rozpočítává podle spoluvlastnického podílu – a to jest totéž jako podle podlahové plochy. Podlahová plocha bytu nezahrnuje lodžii (balkony, terasy…), neboť se nejedná o místnost.
Přitom celková částka za dům se stanoví rozhodnutím shromáždění předem. Namísto celkové částky za dům ji lze vyjádřit i srozumitelně např. jako Kč / m2 měsíčně.
Bydlík jako vlastník 10 let. Nikdy jsem neobdržela, jakým způsobem byla vypočítána výše příspěvku do FO (přestože, jsem o výpočet žádala). V Prohlášení vlastníka u mě bohužel, chyba: 2× započítána lodžie tj. + 3,2m Požádala jsem o opravu prodejce tj. magistrát města Karviné. Celých 10 let platím do Fo i půjčku více, protože vycházeli z plochy bytu, kde byla lodžie 2×. Výbor nereaguje, je arogantní. Kde je kontrolní komise a její zodpovědnost. Poradíte jak řešit vzniklou situaci F
Pokud se domníváte, že máte vadné prohlášení, pak postup podle § 1168 zákona č. 89/2012 Sb. je tento:
- Navrhněte vlastníkům jednotek, aby odstranili vadu prohlášení. S návrhem musí vyjádřit souhlas všichni vlastníci jednotek společným prohlášením.
- Zápis do katastru je zpoplatněn částkou 2000 Kč za každou jednotku která se mění.
- Nedosáhne-li se souhlasu, můžete se obrátit na soud. Jste povinna soudu tvrdit a prokazovat, že v prohlášení je podíl vlastníka jednotky na společných částech určen neurčitě nebo nesprávně.
Jestliže v prohlášení je u bytu s jednou lodžií uvedena lodžie dvakrát (a z těchto podlahových ploch pak byly odvozeny spoluvlastnické podíly), pak se domnívám, že skutečně jde o vadné prohlášení. Soud by mohl uspořádat spoluvlastnické poměry „podle slušného uvážení“ (§ 1209). Nebo usoudí, že odchylka je jen nepatrná (§ 1173), a že jste si nesrovnalost mohla zjistit před nabytím vlastnictví k jednotce – pak odmítne zasahovat do již nabytých právních vztahů. Celá ta sranda by totiž stála [2000 Kč x počet jednotek] na poplatcích katastrálnímu úřadu.
Jiný poměr hrazení záloh/příspěvků na správu by připadal v úvahu teprve až bude změněné prohlášení vloženo do katastru, a katastrální úřad přepíše spoluvlastnické podíly na budově a údaje na listech vlastnictví jednotek.
Justitianus
V Prohlášení vlastníka je špatná pouze výměra bytů. Podíl je vpořádku. Kdyby úvěr počítali z podílu není problém. Podklady pro výpočet jsem bohužel obdržela po 10 letech. F Děkuji za radu
Kontrolní komise nemůže zasahovat do prohlášení, kontrolní komise je k ničemu. Pokud skutečně máte prohlášení vadné tak, jak uvádíte, můžete sama požádat soud, aby vadu odstranil. Musít to ale mít samozřejmě všechny právní náležitosti a něco vás to bude stát.
Stačí kliknout na můj nick „JaVa“ a kontaktovat mě přes „admina“ tohoto portálu.Děkuji předem a přeji Vám hezký den.JaVa
Jan77 (bez ověření) zbytečně mate tazatelku nepravdivými a zmatenými informacemi. Ona je dosti zmatena sama o sobě, soudě z jejího úvodního dotazu.
(1) Rozúčtování nákladů se vždy děje podle spoluvlastnických podílů. Ty jsou pevně určeny zápisem jednotek v katastru nemovitostí. Zpravidla to je totéž co je obsaženo v prohlášení. Nikdy však tuto informaci nehledejte ve stanovách !!!
(2) Spoluvlastnické podíly nemusí mít nic společného s podlahovými plochami. Jan77 si vymýšlí protiprávní tvrzení, a naprosto zbytečně uvádí irelevantní podrobnosti o podlahových plochách. Rozhodující pro výši finančních úhrad je pouze spoluvlastnický podíl uvedený v katastru (nedošlo-li k nějaké speciální dohodě vlastníků jednotek o jiném způsobu přispívání).
(3) Celková částka nemusí být známa předem, a zpravidla ani není známa předem !!! Jan77 i v tomto případě nemístně fantazíruje. Až bude známa celková částka (což nastane po dokončení prací, převzetí díla a finančním vypořádání se zhotovitelem), pak teprve se náklad může rozúčtovat mezi vlastníky jednotek. (Něco zcela jiného je platba záloh na správu. Záloha ovšem není konečná úhrada.)
Justitianus
Justitianus uvedl:
" Rozúčtování nákladů se vždy děje podle spoluvlastnických podílů. Ty jsou pevně určeny zápisem jednotek v katastru nemovitostí. Zpravidla to je totéž co je obsaženo v prohlášení. Nikdy však tuto informaci nehledejte ve stanovách!!!"
Jistitianusovo kategerické „nikdy“ neplatí v případě uvedeném v Přechodných ustanoveních zavedených zákonem č. 163/2020 Sb. Čl. II
„1.Jestliže se vlastníci jednotek odchýlili ujednáním stanov upravujícím poměr výše příspěvku na správu domu a pozemku od § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se toto ujednání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za součást prohlášení.“
Pokud by SVJ vycházelo podle spoluvlastnických podílů, bylo by vše vpořádku. Podíl mám vypočítány spravně. Služby jsou vypočítány správně Příspěvek do FO a splátka úvěru, který již platím 10 let podle výměry bytů, je chybné. Buhužel jsem na to přišla, až když SVJ předložila podklady pro nový úvěr, kde opět vycházela z výměry bytů, kde je chyba. Jak tuto situaci řešit, když výbor je arogantní a nechce tuto situaci řešit! Zatím posílám doporučený dopis. Děkuji za radu F
Pro filNad52:
Myslím, že jsem to vysvětlil asi čtyřikrát: Podíl vlastníka jednotky na společných částech je uveden v katastru. Do katastru se to dostalo jedině z prohlášení vlastníka budovy. Zkontrolujte si, zda na správu domu hradíte poměrnou část odpovídající Vašemu spoluvlastnickému podílu. To je vše, co potřebujete vědět.
- Výměry bytů jsou bezvýznamné.
- Jakékoliv lodžie jsou bezvýznamné.
- Způsob hrazení služeb je bezvýznamný.
- Žádný FO neexistuje, takže určitě platíte z úplně jiného důvodu. (Fond oprav vytváří účetní jednotka ze zdanitelných příjmů/výnosů za účelem oprav vlastního majetku.)
- Žádnou splátku úvěru nehradíte, protože jste si nevzala žádný úvěr. Splátky úvěru hradí ten, kdo si úvěr sjednal.
Pokud snad hradíte zálohy či příspěvky na správu domu ve vyšší částce než odpovídá Vašemu spoluvlastnickému podílu, pak máte přeplatek. Můžete přestat hradit zálohy/příspěvky do doby kdy dojde k vyrovnání přeplatku. Nebo požádejte o jednorázové vrácení záloh na správu, které jste uhradila navíc.
Justitianus
Z dlouhodobé zálohy na opravy domu se platí úvěr na zateplení. Vše bylo vypočítáno podle výměry bytů, kde jsem měla 2× lodžii tj. o 3,2m více Předseda mi tvrdí, že tento výpočet podle výměry byl správný (r.2007) Katastr je nezajímá. Požádala jsem o vrácení přeplatku písemně, Předseda má názor,že pokud přestanu platit, budu dlužník. Jak postupovat dále F
„pokud přestanu platit, budu dlužník“
Přestat platit zcela není rozumné. Rozumné je platit správnou částku a rovněž započíst přeplatky z minula, tj. svoje budoucí platby ponížit o to, o co jste v minulosti zaplatila více proti správné částce. O předpis správné částky prokazatelně požádejte, nebude-li vyhověno, správnou částku vypočtěte. S výpočtem Vám rád pomůžu. Předpis znějící na nesprávnou částku nemá právní důsledky.
Váš předseda má pravdu, pokud po „deseti letech“, přestanete platit částku, se kterou jste před „deseti lety“ souhlasila (konkludentně), budete dlužník a žádný soud Vám nepomůže.
Nikoliv, pane Člene SVJ. Co tvrdíte není obecně pravda.
Pravdu má pan Radim. Bavíme se pouze o platbě záloh na správu. Zálohy může vlatník hradit i ve vyšší částce než která odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu. Nic mu v tom nebrání. Nezakazuje to žádný celostátně účinný právní předpis. (Výslovně tuto možnost zmiňuje i zákon o daních z příjmů.)
A je úplně jedno, zda vyšší zálohy hradí schválně, nebo byl uveden v omyl.
Skutečnost, že hradí na zálohách více, však sama o sobě neznamená, že by tím snad souhlasil s platbou příspěvků jinak nežli podle spoluvlastnického podílu. Kdo hradil (dobrovolně nebo z neznalosti) vyšší zálohy, dostane prostě při jejich vyúčtování a vypořádání více peněz nazpět.
Proto by tazatelka měla sdělit SVJ že bude v roce 2021 hradit zálohy pouze ve výši stanovené podle jejího spoluvlastnického podílu. Na úhradu těchto záloh ovšemže může započíst částky, které na zálohách uhradila navíc za uplynulých 10 let. Odhaduji, že jakmile provede započtení, nemusí asi na dobu 3/4 roku platit nic, než se to srovná. |
Uvedené platí pouze v případě, že v uplynulých letech tazatelka neobdržela od SVJ INDIVIDUÁLNÍ vyúčtování JEJÍCH skutečně zaplacených záloh proti nákladům na správu za stejné období. V případě prokazatelného INDIVIDUÁLNÍHO vyúčtování by jeho doručením počala běžet tříletá promlčecí lhůta (reklamační doba). SVJ však většinou správu nevyúčtuje s vlastníky jednotek individuálně, ale pouze ji oznamuje za celý dům souhrnně. Takže přeplatek tazatelky na zálohách zůstává každoročně „viset“ v účetnictví SVJ: nebyl nikdy vyčíslen, ani vyúčtován, ani vypořádán. Může tedy být kdykoliv požadován nazpět v plné výši (promlčecí doba dosud nezačala běžet).
Justitianus
Určitě neplatí, že „SVJ však většinou správu nevyúčtuje s vlastníky jednotek individuálně, ale pouze ji oznamuje za celý dům souhrnně.“ V SVJ, kde mám byty, dostáváme vždy individuální vyúčtování.
Vždyť já jsem nikdy a nikde netvrdil, že by v žádném SVJ nedocházelo k ročnímu individuálnímu vyúčtování. Napsal jsem pouze: „SVJ však většinou správu nevyúčtuje s vlastníky jednotek individuálně“.
Vůči čemu či komu se tedy vymezujete?
Justitianus
72/1994 Sb.,
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
§ 2
- podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu podlahová plocha
všech místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo rozestavěného bytu,
§ 4
Prohlášení vlastníka budovy
(2) Prohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat
- stanovení spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných
částech budovy (§ 8 odst. 2),
§ 8
Vlastnictví společných částí domu
(2) Velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě. Obdobně se postupuje i u společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků pouze některých jednotek.
Pane člene SVJ, zase jste napsal nesmysl.
Prohlášení musí povinně obsahovat spoluvlastnické podíly. Tak tomu bylo i za účinnosti zákona č. 72/1994 Sb.. Spoluvlastnický podíl je bezrozměrné číslo s celočíselným čitatelem i jmenovatelem. Součet všech spoluvlastnických podílů je roven jedné.
Nejedná se v žádném případě o jakýsi údaj v metrech čtverečních!
Takto určený spoluvlastnický podíl je závazný pro všechny vlastníky jednotek i pro SVJ, jakmile je zapsán do katastru k jednotce. Tak tomu bylo i za účinnosti zákona č. 72/1994 Sb.. Nic se od té doby nezměnilo.
Je celkem zbytečné spekulovat proč v onom SVJ nepoužívají k výpočtům spoluvlastnické podíly, jak jim přikazuje zákon. Určitě to však není proto, že „předseda a SVJ se asi řídilo ZOVB“. Prokázal jsem Vám, že počítat částky příspěvků na správu jinak nežli podle podílů je protizákonné – jak podle ZoVB, tak podle NOZ.
Justitianus
Vyhýbáte se odpovědi.
Stále jste nebjanila zda platíte zálohy/příspěvky v souladu se
spoluvlastnickým podílem uvedeným v katastru a v prohlášení
vlastníka.
A dokud neodpovíte, nemá cenu se o věci dále bavit.
Už jednou jsem Vás upozornil, že jakési podlahové plochy jsou bezvýznamný údaj.
Justitianus
„Vše bylo vypočítáno podle výměry bytů“
Rozhodující je spoluvlastnický podíl, nikoliv výměra bytu. Současně platí, že se spoluvlastnický podíl určuje zejména podle výměry bytu.
„požádejte o jednorázové vrácení záloh na správu, které jste uhradila navíc“
Souhlas, jenom požádám o upřesnění, „navíc“ vůči jaké částce?
Pepo, nemáte pravdu. Nejste schopen vyložit právní normu jednoduchého práva.
Zákon stanoví ode dne 1.7.2020, že cokoliv snad bylo uvedeno ve stanovách o přispívání na společné části, stalo se toho dne (automaticky ze zákona) součástí prohlášení.
Platí tedy co jsem napsal prve, Pepo. To jen Vy tomu ještě nerozumíte.
Mimochodem, SVJ tedy ode dne 1.7.2020 zákonnou povinnost změnit prohlášení na základě donucujícího ustanovení zákona, a toto nové prohlášení (nebo alespoň dodatek prohlášení) mělo SVJ vložit bez zbytečného odkladu do sbírky listin katastru. Také mělo zákonnou povinnost vyhotovit nové úplné znění prohlášení a vložit bez zbytečného odkladu do sbírky listin rejstříkového soudu. Viz § 1220 zákona č. 89/2012 Sb..
Jakékoliv změny, které snad byly ve stanovách, jsou tedy dnes již součástí prohlášení. Pokud ve Vašem SVJ není nové prohlášení vloženo do sbírek listin ani 4 měsíce po nabytí účinnosti novely NOZ, pak SVJ porušuje zákon a statutáři také porušují zákon. Jste člen výboru, Pepo? Porušujete zákon?
Justitianus
Pane Justitianus, mlžíte.
Když přiznáváte, že „Zákon stanoví ode dne 1.7.2020, že cokoliv snad bylo uvedeno ve stanovách o přispívání na společné části, stalo se toho dne (automaticky ze zákona) součástí prohlášení.“, tak logicky neplatí jak jste uvedl ve svém přechozím příspěvku „Nikdy však tuto informaci nehledejte ve stanovách!!!“.
Jednoduše proto, protože tuto informaci najdete pouze ve stanovách až do doby, než bude zasláno nové znění prohlášení rejstříkovému soudu. Že bude tato informace automaticky ze zákona součástí prohlášení od účinosti novely nic nemění na skutečnosti, že ji najdete zatím pouze ve stanovách.
Další váš omyl spočívá ve vašem tvrzení „…(nebo alespoň dodatek prohlášení) mělo SVJ vložit bez zbytečného odkladu do sbírky listin katastru“, protože dle § 1220 nestačí založit dodatek prohlášení nýbrž je třeba zložit úplné znění
„§ 1220
(1)Změní-li se prohlášení, vyhotoví jeho úplné znění
osoba odpovědná za správu domu a bez zbytečného odkladu je založí do
sbírky listin u orgánu, u něhož je nemovitá věc zapsána ve veřejném
seznamu; to platí i v případě, že jsou náležitosti prohlášení
obsaženy ve smlouvě o výstavbě.“
Pepo, zase žvaníte. Důvodem je to, že nerozumíte znění zákona. I když jsem to vysvětlil.
Pokud stanovy snad obsahovaly nějaké ujednání odlišné od prohlášení, pak toto ujednání je ode dne 1.7.2020 neplatné a nevymahatelné. Nepřihlíží se k němu. Nikdo se zrušené části stanov již nemůže dovolávat. Ani soudy by to nebraly do úvahy. Ani SVJ-právnická osoba, ani vlastníci jednotek nemohou ze zrušené části stanov odvozovat nějaká práva či povinnosti.
Takže opakuji: Ve stanovách to nehledejte.
Podle § 1180 platí, že vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak (…). Z uvedeného plyne totéž: že cokoliv je o tom uvedeno pouze ve stanovách, je ode dne 1.7.2020 neplatné a nevymahatelné.
Už jsem napsal, že nejste schopen porozumět právní normě jednoduchého práva. Jen to Vaší reakcí potvrzujete. Snažíte se diskutovat na téma, které zjevně přesahuje okruh Vašich myšlenkových schopností.
Justitianus
Pane Justitianus,
novelizované znění § 1180 vyjasnilo, že určit poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku připadající na jednotlivé jednotky odchylně od § 1180 je možné pouze v prohlášení. Citované přechodné ustanovení se vztahuje na situace, kdy si vlastníci jednotek stanovili poměr výše příspěvku na správu domu a pozemku odchylně od ustanovení § 1180 ve stanovách. Toto ujednání stanov se od účinnosti novely (tj. od 1.7.2020) považuje za součást prohlášení, i když se do sbírky listin katastru nemovitostí a do sbírky listin veřejného rejstříku založí později.
Přestaňte prosím opakovaně mlžit a zavádět.
„Toto ujednání stanov se od účinnosti novely (tj. od 1.7.2020) považuje za součást prohlášení, i když se do sbírky listin katastru nemovitostí a do sbírky listin veřejného rejstříku založí později.“
Dle mého názoru, pokud nezměníte znění ohledně § 1180 v PV(§ 1220) tak, aby odpovídalo vašim stanovám (a opačně) platí od 1.7.2020 pouze to ,co je uvedeno v PV.A pak to upravené PV nebo stanovy, můžete uložit opět do RS.
Přeji hezký den.JaVa
Pane JaVa,
píšete, že pokud nezměníte znění ohledně § 1180 v PV(§ 1220) tak, aby odpovídalo vašim stanovám, platí od 1.7.2020 pouze to, co je uvedeno v PV.
Zcela vám uniká význam už citovaného přechodného opatření:
„1.Jestliže se vlastníci jednotek odchýlili ujednáním stanov upravujícím poměr výše příspěvku na správu domu a pozemku od § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se toto ujednání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za součást prohlášení.“
Z uvedeného přechodného ustanovení je zcela jasné, že odchylné ujednání příspěvku na správu od § 1180 uvedené ve stanovách se od 1.7.2020 stalo součástí prohlášení a je tedy platné od tohoto data, i když ještě nebylo zapsáno do prohlášení.
Přečetla jsem si tento zákon § 1180 Jak to bylo před touto úpravou? Ve stanovách není zmínka o způsobu přispívá vlastníků jednotek na správu domu a pozemku. Děkuji za odpověď
Zřejmě vnímáme platnost přechodného opatření každý jinak.Já ho chápu, tak že SVJ, která si dala do svých stanov jiné přispívání než ( většinou podle velikosti podílu na společných částech domu a pozemku) je uvedeno v PV se od 1.7.2020 nemusí obávat žádných zpětných sankcí. Od tohoto data však musí mít jiný způsob přispívání než podle velikosti podílu na společných částech řádně upraven v PV.
viz.Důvodová zpráva k novele NOZ
v prohlášení může být stanoven jiný poměr výše příspěvků, případně podrobnější členění příspěvku, pokud tak rozhodne původce prohlášení nebo pokud se dohodnou vlastníci jednotek na změně prohlášení. Pokud k jinému rozhodnutí nedojde, bude v prohlášení uvedeno pravidlo podle § 1180.
Je třeba vycházet z toho, že účelem a smyslem příspěvku na správu domu a pozemku je pokrýt běžnou potřebu během roku a současně kumulovat finanční prostředky na opravy, modernizace a rekonstrukce, které vyvstanou v budoucnu, nicméně na jejichž vzniku se užíváním podílí každý vlastník jednotky v průběhu času. Z tohoto pohledu se jeví jako účelnější upravit v § 1180 pouze povinnost vlastníka přispívat na správu domu a pozemku podle velikosti podílu na společných částech a umožnit jeho jinou úpravu v prohlášení.
konec citace
Podotýkám, že pouhou změnou stanov nelze změnit PV.Ktomu je potřeba postupovat dle § 1169/89/2012 Sb.,
Přeji Vám hezký zbytek dne.JaVa
Text citace důvodové zprávy, který jste uvedl, je zastaralý a byl dávno změněn novým textem. Tehdy se uvažovalo o zrušení odst. 2 § 1180 (rozúčtování nákladů na vlastní správní činnost na každou jednotku stejně), což jste v té vaší citaci zamlčel. O tom, že vámi uvedený text se v důvodové zprávě nenachází se může každý přesvědčit (viz https://www.psp.cz/…xt/tiskt.sqw?…)
Rovněž tak vaše tvrzení:
„SVJ, která si dala do svých stanov jiné přispívání než ( většinou podle velikosti podílu na společných částech domu a pozemku) je uvedeno v PV se od 1.7.2020 nemusí obávat žádných zpětných sankcí. Od tohoto data však musí mít jiný způsob přispívání než podle velikosti podílu na společných částech řádně upraven v PV.“
je mylné.
Přechodné ustanovení nemůže řešit právní výklad znění zákona před novelou (jak uvádíte) to může řešit pouze soud. Přechodné ustanovení vždy řeší stav až od účinnosti novely tj. od 1.7.2020, nikoliv zpětně stav před 1.7.2020.
Pokud já "zavádím, tak Vy jste opomněl to nejdůležitější, co jsem uvedl ve své poslední větě a proto Vám ji znovu připomenu:
„Pouhým rozhodnutím shromáždění o změně stanov, nelze změnit v PV způsob/poměr přispívání na správu domu a pozemku.K tomu je nutná změna v PV dle § 1169/89/2012 Sb.,“
V čem je rozdíl mezi starou „důvodovou zprávou“ a tou novou?
Citace z nové DZ
Návrh nové úpravy nadále stanoví, že vlastník jednotky má přispívat „na správu domu a pozemku“ v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, přičemž se současně zohlední i výlučně užívané společné části. Podíl na společných částech se ponechává jako výchozí pro určení poměru výše příspěvků z důvodu, že jde o objektivní hledisko, které se jeví jako věcně správné a univerzální pro případy, kdy nejsou známy poměry v konkrétním domě. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 1180 odst. 1 je dispozitivní, je možné poměr výše příspěvků stanovit i jiným způsobem, který reflektuje specifika správy konkrétní nemovité věci, a to napříště pouze v prohlášení. Stávající § 1180 odst. 2, který upravuje další část příspěvku, se také zachovává. Pravidlo pro stanovení této části příspěvku je také dispozitivní a napříště bude možné se od něho odchýlit pouze v prohlášení. Navrhovaným ustanovením bude jednoznačně upraven poměr výše příspěvků, nikoli však jeho samotná výše. O celkové výši příspěvků pak bude rozhodovat shromáždění prostou většinou [§ 1208 písm. c), (nově označené)], pokud stanovy nestanoví vyšší počet hlasů (§ 1206 odst. 2).
Ke změně poměru výše příspěvků v prohlášení je potřeba zpravidla 100% souhlas vlastníků jednotek, který je nezbytný, protože určení poměru výše příspěvků lze považovat za stanovení základní povinnosti vlastníka jednotky podílet se na správě společných částí domu a pozemku, které neoddělitelně souvisí s předmětem vlastnictví a o kterém tedy nelze rozhodovat bez souhlasu dotčeného vlastníka, jde tedy o změnu, která se dotýká práv a povinností vlastníka jednotky (srov. odůvodnění k § 1169 v bodě 2).
Přeji hezký den.JaVa
Pane JaVa,
uvádíte, že jsem opomněl vaši větu „Pouhým rozhodnutím
shromáždění o změně stanov, nelze změnit v PV způsob/poměr
přispívání na správu domu a pozemku. K tomu je nutná změna v PV dle §
1169/89/2012 Sb.,“
Ale to přece platí od 1.7.2020. Právě proto přechodné ustanovení novely
ujasnilo, že změna přispívání příspěvků na správu provedená
stanovami před 1.7.2020 se stává součástí prohlášení. Tzn. automaticky
ze zákona s tím, že SVJ poté zapíše změny prohlášení do katastru.
Nemůžete novelou zavazovat SVJ k povinnosti, aby změnu zapsala ještě před
účinností novely (jak jste uvedl), přece novela před její účinností
není platná.
Ptáte-li se na rozdíl mezi novou a starou DZ, tak ten je zásadní. Podle staré DZ platilo, že se zrušil 2 odst. § 1180 NOZ. Podle nové DZ se odst.2 § 1180 NOZ zachoval. Dále ve staré DZ nebylo na rozdíl od nové DZ zmiňované přechodné ustanovení.
Podle novely je možná změna na přispívání příspěvků na správu už jedině prohlášením vlastníka. Před novelou to nebylo tak jasně stanoveno „(všimněte si slova napříště ve vaší citaci z DZ *“… je možné poměr výše příspěvků stanovit i jiným způsobem, který reflektuje specifika správy konkrétní nemovité věci, a to napříště pouze v prohlášení") a některá SVJ aplikovala odst.2 § 1180 NOZ (tj. vybírání příspěvků na vlastní správní činnost na každou jednotku stejně) ve svých stanovách a nikoliv v prohlášení vlastníka. Existovaly totiž výklady, že k tomu stačí změna stanov bez změny prohlášení vlastníka.
Existovaly ale i výklady, že k tomu nestačí pouze změna stanov, ale musí být vždy změna prohlášení. Proto zákonodárci schválili do novely už citované přechodné ustanovení, že se taková změna stanov bez změny prohlášení od 1.7.2020 stává součástí prohlášení . Tím legalizovali zákonodárci od 1.7. 2020 uvedené změny stanov u těch SVJ, kde stanovy nebyly v souladu s prohlášením (zda byly takové změny v souladu se zákonem před 1.7.2020 nemohla určit novela, to může učinit pouze soud).
Doufám, že už netrváte na tom, že zmiňované přechodné ustanovení řešilo právní výklad znění zákona před novelou (jak jste uvedl slovy "SVJ, která si dala do svých stanov jiné přispívání než je uvedeno v PV se od 1.7.2020 nemusí obávat žádných zpětných sankcí). Přechodné ustanovení vždy řeší stav až od účinnosti novely tj. od 1.7.2020, nikoliv zpětně stav před 1.7.2020.
Pane JaVa, natvrdlý Pepa to stále nechápe.
Je třeba podívat se blíže na odchylku od způsobu přispívání, která byla zmíněna v § 1180 do dne 30.6.2020. Týkalo se to zpravidla pouze řispívání na části určené k výlučnému užívání vlastníkem některé jednotky.
Podle právní úpravy NOZ do dne 30.6.2020 bylo možno takovému výlučnému uživateli „napálit“ (rozhodnutím shromáždění) takovou výši příspěvků, aby tuto společnou část financoval (zčásti nebo zcela) on sám. To se mohlo týkat např. výlučně užívaných společných oken, případně stavebních prvků výlučně užívaných balkonů, lodžií či teras.
Avšak právní úprava NOZ ode dne 1.7.2020 toto zakázala. Nově podle § 1175 odst. 2 zákona č. 89/2020 Sb. platí, že jde-li o společné části, které slouží vlastníku jednotky k výlučnému užívání, provádí a hradí pouze údržbu a drobné opravy.
Jestliže ve stanovách byl uveden nějaký větší rozsah povinností vlastníka jednotky, pak ode dne 1.7.2020 je tato část stanov protizákonná. Tedy nevymahatelná pro rozpor s § 1175 odst. 2 zákona.
Vlastníci jednotek mohou zákonný zákaz překonat – ovšem jedině tím, že jej uvedou v prohlášení, a změněné prohlášení pak SVJ vloží do obou sbírek listin, a to bez zbytečného odkladu. (K možnosti odchýlit se ujednáním od zákonné úpravy viz § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.).
Tímto ujednáním překonávajícím zákonnou úpravu je ode dne 1.7.2020 pouze prohlášení. Nikoliv již stanovy! Nelze se tedy dovolávat protizákonné úpravy, není-li ode dne 1.7.2020 taková odchylka prokazatelně součástí prohlášení.
Proto platí (opakuji to popáté pro Pepu):
Nikdy však tuto informaci nehledejte ve stanovách !!!
Justitianus
Pane Justitianus,
že se odchylka od způsobu přispívání zmíněná v § 1180 týkala zpravidla pouze řispívání na části určené k výlučnému užívání vlastníkem některé jednotky je pouze vaše ničím nepodložená domněnka.
Vy tady řešíte nesouvisející § 1175 NOZ, aniž byste dokázal vysvětlit proč zákonodárci přijali přechodné ustanovení a jeho význam:
"1.Jestliže se vlastníci jednotek odchýlili ujednáním stanov upravujícím poměr výše příspěvku na správu domu a pozemku od § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se toto ujednání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za součást prohlášení.“
Justitianus už popáté napsal:
„Nelze se tedy dovolávat protizákonné úpravy, není-li ode dne 1.7.2020 taková odchylka prokazatelně součástí prohlášení.“
Jestliže přechodné ustanovení uvádí, že "Jestliže se vlastníci jednotek odchýlili ujednáním stanov upravujícím poměr výše příspěvku na správu domu a pozemku od § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se toto ujednání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za součást prohlášení.“
tak je úplně jasné, že SVJ nemuselo mít k 1.7.2020 uvedenou změnu přispívání ve stanovách zapsanou už 1.7.2020 na katastru v prohlášení vlastníka jenoduše proto, jak uvedl Pepa, že nikdo nemůže novelou zavazovat SVJ k povinnosti, aby změnu zapsala ještě před účinností novely, protože přece novela před její účinností není účinná. Ustanovení stanov se stalo součástí prohlášení ze zákona k 1.7.2020 a k tomuto datu nemuselo být zapsáno v prohlášení na katastru, proto v té době platilo to, co je uvedeno ve stanovách, to dá rozum.
Vyřízení a zapsání nového prohlášení katastrem si vyžaduje nějakou dobu, takže zpravidla nemohlo být v katastru už k 1.7.2020, jak se mylně domnívá Justitianus.
- Pan Holub napsal: „Vyřízení a zapsání nového prohlášení katastrem si vyžaduje nějakou dobu, takže zpravidla nemohlo být v katastru už k 1.7.2020, jak se mylně domnívá Justitianus.“
Pane Holube, napsal jste nesmysly. V té jediné Vaší větě jsou nesmysly hned tři.
Za prvé:Je pravda, že založení listiny vyžaduje „nějakou dobu“. Vy ovšem vůbec netušíte jaká je ta „nějaká“ doba, že ano. Osvětlím vám to tedy: jsou to dny.
Sbírka listin Společenství vlastníků jednotek v budově čp. xxx, ul. xxx, Kolín Číslo listiny: S 4576/SL47/MSPH Typ listiny: Zakladatelské dokumenty prohlášení vlastníka Vznik listiny: ----- Došlo na soud: 22.10.2020 Založeno do SL: 27.10.2020 |
Z uvedeného je zřejmé, že založení prohlášení do sbírky listin rejstříkového soudu trvalo pouze 5 pracovních dnů.
Za druhé:
Katastrální úřad v takovém případě nic nevyřizuje, ani neprovádí
žádné „zapisování“. Změněné prohlášení přece nebude spojeno
s žádnou žádostí o vklad do katastru! Když katastrální úřad obdrží
nové prohlášení, prostě je uloží do sbírky listin. Přečtěte si §
34 zákona č. 256/2013 Sb..
Za třetí:
Nikdy a nikde jsem netvrdil, že změněné prohlášení mělo být v katastru
už k 1.7.2020. To je váš vlastní výmysl. Pane Holube, vy zjevně nejste
schopen porozumět jednoduchému textu v českém jazyce.
Takže odpadla výmluva že by založení prohlášení trvalo dlouho. Ovšem když se statutáři jen dloubou v nose a nedělají nic (jako Pepa), pak to pochopitelně může trvat měsíce či roky, než SVJ splní svou zákonnou povinnost. Za to ale nemůže ani rejstříkový soud, ani katastrální úřad.
Justitianus
„Číslo listiny: S 4576/SL47/MSPH“
Jaké je IČO? Podívám se na to. Listina je označena jako „Zakladatelské dokumenty prohlášení vlastníka“, o to se zde nejedná.
Napište IČO jednoho SVJ, které vložilo prohlášení vlastníka do veřejného rejstříku na základě ustanovení, na které odkazujete, a nejedná se přitom o zakladatelský dokument, tj. SVJ bylo založeno nebo vzniklo dříve, před účinností diskutovaného ustanovení. Děkuji.
- Žofinka napsala: „O to se zde nejedná.“
Nikoliv, Žofinko. Právě to se zde jedná!
Už jsem to přece napsal (česky, srozumitelně, jednoznačně a určitě): je to prohlášení. Upřesňuji: prohlášení vlastníka budovy podle § 4 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, ze dne 10. 6. 2005. Návrh na vklad podán katastrálnímu úřadu, razítko je ze dne 13. 6. 2005. Došlo na rejstříkový soud: 22.10.2020. Založeno do sbírky listin: 27.10.2020.
Podotýkám, že na konci září 2020 jsem upozornil toto SVJ na povinnost vložit prohlášení do sbírky listin rejstříkového soudu. Na konci října jsem dostal od předsedkyně výboru email s poděkováním a s informací, že zákonná povinnost je splněna. Celkově to tedy trvalo 1 měsíc (včetně pěti dnů od doručení listiny rejstříkovému soudu po její založení do sbírky listin).
Teď už si mohu kdykoliv v pohodlí domova zkontrolovat které části domu jsou společné, co je součástí mé jednotky, které části jsou společné vlastníkům jen něktrých jednotek, zda existují drobné stavby či parcely které jsou věcně příslušné k domu, jaké jsou spoluvlastnické podíly, atd. A stejně tak si to mohou kdykoliv zkontrolovat i ostatní vlastníci jednotek. Je jich v domě víc než sto.
Nebudu Vám ovšemže vyhledávat žádné IČO. Neúkolujte mne laskavě. Jedině za 500 Kč/hod. (minimálně účtovány 2 hodiny), máte-li zájem.
Justitianus
Když možou na zákony jebat všichni okolo, tak já taky, přece máme hen to oné demográciju a v tej naší platí, že dokud ťa nechytnú tak si možeš dělat co chceš:-)
Jó to, jak všechna SVJ účtují a vybírají poplatky dle PV si řekneme příští rok při vyúčtování. Uvidíme, kolik výborů dokáže přesvědčit svoje ovečky ke změně PV a nebo raději změní stanovy, protože každé jiné vyúčtování bude vadné:-)
Absolutně nechápu, proč si v některých společenstvích schvalují takové nesmysly, jako přispívat jinak než podle spoluvlastnického podílu. Jakou to může mít výhodu a pro koho? A vůbec, jakou takové rozhodnutí může mít filozofii?
Např. proto, protože je často nespravedlivé u vlastníka nebytových jednotek s velkou podlahovou plochou aby přispíval na správu podle spoluvlastnického podílu, i když většinu společných prostor třeba vůbec nevyužívá.
Dále přispívání jinak zkomplikoval odst. 2 § 1180, podle kterého se příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. Ve znění ustanovení § 1180 před novelou nebylo zcela jasné, zda při přispívání na jednotku stejně tj. nikoliv podle spoluvlastnických podílů šlo o „přispívání jinak“.
Pane . (bez ověření), tento nesmysl zavlekl do zákona profesor Karel Eliáš, hlavní tvůrce nového občanského zákoníku.
V něm původně vůbec nemělo být bytové spoluvlastnictví obsaženo, protože jde o speciální problematiku; té měl být věnovaný samostatný zákon. Ovšem Eliáš si postavil hlavu a doslova na poslední chvíli „narval“ do NOZ celou část o bytovém spoluvlastnictví. Ta úprava je částečně protiústavní a dodnes není provázána s ostatními částmi NOZ (viz odlišná ustanovení o správě cizího majetku, o přechodu dluhů, ustanovení o spolcích). Naši skvělí zákonodárci pak tento paskvil schválili i se všemi chybami a průšvihy.
Cituji z důvodové zprávy k NOZ tu část, která je ve zjevném rozporu s Ústavou:
K § 1180: Zvláštní povaha spoluvlastnictví založeného vlastnictvím jednotky se projevuje i v tom, že vlastník jednotky svobodně spravuje, a tedy i na vlastní náklad udržuje a opravuje svůj byt nebo nebytový prostor, zatímco náklady spojené se správou domu a pozemku hradí vlastníci poměrně. Výše jejich příspěvku se určí zpravidla v závislosti na velikosti podílu vlastníka jednotky na společných částech. K jinému určení může dojít tam, kde vzniklo společenství vlastníků, ustanoveními schválenými ve stanovách společenství. |
Zákonodárcům asi připadalo vtipné a vhodné, aby do právních vztahů v domě byl zavlečen chaos a nejistota. Aby shromáždění pouhým většinovým hlasováním mohlo donutit vlastníka jednotky uhradit cokoliv a v libovolné výši. Aby vlastníci jednotek totálně ztratili právní jistotu ohledně toho základního – v jakém poměru budou v budoucnu hradit náklady na majetek, který spoluvlastní.
ELiáš ani zákonodárci neznají článek 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.). Jinak si takovou pitomost v zákoně neumím vysvětlit.
Naštěstí tento kostlivec ve skříni byl konečně pohřben: novelizované znění NOZ od dne 1.7.2020 konečně praví jednoznačně, že jakákoliv pravidla přispívání musí být uvedena v prohlášení. Nikde jinde to nesmí být: ani ve stanovách, a už vůbec ne v pouhém usnesení shromáždění!
Takto to bylo míněno od samého počátku, od roku 1994, kdy nabyl účinnosti zákon č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů. Bohužel profesor Eliáš a naši skvělí zákonodárci šlápli do hov*a. Očistilo se to teprve od července 2020.
Justitianus
Poslední komentáře