zálohy na úhradu služeb x příspěvek spojený se správou
Dobrý den, prosím o váš názor. Bylo mi sděleno, že vyúčtování se týká pouze záloh na úhradu služeb spojených s užíváním, tj. např. teplo, teplá voda, elektřina … Příspěvek spojený se správou, tj. např. odměny výboru, odměna správci za vedení účetnictví se vyúčtovávat nemusí. Myslím si, že vše spadá do § 15 odst. 2 z. 72/1994 a že se vždy jedná o zálohy, které musí být vyúčtovány. Děkuji za vaše názory.
Zákon rozlišuje mezi příspěvkem a zálohou.
Účetnictví rozlišuje mezi příspěvkem a zálohou.
Soudy rozlišují mezi příspěvkem a zálohou.
Snad jen Vy pane Kruppe a pár místních neználků-minusovačů jste
vyjádřili jiný názor.
K pojmu „příspěvek“ (§ 15 odst. 1 ZoVB) a „záloha“ (§
15 odst. 2 ZoVB) existuje konstantní judikatura. Budu citovat notoricky
známý rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 2038/2008 ze dne 26. 1. 2009:
„Nárok na placení záloh je odlišný od nároku na úhradu
skutečně vynaložených nákladů.
Byť mají obě platební povinnosti shodný účel, totiž poskytnutí
peněžního ekvivalentu za poskytnuté služby, odvíjí se jejich vznik od
zásadně odlišného okruhu skutkových okolností a mají různou splatnost
(srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 2. 2003, sp.
zn. 17 Co 398/2001, Soudní rozhledy č. 2/2004; tento právní názor sdílí
i dovolací soud).
Je též třeba rozlišovat příspěvek na náklady spojené se správou domu a
pozemku od předem určených finančních prostředků, které vlastníci
jednotek skládají jako zálohu (kterou je ovšem třeba dodatečně
vyúčtovat) k účelu uvedenému v § 15 odst.
1 zákona.“
http://kraken.slv.cz/22Cdo2038/2008
Jak soud poznamenal, záloha je určena na úhradu nákladů které teprve mají vzniknout (a nebývá u nich známa výše částky). Pokud jste pane Kruppe člen výboru, měl byste znát základní rozdíly mezi oběma platbami.
- Platby záloh a jejich výši musí odhlasovat shromáždění podle §
15 odst. 2 ZoVB, jinak jsou neplatné.
Platbu příspěvku a jeho výši může předepsat samotný výbor nebo pověřený vlastník (není-li to výslovně vyloučeno stanovami). - Zálohy jsou určeny na budoucí výdaje, jejichž přesná výše ani
termín úhrady nemusí být známy.
Příspěvky jsou určeny na výdaje, jejichž výše a termín úhrady je znám, je nepochybný a prokazatelný. - Přijetím zálohy vzniká závazek SVJ vůči plátci ve stejné výši
(účetní pasivum).
Přijetím příspěvku nevzniká závazek SVJ vůči plátci. - Přijetím zálohy vzniká povinnost SVJ tyto zálohy vyúčtovat alespoň
jednou ročně.
Přijetím příspěvku nevzniká povinnost vyúčtovat nic. - Při neuhrazení zálohy není možno vymáhat úrok z prodlení.
Při neuhrazení příspěvku je možno vymáhat i úrok z prodlení.
Příspěvek je zcela jiná platba nežli záloha. Ví to každý, kdo si přečetl ZoVB i každý, kdo o příspěvcích a zálohách účtuje. Ale komu není rady, tomu není pomoci. Nechtěl bych mít byt v domě, kde to předseda-popleta neumí rozlišit. To tedy musí být v účetnictví nepořádek, zmatek, česky řečeno bordel!
lake
Příspěvek pana lake je opět příklad salonního výkladu bez vazby na
praxi. §15 chápu tak, že v 1. odstavci je stanoveno jak a na jaké účely
se stanoví příspěvky na správu. Ve 2. odstavci je pak řečeno, že se
tyto příspěvky platí formou záloh a výbor pak stanoví jejích výši a
termín splatnosti. Nikde nic není o tom, že se platí zvlášť příspěvky
a zvlášť zálohy. Nedovedu si představit, kdo a jak by určoval, jestli se
např poštovné, nákup ukradené rohožky, rozbitého okna, nebo třeba oprava
zámku platila ze záloh a vyúčtovávala, nebo platila z příspěvků a
nevyúčtovávala. Nikde ani není stanoveno, že by se mělo nějak určovat
zda se které oprava platí ze záloh nebo příspěvků.
Jak již bylo řečeno v jiném vlákně, je možno v účetnictví účtovat
o předpisu záloh. Pokud odpovídají tyto zálohy plánu oprav a byly
řádně odsouhlaseny shromážděním, výbor řádně seznámil vlastníky
s jejich výší a termíny splatnosti, vzniká povinnost je platit. Podle
mého názoru pak nic nebrání aby SVJ vymáhalo úrok z prodlení
v případě neplacení. SVJ může účtovat o předpisu záloh a proti tomu
předpisu účtuje došlé platby. Na druhé straně vzniká samozřejmě
závazek vůči vlastníkovi. Proti němu se však účtují náklady vydané za
provoz a údržbu a případné vyúčtování (to především u služeb).
Jirka
Pane Kruppe, tvrdit že záloha je totéž co příspěvek – to je tedy překvapení. To je jako byste tvrdil, že zálohy na vytápění jsou totéž co skutečné náklady na vytápění.
Zeptejte se účetní jak se účtuje o zálohách a jak o příspěvcích. Najděte si v ČÚS povinnost vyúčtovat přijaté zálohy alespoň jednou ročně. Tato povinnost u příspěvků samozřejmě neexistuje.
O úroku z prodlení: pletete si závazek s peněžitým dluhem. Pokud kamarádovi Karlovi slíbíte, že mu půjčíte milion, je to závazek. Ale pokud si to rozmyslíte a nic mu nepůjčíte, nevznikl Vám žádný peněžitý dluh a Karel na Vás tedy nemůže vymáhat úrok z prodlení podle ObčZ. Zkuste o tom přemýšlet, má to logiku.
ČÚS se zmiňuje o účtování záloh pouze ve spojitosti se zálohami na služby, a to ještě jako o zcela speciálním postupu, o výjimce z pravidla, pokud zároveň dochází k věcnému plnění ve prospěch plátce zálohy.
lake
Pane lake,
rozdíl mezi zálohou a příspěvkem chápu. Otázkou je zda ho chápali
zákonodárci, když v jednom odstavci ZoVB píší, že Vlastníci jednotek
jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku a
v následujícím odstavci K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají
vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu.
Takže z příspěvku jsou rázem zálohy.
Váš příklad také není to pravé. Představte si, že se dohodnete, že
Vaše auto budete užívat společně s kamarádem. Vy budete zajišťovat
opravy a údržbu a on bude přispívat. Bude platit pravidelně určitou
částku. Na konci účetního období pak provedete vyúčtování. Náklady se
rozdělí podle předem určeného klíče a rozdíl doplatí, nebo vrátíte.
Vy budete smlouvu plnit a on se bude jen vozit. Pak vám sdělí, že
neplacením záloh mu nevznikl dluh a že je povinen je zaplatit až na
základě provedeného vyúčtování. Podle vašich úvah je to
v pořádku?
Zde je stejná situace. SVJ provádí a platí údržbu, nebo zajišťuje a
platí služby. To vše průběžně. Většina vlastníků průběžně platí
zálohy. Jden nebo několik vlastníků neplatí, neboť jim podle vás žádný
dluh nevzniká. Jenom parazitují na ostatních.
Samozřejmě by byla možnost provádět vyúčtování měsíčně, nebo
každodenně. Možná po každé platbě. Tím by dluh okamžitě vznikl.
Respektive by okamžitě vznikla povinnost zaplatit i podle vašeho výkladu.
Snad ale i vy pochopíte, že by to byl nesmysl.
Kromě toho jste neodpověděl, jak rozlišíte, kterou platbu platite
z příspěvků a co pak vykážete na vrub záloh, pokud platíte současně
jak příspěvky, tak zálohy, jak jste tuto možnost uvedl.
Přeji hezký den
Jirka
Pane Kruppe, zákonodárci naprosto zřetelně odlišili placení příspěvků od skládání záloh na tyto příspěvky. Jestliže nerozumíte oběma pojmům, není to problém zákonodárců.
Že si to pletete, je zřejmé z Vašeho příběhu o automobilu: píšete o placení příspěvků, ale máte ve skutečnosti na mysli placení záloh, které se vyúčtují dodatečně. Takže zákonodárce nic nepopletl, problém je úplně jinde.
Pokud si stěžujete, že kamarád nic neplatí, vymáhejte prostě plnění jeho povinností soudně. Pokud nevíte jak vymáhat, zajděte za právníkem, nebo si počkejte na vyúčtování. Máte zřejmě utkvělou představu, že nemožnost napočíst úrok z prodlení (7,05% ročně) Vám znemožňuje vymáhat splnění jeho závazku. Jak jste k tomu došel nevím, ale je to zase jenom Vaše nesprávná úvaha.
Napsal jste: „… neplacením záloh mu nevznikl dluh a že je povinen
je zaplatit až na základě provedeného vyúčtování.“.
To je zase špatně, opět si pletete oba pojmy. Zálohy nemůžete vůbec
vymáhat dodatečně po vyúčtování. Po vyúčtování můžete vymáhat
pouze skutečné náklady, tedy příspěvek.
Vaší závěrečné otázce nerozumím. Ptáte se předsedy SVJ na platby SVJ, nebo se ptáte člena na platby člena? A co Vám není jasné na rozlišení účelu plateb? Použití variabilních symbolů jistě znáte. Přece musíte vědět napřed Vy, jste-li předseda, které částky v předpisu plateb jsou příspěvkem a které vyúčtovatelnou zálohou.
lake
Pane lake,
pokud jste již skončil se změnami odpovědi, dovolil bych si doplnění
Jedná se podle vás pro vlastníka o
- příspěvky na správu domu = podle § 15 odst. 1 ZoVB; ??
- zálohy na správu domu = podle § 15 odst. 2 ZoVB; ??
Co by muselo být jinak, aby to byla ta druhá varianta?
Pokud budete odpovídat, že musí být uvedeno, zda se jedná
o příspěvek, nebo o zálohu, napište z jakého zákonného ustanovení to
plyne.
Jirka
§ 15 odst. 1 ZoVB „příspěvky na správu domu“ neobsahuje. § 15 odst. 2 ZoVB pak říká, že členové SVJ skládají zálohy na správu domu. Zde se objevivší novotvar „zálohy na příspěvky“ je tak nesrozumitelný, když ze zákona plyne, že členové SVJ přispívají na správu domu tím, že k tomuto účelu skládají zálohy. Po jazykové stránce je věc jasná, a pokud (nějaký jiný) předpis říká, že zálohy se vyúčtovávají, pak je věc jasná i účetně.
Teprve tady se dozvídám, že mě má někdo jako člena společenství informovat, zda jde o zálohu nebo příspěvek. Nezlobte se na mě, ale já to v ZoVB nevidím. Nevidím tam ani to, že dle § 15 odst. 1 jde o příspěvek a dle odst. 2 jde o zálohu. Vždyť odstavec 2 pouze upřesňuje odst. 1, tzn. jak postupovat. Prosím odpovězte mi na konkrétní příklad:
- v předpisu úhrad je uvedeno: „záloha SVJ“
- v usnesení shromáždění je uvedeno: „souhlasí s navýšením poplatku, zálohou SVJ z … na …Kč“
pozn.: výše odměn členů výboru nebyla shromážděním odsouhlasena. Otázka: je to záloha k vyúčtování? Je to poplatek bez vyúčtování? Mohu požadovat jeho vrácení, když teprve po x letech se provalilo, že si z toho platí odměny? Mohu podat trestní oznámení? Účetní závěrka se ročně neschvaluje. Děkuji
Paní ANNAKV, odpovídám na Váš dotaz ohledně předpisu plateb. Že Vy v ZoVB nevidíte rozdíl mezi příspěvky a zálohami na ně je bezvýznamné. Rozdíl tam samozřejmě je. Váš správce to rozeznává a sdělil vám to. V běžném životě není problém rozpoznat zda po Vás někdo žádá zálohu na budoucí výdaj (takže Vám ji musí buď vyúčtovat nebo vrátit), nebo jde rovnou o konečnou platbu. Naučte se to tedy rozeznávat i Vy.
(1) Usnesení SVJ které jste citovala je neurčité a nesrozumitelné. Neplyne z něj co a na jaký účel máte hradit, ani není zřejmé co z celkové schválené částky je příspěvkem a co zálohou podle § 15 odst. 2 ZoVB. Takže: pokud v příloze k zápisu ze shromáždění není podrobný rozpis částek, pak takové usnesení je neplatné pro neurčitost.
(2) Váš předpis úhrad je neurčitý. Reklamujte jej a požadujte ke kontrole podrobný rozpis úhrad (položkový). SVJ je povinno Vám poskytnout informaci o tom ze kterých jednotlivých položek se rozpis skládá, na jaký účel je každá jednotlivá částka určena a označit u každé zda jde o příspěvek na správu, nebo o zálohovou platbu.
Až tento podrobný rozpis dostanete, požádejte SVJ aby Vám prokázalo oprávněnost jednotlivých částek v rozpisu.
- Oprávněnost předepsaných příspěvků: výdaje SVJ prokáže např. daňovými doklady a uzavřenými smlouvami.
- Oprávněnost předepsaných záloh: To musí SVJ prokázat jednak usnesením shromáždění (ovšem určitým a srozumitelným), dále daňovými doklady a uzavřenými smlouvami, nebo plánem výdajů, z něhož bude patrné, jaké částky, v jaké výši a v jakém čase jsou plánovány jako budoucí výdaje, které bude nutné vynaložit v příštích měsících a následujících letech. Psal jsem zde o Reserve Study, můžete si to vyhledat.
Jestliže jste dosud (s ostatními vlastníky v domě) hradila bez protestů nespecifikovanou částku na neznámý účel, nemůžete se nyní pozastavovat nad tím, co všechno se z ní platilo. Sama jste úhradou na neurčený účel dala konkludentně souhlas s tím, aby výbor naložil s vybranou částkou (v rámci správy) jak sám uzná za vhodné. Divit se dodatečně je poněkud opožděné. Vy sama jste odpovědná za současnou situaci.
lake
Děkuji moc za odpověď. Jen nějak nevím, jak dál. Jestliže jsem dala konkludentně souhlas s tím, aby výbor naložil s vybranou částkou, tak už do budoucna nemám žádnou možnost to změnit a výbor si může s příspěvkem dělat co chce, protože si určité pravomoci nevyhradilo shromáždění? Nemohu napadnout nový předpis, který se většinou mění po vyúčtování?
Paní Anno, dávejte příspěvkům smysluplný název. Přečtěte hlavně ZoVB, pak zde uvedené příspěvky. Řiďte se vlastním rozumem. Některé příspěvky jsou zde značně zcestné. Uvažujte i o tom, zda každá záloha musí být vyúčtována. Zda nestačí jenom přehled, jak byla užita. Trestní oznámení můžete podat kdykoliv a na kohokoliv. Jenom zvažte, zda vyplácení odměn je trestným činem. Podle mého názoru není odměna za práci nic trestného. Je to vnitřní záležitost SVJ. Pokud vlastníci myslí, že měli být informováni a v tom s vámi souhlasím, musí to řešit s výborem. Nejlépe na shromáždění. Jirka
Pane Kruppe, výbor musí vědět zda požadovaná platba má charakter měsíčně placených záloh, nebo jde o měsíční splátky příspěvku na správu. Já Vám na to neodpovím, protože nejsem členem Vašeho SVJ a nevím to. K Vašemu konkrétnímu dotazu „z jakého zákonného ustanovení to plyne“ odpovídám toto: Plyne to z obecného požadavku na určitost právních úkonů, viz ObčZ:
„§ 37 (1) Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.“
Pokud nejste ve výboru schopni sdělit vlastníkovi jednotky, zda předepsaná platba je vyúčtovatelnou zálohou, nebo již konečnou platbou příspěvku (k úhradě výdaje podloženého účetními doklady), pak jste vlastníkovi neposkytli podstatnou informaci o charakteru jeho platby. Neprokázali jste oprávněnost požadavku.
Do doplnění této zásadní informace není povinen nic hradit, neboť účel platby je neurčitý a nesrozumitelný. Předpis plateb je tedy neplatný.
lake
No já bych s tím z praxe zase tak moc nesouhlasil. Příspěvek do fondu oprav (dlouhodobé zálohy na správu) je již z titulu zálohou a nic se nikomu nevyúčtovává. Prostě se jen zveřejní, kolik se vybralo, kolik se utratilo, ale žádné „vyúčtování“ konkrétních částek konkrétním vlastníkům se nedělá, přeplatky se nevrací, zůstávají v FO. A na neplacení těch záloh není problém úroky z prodlení uplatnit. A to dokonce i na zálohy na služby, jako je voda, teplo. Máme k tomu normálně rozsudek a bez problému i na zálohy byl přiznán úrok z prodlení (žaloba podaná ještě před koncem období, tj. před vyúčtováním služeb jako je teplo a voda).
To co Vám bylo řečeno je částečně nesprávné. Vaše domněnka je nesprávná.
Záleží vždy na skutečném charakteru jednotlivých plateb. Musíte vědět co a na jaký účel hradíte. Není-li z předpisu zřejmé, zda částka má charakter zálohy nebo příspěvku, reklamujte předpis jako neurčitý. Vlastník jednotky se setkává s těmito částkami:
- příspěvky na správu domu = podle § 15 odst. 1 ZoVB;
- zálohy na správu domu = podle § 15 odst. 2 ZoVB;
- příspěvky na služby = podle stanov, smlouvy nebo podle právního předpisu;
- zálohy na služby = podle stanov, smlouvy nebo podle právního předpisu;
- komunální poplatky = podle obecní vyhlášky
Je jasné, že příspěvky nikdo nebude „vyúčtovávat“, protože se k jejich úhradě žádná záloha nevybírala. Není tedy co komu vyúčtovat.
Zálohy na příspěvky naopak vyúčtovány být mají (podle Českých účetních standardů alespoň jednou ročně). Zaplacením zálohy vzniká závazek SVJ vůči plátci ve stejné výši. SVJ se tím stává Vaším dlužníkem až do okamžiku, kdy přijatou zálohu spotřebuje na správu domu. Pak jste si „kvit“ a dluh SVJ tím zanikne.
* Toto je mimochodem důvod proč při nezaplacení zálohy nelze uplatnit úrok z prodlení podle ObčZ. Ten by SVJ mohlo uplatnit terve od okamžiku, kdy vydá náklad na správu domu nekrytý předchozími zálohami tohoto vlastníka. Teprve v okamžiku takového věcného plnění vznikne peněžitý dluh vlastníka jednotky podle ObčZ a ten se tím dostane do prodlení.
Zálohy na služby se vyúčtují, nejméně jednou ročně, a na základě vyúčtování se také vypořádají: přeplatky SVJ vymáhá, nedoplatky vrací. Nejsou-li na službu vybírány zálohy a je známa výše nákladů, předepisuje ke úhrada (příspěvek) zpravidla buď měsíčně, nebo ročně.
lake
Dobrý den,
Otázkou je , co myslíte „vyúčtováním“ ? Prosím upřesněte.
G.X.
Děkuji. Diskuse opravdu rozsáhlá. Co myslím vyúčtováním – několik let platíme jakýsi poplatek na činnost SVJ (už od dob, kdy ještě neexistovalo SVJ). Po vzniku SVJ se pouze odsouhlasilo navýšení tohoto příspěvku, ale hlavně se nikdy po existenci SVJ dle stanov nestanovila výše odměn členů výboru. Vyplácení bylo tajné, nyní to obchází přes DPP, účetní závěrka se každoročně neschvalovala. Nikdo nevěděl, kam vlastně peníze mizí. Teď jsem zjistila ze Sbírky listin, že se vyplácely odměny (výše neodsouhlasená). Požaduji proto vyúčtování těchto plateb a narážím na odpor.
Nějak se v té diskusi o „vyúčtování“, „příspěvcích správy domu a pozemku“, „příspěvcích na vlastní správní činnost“, „příjmu společenství a danění“ ztrácím.
Nemohu se spokojit s tím, že
- dle ZoVB jsme byly vlastníky BJ a k tomu spoluvlastníky společných částí, příspěvky byly závazkem právnické osoby a jako takové by se „měly vyúčtovat“ (názor ing. Klainové), i když otázka jak. Zatímco dle NOZ jsme v prvé řadě spoluvlastníky společných částí a k tomu jako bonus vlastníky BJ.
Takže změna NOZ oproti ZoVB by nebyla pouze v chápání vlastnictví (jak se publikuje) ale také v chápání povinnosti závazku a snad i vyúčtování.
- příspěvky správy domu a pozemku v řádech tisíců (i když jen cca 2000 Kč/měs) se přirovnávají k zakoupení jízdenky ČSAD (s dotací od státu). Já si dovolím porovnat to alespoň s příspěvkem na chod MO svazu drobného hospodářského zvířectva v řádu stokorun ročně, a to je ještě dotyčná organizace příspěvkovou organizací, což společenství vlastníků není.
Závěr: pokud je něco příjmem společenství tak by to mělo být snad daněno, pokud chápu diskusi v tom množství vláken, a dle p. Lake je předmětem danění alespoň „příspěvek na náklady vlastní správní činnosti SVJ podle § 1180 odst. 2 NOZ“.
A pokud to společenství nezdanilo, tak tedy co.
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Část zkopírované čilé diskuse o příspěvcích, příjmech, danění
www.portalsvj.cz/…-shromazdeni § 1195 vers. § 1180 a 1414 NOZ Zdanění příspěvků na vlastní správu u SVJ(2012) Vložil lake, 31. Květen 2015 – 19:32 :: Ostatní
V jiné diskusi jsem jen na okraj uvedl známou skutečnost, že příjem částek na vlastní správu právnické osoby je u SVJ(2012) předmětem daně z příjmů. Protože se k tomu objevily dotazy, uvádím zde rozšířené zdůvodnění. Od 1.1.2014 existuje ze zákona rozdíl mezi příspěvkem na správu domu a pozemku (§ 1180 odst. 1 NOZ) a příspěvkem na vlastní správu právnické osoby (§ 1180 odst. 2 NOZ), což platí pro SVJ(2012). Žádný rozdíl neexistoval do 31.12.2013, to jest u právnických osob SVJ(2000). Naopak – podle ZoVB platilo, že jak náklady na správu domu, tak i náklady na správu samotného SVJ byly bez rozlišení považovány za náklady na správu domu, a podle toho se také jednotně rozúčtovaly. Jednoduché, srozumitelné. Z nějakého nám neznámého důvodu se profesor Karel Eliáš, hlavní tvůrce NOZ, rozhodl, že vytvoří NOVÉ jednotky, NOVÉ právnické osoby SVJ(2012) a NOVÉ rozlišení nákladů. Cituji příslušné ustanovení NOZ: 89/2012 Sb. § 1180
…
Z uvedeného plyne, že zákonodárce rozdělil dosud jednotné přispívání vlastníků jednotek právnické osobě na dvě zřetelně oddělené skupiny:
- správa cizího majetku (§ 1400 až § 1447 NOZ),
- vlastní správa právnické osoby [1] [2] [3].
Toto rozdělení příspěvků do dvou skupin se musí dodržet ve všech činnostech SVJ(2012), tedy i ve vedení účetnictví SVJ. Obdobně to ostatně podle NOZ platí pro každého správce cizího majetku, cituji: 89/2012 Sb. § 1414
Správce vede spolehlivé záznamy o spravovaném majetku a nesmí smísit svůj vlastní majetek s majetkem pod svou správou.
Že příjem částek na vlastní správu je u SVJ(2012) předmětem daně z příjmu plyne z ust. § 18 odst. 2 písm. f) zákona o daních z příjmů (ZDP): 586/1992 Sb. § 18 - Obecná ustanovení o předmětu daně (1) Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak. (2) Předmětem daně nejsou (…) (f) příjmy společenství vlastníků jednotek z 1. dotací, 2. příspěvků vlastníků jednotek na správu domu a pozemku, 3. úhrad za plnění spojená s užíváním bytu a nebytových prostor.
V zákoně uvedený seznam je taxativní, to jest nelze jej dále rozšiřovat. V tomto výčtu jsou uvedeny pouze příjmy z úhrad příspěvků na správu domu a pozemku podle § 1180 odst. 1 NOZ, a naopak nejsou zde uvedeny příjmy z úhrad příspěvků na náklady vlastní správní činnosti SVJ podle § 1180 odst. 2 NOZ.
Příjmy SVJ z příspěvků na vlastní správu právnické osoby jsou zdanitelnými příjmy. Jestliže SVJ takové příspěvky od vlastníků přijme, bude povinno podat daňové přiznání. lake Přidat komentář
Váš závěr:
„Závěr: pokud je něco příjmem společenství tak by to mělo být snad daněno,“
je pomýlený. To přece řeší ZDP v § 18 a podle něho nejsou předmětem daně příjmy SVJ z příspěvků vlastníků jednotek na správu domu a pozemku.
V uvedeném § 18 ZDP jsou uvedeny „příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku“. Tzn. všechny příspěvky na správu domu a pozemku. Lakeho výklad, že se jedná pouze o příjmy z úhrad příspěvků na správu domu a pozemku podle § 1180 odst. 1 NOZ, a naopak nejedná o příjmy z úhrad příspěvků na náklady vlastní správní činnosti SVJ podle § 1180 odst. 2 NOZ je nesmysl.
Znáte snad případ, kdy by FÚ požadoval dodanění příjmů SVJ podle § 1180 odst. 2 z důvodů, že tyto příjmy jsou předmětem daně?
Nehledejte problémy tam, kde problémy nejsou.
Evžene,
na přednáškách, v literatuře, na jiných webech či v judikatuře k NOZ a ZDP jsem nezaznamenal, že by se musely zdaňovat příjmy podle § 1180/2 NOZ.
Zaznamenal jsem to pouze na tomto webu u několika jedinců.
Asi o tom lze teoreticky bádat, ale jako praktik „nehledám problémy tam, kde nejsou“.
Hezký den!
Pavel
Na to danění trochu pozor. Jsou-li příjmy z pronájmu společných částí domu, zdaní je vlastníci jednotek, a to i v případě, že budou ponechány na účtu SVJ jako příspvěvek na správu domu.
Poslední komentáře