Záloha a konečné vyúčtování
Pan Justitianus se rozhodl zaplevelovat vedlejší diskusi
http://www.portalsvj.cz/…e-cerna-dira#…
Nechť si ujasní pojmy zde. Pojmy záloha na budoucí plnění, konečné vyúčtování bez doplatku, s doplatkem, s přeplatkem a jejich rozlišování běžně nečiní problémy. Pokud pan Justitianus přesto potřebuje podrobnější výklad, učiním tak zdarma zde.
Pro Boha nebo pro V.I.Lenina nebo pro Veškrna co tu pořád řešíte za nesmysle..... SVJ je ze základu o dvou věcech a to : společné služby( teplo, voda atd. ) a společných prostorech, které někdo nebo něco definuje… Služby – co se spotřebuje to se zaplatí , společný prostor co se pokazí, nebo chce opravit atd. to musí zaplatit zase jenom vlastníci… nechme to na stanovách a dohodě jednotlivých SVJ. Jestli na tzv. opravy budu vybírat zálohy a čekat až se našetří a pak se bude jednat nebo na účtě SVJ nebude na opravy ani koruna a až bude potřeba tak se naráz vybere??? Věřím , že to vyřeší lůza na Letné.....čest práci.
„co tu pořád řešíte za nesmysle…“
Pane JarkuSVJ,
řeší do platby do černé díry. Náš předseda tvrdí, že je takový systém v souladu s právem a dokonce ho (pochoitelně neúspěšně) obhajuje u soudu.
Dříve bylo stanoveno, že zálohy mají být přiměřené. V ObčZ to nyní není, je to někde jinde? V autoservisu nemohou požadovat zálohu ve výši několikanásobku předpokládaných nákladů, v našem SVJ se tak děje a vyúčtování vlastníci nedostávají.
Milá paní, pan „JarekSVJ“ neřeší nesmysly, ale jasně,stručně a polopaticky vysvětlil k čemu má SVJ sloužit. Žádný dodavatel nepodepíše smlouvu s jednotlivými vlastníky, pouze s SVJ (to má svůj název, svoje IČO, svoji adresu), to je pro ně partner, ne vlastníci. A vlastníci platí zálohy na teplo-vodu-odpad atd. atd. na účet společenství, z nich se hradí faktury od dodavatelů těchto služeb. A pak musí někdo (tzn. v tomto případě na shromáždění vlastníků zvolený výbor) zajistit vyúčtování. A pak se, opět na základě hlasování na shromáždění vlastníků, na účet společenství poukazují finanční prostředky, které se zaúčtovávají na účet dlouhodobé zálohy a z těch se hradí veškerý provoz – např. opravy společ.částí, investice většího rozsahu, pojištění domu, platby za vedení účetnictví (je-li vedeno externě), Je věcí každého společenství jak si nastaví fungování.
Terminologie podle Ing. Klainové je tedy „záloha“ a „platba do výnosů“? Opravdu? Tento pojem se nikde nevyskystuje.
Jaké je tedy náležité označení konečné platby, která není zálohou? Co tedy „platba konečného vyúčtování“ nebo „platba podle konečného vyúčtování“, když se paní Ing. nelíbí srozumitelný pojem konečná platba?
Je-li záloha platba předem, jak označit ne-zálohu, tj. platbu zpětně?
Závisí na tom, jaké platby a přepisy porovnáme.
NOZ § 1200 g) pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky
na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše
placené jednotlivými vlastníky jednotek. Tento paragraf ukládá zpracovat
předpis měsíčních plateb jednotlivých vlastníků v členění na
příspěvky na správu domu a na ceny služeb. Celá platební povinnost
tvoří závazek plátce hradit v měsíčních cyklech se splatností
stanovenou vnitřním předpisem (stanovami) SVJ. Ve vztahu k tomuto závazku
měsíční platba má být platbou konečnou uskutečněnou do dne splatnosti a
vyrovnávající závazek přesně. Protože tyto platby jsou realizovány před
ukončením zúčtovacího období, kde vznikají závazky skutečných
nákladů pro vyúčtování, vůči těmto závazkům mají charakter
zálohových plateb. Realizované platby jsou odvedeny na účet SVJ (ale
zůstává majetkem vlastníků) a tvoří finanční zdroj pro úhrady dodávek
plnění správy domu nebo správy služeb za běžné zúčtovací období.
Dodávky plnění správy domu a služeb pořizuje SVJ převážně jako
odběratel od ostatních dodavatelů. Dodávky hradí z běžného účtu SVJ.
Odlišné charaktery dodávek správy vytváří rozdílné požadavky na zdroje
financování.
Drobné nákupy služeb a materiálu předem neznámým sortimentem a cenou.
Úhrada se provádí v čase pořízení nákupu. Potřebu výdaje je třeba
stanovit odhadem a finanční zdroj zajistit předem.
Pořízení dodávek průběžným odběrem kontinuálním (energetická média)
nebo cyklicky se opakující odběry v pravidelných lhůtách v předem
neznámé výši. Pro průběžný odběr je třeba aplikovat průběžné
financování. Průběžné financování z vlastních zdrojů vede
k zálohovému způsobu financování (zálohové platby a zúčtování záloh
ve lhůtách fakturačního období). Služby se financují zálohově nejen
proto že právní předpis to vyžaduje, ale vyplývá i z charakteru
dodávky a požadavku průběžného financování. Ostatně to platilo
v době, kdy službu tvořily jen dodávky SV, TUV a T, nyní u služeb odvozu
odpadu a úklidu společných prostor kdy částky výkonů plnění předem
známe, platbu bude tvořit konečná platba přesně dle předpisu faktury
služby.
Pořízení dodávek cyklicky se opakujících odběrů v pravidelných
lhůtách v předem známé výši. Částku výkonu plnění předem známe
platbu bude tvořit konečná platba přesně dle předpisu faktury služby.
Zakázková finančně náročná dodávka vyžadující finanční zdroj
převyšující možnosti tvorby běžného účetního období. Zde je potřeba
buď využít cizí zdroj (úvěr) nebo aplikovat instrument dlouhodobých
záloh. Vzhledem k tomu, že tvorba finančního zdroje předchází vznik
závazku dodávky plnění, platby tvorby zdroje mají zálohový charakter.
Částku výkonu plnění předem známe (dle smlouvy) platbu bude tvořit
konečná platba přesně dle předpisu faktury zakázky.
Dodávka za paušální platbu, kdy příspěvek je zároveň cenou dodávky.
Z pohledu SVJ příjem příspěvku je zároveň inkasem tržby a tato tržba
je výnosem SVJ.
„Záloha na budoucí plnění“ nečiní problém pojmově ani obsahově.
Pokud jsem to dobře pochopila, některé diskutující zde hledají vhodné označení platby, která není zálohou na budoucí plnění. Pojem „konečná platba“ byl kritizován jako nevhodný, pojem „platba do výnosů nebo do fondů“ se přinejmenším nejeví jako dostatečně srozumitelný a patrně není ani zcela věcně správný. Hledejme dále:
Platba uskutečněného plnění?
Platba za uskutečěné plnění?
Platba proběhlého plnění?
Platba za proběhlé plnění?
Platba minulého plnění?
Platba za minulé plnění?
…
Prosím, poraďte. Stejně jako některé jiné diskutující chci vědět, zda platím dopředu (jako při cestě vlakem) nebo zpětně (jako při cestě taxíkem).
Yvetto,
prepay (platba předem čili záloha) a postpay (platba zpětně) jsou pojmy, které hledáte. Prosím někoho znalého o případný vhodnější překlad. Děkuji.
Spolu s Vámi se táži: Jsou platby příspěvků na správu domu v režimu prepay, nebo postpay? Pokud je (podle právních předpisů) možné obojí, kdy a jak vlastník jednotky pozná, v jakém z obou režimů je jeho platba?
čili pro dámy, které nevědí, jestli platí dopředu nebo zpětně.
Cesta vlakem a taxíkem
Vložil Yvetta (bez ověření), 21. Červenec 2019 – 20:39 …
„Prosím, poraďte. Stejně jako některé jiné diskutující chci vědět, zda platím dopředu (jako při cestě vlakem) nebo zpětně (jako při cestě taxíkem).“
..............
Prepay, nebo postpay?
Vložil Klopilová (bez ověření), 21. Červenec 2019 – 20:57 … Napsala: Spolu s Vámi se táži: Jsou platby příspěvků na správu domu v režimu prepay, nebo postpay? Pokud je (podle právních předpisů) možné obojí, kdy a jak vlastník jednotky pozná, v jakém z obou režimů je jeho platba?
Odpověď i pro ty, kdo dámám přidali své plusové hodnocení, takže jsou rovněž bezradní:
Vlastník to určitě nepozná, když se zeptá na portálu, a nejen na tomhle.
Odpověď znají v jeho SVJ ti, kdo ty platby předepisují, vybírají, případně vyúčtovávají, či dokonce vypořádávají, protože existuje více variant.
"vlakem " …
je svého druhu schválený příspěvek placený PŘED uskutečněním plnění (za dopravu z A do B)
"taxíkem " …
je svého druhu službou placenou PO uskutečnění plnění, kdy už lze vyčíslit skutečné množství zkonzumované služby
Pokud „existuje více variant“ paní Klainová, můžete jistě uvést jaké. Jaké?
Čmuchal
Kde jste se dočetl, že jsem napsala, že existuje více variant než „před“ a „po“? To je neuvěřitelné, jaké otázky je tady možné si přečíst.
Dámy nechápaly, jestli platí před nebo po, tak jsem jim sdělila, kde se mají zeptat. To je všechno. Ach jo.
Abyste to měl úplně jasné, příspěvky formou záloh se platí před a existují dvě varianty – krátkodobé a dlouhodobé.
Příspěvky neplacené formou záloh se mohou účtovat rovnou do výnosů a platí se před nebo po a příspěvky do fondů se platí většinou před ve výši rozpočtovaných nákladů.
„příspěvky do fondů …“
Ukládá li nějaké ustanovení ZVB nebo NOZ povinnost přispívat „do fondů“, které ustanovení ukládá povinnost jej vyúčtovat/doložit že byl použit souladně?
„Kde jste se dočetl, že jsem napsala, že..“
cit. „, protože existuje více variant.“. Nevím jak pro Vás, ale
přestože „dvě je více než jedna“, tak pro mne „více“ je více než
dvě. Proto jsem to chtěl vědět.
A ty „dámy“ se ptaly kolik je variant, nebo která
z variant platí pro ně? Možná jsem se ztratil…?
„Příspěvky neplacené formou záloh se mohou účtovat rovnou do výnosů a platí se před nebo po ..“
Se omlouvám ale jsem účetní Alf: „PO“ čem? (po fakturaci? nebo po ověření, že příspěvek skutečně byl použit na deklarovaný účel?)Jak podle Vás vypadá „řádně předepsaný příspěvek“?
Není li u předpisu příspěvku (a)-písemně uvedeno zda je (b)-zálohový a zda je ©-krátko nebo (d)-dlouho dobý nebo zda se bude zúčtovávat (e) před/po – je stanoven řádně ?? (tzn. bude soudně vymáhatelný)
Čmuchal
Povinnost doložit, jak byly použity
- příspěvky na správu vybírané formou záloh,
- příspěvky účtované přímo do výnosů
- i příspěvky do účelových fondů tvořených na úhradu nákladů na správu
ukládá mimo jiné § 1179 OZ obsahující právo na informace o hospodaření.
V tom „před“ nebo „po“ jste se opravdu ztratil. Přeji Vám, abyste se zase našel.
Jak podle mne vypadá řádně předepsaný příspěvek, mám na svém webu a v E-schopku názorně vysvětleno v x-příkladech v naprogramovaných tabulkách.
Ukázka pro návštěvníky portálu SVJ je tady:
https://klaiex.webnode.cz/…vu-a-sluzby/
Ukázka byla od roku 2018 hodně dlouho otevřená všem. Už není. Nemělo by být těžké uhodnout, proč.
Zkuste sem napsat žádost, jestli by Vám ji někdo, kdo si ji stačil stáhnout, neposlal.
- Jste-li účetní Alf a chcete-li to změnit, existují různé možnosti: semináře, odborná literatura, podepsané dotazy odborníkům, kteří jsou ochotni odpovídat ať už zdarma nebo za peníze. Účetnictví je totiž opravdu věda, bez ohledu na to, co tu napíší někteří experti na všechno.
Závěr: Co takhle čmuchat někde, kde je jednodušší něco vyčmuchat?
„Vlastník to určitě nepozná, když se zeptá na portálu“
Paní Yvetta se ptala, kde a jak to vlatník pozná, ne kde to nepozná.
Zajímavé, že běžný řemeslník tohle dokáže odlišit na dokladu, který vystavuje. SVJ s právním oddělením profesionální správcovské firmy to nedokáže.
Takže ne-zálohovou platbu je možné označit jako „výnos či fond“?
Budu se tedy v autoservisu ptát, zda platím „zálohu“ nebo „do výnosu či fondu“? Mělo by to být takto označeno ve faktuře (z autoservisu), pokud se jedná o užívanou odbornou terminologii:
Cena celkem: 12 000 Kč
Hrazeno jako záloha: 8 000 Kč
Zbývá uhradit do výnosu či fondu: 4 000 Kč
Účetnictví je věda a studuje se na České zemědělské universitě!
Nevím, že bych někde napsala „platba do výnosů“.
Na druhé straně vím, jak je možné účtovat v současné době příspěvky na správu, jsou-li tyto možnosti přispívání stanoveny ve stanovách:
1. Příspěvky poskytované formou záloh se účtují v souladu s vyhláškou č. 504/2002 Sb., jako krátkodobé zálohy do účtové skupiny 32 – Závazky a jako dlouhodobé zálohy do účtové skupiny 95 – Dlouhodobé úvěry a závazky.
Právě u příspěvků poskytovaných formou záloh (krátkodobých, dlouhodobých nebo obou) se používá nesprávné označení „Fond oprav“.
Do výnosů se účtuje až „čerpání těchto záloh“ na úhradu nákladů na správu.
2. Příspěvky účtované přímo do výnosů se účtují většinou do účtové skupiny 60 Tržby za vlastní výkony a služby. Na stanovení účtové skupiny tady autoři vyhlášky poněkud zapomněli. Tento způsob se už trochu vžil v některých účtárnách BD, které tak účtují SVJ příspěvky na vlastní správu.
3. Přispívat je možné i do fondů, a to v účtové skupině 91 – Fondy. Tento způsob se ještě nevžil, ale to neznamená, že neexistuje.
Ale jak jsem psala, způsob přispívání na správu musí být vždy uveden ve schválených stanovách SVJ.
Doplním co zde napsala paní Klainová.
Existuje ještě další možnost, která nebyla v jejím textu zmíněna. A touto možností je placení členských příspěvků. Ve spolcích je to naprosto běžné a nevidím důvod, proč by se v SVJ nemohlo postupovat shodně.
Členský příspěvek se zpravidla bude hradit shodnou paušální částkou na jednotku (ale je možné to ve stanovách upravit jinak). V SVJ může být členský příspěvek použit pouze na náklady vlastní správy právnické osoby. (Pokud nevíte co tím míním: jsou to náklady, které by SVJ jako druh spolku muselo vynakládat na pouhou svou existenci, i kdyby neexistoval žádný dům s byty). A jak se účtuje o členských příspěvcích, to ví každá účetní.
Členský příspěvek nemůže být v SVJ zdrojem úhrady nákladů správy cizího majetku – k tomu jsou v SVJ určeny krátkodobé zálohy, dlouhodobé zálohy a příspěvky na správu domu.
Justitianus
** Pro paní Klopilovou k Lence Uvírové a pro ty, kterým by jí texty připadaly povědomé. Nebyla jsem to ale já, kdo opisoval.**
https://klaiex.webnode.cz/…o-meho-webu/
Navíc:
Účetnictví SVJ se vyvíjí, od roku 2008, kdy jsem psala texty, které paní Uvírová po letech směle používala, se mnohé změnilo.
A nakonec pro ty, kteří neusnou, dokud nebudou vědět, co je u příspěvků konečná platba.
Konečnou platbou příspěvku na správu je zcela určitě platba předepsaná a uhrazená ve výši vynaložených skutečných nákladů, která byla zaúčtována do výnosů (6×x) a nikam jinam.
Takový příspěvek není důvod účtovat na účty záloh.
Podkladem pro účtování této platby do výnosů je přehled vynaložených skutečných nákladů. Mají-li jej vlastníci možnost vidět, je zbytečné provádět vyúčtování, protože náklady a výnosy jsou stejné.
Vypořádání odpadá, protože není co vypořádávat.
Takovou konečnou platbu praktikovat na veškeré náklady SVJ až po skončení roku je nesmysl, protože SVJ musí mít peníze předem, ale o tom jsem už psala.
Vhodná je ve výjimečných případech, když si vlastníci vezmou do hlavy, že něco chtějí a že to zaplatí, až bude hotovo. To znamená, že se bude např. opravovat na tzv. „dodavatelský úvěr“ (= úhrada ve smluveném termínu po dokončení díla).
„způsob přispívání na správu musí být vždy uveden ve schválených stanovách SVJ.“
To odnikud neplyne. Zákon pouze požaduje, aby ve stanovách bylo upraveno přispívání na správu, způsob přispívání na správu nepožaduje.
Činnost SVJ není upravována pouze OZ, ale spoustou dalších právních předpisů. Podíváte-li se do vyhlášky č. 504/2002 Sb. na § 18, ale můžete i do ČÚS 413, zjistíte, odkud jsem vzala nutnost mít příspěvky do fondů ve stanovách. Je tam sice více možností, ale ostatní se mi pro SVJ nezdají vhodnější. Sice by se dalo diskutovat např. o možnosti, že o příspěvcích do fondu může rozhodnout oprávněný orgán účetní jednotky, ale celkovou výši musí stejně schválit shromáždění…
A k Vaší předchozí výtce: Nemám čas hledat, jak dlouho se tu diskutuje o konečných platbách, které nejsou nikde upraveny a pod kterými si představuje každý něco jiného. Chtěla jsem obrátit diskusi smysluplnějším směrem, to je všechno.
Ale teď už opravdu moje „neseriozní“ diskuse končí, a to z časových důvodů. Zkouším dát dohromady logickou rozhodovací tabulku, kde zkouším promítnout všechny podmínky, tj. druhy příspěvků a k tomu možné alternativy – vznik VH, jeho vypořádání, vyúčtování atd.
„konečných platbách, které nejsou nikde upraveny a pod kterými si představuje každý něco jiného“
Konečné platby běžné hradím několikrát za den, třeba: Za rohlíky k snídani, jízdenku, benzin, noviny, pracovní potřeby, oběd, kadeřníka, fitcentrum, večeři, kino. Občas za pojištění, nájemné, mytí auta. Nemám pocit, že by si v uvedených případech každý představoval něco jiného. Problém je pouze v SVJ, přesněji v požadavku na platby do černé díry.
Napsal jste, že zákon nepožaduje uvádět způsob přispívání. Ale požaduje, a sice v § 1200, kde žádá o stanovení pravidel příspěvky.
Jako způsob přispívání jste uvedla zálohy, výnosy a fondy.
Požadavek na uvedení způsobu přispívání ve stanovách není dán.
Děkuji paní Ing. Klainové za výtečnou odpověď.
Pokračujme. Jak (v jakém čase, z které listiny) by se vlastník jednotky měl dovědět, do které účtové skupiny je jeho platba účtována (zmíněny jsou účtové skupiny 32, 95, 60, 91)? Z předpisu plateb? Z vyúčtování? Ze zprávy o hospodaření? Ze všech těchto písemností? Odjinud?
Dále, které z těchto tří druhů příspěvků (zálohy, příspěvky účtované do výnosů, příspěvky do fondů) se vyúčtovávají a které se nevyúčtovávájí (jsou-li takové)?
Chápu to správně, že platbu, která není zálohou, je tedy na místě označovat jako „platba, která není zálohou“, tj. „ne-zálohová platba“, protože výstižnější termín neexistuje? Vlastníka jednotky zajímá, zda hradí zálohu nebo ne-zálohu. Záloha se vyúčtuje vždy, jak je to s ne-zálohou?
Jsem ráda, že se Vám vysvětlení líbilo, ale další vysvětlení už tu podávat nebudu. Co jsem dnes napsala, by mělo opravdovým zájemcům o pořádek v příspěvcích na správu stačit.
Na www.klaiex.webnode.cz, kde mohou studovat pokročilí i začátečníci, je všechno, na co se ptáte. Sem na portál nakouknu a reaguji, jen když čtu pořád dokola podobné nesmysly, jako v posledních dnech, které nemají žádnou právní oporu.
Pro skutečné zájemce o rozdíly ve způsobech přispívání na správu:
Srovnání všech tří druhů příspěvků na správu je v naprogramovaných tabulkách v E-shopku v souvislých příkladech účtování Klaiex 23 A až D, které řeší:
23 A – příspěvky formou záloh
23 B – příspěvky účtované do výnosů
23 C – příspěvky do fondů
23 D – srovnání a nevýhod a doporučení, co kdy a kde použít.
Najdete je tady: https://www.klaiex.cz/index.php…
Proč by mělo vlastníka bytu zajímat, zda si jeho příspěvek na správu SVJ zaúčtuje do záloh, výnosů nebo fondů?
Pokud platím v autoservisu, také se nezajímám, kam si servis mojí platbu zaúčtuje.
Kromě toho už samotné rozdělení příspvěvků na správu na zálohové, výnosové a fondové je silně podivné a připomíná klasifikaci klobouků na ozdobné, fialové a dětské.
Vlastníka bytu by to mohlo zajímat zejména z důvodu, že je členem SVJ, potažmo “spoluvlastníkem” SVJ.
Narozdíl od autoservisu, kde v autoservisu patrně vlastník bytu nebude mít podíl :-)
„reaguji, jen když čtu pořád dokola podobné nesmysly, jako v posledních dnech, které nemají žádnou právní oporu.“ Vložil N. Klainová (bez ověření), 20. Červenec 2019 – 13:36
Pravidla seriosní diskuse vyžadují, aby bylo vždy zřejmé, k čemu se reakce diskutéra vztahuje, tj. aby např. byl uveden odkaz nebo citováno, a časové údaje byly dostatečně určité.
Příklad: „Vložil N. Klainová (bez ověření), 20. Červenec 2019 – 13:36“ je dostatečně určitý údaj, který označuje, na co je reagováno.
„podobné nesmysly, jako v posledních dnech“ je údaj zcela neurčitý, k němuž se diskutovat nedá.
Reaguji na Vaši větu, kterou jsem zkopírovala, aby mé chování nebylo rovněž označeno za „nesportovní“.
Napsal jste: „Pravidla seriosní diskuse vyžadují, aby bylo vždy zřejmé, k čemu se reakce diskutéra vztahuje, tj. aby např. byl uveden odkaz nebo citováno, a časové údaje byly dostatečně určité.“
Dobře tedy, nechtěla jsem Vás kritizovat přímo, tak jsem to zahalila a napsala o nesmyslech posledních dní. Řekl jste si o to, tak prosím:
Je příspěvek na správu záloha, nebo konečná platba? Vložil Čtenář (bez ověření), 19. Červenec 2019 – 17:09 Je příspěvek na správu záloha, nebo konečná platba?
Vaše slova …
„Pokud by příspěvek na správu byl konečnou platbou, nebylo by možné o jeho výši rozhodovat (ta by byla dána) a nebylo by možné ani rozhodovat o jeho vyúčtování (nebylo by co vyúčtovávat) ani vypořádání (nebylo by co vypořádávat – vyrovnávat).“
Pan Justitianus Vám to velmi slušně vyvrací tady:
Pro Čtenáře: samé nesmysly Vložil Justitianus, 19. Červenec 2019 – 22:01
Pane Čtenáři, píšete zde nesmysly. Napsal jste:** „Pokud by příspěvek na správu byl konečnou platbou, nebylo by možné o jeho výši rozhodovat (ta by byla dána)“ To samozřejmě není pravda.**
Napsal jste tento nesmysl: „Pokud by příspěvek na správu byl konečnou platbou, (…) nebylo by možné ani rozhodovat o jeho (…) vypořádání (nebylo by co vypořádávat – vyrovnávat).“ To samozřejmě není pravda!…
Vaše reakce:
Chování pana Justitiana je podle Vás nesportovní, protože jste prý nic takového nepsal.
Nesportovní chování pana Justitiana
Vložil Čtenář (bez ověření), 20. Červenec 2019 – 9:43 .......
„Diskutujete nefér, pane Justitiane. Nic takového jsem nepsal.“
Ale on to přece jenom zkopíroval Vaše slova – pouze Vaši větu rozdělil na dvě části.
Postupoval tedy podle Vašeho pravidla seriozní diskuse.
Možná, že jste svoje napsané názory nepoznal právě proto, že byla věta rozdělena, nevím.
Následovalo Vaše dohadování, že nemůže odpadnout důvod pro konečnou platbu.
A to už bylo na mne moc. Kdybyste si o konečné platbě mysleli totéž, nedohadovali byste se.
To jsem i napsala:
Konečná platba? Vložil N. Klainová (bez ověření), 20. Červenec 2019 – 10:53 Řešit, jestli může nebo nemůže odpadnout důvod konečné platby je stejné, jako řešit, co se může a nemůže hradit z fondu oprav. Veškeré dohady jsou k ničemu, protože i pod pojmem „konečná platba“ si každý představuje něco jiného.
To, že jsem později odpoledne napsala, že čtu pořád dokola podobné nesmysly, se týkalo právě Vašich příspěvků.
Ještě jsem se později pokoušela Vám leccos vysvětlit, např. důvody mít vše ošetřeno ve stanovách. Dokládala jsem to paragrafy, ale marně.
Tolik tedy k neseriozní diskusi. Doufám, že jsem byla dostatečně konkrétní.
„reaguji, jen když čtu pořád dokola podobné nesmysly, jako v posledních dnech, které nemají žádnou právní oporu.“ Vložil N. Klainová (bez ověření), 20. Červenec 2019 – 13:36
Prosím, abyste buď nereagovala, nebo (lépe) označila dostatečně určitě Vámi zmíněné nesmysly, které nemají žádnou právní oporu. Děkuji.
Poslední komentáře