Vznik SVJ prakticky

Ano, ale aby to na katastru prošlo, musí prohlášení (dohoda) obsahovat i náležitosti stanov (§ 1166 odst. 2), takže pokud uvedeme rovnou celé stanovy, tím bychom se měli vyhnout povinnosti notářského zápisu pro stanovy.

Není BD jak BD. Zde se jedná o bytový dům a nikoliv bytové družstvo.

Jo kolemjdoucí, zkratky jsou zkratky. Každý si pod svojí zkratkou představí co sám potřebuje, že ano, zvláště, když je sám vymýšlí. Zkratka BD je holt odjakživa bytové družstvo, zkratka BD není bytový dům ani náhodou.

Rád bych se dozvěděl, odkdy zkratka BD znamená bytový dům. Třeba to bude vědět autor původního dotazu

SVJ teprve založit dle z.č. 89/2012 Sb., družstvo tam předtím nebylo.

Děkuji za doplnění.Postup založení SVJ dle NOZ máte v § 1200 z.č. 89/2012Sb.,

Založení společenství vlastníků

(1) Společenství vlastníků se založí schválením stanov. Nebylo-li společenství vlastníků založeno prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám nebo ujednáním ve smlouvě o výstavbě, vyžaduje se ke schválení stanov souhlas vlastníků všech jednotek.

P.S. Kdy a jakým způsobem Vám zapsali tu ideální šestinu domu na Katastru nemovitosti?

JaVa

K P.S.: To musím zjistit, jsme noví. Je to důležité?

Zdroj:

„JUDr. Kotuč s.r.o.“

Prohlášení vlastníka budovy o rozdělení bytového nebo rodinného domu na bytové a nebytové jednotky (dále jako „prohlášení vlastníka budovy“) lze jednoduše definovat jako právní úkon, jímž vlastník budovy, případně pozemku, je-li budova součástí pozemku (jedna osoba, případně manželé) vymezí v předmětné nemovitosti jednotky v právním slova smyslu, tedy buď bytové jednotky nebo nebytové prostory (tj. např. kancelář, dílna, garáž nebo ateliér) včetně jejich příslušenství a vybavení, s nimiž je spojeno užívání společných částí domu vymezených tamtéž.

Z ustálené praxe lze tuto formu vlastnictví jen stěží doporučit, naopak existuje – li tento stav, doporučuje se co nejdříve podílové spoluvlastnictví budovy a pozemku zrušit a vypořádat dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jež zahrnuje kromě jiného též obsahové náležitosti prohlášení vlastníka budovy.

Prohlášení vlastníka budovy je nezbytnou podmínkou při zrušení podílového spoluvlastnictví budovy, ve které se nacházejí alespoň dva samostatné prostory způsobilé být jednotkou, a to za účelem jejich následného prodeje, zatížení zástavním právem atd. Vypracování prohlášení vlastníka budovy doporučujeme provést prostřednictvím zkušeného právníka zabývajícím se bytovým právem. Nejde totiž jen o strohé vymezení jednotek a splnění náležitostí předpokládaných příslušnými právními předpisy. Pro správné zpracování prohlášení vlastníka budovy je podmínkou perfektní znalost nejen občanského zákoníku, katastrálního zákona ale též několika dalších prováděcích předpisů, tj. vyhlášek a nařízení a dále též vnitřních dokumentů Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Rozhodně tak nedoporučujeme osobám bez právnického vzdělání vyplnění obecného vzoru prohlášení vlastníka budovy. Pamatujte, že každý dům má z hlediska katastru nemovitostí a stavebně-technického uspořádání svá specifika, která nedokáže vystihnout žádný obecný vzor. Vzor Vám rovněž neumí podat důležité informace o tom, jakých častých chyb a přehmatů se při zpracování tohoto dokumentu vyvarovat. Vymezení jednotek a společných částí domu a další záležitosti spojené s vymezením jednotek v domě jsou pomocí tohoto úkonu stanoveny dá se říci na věčné časy. Změna prohlášení vlastníka budovy, příp. oprava chyb v něm obsažených, je pak podstatně složitější a nákladnější, při větším počtu vlastníků jednotek někdy i nemožná (např. z důvodu exekuce či nevůle některého z vlastníků). Pro jednotky vymezené podle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. platí sice snazší pravidla pro změny prohlášení vlastníka budovy, i tak je ale zapotřebí souhlas alespoň nadpoloviční většiny vlastníků (počítáno podle spoluvlastnických podílů), a to i tehdy, neřeší-li příslušná změna jejich jednotky. Zodpovědný autor prohlášení vlastníka budovy, příp. dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví by měl být osobně v místě budovy přítomen, provést prohlídku prostor v domě, dále jejich zaměření a zakreslení a taktéž soupis potřebných informací. Jeho úkolem je kromě jiného navrhnout vlastníkovi budovy optimální řešení budoucího vymezení jednotek v budově včetně společných částí domu, tj. budoucích vlastnických vztahů, tak, aby takto založené právní vztahy do budoucna nebyly příčinou sousedských sporů v domě. Zpracování prohlášení vlastníka budovy by mělo předcházet zaměření bytů a nebytových prostor.V sou­vislosti s novým občanským zákoníkem účinným od 1.1.2014, který upravuje obsahuje mnoho změn též na úseku katastru nemovitostí, došlo k přijetí další normy, a to nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, kterým se provádí § 1222 občanského zákoníku, upravuje jak způsob výpočtu podlahové plochy bytu v jednotce tak rovněž co jsou společné části domu. Tak za prvé nově je stanoveno, že podlahovou plochou bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností uvnitř bytu vč. půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Započítává se mimo jiné i podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty (vest.skříně, vany aj.). Vypočtená podlahová plocha se zaokrouhluje na jedno desetinné místo. Nařízení rovněž závazné určuje, že balkony, lodžie, terasy, atria jsou společné části domu, a to i tehdy, jsou-li přístupné pouze z jednoho bytu. Stejně tak se za společné části domu považují sklepní kóje. Takto zjištěné podlahové plochy bytů jsou pak důležité pro stanovení spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nedoje-li mezi vlastníky k jiné dohodě dle § 1161 občanského zákoníku, třeba tak, že podíly budou stejné u všech bytů stejné nebo že se bude pri učení podílů na společných částech kromě podlahové plochy bytu vycházet i z hodnoty bytu atd. Má-li prohlášením vlastníka budovy vzniknout alespoň pět jednotek, z nichž mají být alespoň tři ve vlastnictví tří různých vlastníků, jsou nezbytnou součástí prohlášení též náležitosti stanov společenství vlastníků jednotek. V případě jednotek takto vymezených po 1.1.2014 se právě schválením stanov zakládá společenství vlastníků jednotek. Společenství vlastníků jednotek pak vznikne zápisem do rejstříku společenství vlastníků jednotek. Do katastru nemovitostí poté nebude možné dle § 1198 odst. 2 nového občanského zákoníku zapsat vlastnické právo k další převedené jednotce, nebude-li katastrálnímu úřadu doložen vznik společenství vlastníků jednotek (výpisem z rejstříku)

JaVa dobře,

ale nevysvětlil jste, na co potřebujete vědět, kdy a jakým způsobem zapsali tu ideální šestinu domu na Katastru nemovitosti? Podle mě je pro další postup jedno, kdy a jak zapsali do katastru podílové spoluvlastnic­tví domu.

Pokud by nick Zuzana odpověděla,že je na katastru zapsáno 6 spoluvlastníků budovy,věděli bychom,že budova ještě není rozdělena na jednotky a potvrdilo by se podílové spoluvlastnic­tví.JaVa

Ano, na katastru je zapsáno 6 spoluvlastníků budovy. Myslela jsem, že Vás v P.S. zajímá, jak tu 1/6 nabyl původní vlastník před naší kupní smlouvou…

Nevím,jestli jsem to celé pochopil správně,ale u Vás se zřejmě jedná o to,že Vám nechtějí zapsat „Vaši jednotku“(podíl), na niž máte kupní smlouvu do KN,poněvadž v domě ještě nebylo založeno SVJ.Jste zápsána také, jako jeden ze 6 spoluvlastní­ků.Nejspíše ne.Píšete ,že jste „noví“.Mýlím se?JaVa

JaVa mýlíte se.

Jedná se o dům zapsaný v katastru nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví 6 osob. Tyto osoby chtětí zrušit podílové spoluvlastnictví domu (nemovitosti) a vymezit v domě jednotky (nemovitosti) a zapsat je do vlastnictví osob dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví domu, která bude obsahovat náležitosti prohlášení vlastníka. Po zapsání do katastru se správa společných částí domu bude řídit bytovým spoluvlastnictvím.

Pokud bude dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví domu (s náležitostmi prohlášení vlastníka) obsahovat stanovy a první členy statutárního orgánu a bude zapsána do katastru nemovitostí, bude založeno SVJ.

V okamžiku zapsání dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví domu s náležitostmi prohlášení vlastníka jednotek do katastru nemovitostí se podává návrh na zápis společenství vlastníků jednotek do rejstříku, a tím SVJ vznikne.

Děluji za doplnění.Toto všechno jsem již z příspěvků tazatelky pochopil.Co mi není ještě jasné,je zda je už i ona zapsána v KN, jako jeden z podílových vlastníků budovy(má zřejmě kupní smlouvu),nebo ji v tom něco/někdo brání.JaVa

Orel to shrnul správně, je to přesně tak. Jsem už jeden ze spoluvlastníků (1/6), zatím nemáme mezi sebou žádné problémy (bytovka na vesnici a všichni se známe), ale teď bychom to chtěli předělat na jednotky, aby to do budoucna bylo lepší. Ještě poznámka – zkratku BD jsme odjakživa používali v projekční kanceláři, kde jsem pracovala (stavba RD x BD), takže mě ani nenapadlo, že bude můj dotaz nějak dvojsmyslný. Děkuji všem diskutujícím, bylo to pro mě přínosné.

Děkuji za upřesnění.Je vždy vhodnější,již ve svém úvodním dotazu, uvést co nejvíce konkrétních údajů.Diskutující se tím vyhnou zbytečným dohadům a spekulacím.Mys­lím,že jste si zde nakonec ověřila, co jste chtěla.Jen ještě osobní dotaz na konec.Víte opravdu, do jakého „chomoutu“ s názvem SVJ vlastně lezete?To,že máte bezproblémové podílové vlastnictví,Vám leckterý člen SVJ může jen tiše závidět.

Přeji Vám hezký zbytek dne.JaVa

Pane JaVa,

podílové spoluvlastnictví budovy a pozemku (aniž by byly v budově vymezeny jednotky) je obecně považována jako nejméně šťastná forma vlastnictví. V případě užívání a dispozice s nemovitostí přináší podílové spoluvlastnictví v praxi celou řadu úskalí a komplikací.

Hlavní nevýhody podílového spoluvlastnictví jsou podrobně popsány v článku

http://www.bytovyzakon.cz/…tnictvi.html

A ještě jsem zapomněl potvrdit jak tazatelka psala, že se tímto postupem vyhnou notářským poplatkům, protože nebudou zvlášť schvalovat stanovy a volit statutární orgán.

Díky, máte samozřejmě pravdu, budeme konzultovat:-)

Děkuji za odpověď. Máme v plánu udělat dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, ve které se zruší spoluvlastnictví celé budovy a vznikne 6 jednotek s jednotlivými vlastníky, a jako její součást by byly stanovy nově založeného SVJ (protože tím vznikne 6 jednotek s 6 různými vlastníky). Teď se chci ujistit, co dál – nejdřív to půjde na katastr a až potom na rejstříkový soud? Říkám si, že kdyby to na katastru zamítli, tak by pak nevznikly jednotky, tím pádem ani SVJ.

Ano, postup je tak jak píšete. Katastr a pak soud.

Dobrý den,

prosím o sdělení, jaké přílohy se přikládají k návrhu na zápis nově založeného SVJ do veřejného rejstříku? Situace je taková:

Spoluvlastnictví k budově bylo zrušeno a vypořádáno s vymezením bytových jednotek. Bytové jednotky jsou již vymezeny a zapsány v katastru nemovitostí. Součástí dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byly stanovy SVJ.

Jde mi o to, jaké přílohy tedy přiložit k návrhu na zápis nově založeného SVJ do veřejného rejstříku? Pouze dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví? Nebo i něco dalšího? Děkuji.

BK