Vyúčtování- zemřel vlastník jednotky
Dobrý den, prosil bych o radu. V našem SVJ zemřel nedávno jeden vlastník. Nyní se má předávat vyúčtování plateb. Moje otázka zní: 1) komu mám za tohoto vlastníka vyúčtování předat? (má 3 děti, ale nemyslím si, že by šlo předávat jim, když není jisté, kdo jednotku nabyde). 2) Je možné předat vyúčtování ostatním vlastníkům, počkat, až uplyne lhůta pro reklamaci všem a následně jim vyplatit přeplatky, bez toho, abych předal někomu za byt, jehož vlastník zemřel? Přece nebudou všichni čekat na výsledky dědického řízení…
Předem děkuji za Vaše názory
Z praxe: vždy jsem to dávala právníkovi, který se zabýval daným dědickým řízením, aby to bylo součástí. Pak jsme jen čekali, jak dopadne dědictví a až pak žádali o vrácení nedoplatku, nebo naopak přeplatku
řešil bych to tak, že bychom se obrátili o pomoc k naší právní zástupkyni…
V praxi to probíhá tak, že se sejdou dědicové u předběžného dědického řízení. Notář jim oznámí, že zemřelý byl vlastníkem bytové jednotky. Poté se rozhodne, kdo jednotku nabude. Dohoda. Dotyčný má za povinnost do předem určené lhůty dodat notáři odhad nemovitosti a ostatní náležitosti týkající se dědického řízení. Zemřelý mohl být vlastníkem několika nemovitostí, např. měl automobil, peníze na účtu a pod. Určí se celková hodnota dědictví a následné vypořádání. Notář by tedy měl být tím, kdo má za povinnost zjistit, zda na bytové jednotce jsou přeplatky, či nedoplatky a zahrnout je do dědického řízení. Nabyvatel jednotky má povinnost oznámit SVJ, že jednotku nabyl a vypláceno mu nebude vůbec nic. Pokud není ukončeno dědické řízení a vlastník jednotky se nezměnil, vyúčtování bude provedeno na původního vlastníka. Třeba vhozením do schránky. Tuto částku jsou povinni dědicové uvést do dědického řízení. Vyplývá -li z vyúčtování přeplatek, či nedoplatek. Ale celkově to je ještě složitější. Tady se zřejmě bavíme jen o vyúčtování služeb. Nedostali jsme se ještě k vyúčtování záloh na správu domu a pozemku. Tam se dělí zálohy na dlouhodobé a krátkodobé. Krátkodobé rovněž podléhají vyúčtování a přeplatek by měl být vrácen. Ať už to v tomto případě bude přeplatek, či nedoplatek, je součástí opět dědického řízení. Dlouhodobá záloha se nevypořádává.
„Třeba vhozením do schránky.“
Schránka mrtvého je podle Vás kde? Jistý orgán veřejné moci mi napsal totéž, že bude mrtvému doručovat poštou.
&
Problém je, že nechápete princip jakéhokoliv soudního řízení. Pokud má SVJ v nějaké evidenci vlastníka, který zemřel a není jiný vlastník, vyúčtování proběhne na jeho jméno. SVJ se do toho nemá co montovat. Jednoduše ten, který vybere schránku a je v ní vyúčtování, s tím nějak naloží. Což v praxi znamená, probíhá-li dědické řízení, pohledávku do něj přihlásí. Ať už je plusová nebo mínusová. To je jedna věc. Druhou je průběh samotného dědického řízení, jak jsem popsala výše. Určí se celková hodnota dědictví, do nějž spadají jak aktiva, tak pasiva a většinou dědic má pak za povinnost uhradit pasiva dědictví, do nichž se zařazují i pohledávky, které určil soud. Je to vždy individuální a zcela jistě se v dědickém řízení nejedná vždy jen o jednu položku, ale je jich vícero, vzhledem k celkové hodnotě majetku zůstavitele.
A pokud je mi známo, SVJ vyúčtování nikdy neposílá nějakým složitým způsobem na doručenku, ale odehrává se to skutečně pouhým vhozením do schránky, což je považováno za běžný způsob doručení.
Z toho dotazu vyplývá, že nejde ani tak o samotný přeplatek/nedoplatek, jako spíše o reklamaci vyúčtování ve vztahu k té bytové jednotce, jejíž vlastník zemřel, a hlavně to, s kým to rozúčtování a jeho případnou reklamaci namísto zemřelého vlastníka má SVJ řešit. A reklamaci vyúčtování je už samozřejmě třeba řešit s dědici – a zpravidla se všemi. A dědicům rozhodně nebudeme doručovat na dresu zemřelého.
Co je na tom proboha tak složitého, není-li ukončeno dědické řízení, vyúčtování se provede na původního vlastníka. Nakonec, to, že dotyčný měl tři děti, ještě neznamená, že ony budou automaticky dědit. Ony se také mohou dědictví např. vzdát, pak do hry nastupuje někdo jiný. Mimochodem, je 6 dědických skupin… To jako někdo z SVJ bude obíhat republiku a shánět dědice?:-)
„Přece nebudou všichni čekat na výsledky dědického řízení…“
Nevím, kdo jsou všichni, ale přeplatek i nedoplatek vstupuje do dědického řízení, stává se součástí dědictví, pokud vznikla před smrtí vlastníka jednotka, tak ho tam přihlaste. Jinak než přes notáře se k nedoplatku nedostanete a jinak nemůžete předplatek vyplatit. Rodné číslo k tomu nepotřebujete.
Kočka
- Vyúčtování pošlete všem dědicům.
- K námitkám kteréhokoliv z nich se chovejte tak, jako by je podal vlastník jednotky.
- Po uplynutí lhůty k reklamaci/vyřízení námitek vypořádejte přeplatky/nedoplatky.
Tak nějak bych to viděl Já…
„1) komu mám za tohoto vlastníka vyúčtování předat?“
Správci majetku = notář vyřizující dědictví.
Po něm také chtějte případný nedoplatek. A případný přeplatek on zahrne do dědictví. Také u něj přihlaste do dědického řízení případné chybějící měsíční zálohy. Tedy nemusíte čekat na výsledky dědického řízení. Naopak, to by nebylo správně.
Jméno notáře vám řekne soud, ten přiděluje dědická řízení notářům podle data narození zůstavitele.
Notář ale není žádný automatický správce pozůstalosti.
Když jsem napsal „všem dědicům“, měl jsem na mysli všechny osoby, které přicházejí jako dědicové v úvahu. Jejich okruh by vám měl sdělit notář.
Jinak základ bude asi §1677 NOZ: „Povolal-li zůstavitel správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, spravuje pozůstalost až do potvrzení nabytí dědictví správce pozůstalosti, jinak vykonavatel závěti. Nepovolal-li zůstavitel žádného z nich, spravuje pozůstalost dědic; je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové.“
Takže v prvé řadě za notářem zjistit, jestli je nějaký správce pozůstalosti nebo někdo takový (což ale pochybuji), a pak případně za všemi dědici.
Z praxe Vám musím říct, že je to logické, ale neproveditelné. Kdo vyřizuje dědictví se nedozvíte, dokud neznáte rodné číslo zemřelého. Pokud nemáte spojení s potenciálními dědici a nejsou vstřícní, tak jste skončil.
Mně stačilo zavolat na místně příslušný soud a sdělili mi notáře podle jména, příjmení a data narození zemřelého. Rodné číslo jsem nepotřebovala.
Navíc v seznamu notářů jsem zjistila, že příslušní naší obci jsou pouze 3. Takže nebyl ani problém je obvolat…
Jinak rodná čísla bývala na výpise z katastru nemovitostí…a v kupních smlouvách…
Výbor je povinen vést registrační knihu členů a tam si samozřejmě z nabývací smlouvy zapisuje i rodná čísla.
Můžete mě odpovědět, podle jakého paragrafu ZoVB vede výbor evidenci členů, navíc podle Vás v nějaké „Registrační knize“?
No dobře, tak tedy jinak. Vlastník jednotky je podle § 20, bod 4.povinen oznámit společenství nabytí vlastnictví jednotky. U nás si ho zapíši do Registrační knihy, u Vás asi na kousek papíru a nebo máte schopnost při na př. 100 bytových jednotkách si vlastníky i jejich změny zapamatovat.A nebo vedete seznam členů jinak než v Registrační knize, ale neříkejte, že nepotřebujete mít přehled. Jak ten seznam nazvete není podstatné.
Tvrdím stále, že žádná „Registrační kniha“ ani evidence členů kdekoliv, není v ZoVB nařízena, jak jste tvrdil poprvé ve svém příspěvku. Proto jsem také na Vás reagoval, aby jste nemátl ostatní. Jinak jak si které SVJ nebo družstvo vede přehled o vlastnících, je jeho věc. U malých SVJ a BD se například všichni znají. Jinde se třeba dívají do katastru nemovitostí. A jinde zase mají správcovskou firmu, která jim vede veškeré údaje o vlastnících atd. Ale opět: ze žádného zákona ani nařízení nevyplývá povinnost vést „Registrační knihu“ ani jinou evidenci členů. Nevymýšlejte si!
Povinnost vést evidenci členů a nájemníků vyplývá z § 1178 NOZ. Ale i před NOZ náš výbor vedl evidenci členů už kvůli poštovní adrese, emailu a telefonu. Žádný zákon nám to nemusel nařizovat, je to praktické při havárii, pro sestavení prezenční listiny atd.
NOZ nařizuje pouze jméno a adresu. Na to stačí se podívat do katastru, není potřeba žádná složitá evidence :)
S těmi nájemníky je to složitější, tam je potřeba aktivně ty informace po členech vyžadovat.
A ještě podle zákona o službách je nutné evidovat počet osob obývajících jednotku. Podle zákona to mají majitelé hlásit sami od sebe, ale všichni víme, že to tak v praxi nefunguje.
Co je napsáno v NOZ vím. Ale u nás se řídíme především rozumem a nikoliv nedokonalým NOZ. Když v domě praskne voda, tak je nahlížení do výpisu z KN houby platné. V KN jsou velmi často zastaralé adresy, jako výbor potřebujeme aktuální adresy. Email ve výpisu také není a NOZ nám neukládá, abychom se po něm sháněli. U nás na email posíláme materiály na shromáždění, zápisy atd. Asi budou SVJ, kde se budou řídit pouze písmenkama v NOZ, u nás to děláme jinak.
Jsme na tom stejně, jen jsem pro ty méně znalé uváděl, co je povinné minimum. My máme v evidenci tolik emailů a telefonů, kolik jsou ochotní nám vlastníci dát :)
Plus trvalou a korespondenční adresu, přezdívku na fóru. Stejné údaje se snažíme získat i od nájemníků. A samozřejmě další doplňující údaje o jednotce, aby nebylo nutné je složitě dohledávat ve stavební dokumentaci (číslo garážového stání, výměry rozhodné pro rozúčtování vytápění, počty vodoměrů atd.)
Levape, co to tu vykládáte o nějaké Registrační knize členů? Kde jste to sebral? Nic takového nikdo nevede. Možná to máte ve svých stanovách, ale to je tak vše.
Nemůžete vyplácet, dokud není znám dědic.
Já bych se nestaral, leda že má zůstavitel dluhy na bytě. Naopak kontaktovat musí notář.
Dědictví řeší občanský zákoník.
„Naopak kontaktovat musí notář.“
Tak to se silně mýlíte. Ten, kdo vrací přeplatky, je společenství. Právě kvůli takovým, jako jste Vy, Petře, kdo nevrací přeplatky plynoucí z vyúčtování záloh, se doporučuje udržovat mírný nedoplatek.
Kočka
Poslední komentáře